https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pracovnici-krnap-pred-upravou-potoka-odchytavali-ryby-premistili-je-do-bezpeci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pracovníci KRNAP před úpravou potoka odchytávali ryby, přemístili je do bezpečí

7.6.2022 12:38 | STRÁŽNÉ (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) před plánovanou úpravou toku odchytávali ryby v Husím potoce v Luisině údolí u Dolního Dvora v Krkonoších. Ichtyologové je odlovili pomocí elektrického agregátu na úseku potoka dlouhém asi 100 metrů a přemístili do bezpečí. Většinou šlo o pstruhy, řekla ČTK hydrobioložka Správy KRNAP Anna Josefovičová. Správa národního parku upravuje horské vodní toky, aby byly vhodné pro migraci ryb a jiné živočichy. Na mnohých tocích v Krkonoších jsou různé migrační překážky, jako je třeba betonový či dřevěný stupeň.
 

"V Husím potoce jsou jen dřevěné kulatiny, takže to nebude tak velká stavba. Nicméně půjde o zásah do koryta, proto bylo potřeba ryby v úseku dlouhém asi 50 metrů pod překážkou a 50 metr nad ní odlovit a převézt výš na tok, aby nedošlo k jejich usmrcení během stavby. Část kulatin se odstraní a zbytek se dorovná kamenitým skluzem, aby tam nebyl žádný stupeň," řekla ČTK Josefičová.

Mechanismus odchytu je takový, že se do vody pouští menší množství elektrického proudu, který ryby omráčí a pak je snadnější je odlovit. "Poté, co omráčené ryby vyplavou na hladinu, odloví se sítí, umístí do kyblíků či kádě a přemístí do bezpečí. Dnes jsme odlovili asi 30 pstruhů," řekla v pondělí ČTK Josefičová.

Na tocích v KRNAP a jeho ochranném pásmu je zhruba 900 bariér, přičemž většina je i migračními překážkami. Cílem je vrátit tokům jejich přírodní charakter a obnovit jejich funkci biokoridoru.

"Jakmile migrační překážky odstraníme, tak se sem natáhnou z Malého Labe pstruzi a jelikož tam je i stabilní populace vranky, tak i vranka. A pro tu to děláme hlavně," řekl k úpravám v Husím potoce mluvčí správy KRNAP Radek Drahný.

Vranka obecná je drobná ryba žijící v nejčistších horských a podhorských pstruhových tocích, je označována jako bioindikační druh. Živí se larvami chrostíků, jepic, pakomárů, muchniček, pošvatek a také drobnými korýši. Jde o ohrožený druh, populace v krkonošských říčkách stagnuje.

Správa KRNAP poslední dva roky pracuje na projektu Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma, jehož výstupem bude návrh, jak zlepšit stav krkonošských toků. Analýza zahrnuje 64 toků v celkové délce 442 kilometrů. Navazující projekt by měl přinést konkrétní zlepšení stavu vodních toků. Cílem je podle zástupců Správy KRNAP nejen zprůchodnit vodní toky pro ryby a jiné živočichy, ale i celkově zlepšit jejich ekologický stav a odtokové poměry v celém území.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

9.6.2022 09:04
Úsek 100 metrů není tak dlouhý, aby ho pstruzi, ač teritoriální ryby samy
při stavbě neopustily. Horší to bývá s mihulemi, raky a měkkýši. Jinak
vodní stavba je místní záležitost na rozdíl od povodně, či ledové třenice, která "semele" kamení na celém toku. Vodní stupně z příčných kmenů mohou
naopak toku prospět a nepředstavují pro pstruhy překážku. Překážkou jsou
naopak pro ryby v takovém toku škodlivé(štiky, okouny, jelce). Na chovných potocích jsme kdysi záměrně stavěli z kmenů a kamenů malé hrázky, ale to
se prý už dnes nesmí a tak je v potocích absence hlubočin a tíšin, kde
ryby přečkají povodně a sucha a nejsou semleti kameny a krami. Velké vodní
stupně sice brání migraci cílených organismů, ale taky těch necílených
a bývaly hranicí rybích pásem. Nad jezem pstruhové, pod ním mimopstruhové.
Bez jezu promísení obsádky a problém jak redukovat štiky, jelce a okouny.
Nedávno se tu psalo o zábranách proti pronikání těchto ryb z Lipna výše
a přitom by stačil metrový jez a je to vyřešeno. Tak to fungovalo před
rozumováním ochranářů o propustnosti toků pro migraci ryb. I v přírodě
to řešila sama příroda vodopády a do toku napříč padlými stromy, ale
homo Ekologus si vybírá pouze to, co se mu hodí do krámu(do kšeftů?)!
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist