https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prezident-podle-vedce-kindlmanna-nerika-o-sumave-pravdu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Prezident podle vědce Kindlmanna neříká o Šumavě pravdu

23.8.2019 12:51 | Č. BUDĚJOVICE (ČTK)
Podle Kindlmanna však existuje řada šumavských lokalit, které po staletí prochází jen samovolným vývojem a člověk se do nich nevměšuje. "Jde například o smrčiny v polohách nad přibližně 1100 metrů nad mořem nebo v polohách podmáčených," uvedl Kindlmann
Podle Kindlmanna však existuje řada šumavských lokalit, které po staletí prochází jen samovolným vývojem a člověk se do nich nevměšuje. "Jde například o smrčiny v polohách nad přibližně 1100 metrů nad mořem nebo v polohách podmáčených," uvedl Kindlmann
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz
Prezident Miloš Zeman podle vědce Pavla Kindlmanna pronáší o Šumavě nepravdivé výroky. Týkají se například toho, že oblast současného národního parku byla v minulosti hospodářským lesem. Zeman to řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Šumava jako celek nikdy nebyla hospodářským lesem, Zemanův výrok je proto příkladem mystifikace, řekl ČTK Kindlmann, který působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
 

Prezident ve čtvrtek na agrosalonu Země živitelka uvedl, že víra v to, že se Šumava přemění v divočinu, když po staletí fungovala jako hospodářský les, je naivní. Navíc dlouhodobě kritizuje fakt, že se v některých zónách Šumavy nesmí kácet. Podobný názor jako hlava státu má ale i vedení Jihočeského kraje, někteří lesníci či biolog Jan Pokorný, který se zabývá ekologií krajiny.

Podle Kindlmanna však existuje řada šumavských lokalit, které po staletí prochází jen samovolným vývojem a člověk se do nich nevměšuje. "Jde například o smrčiny v polohách nad přibližně 1100 metrů nad mořem nebo v polohách podmáčených," uvedl Kindlmann. Poukázal přitom na výzkum vědců z České zemědělské univerzity z roku 2016. Podle jeho výsledků ve značné části Šumavy ve vyšší nadmořské výšce nikdo uměle nevysazoval stromy a les se tam přirozeně obnovuje.

"Právě proto se tu zachovalo mnoho vzácných druhů i vazby mezi nimi, a kvůli tomu jsou tyto lokality tak cenné," řekl vědec. Dodal, že bezzásahové území je důležité pro existenci řady druhů živočichů. Bez takových podmínek pak někteří živočichové vymírají.

Kindlmann se však domnívá, že i tvrzení o tom, že nezasahování v lesích způsobuje masivní šíření kůrovce, je nepravdivé. Dodal, že v hospodářských lesích v České republice se běžně kácí, ale přesto se nepodařilo zabránit kalamitě, který lýkožrout způsobil. "Zemanův pokus o diskretizaci vědeckého přístupu k ochraně přírody se tedy v konečném důsledku obrátil proti němu - ukázal zcela jasně, že Zeman problému vůbec nerozumí a jen se opět snaží planě napadat jiné," míní Kindlmann.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KK

Karel Karel

23.8.2019 14:44
Pan Kindlmann působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ta je doupětem
"politických vědců", kteří, když mohou, tak hned si rýpnou do prezidenta.. Možná
má pravdu ten pan vědec, ale mně schází širší záběr boje o pravdu, např.
vyjádřit se k vládnímu materiálu k úspoře emisí u biopaliv. Ta,spuštěná po 5.říjnu 2015, musí vykázat úsporu emisí skleníkových plynů minimálně 60 % proti
emisím z fosilních paliv, jako třeba benzinu a nafty. Jinak nebudou splňovat takzvaná kritéria udržitelnosti a nebudou mít úlevu na dani..
Neslyšel i nečetl jsem jediný názor od "vědců" z "Karlovky", spíše si asi myslí,
že veřejnost se dá opít rohlíkem...Buď se bojí o práci, nebo neumí počítat..
A zrovna z televize slyším ministra školství, že by maturita z matematiky
se měla odložit o dalších 8 let... Tak to nám vyroste další horda hlupáčků,kteří
si nebudou umět spočítat, kolik je dvě a dvě a budou tvrdit, že výroba např.
biolihu a jeho spalování v motoru automobilu snižuje emise CO2...
Odpovědět
mr

23.8.2019 15:09 Reaguje na Karel Karel
Trochu jste nám odbočil od tématu, ale budiž. Aspoň k té matuře - máte pravdu, ale s tím Zemanem jste hezky naivní - on tomu celému tyátru totž PREZIDENTUJE a nikdy jsem od něho neslyšel něco o zefektivnění a zvýšení kvality školství - aspoň na úroveň dob z komunismu, kdy jsme byli ve školství na špici. Leda slyším tlachy o nedocenění a nutnosti zvýšení platů učitelům - A JÁ SE PTÁM - ZA CO???????!!!!!!
Odpovědět
Anyr

Anyr

23.8.2019 15:21 Reaguje na
Koukám, že těch nasazených ruských tro(t)lů tu bude víc.

