Praha si brousí zuby na peníze z EU
O přípravě Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2, kterým se Praha uchází o peníze na vybrané projekty, rozhodla vláda na počátku letošního roku. V rámci Cíle 2, který je koncipován jako podpora hospodářské a sociální konverze regionů, chce hlavní město získat peníze z EU především na investice do dopravní a technické infrastruktury, na regeneraci bývalých průmyslových ploch a revitalizaci a polidštění sídlišť. Zkrátka by neměli v rámci tohoto programu přijít podle informací Kováříka ani střední a malí podnikatelé.
Výrazné budoucí investice si podle dokumentu vyžádá vodohospodářská infrastruktura, a to buď úplně chybějící nebo špatně fungující, v jejíž údržbě a rozvoji se nahromadily dluhy za 40 let. V centru města jsou sítě stok a vodovodů na hranici životnosti, například pětina pražských stok je starší než 100 let. Špatný stav sítí je příčinou až 30procentní ztráty upravené vody a ekologických havárií. Kompletní rekonstrukci v řádech miliard si pro splnění norem EU vyžádá také Ústřední čistírna odpadních vod, která přestává stačit i kapacitně.
V oblasti dopravy se v Praze stále citelněji projevuje absence vnitřního a vnějšího okruhu města, z nichž se zatím podařilo vybudovat pouze dílčí segmenty. Praze také chybí dostatečné množství parkovacích ploch. Do roku 2001 se v důsledku společenských změn oproti roku 1989 zvýšil počet kilometrů, které najezdí automobily ve městě, až dvaapůlkrát a přesáhl 17 milionů denně. Sílící automobilová doprava je jednou z hlavních příčin znečištění a nadměrného hluku v Praze, která je v těchto ohledech nejpostiženějším regionem republiky. Investiční prioritou Prahy proto bude podle Kováříka rozvoj kolejové dopravy a realizace objízdných tras.
Důsledkem ekonomické transformace se v Praze objevila řada neudržovaných, nevyužívaných průmyslových areálů, které jsou urbanistickou i ekologickou zátěží města. Specifickým typem "brownfields" jsou rozsáhlé pozemky Českých drah, areál ČKD ve Vysočanech a bývalých loděnic na Libeňském ostrově, oblast Manin a Rohanského ostrova a další. Přetvoření těchto areálů je limitováno zejména finanční náročností revitalizace a odstraňováním ekologických zátěží. Pozornost bude nutné věnovat v tomto ohledu i protipovodňovému zabezpečení ohroženého území.
Mnoho sociálních, dopravních a ekologických problémů je spojeno s existencí velkých sídlišť, ve kterých žije více než 40 procent obyvatel města. Jejich nedostatkem je převažující obytná funkce s chybějícími službami a pracovními příležitostmi. Jako další zátěž sídlišť se jeví neefektivní vytápění panelových domů na pražských sídlištích, které je třeba řešit zateplením v rámci programu regenerace pražských sídlišť, kterým musí projít 40 procent bytového fondu.
Praha zatím podle dokumentu nemá specializovanou regionální rozvojovou agenturu. Sami představitelé města přiznávají mezery v koordinaci vztahů mezi Prahou a podnikatelskými sdruženími, investory a nedostatečnou informovanost malých a středních podnikatelů o programech podpory, danou i nedostatečným marketingem města. Podle Kováříka by mělo vzniknout centrum, které by informace mezi podnikateli a městem propojovalo. "Umím si představit, že takovým pražským CzechInvestem, financovaným získanými penězi z EU, by byl soukromý subjekt," uvedl Kovářík.
Ze jmenovaných nedostatků podle Kováříka vyplývá typ jednotlivých projektů, kterými se bude Praha ucházet o evropské peníze. Podpora z Cíle 2 může být Praze přiznána pouze pro část území, kde žije maximálně 31 procent obyvatel města. Praha proto vybrala městské části, kde se koncentrují výše popsané problémy. Jde o městské části Praha 1, 8, 9, 12, 14, 15, 19, 20, a 21. Projekty usilující o podporu ze strukturálních fondů EU musí být minimálně z 50 procent spolufinancovány z městských, národních nebo soukromých zdrojů.
reklama
