https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prazsky-autobus-cislo-170-ma-zacit-v-testovacim-provozu-jezdit-na-vodik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pražský autobus číslo 170 má začít v testovacím provozu jezdit na vodík

19.2.2022 02:46 | PRAHA (ČTK)
Současná vodíková technologie podle dokumentu již po technické stránce umožňuje provoz autobusů na tento pohon.  Ilustrační foto
Současná vodíková technologie podle dokumentu již po technické stránce umožňuje provoz autobusů na tento pohon. Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na pražské autobusové lince číslo 170 z Jižního Města na Barrandov má začít v testovacím provozu jezdit autobus na vodík. Cílem je zlepšit životní prostředí. Dopravní podnik (DPP) má začít vozidlo předběžně testovat ve druhém pololetí letošního roku a test potrvá jeden rok s možností prodloužení o dalších 24 měsíců. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí projednají pražští radní a který má ČTK k dispozici. Magistrát podepíše memorandum o testování s DPP a firmami Škoda Electric a Orlen Unipoetrol RPA. Město spolu s DPP už několik let zavádí v MHD vozy na alternativní pohon.
 

"Účelem dlouhodobého testování je prověření provozních i technických parametrů vozidla v různých ročních obdobích," píše se v dokumentu. Test zároveň umožní výrobci reagovat na zjištěné okolnosti provozu a provádět případné úpravy na vozidle.

Současná vodíková technologie podle dokumentu již po technické stránce umožňuje provoz autobusů na tento pohon. "V rámci dostupných nízkoemisních a bezemisních alternativ se však jedná zatím o nejdražší variantu," píše se v něm.

Pro srovnání - spotřeba paliva na jeden kilometr jízdy vodíkového autobusu vyjde na 30 Kč proti deseti Kč za naftový. Opravy a údržba plus odpisy a pronájem pak vyjdou u vodíkového autobusu rovněž na zhruba dvojnásobek. Při dodržení plánu, kdy by autobus na vodík po Praze najezdil asi 50 000 kilometrů, jsou tak vícenáklady proti naftovému autobusu zhruba o 1,95 milionu vyšší.

Linka 170 byla vybrána mimo jiné kvůli své délce zhruba 40 kilometrů, kopcovitému profilu nebo blízkosti připravované první veřejné vodíkové plnicí stanice v Praze v ulici K Barrandovu. Vůz by měl vyjíždět z garáži Kačerov.

Spolupráci na testování v pražské MHD podle materiálu předběžně přislíbily zmíněné společnosti - Orlen Unipetrol RPA chystá provozovat vodíkovou plnicí stanici na Barrandově a Škoda Electric by dodala testovací autobus. S oběma firmami magistrát a DPP podepíší memorandum. "Chci, aby DPP byl vlajkovou lodí mezi dopravními podniky v České republice a nastavoval laťku v kvalitě služeb i využívání moderních technologií. Vodík je rozhodně jedou z cest, kterými se do budoucna můžeme vydat," uvedl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

DPP letos v polovině ledna zahájil provoz prvního elektrobusu Škoda E'City 36 BB, který vyjel ze zastávky Želivského na lince 213. Vůz průběžně obsluhuje také linku číslo 154 a 124. Dalších 13 vozů by mělo vyjet na konci února. Na začátku ledna začala stavba trolejbusové trati z Palmovky přes Prosek a Letňany do Čakovic. Stavba by měla trvat asi deset měsíců. Po nové trati bude jezdit trolejbusová linka číslo 58, která nahradí autobusovou linku 140.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

19.2.2022 15:11
v tomhle jsme o několik let pozadu...v Rakousku a Německu už dávno vodíkové autobusy a vlaky jezdí...a popravdě mají větší smysl než obyčejná elektrodoprava...ono totiž, když je cíl vodíková mobilita tak proč prznit se nějakou elektromobilitou, na kterou stejně ani nemáme kapacity výroby el. proudu
Odpovědět
kk

karel krasensky

19.2.2022 16:28
Nevím,nevím ale řidičem toho vodíkového autobusu bych nechtěl být.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.2.2022 10:29 Reaguje na karel krasensky
MÝTUS #1: VODÍK JE NEBEZPEČNÉ PALIVO
Zřejmě nejčastější nálepkou vodíku je jeho potenciální nebezpečnost. Jak už jsme zmiňovali ve starším příspěvku věnovaném bezpečnosti vodíku, exploze vzducholodi Hindenburg či experimenty s vodíkovými bombami daly palivu stigma extrémně nestabilního a výbušného prvku.

Tuto pověst ale vodík nese z velké části neprávem. Vědec NASA Addison Bain například uvádí, že při vzniku výbuchu vzducholodi Hindenburg nehrál vodík žádnou roli. Pro srovnání – Hindenburgova sesterská vzducholoď Graf nalétala bez nehody přes milion mil.

Vodík je dnes svou bezpečností srovnatelný s fosilními palivy jako je benzín či CNG. Fyzikální vlastnosti prvku dokonce hovoří v jeho prospěch – díky své lehkosti a vyšší teplotě vznícení vodík hoří ve srovnání s jinými palivy později a v místech, která jsou člověku méně nebezpečná. Zatímco při vznícení nádrže s benzínem hoří spíše spodek vozu, potenciální požár vodíku vzniká spíše několik desítek centimetrů nad vozidlem. Díky kvalitnímu uchování v tlakových nádobách je však pravděpodobnost vznícení velmi malá. Přestože je vodík v nádrži ukládán pod tlakem v řádu stovek barů, nádrže jsou vybaveny řadou bezpečnostních systémů, které skvěle řeší například odvětrání přetlaku. Nádrže musí projít řadou destrukčních testů, jedním z nich je například test průstřelu, bez kterého není možné nádrž užívat.