Zeman je kokot, stejně jako všichni jeho voliči a podpůrci.
Odpovědět
KK

Karel Karel

23.8.2019 15:34 Reaguje na Anyr
Zpřesnil bych to na "Zeman je kokot,stejně jako všichni jeho odpůrci..."
Odpovědět
KK

Karel Karel

23.8.2019 15:39 Reaguje na
Já se taky ptám "ZA CO "????
Může se zvýšit plat učitelce, která tvrdí, že celé Česko osvobodila
americká armáda???
Odpovědět
b8

23.8.2019 18:58 Reaguje na Karel Karel
Co to meleš prosímtě? Jinak všechno v pořádku? Prášky jsme si vzali?
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.8.2019 08:14 Reaguje na
Pokud vím, tak jediný politik, který má na programu nezhoršování současného stavu školství, případně jeho návrat k excelentní kvalitě za komunistů, byl vyhozen z ODS.
Odpovědět
ČM

Čech M.

23.8.2019 15:19
"Prezident podle vědce Kindlmanna neříká o Šumavě pravdu"
Ale prezident na to má štempl, podle rozhodnutí soudu lhal už dříve.
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.8.2019 20:56
Tak trochu z historie experimentů na Šumavě:
Zdroj: 21. 4. 2011, 10:24 • Aktualizováno 21. 4. 2011, 18:57Novinky, ČTK
Facebook
Twitter

"Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) ve čtvrtek oznámil, že v doposud bezzásahových zónách NP Šumava bude možné kácet stromy napadené kůrovcem. Kácení ale bude možné pouze ručně.

Dřevo bude muset podle ministra zůstat na místě. Chalupa rovněž uvedl, že zakázal letecké postřiky a užití biocidních látek. Zcela bez zásahů mají zůstat rašeliniště.

Razantní kácení a postřiky jako řešení kůrovcové kalamity prosazuje nový šéf národního parku Jan Stráský. Za svůj postoj si vysloužil kritiku z řad ekologů i vědců.

Celkem se má letos v I. a II. zónách Národního parku Šumava kácet na 12 800 hektarech, napůl v obou zónách. Podle ministra je to menší plocha než v loňském roce.
Bývalý premiér ČSFR Jan Stráský nyní povede Národní park Šumava.


Do I. zón parku odmítl Chalupa pustit techniku, porážet stromy budou tedy muset lesní dělníci pilou a vytěžené dřevo nechat na místě. Zaměstnanci parku už v minulých dnech i v I. zónách dělali podrobný monitoring výskytu kůrovce.

Stráský ale ekologické aktivisty, kteří s těžbou nesouhlasí, ubezpečoval, že pokud park nezíská pro těžbu v bezzásahových oblastech rozhodnutí ministerstva životního prostředí, nebude tam pokácen ani jediný strom.
Vědci souhlasí se zařazením I. zón do bezzásahových

Stráský jako jedno z prvních správních opatření omezil v radě Šumavy vliv vědců. Kvůli tomu a kvůli nesouhlasu se Stráského názorem na kácení lesů vytvořili vědci stínovou vědeckou radu Šumavy, která Stráského postupy kritizuje z odborného hlediska. V Chalupově stanovisku však spatřují krok správným směrem."
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.8.2019 08:12
Manipulátorský blábolil nepravd:
Na Šumavě sice skutečně bylo pár procent území, jako bažiny nebo extrémní svahy, které nebyly v režimu hospodářského lesa, ale přes 90 procent jejího území bylo hospodářsky obhospodařováno. A i většina toho zbytku byla uměle osázena alpskými a karpatskými smrky po tzv. Klostermannově kůrovcové kalamitě (která byla po nějakých 15 letech, na rozdíl od katastrofy vyvolané zelenými, úspěšně vyřešena - právě hospodářskými zásahy na prakticky celém území Šumavy). Nehledě k tomu, že i les, jehož zničení popsal K. Klostermann, byl uměle vysazený hospodářský les, nikoli les původní (původní lesy byly vykáceny na dřevo a dřevěné uhlí pro sklárny a na stavební dříví odvážené po Vltavě na vorech).
Všechny tyhle věci jsou, pochopitelně, doložitelné archiváliemi, na rozdíl od zelených blábolů tohoto "vědce".

A naprosto názorné je porovnání stavu Šumavy před zásahy ekofašistů se současným katastrofálním stavem. Pozná každý blbec, "vědeckého" výzkumu opravdu není třeba.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.8.2019 15:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Právě to, že se ta tzv. Klostermanova kalamita vyřešila vysázením alpských a karpatských smrků, bylo jedním z příčin současné kalamity.

Jinak v době vzniku NP Šumava, by bylo rozumnější nechat v bezzásahové režimu těch 10 procent, kde se dříve nehospodařilo, a ten zbytek citlivými zásahy převést na přírodě blízký les.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.8.2019 09:04 Reaguje na Jan Škrdla
V obou bodech se shodneme:
Šumava potřebuje dlouhodobé (asi víc než sto let trvající) systematické zásahy, cíleně přibližující její lesy přirozenému stavu. A ne totální bezzásahovost a ekologickou degradaci, prosazovanou zelenou lůzou.

Nicméně při nedostatku sazenic s původním genotypem bych se nebránil dočasnému vysazování "nešumavských" stromů, čistě proto, aby nevznikly holé pláně vedoucí k nevratnému zničení svrchních vrstev půdy a obnažení sterilního podloží, jak se dnes už na některých místech Bursíkových kůrovcových holin děje.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist