https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pozary-v-arktickem-regionu-vychrlily-vic-co2-nez-svedsko-za-rok
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Požáry v arktickém regionu vychrlily víc CO2 než Švédsko za rok

16.7.2019 00:20 (ČTK)
Přírodní požáry v arktickém regionu vychrlily do ovzduší za poslední měsíc tolik skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2), co Švédsko za celý rok. / Ilustrační foto
Přírodní požáry v arktickém regionu vychrlily do ovzduší za poslední měsíc tolik skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2), co Švédsko za celý rok. / Ilustrační foto
Foto | Fir0002 / Wikimedia Commons
Přírodní požáry v arktickém regionu vychrlily do ovzduší za poslední měsíc tolik skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2), co Švédsko za celý rok. Informovala o tom v pátek Světová meteorologická organizace (WMO).
 

"Od začátku června jsme v arktickém regionu zaznamenali bezprecedentní přírodní požáry," řekla v pátek v Ženevě mluvčí WMO Clare Nullisová. Některé požáry údajně zuřily na ploše o rozloze 100.000 fotbalových hřišť.

"Jen v červnu tyto přírodní požáry vypustily do ovzduší 50 megatun CO2, což je ekvivalent celkových ročních emisí CO2 Švédska. Je to víc, než bylo uvolněno při arktických požárech ve stejném měsíci mezi lety 2010 a 2018 dohromady," uvedla Nullisová.

Požáry porostu jsou na severní polokouli běžné od května do října, ale letos se objevily v neobvyklých zeměpisných šířkách a s neobvyklou intenzitou, řekla mluvčí WMO.

Většina těchto požárů se objevila na Aljašce a na Sibiři. Jeden požár v kanadské provincii Alberta měl odhadem rozlohu větší než 300.000 fotbalových hřišť, což přibližně odpovídá rozloze Lucemburska.

Na Aljašce už letos bylo zaznamenáno více než 400 přírodních požárů a nové se objevují každý den. Aljaška přitom má za sebou druhý nejteplejší červen v zaznamenané historii a 4. července tu bylo naměřeno až 32 stupňů Celsia. Na Sibiři byly červnové teploty téměř o deset stupňů vyšší, než je dlouhodobý průměr.

Požáry přispívají ke globálnímu oteplování tím, že bílý sníh špiní černými sazemi, což zvyšuje absorbování slunečního záření. Navíc se tím zvyšuje riziko tání permafrostu, věčně zmrzlé půdy, z níž se pak může uvolňovat další skleníkový plyn metan.

Kromě toho požáry vytvářejí nebezpečný kouř. Aljašské město Fairbanks navíc tento měsíc mělo jedno z nejhůře znečištěných ovzduší na světě a jeho obyvatelé byli nuceni nevycházet ven, poznamenala agentura Reuters.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

16.7.2019 09:12
Otázka je jak moc to dopravdy vadí. Ten CO2 by se stejně dřív nebo později z té vegetace uvolnil zpátky do ovzduší, takže je to jen takové drobné zvlnění dynamické rovnováhy mezi absorpcí a uvolňováním CO2.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

16.7.2019 14:02
Naprosto drasticky to vadí! Protože ten les spálený na uhel nechladí, protože netranspiruje, netlumí hydrologické a klimatické výkyvy, netvoří mraky. A černá díky absorpci více ohřívá povrch a tím pak vzduch. A protože se to (v Rusku zejména) děje dlouhodobě a na obrovských plochách (začíná to jako odvodnění pro usnadnění těžby rašeliny, a dřeva na stále rostoucí produkci papíru, a přidává se dřevo do biomasových elektráren), je to průs-r jako vrata, který ovšem není přes CO2 běsnící davy slyšet.
A jestli jste laik, budiž Vám pro jednou prominuto, že nevíte, že zejména severské oblasti tundry a tajgy kumulují C dlouhodobě´po staletí, protože díky nízkým teplotám a namočenosti se biomasa nerozkládá tak rychle jako v nižších šířkách. Např. tropický prales je proti tomu nesrovnatelný s dl. C bilancí blízkou "nule".
Odpovědět
ig

16.7.2019 16:54 Reaguje na Daniel Fiala
Odhadl jste to správně, nejsem v této věci odborník. Proto ta otázka na uvolňování CO2 do ovzduší. Znamená to, že tam trvale vrstva biomasy narůstá a boreální vegetace má trvale zápornou uhlíkovou bilanci? Další hloupá otázka by byla co všechno tam shoří (jestli vyhoří celá vrstva biomasy, třeba rašeliny nebo co že to tam vlastně je) a jak dlouho trvá obnovení do stavu před požárem, případně jak dlouho přetrvává nízké albedo ohněm zčernalé země.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.7.2019 07:01 Reaguje na
Část přirozeně se rozkládající biomasy vyprodukuje z uhlíku metan (místo CO2), který je výrazně silněji "skleníkový". Na rašeliništích běžně vzniká uhlí (rašelina), takže co se do hlubších vrstev uloží, to tam může být i miliony let. Požáry jsou na Sibiři docela běžné, velice často hoří rašelina hluboko pod povrchem a oheň na povrch vyrazí na neočekávaných místech. Hasí se to přitom podstatně hůř než klasický hořící les. Oheň také může po uhašení lesa v hloubce dlouhodobě (až týdny) přetrvávat. Zčernání by měl z velké míry zakrýt první následující sníh.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

17.7.2019 17:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, kde jste přišel na miliony let? Čemu pomůže sníh, když v zimě stejně tajga a tundra (transpiračně) spí? A až na jaře ten sníh roztaje, tak ty pahýly zezelenají?
A že jsou požáry běžné tam či onde - nezapomeňte dodat, že člověk je běžně způsobuje - blesky jsou zanedbatelné, reálně jednotky procent až promile.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

17.7.2019 17:21 Reaguje na
Ad vrstva biomasy: Dlouhodobě ano a nic se mu (boreálu) v kumulaci C nevyrovná. Jde o dynamiku dvou procesů - růst (fotosyntéza) a dýchání (respirace).
Co shoří: záleží na rychlosti větru/požáru, typu a vlhkosti porostu. V tundře může rychle běžet "jen" v keříčkové vegetaci a kůru nízkých stromů olíznout. V tajze může eskalovat, a pak spálí všechno do hloubky (půdy i dřeva). opět: pod korunami to jde rychle, pár let a zelený kobereček, ale stromové patro dekády.
Jenže: tušíte kolik ubude intercepční kapacity? Co sněhu a deště se nezachytí v korunách?
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist