https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prilepek-k-invazni-novele-ma-usnadnit-boj-s-hrabosem-ohrozi-ale-zaby-krepelky-a-capy-cerne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přílepek k invazní novele má usnadnit boj s hrabošem, ohrozí ale žáby, křepelky a čápy černé

18.2.2021 11:36 | PRAHA (Ekolist.cz)
Poslanec Kott svůj návrh odůvodnil komplikací při boji s hrabošem polním, kdy zemědělci musí žádat o výjimku podle zákona o ochraně přírody pro aplikaci rodenticidů na polích s výskytem silně ohrožených a chráněných druhů
Poslanec Kott svůj návrh odůvodnil komplikací při boji s hrabošem polním, kdy zemědělci musí žádat o výjimku podle zákona o ochraně přírody pro aplikaci rodenticidů na polích s výskytem silně ohrožených a chráněných druhů
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lukáš Kadava / Východočeská pobočka České společnosti ornitologické (VČPČSO)
Poslanecká sněmovna PČR právě projednává novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má umožnit boj proti nejškodlivějším druhům invazních rostlin a živočichů. Ty ročně v Evropské unii způsobují miliardové škody. Zemědělský výbor však schválil přílepek, který s novelou nijak nesouvisí. Pokud by začal skutečně platit, znamenalo by to ohrožení desítek vzácných druhů – namátkou třeba sýčka, čápa černého, křepelky nebo téměř všech druhů žab.
 

Pozměňovací návrh poslance Josefa Kotta, který Zemědělský výbor schválil 17. 2., prakticky ruší více než třicet let ukotvenou ochranu silně ohrožených druhů živočichů při běžném obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku.

„Je neuvěřitelné, že v době, kdy celá společnost cítí naši zranitelnost a sepětí s přírodou, může parlamentním výborem projít návrh na další radikální omezení ochrany ohrožených druhů,“ vyjádřil se k návrhu Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické.

Poslanec Kott svůj návrh odůvodnil komplikací při boji s hrabošem polním, kdy zemědělci musí žádat o výjimku podle zákona o ochraně přírody pro aplikaci rodenticidů na polích s výskytem silně ohrožených a chráněných druhů, jako je například sýček či křeček.

Slušným hospodářům návrh poslance Kotta nepomůže, protože ohledy na živočichy a rostliny v krajině berou sami od sebe. Těm nezodpovědným by umožnil další bezohledné drancování přírody. Pro citlivé a málo početné druhy, jako je čáp černý, je ochrana každého hnízda naprosto zásadní. A pro silně ubývající druhy, jako je chřástal polní, by omezení ochrany hnízdišť mohlo znamenat pomyslný hřebíček do rakve.

Agentura ochrany přírody a krajiny se v pro novináře vyjádřila, že návrh je v rozporu s aktuálním poznáním, s evropským právem (směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), ale hlavně poškodí všechny, v důsledku i samotné zemědělce.

„Poslanec Josef Kott (ANO) zneužil tzv. invazní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny k doposud nevídanému útoku na desítky chráněných druhů,“ komentoval návrh Jiří Beneš z Hnutí DUHA.

Předložený návrh navíc ruší kromě sýčka a křečka i ochranu u všech ostatních silně ohrožených druhů. Pokud by byl schválen, bylo by tedy například legální při hospodaření na rybnících likvidovat téměř všechny druhy našich žab, v lesích hnízda čápů černých, na zemědělské půdě hnízda chřástala polního či křepelek. Ochrana se snižuje také u silně ohrožených druhů netopýrů a mnoha dalších druhů.

Přitom tyto druhy se vyskytují jen na malé části našeho území. Sýčka u nás hnízdí posledních 100 – 130 párů. A intenzivní zemědělství je právě jedním z nejvýznamnějších důvodů dramatického úbytku tohoto druhu. Právě proto stát koncem minulého roku schválil a realizuje záchranný program pro tento druh.

„O mizení ptáků, motýlů a opylovačů ze zemědělské krajiny slyšíme pravidelně i v médiích. I o tom, že tento trend znamená bezprostřední ohrožení pro člověka. A přesto většina poslanců Zemědělského výboru zdvihla ruku pro snížení ochrany druhů nejohroženějších. Paradoxem je, že stát zároveň připravuje a financuje záchranné programy, které mají právě těmto druhům pomoci,“ reagoval Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Apelujeme tímto i na ministra Brabce, jehož Ministerstvo životního prostředí k návrhu poslance Kotta vyslovilo zásadní nesouhlas, aby přesvědčil ostatní poslance o škodlivosti pozměňovacího návrhu,” sdělil do médií Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody.

