Praha se chce zaměřit na rozvoj cirkulární ekonomiky
Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku je rozdělena na čtyři tematické oblasti týkající se stavebnictví, nakládání s vodou, zemědělství a odpadů. Celkem strategie zahrnuje 73 opatření, která mají přispět k naplnění závazku uhlíkové neutrality. Té chce podle loni schváleného klimatického plánu vedení metropole dosáhnout v roce 2050.
Podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) je zásadní práce s odpady, a to zejména ve stavebnictví, které podle dokumentu produkuje 74 procent odpadu v metropoli. V oblasti stavebnictví by proto podle dokumentu mělo město například vytvořit materiálovou banku, kde by mohli stavebníci najít informaci o využitelném materiálu, který by se jinak stal odpadem. Udržitelné stavebnictví by pak město podle dokumentu mělo podporovat také u svých veřejných zakázek.
V oblasti hospodaření s vodou chce město podle strategie zavádět opatření vedoucí k úspoře vody a prevenci jejích úniků, používání srážkových vod k zavlažování nebo využití zbytkového tepla z odpadních vod pro vytápění. V oblasti zemědělství a potravinářství dokument hovoří o podpoře městského a příměstského biozemědělství například využíváním jejich produktů ve školních jídelnách nebo o vytvořením městské produkční farmy.
V oblasti nakládání s odpady dokument stanovuje cíl do čtyř let třídit a zpracovávat 60 procent biologicky rozložitelného komunálního odpadu, který by byl následně využíván mimo jiné v plánované bioplynové stanici. V Praze by podle dokumentu měly přibývat také tzv. re-use centra nabízející lidem výrobky, které by jinak putovaly do odpadu. Město chce podle Hlubučka obnovit také "železné neděle", tedy pravidelný svoz kovových odpadů.
Strategie navazuje na městskou klimatickou strategii, kterou zastupitelé schválili koncem loňského května. Město má podle ní do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do 69 opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého. Většinu potřebných peněz chce magistrát získat z evropských fondů. Plán nepodpořily opoziční ODS a ANO, podle jejich zástupců je nereálný a nedostatečně připravený.
reklama
Dále čtěte |
Hradec Králové otevřel druhý re-use bazar, nabízí nábytek a elektrospotřebiče
Hradec Králové v listopadu otevře druhý re-use bazar s použitými věcmi
Louny zprovoznily re-use centrum, přes které se vrací do oběhu použité věciOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Miroslav Vinkler
18.1.2022 06:17smějící se bestie
18.1.2022 06:37 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Kvítek
18.1.2022 18:241) látky organického původu jsou snadno odbouratelné a neměl by být problém je navrátit zpět do přirozeného oběhu v rámci biosféry planety Země
2) u uměle vyrobených látek je to jiné, ty by měly být používány tak, aby bylo možné jejich následné zpracování nebo degradace tak, aby jimi nebyla znečišťována biosféra planety Země
A to už je složitější, jak technicky, tak i lidsky. Nezapomínejme na to, že se mezi tím vytvořila určitá závislost daná např. tradičními odběratelskými vztahy (trvajícími několik let), ale třeba i spotřebitelskými zvyklostmi. Ty změnit nebude jednoduché.
Další problém je v tom, jestli je vůbec reálné, že lidstvo dokáže upustit od užívání některých materiálů. Jednak budou působit argumenty ekonomické (některé syntetické materiály jsou lacinější variantou), ale roli bude hrát i to, jestli se lidstvo dokáže bez některých materiálů obejít, případně najít ekvivalentní náhradu (předpokládám, že tady přijde na řadu plejáda argumentů, ale i výmluvy, včetně projevů obyčejné lidské lenosti, případně neochoty měnit zaběhnuté zvyklosti).
A narážet to bude i na technologické limity. Mám na mysli případy opětovného využití odpadů jako druhotné suroviny ve výrobním procesu (např.: recyklovaný papír může projít výrobním cyklem až sedmkrát a pak konec).
Obdobně to platí i pro energetické využití: tepelnou energii je možno přeměňovat jen s určitým omezením a žádný cyklus nemůže být stoprocentně účinný. Asi těžko někdo překoná omezení, která definuje druhý termodynamický zákon!
Proto jsem zastáncem názoru, že cirkulární ekonomika je částečně i lineární ekonomikou.
Někteří “cirkulární ekonomové” mají v tomto ohledu spíše růžové brýle, které jsou spíše na škodu, než ku prospěchu. Myslí si, že přišli na nějakou novinku, ale není to pravda. Již před druhou světovou válkou (okolo roku 1937) podnikatel Tomáš Baťa prohlásil:
„…ukaž mi tvoje složiště odpadků a já ti povím, jaký jsi hospodář…”
Je to už 85 let a pořád to platí. A ještě hodně dlouho platit bude! A proč?
Protože vycházel z praktických zkušeností skutečných hospodářů, kteří svoje vědomosti předávali po staletí z generace na generaci!
Výše uvedené plány jsou více než smělé a o jejich reálnosti lze diskutovat. A s těmi dotacemi to bude jako vždycky: Praha vycucne ty největší peníze a zbytek republiky bude zase jenom paběrkovat...
