Pracovníci KRNAP před úpravou potoka odchytávali ryby, přemístili je do bezpečí
"V Husím potoce jsou jen dřevěné kulatiny, takže to nebude tak velká stavba. Nicméně půjde o zásah do koryta, proto bylo potřeba ryby v úseku dlouhém asi 50 metrů pod překážkou a 50 metr nad ní odlovit a převézt výš na tok, aby nedošlo k jejich usmrcení během stavby. Část kulatin se odstraní a zbytek se dorovná kamenitým skluzem, aby tam nebyl žádný stupeň," řekla ČTK Josefičová.
Mechanismus odchytu je takový, že se do vody pouští menší množství elektrického proudu, který ryby omráčí a pak je snadnější je odlovit. "Poté, co omráčené ryby vyplavou na hladinu, odloví se sítí, umístí do kyblíků či kádě a přemístí do bezpečí. Dnes jsme odlovili asi 30 pstruhů," řekla v pondělí ČTK Josefičová.
Na tocích v KRNAP a jeho ochranném pásmu je zhruba 900 bariér, přičemž většina je i migračními překážkami. Cílem je vrátit tokům jejich přírodní charakter a obnovit jejich funkci biokoridoru.
"Jakmile migrační překážky odstraníme, tak se sem natáhnou z Malého Labe pstruzi a jelikož tam je i stabilní populace vranky, tak i vranka. A pro tu to děláme hlavně," řekl k úpravám v Husím potoce mluvčí správy KRNAP Radek Drahný.
Vranka obecná je drobná ryba žijící v nejčistších horských a podhorských pstruhových tocích, je označována jako bioindikační druh. Živí se larvami chrostíků, jepic, pakomárů, muchniček, pošvatek a také drobnými korýši. Jde o ohrožený druh, populace v krkonošských říčkách stagnuje.
Správa KRNAP poslední dva roky pracuje na projektu Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma, jehož výstupem bude návrh, jak zlepšit stav krkonošských toků. Analýza zahrnuje 64 toků v celkové délce 442 kilometrů. Navazující projekt by měl přinést konkrétní zlepšení stavu vodních toků. Cílem je podle zástupců Správy KRNAP nejen zprůchodnit vodní toky pro ryby a jiné živočichy, ale i celkově zlepšit jejich ekologický stav a odtokové poměry v celém území.
reklama
Dále čtěte |
Krkonoše jsou "ostrovem" Arktidy uprostřed Evropy
Krkonošský park čekají škrty, ohrožena jsou místa spjatá s cestovním ruchem
Rozpočet KRNAP klesne, péče o přírodu zůstává prioritou i přes finanční škrtyOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Břetislav Machaček
9.6.2022 09:04při stavbě neopustily. Horší to bývá s mihulemi, raky a měkkýši. Jinak
vodní stavba je místní záležitost na rozdíl od povodně, či ledové třenice, která "semele" kamení na celém toku. Vodní stupně z příčných kmenů mohou
naopak toku prospět a nepředstavují pro pstruhy překážku. Překážkou jsou
naopak pro ryby v takovém toku škodlivé(štiky, okouny, jelce). Na chovných potocích jsme kdysi záměrně stavěli z kmenů a kamenů malé hrázky, ale to
se prý už dnes nesmí a tak je v potocích absence hlubočin a tíšin, kde
ryby přečkají povodně a sucha a nejsou semleti kameny a krami. Velké vodní
stupně sice brání migraci cílených organismů, ale taky těch necílených
a bývaly hranicí rybích pásem. Nad jezem pstruhové, pod ním mimopstruhové.
Bez jezu promísení obsádky a problém jak redukovat štiky, jelce a okouny.
Nedávno se tu psalo o zábranách proti pronikání těchto ryb z Lipna výše
a přitom by stačil metrový jez a je to vyřešeno. Tak to fungovalo před
rozumováním ochranářů o propustnosti toků pro migraci ryb. I v přírodě
to řešila sama příroda vodopády a do toku napříč padlými stromy, ale
homo Ekologus si vybírá pouze to, co se mu hodí do krámu(do kšeftů?)!