Vodík má oproti ostatním palivům také nespornou výhodu v tom, že není jedovatý pro člověka, ani pro přírodu. „Samotný vodík není nebezpečný ani toxický, nejsou prokázány negativní účinky při dýchání, ani při kontaktu s faunou. Je třeba si uvědomovat rizika, která se s vodíkem pojí stejně jako s každým jiným palivem – mít z něj respekt, ale ne strach,“ dodává Karel Souček, ředitel vývoje DEVINN.
MÝTUS #2: VODÍK JE SLOŽITÉ VYROBIT
Dalším z často opakovaných mýtů je tvrzení, že není úplně jednoduché vyrobit a je tedy jako palivo drahý a náročný k získání. Ani toto ale není zcela přesné.

Vodík je možné vyrobit hned několika způsoby, přičemž metoda výroby má samozřejmě na finální cenu vodíku vliv. Základní možností, která díky své jednoduchosti skýtá skvělé možnosti, je elektrolýza. A ano, jedná se skutečně o onen pokus z hodin chemie na základní škole, kde se pomocí dvou elektrod ponořených do nádoby rozkládá voda na molekuly vodíku a kyslíku.
Tato metoda je velmi ekologická, zároveň z hlediska účinnosti nejméně ekonomická – účinnost tohoto procesu se pohybuje okolo 55–60 %, na výrobu jednoho kilogramu vodíku pomocí elektrolýzy je třeba 60 kWh energie.

Cenou za nižší účinnost tohoto procesu je nezávislost na lokalitě – tímto způsobem je možné vyrobit vodík kdekoli, kde je voda a elektrická energie. Elektrolýza tak může sloužit jako proces uložení elektrické energie: pomocí elektřiny vyrobené ze solární či vodní elektrárny můžeme vyrobit vodík, který lze později použít jako palivo například v našem vodíkovém generátoru H2BASE. Ideální je tato metoda také pro využití přebytečné elektrické energie v rámci přenosové sítě.

Zejména z ekonomických důvodů však dnes zhruba 95 % světové vodíkové produkce vzniká při parním reformingu zemního plynu, při kterém vzniká tzv. šedý vodík. Tato metoda je ale obecně na ústupu zelenějším formám výroby paliva, které začínají získávat i podporu mezinárodních organizací v čele s Evropskou unií. Podporu získává hlavně zelený vodík, vzniklý pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Vodík také vzniká jako vedlejší produkt mnoha procesů v petrochemickém průmyslu, přičemž takový vodík často není efektivně zužitkován přes jeho poměrně velké množství.


MÝTUS #3: VODÍK JE SLOŽITÉ SKLADOVAT
Jak je to ovšem se skladováním vodíku? I kolem něj panuje mnoho mýtů o složitosti a materiálové náročnosti.

Standardní a zároveň nejsnadnější způsob ukládání je metoda pouťového balónku, kdy pod tlakem v řádu stovek barů vodík naženeme do tlakové nádoby. Tyto zásobníky jsou díky desítkám let vývoje technologicky velmi vyspělé a v praxi nejsnáze použitelné.
Častou námitkou na skladování v tlakových nádržích je údajné unikání vodíku kvůli malé velikosti molekuly – ani to už ale dávno není pravdou: „Historicky se jednalo o problematickou disciplínu, dnes je problém vyřešen moderními materiály a postupy – únik je pod měřitelnou hodnotou,“ vyjadřuje se k dalšímu z mýtů Karel Souček.

Vodík tak můžeme pomocí elektrické energie vyrobit a na neomezeně dlouhou dobu uložit do tlakové nádoby, kde palivo nijak nedegraduje ani neuniká. Žádné konvenční palivo podobné vlastnosti nemá, a právě to z vodíku činí palivo budoucnosti.

Pro velkoobjemové skladování a přepravu je vhodné vodík hluboce podchladit a zkapalnit. Hustota energie uložená v kapalném vodíku je obrovská, nicméně se jedná o technologicky náročné chladící zařízení a je třeba neustále dochlazovat, protože okolí obsah stále zahřívá.

Pro aplikace s nízkou energetickou náročností je velmi perspektivní metoda ukládání do sloučenin kovů – tzv. hydridy, kdy se vodík naváže na molekuly kovů a vodík se tak přepravuje ve formě kovového prášku, je zde tedy výborná bezpečnost a tankování, nicméně hustota energie je horší, než u tlakového skladování.
Odpovědět
va

vaber

21.2.2022 08:54 Reaguje na Jaroslav Řezáč
nevím jaký je únik vodíku z tlakových nádrží, ale věta ,,dnes je problém vyřešen moderními materiály a postupy,, je podivná
my snad umíme měnit vzdálenosti atomů v materiálech nebo vodíkový atom materiály nepronikne a jak se změní otřesy a provozem těsnost celé vodíkové cesty,jaké budou úniky v čerpacích stanicích a při výrobě vodíku
vodík je určitě nejlepší palivo co se týká ekologie ,ale musí se i ekologicky vyrobit ,jinak to ztrácí smysl
Odpovědět
va

vaber

21.2.2022 08:56 Reaguje na vaber
vodík tvoří třaskavou směs ,asi od 4% koncentrace
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist