Povodí Odry odmítá kritiku za zásahy na Olši, inspekce pokračuje ve vyšetřování

Podle zjištění ČIŽP jde o dva různé zásahy. "Inspekce se zabývá pouze jedním. Jde o práce vyvolané povodní v září 2024, které povodí nechalo provést v říjnu 2024. Tento zásah je předmětem naší kontroly. K němu nemůžeme zatím sdělovat žádné podrobnosti," řekla. V případě druhého úseku má Povodí Odry k dispozici všechna potřebná povolení a výjimky. Vše spadá pod kontrolu Moravskoslezského kraje.
Mluvčí povodí Vlčková ČTK řekla, že státní podnik odmítá, že by v případě zásahů v korytě Olše jakkoliv pochybil. Práce, které nyní prověřuje inspekce, se podle ní prováděly v době, kdy v regionu platil stav nebezpečí vyhlášený v souvislosti s povodněmi. Na práce, které bylo nutné provést co nejrychleji, tak podnik podle Vlčkové nepotřeboval povolení. I tak ale postupoval podle vnitřních metodik a práce byly šetrné k přírodě.
Proti postupu povodí se dnes ohradili i zástupci České limnologické společnosti (limnologie je věda o pomalu tekoucích vodách) a Ústav botaniky a zoologie Masarykovy univerzity Brno. Podle nich Povodí Odry provedlo rozsáhlé vybagrování sedimentů říčního dna a štěrkových lavic. Tento zásah údajně způsobil nenapravitelné škody. "Na místě zůstala doslova spoušť, obrovské hromady kamenů a štěrku na březích, zničené říční dno a zlikvidovaná stanoviště chráněných druhů, včetně mihule potoční a střevle potoční," uvedla hydrobioložka Jindřiška Bojková z České limnologické společnosti.
Zásah podle Bojkové vedl k výraznému narušení dynamiky toku, což hrozí dalším zahlubováním koryta a pokračující degradací řeky. "Zrychlení odtoku vody způsobí v budoucnu vyšší riziko přívalových povodní," doplnil Jan Hradecký z katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity. Státní podnik Povodí Odry už dříve odůvodnil tento zásah údržbou koryta řeky Olše. Označil ho přírodě blízkým. S tím Bojková nesouhlasí. "Způsob provedení je v rozporu s evropskou i národní legislativou a zároveň zcela popírá principy moderní ochrany přírody," řekla Bojková.
Dodala, že vědecké společnosti a organizace ochránců místní přírody a krajiny požadují okamžité zastavení destruktivních zásahů, revizi zastaralého přístupu k údržbě štěrkonosných toků a otevření diskuse k aplikaci moderních metod. Domáhají se také nápravy v případě podle nich zdevastovaného úseku řeky Olše.
reklama