Poslanci v Zemědělském výboru a Výboru pro životní prostředí včera zamítli další rozporuplný návrh Jana Zahradníka a Petra Bendla z ODS na zrušení předkupního práva státu k pozemkům v národních parcích, národních přírodních rezervacích či pozemcích související s jeskyněmi, který by usnadnil spekulace s pozemky a další zástavbu v těchto v nejcennějších chráněných územích.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.2.2021 11:41
prosím, dobře si zapamatujte , které politické partaje bojují proti přírodě a krajině - ANO, ODS a ČSSD.
Odpovědět
Sl

Slovan

18.2.2021 13:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.2.2021 11:41
Hraboš největší několikrát překročil práh škodlivosti.
Odpovědět
Sl

Slovan

18.2.2021 13:08
Nikdo normální by něco podobného fakt nemohl navrhnout. A že mu to někdo ještě dokáže schválit mi přijde až neuvěřitelné (Zemědělský výbor)! Jako by ta naše příroda nebyla dost zničená, že?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

18.2.2021 13:50
ten Kott je nějakej psycho
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.2.2021 13:59
Kdyby Kott z ANO navrhnul, aby při žádání o výjimku ubylo byrokracie a bylo urychleno rozhodnutí, zda je možné výjimečně aplikovat jedy na dané pole, to by mi přišlo ještě pochopitelné. Takhle ale návrh schválený Zemědělským výborem posvětil další bezohledné drancování přírody. Doufám, že se tenhle pro životní prostředí škodlivý návrh nepodaří přilepit k novele, která má za cíl zlepšit ochranu naší přírody bojem proti invazivním vetřelcům.
Odpovědět
DA

DAG

18.2.2021 14:06
HM zajímavé. Druhá část přílepku mi přijde užitečná.
Ale jinak jsem proti přílepkům. Vše má být řádně projednáno.
Hnutí duha a jejich lobistické akce by se tím měli taky řídit.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

18.2.2021 18:32
Zajímavé je, že je všude zmińován černý čáp i když je ve své podstatě možné, že se jedná o nepůvodní invazivní druh. S tím přílepkem pochopitelně nesouhlasím. Na druhou stranu je zajímavé, jak ekologičtí kolaboranti z Duhy a spol. chválí Brabce. Je vidět, že i tito takzvaní ekologové se nechají koupit. Holt, peníze jim nesmrdí, jako smrdí vyšetřování Bečvy ale tam by nemohli šikanovat občany. Petrův Zdar
Odpovědět
bu

běžný uživatel

18.2.2021 18:58 Reaguje na Jan Knap
Čáp černý - nepůvodní invazní druh. Kde jste k tomuhle přišel?
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

18.2.2021 19:25 Reaguje na běžný uživatel
Dobrý večer. Napsal jsem, že je možné, že se jedná o nepůvodní druh. U čápa černého je prokázáno, že se šíří z východní Evropy do střední a západní. V 19 století je zmińován vzácný výskyt na Slovensku. Okolo roku 1930 hnízdění na Moravě, myslím v povodí spodní Dyje. Roku 1952 prokázáno hnízdění u Trutnova na Líčné na takzvaných Libečských lukách (ty mám kousek od baráku.) V součastnosti je počet hnízdících párů odhadován až na 1 000. Nikde jsem ve starých přírodovědných knihách nenašel informaci o tom, že se v dávné minulosti u nás čáp černý vyskytoval nebo byl loven. Tím nechci pochopitelně tvrdit, že tato informace nikde není. Naopak by jsem byl velice rád, kdyby jste mě mohl napsat, v které publikaci se informace o výskytu černého čápa v dávné minulosti na našem území vyskytuje. Petrův Zdar
Odpovědět
bu

běžný uživatel

18.2.2021 20:28 Reaguje na Jan Knap
To já samozřejmě nevím, proto se taky ptám. V literatuře se jen uvádí, že ve střední a západní Evropě zřejmě vymizeli černí čápi již ve středověku, tj. potom samozřejmě nelze ani ve staré literatuře najít údaje o hnízdění či výskytu. Zpětně se pak do těchto oblastí čápi začali vracet až od 19. století. Ale protože se vrací samovolně bez přispění člověka z oblastí svého původního výskytu, nejedná se o invazi, ale o expanzi. A dokud se neprokáže nepůvodnost - tj. že je dovezl odněkud člověk - tak budou pořád považování za původní (a taky se tak všude uvádí).


Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

18.2.2021 22:12 Reaguje na běžný uživatel
To co uvádíte je v Wikipedii ale ne ve starší literatuře. Pokud´ by se u nás vyskytoval ve středověku, tak by o tom byla někde zmíńka. U kormorána se uvádí první výskyt ve 13-14 století po vybudování rybničních soustav v jižních čechách a šlo vždy o ojedinělý výskyt. Černý čáp nic. Pokud´ vezmu chování černého čápa, které jsem zažil v mládí-současné se dost liší-přizpůsobil se přítomnosti lidí a vezmu si, že ve středověku u nás byli neregulované toky, porovnám to s osídlením lidí, charakterem toků a jejich spádem, tak si myslím, že ve středověku a i dříve nebyli u nás podmínky pro černého čápa. Petrův Zdar
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

25.2.2021 00:10 Reaguje na Jan Knap
Dobry den, možná je nepůvodní, ale invazně se tento druh rozhodně nechová. A to je rozdíl. Také se můžeme zaměřit na vliv na místní přírodu a celkové rozšíření druhu, které je uspokojivé, ale nijak masové. A když vezmeme v potaz nejistotu ohledně nepůvodnosti,.. Myslím, že bychom měli tyto druhy v přírodě respektovat.
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

21.2.2021 14:45
Jak může takovej blb vůbec dělat poslance ?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist