Praha obnovuje meze a remízky. Končí s pěstováním monokultur na svých polích
Podmínky života zejména v zastavěných oblastech se kvůli vlnám veder a sucha zhoršují, proto Praha hledá nové cesty a postupy, jak zmírnit dopady klimatických extrémů. Jednou z reálně možných a proveditelných změn v rámci adaptace na klimatickou změnu i kvůli posílení druhové pestrosti živočichů a rostlin v krajině je radikální změna stávajícího způsobu hospodaření na orné půdě. Hlavní město Praha se k této změně hlásí a hodlá ji aktivně podporovat.
V současné době připravuje odbor ochrany prostředí pražského magistrátu podmínky pro úpravu zemědělského obhospodařování pozemků v majetku hl. m. Prahy. V rámci těchto změn je možné očekávat rozbíjení větších půdních bloků vytvářením mezí a výsadbou stromořadí, úpravu osevních postupů ve prospěch vyšší pestrosti pěstovaných plodin a upřednostňování plodin, jejichž pěstování nezvyšuje půdní erozi. Dále omezení použití chemických postřiků, omezení používání těžké techniky, preference hluboké orby před dnes rozšířeným diskováním a řadu dalších opatření.
Pilotní ukázku, jak by také mohlo v budoucnu vypadat hospodaření na zemědělské půdě, lze už dnes vidět na poli severně od Dolních Počernic v blízkosti rybníku Martiňák. Zde bylo v několika řadách vysazeno 100 ovocných stromů, které nově rozdělily původní velký lán orné půdy na několik menších polí.
Každá řada je přitom tvořena jiným druhem ovocných stromů. Za pár let se tak Pražané mohou těšit na hrušky, jablka, třešně, višně a švestky, které budou volně k dispozici, stejně jako všechno ovoce ze stromů v městských sadech.
Na jednotlivých nově vymezených polích se pak budou pěstovat plodiny, které se budou každoročně obměňovat v rámci pestrých osevních postupů. Aktuálně je např. jedno z polí obsypáno množstvím různých druhů hmyzu díky kvetoucí svazence.
Podobné úpravy jako u Dolních Počernic se připravují i na dalších polích, např. u Jinonic či Běchovic. Takto upravená zemědělská krajina je nejen esteticky zajímavější, ale velký přínos je i v oblasti retence vody nebo biodiverzity. Původně nezajímavou část Prahy tak lze poměrně snadno přetvořit na přírodně i krajinářsky hodnotnější kousek krajiny.
„Vracíme se k tomu, co úspěšně fungovalo před násilnou kolektivizací, která nenávratně zdevastovala náš venkov, nejen ekologicky, ale i společensky. Vracíme se k mezím a remízkům, rozdělujeme lány na menší pole. To zabrání erozi půdy a přispěje k obnovení původní polní fauny i flóry,“ říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.
„Erozí kvalitní ornice přichází naše republika o několik miliard korun ročně. Ekologické hospodaření má tedy i znatelné pozitivní ekonomické dopady,“ dodává náměstek primátora Hlubuček.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Praha dá na projekty zlepšující životní prostředí 42,8 milionu korun, více než letos
Trojský kanál se začne 27. listopadu vypouštět. Staví tam uzávěru proti povodním
Praha dá příští rok do vodohospodářské infrastruktury přes 3,33 miliardy korunOnline diskuse
Všechny komentáře (15)
Slovan
9.7.2019 06:23Lukáš Kašpárek
9.7.2019 08:01 Reaguje na SlovanJan Šimůnek
10.7.2019 08:29 Reaguje na SlovanProblém je, že za každý hektar této krajiny musí být někde o hektar víc monokultury řepky na "bionaftu" nebo kukuřice na "bioetenol". Což si vyřvali a přes hlasy našich zastupitelů cestou bruselského befélu prosadili právě ekologové.
Takže nadšení nad takovou krajinou ze strany ekologů je totální chucpe (odpovídající termín čeština nemá - definováno je to tak, že "otcovrah a matkovrah prosí soud o shovívavost, neboť je oboustranným sirotkem"). Protože oni jsou jako ten otcovrah a matkovrah, jelikož bez jejich škodlivých aktivit na bázi boje s neexistujícím "lidmi způsobeným globálním oteplením" bychom takovou krajinu (nebo alespoň podobnou) mohli mít opravdu všude, ne jen u "vyvolených", kteří si mohou dovolit obcházet směrnice EU o ekonesmyslech.
Jan Škrdla
10.7.2019 23:22 Reaguje na Jan ŠimůnekTolik jako u nás se toho v jiných státech EU nepěstuje.
Podle toho co píšete, je nevětším ekologem v ČR pan premiér (na druhém místě je pak ministr zemědělství). Největší ekologickou organizací je pak Agrofert a ekologickou institucí Ministerstvo zemědělství a Agrární komora.
A mimochodem, kde jste byl na tom, že je tako krajina ekologická - v textu ani ostatních komentářích jsem o tom nenašel zmínku.
Jan Šimůnek
11.7.2019 17:56 Reaguje na Jan ŠkrdlaNa základě těchto nesmyslů nám EU nařídila kvóty na biopaliva. To, že na tom posléze vydělává Agrofert a že je do toho omočena Agrární komora, je důsledek toho předchozího.
A řepku v řadě starých států EU neuvidíte proto, že místo pěstování řepky dovážejí palmový olej (čímž podporují drastickou devastaci ŽP v řadě tropických zemí) a některé i podporují kácení tropických pralesů na štěpku a dřevěné pelety.
Jan Škrdla
11.7.2019 21:48 Reaguje na Jan ŠimůnekTi co stávkují za klima - těžko říct kolik procent z nich jsou opravdu ekologové (obávám se, že jich moc nebude).
Humbuk kolem stávek za klima, to je otázka posledního roku, zatímco kvóty na biopaliva, to je otázka řádově 20 let.
Jinak EU nám nenařizuje takový podíl biopaliv první generace, jako máme. Naopak od nich postupně upouští. Za to u nás se za ně naši mocipáni rvou hlava-nehlava, vždyť jde o chechtáky, co jdou do jejich kapsy.
Jinak pěstování palmy pro biopaliva je nesmysl, a měl by se co nejrychleji ukončit a část plantáží navrátit opět lesu. Dovoz palivového dřeva přes oceán je také kontraproduktivní.
Katka Pazderů
9.7.2019 06:51Lukáš Kašpárek
9.7.2019 06:53 Reaguje na Katka Pazderů
Jan Škrdla
9.7.2019 22:22Za navrhovaná a realizovaná opatření, taky palec nahoru. Napadá mě jedna hláška: ku..., já bych chtě být Pražák.
