Primátor Prahy: Cykloaktivistům fandím, ale jejich návrhy řešení nejsou snadné
Podle Auto*Matu by pražským cyklistům pomohlo, pokud by v historickém centru byla snížena rychlost na 30 km/h a cyklistům byl umožněn průjezd jednosměrek i v protisměru. Dalším opatřením je instalace cyklistických stojanů před veřejné budovy, aby cyklisté měli kam svá kola bezpečně odstavit.
Nejrazantnějším opatřením je návrh na uzavření Smetanova nábřeží pro auta. „Smetanovo nábřeží je nejkritičtější místo na páteřní cyklostezce A2,“ říká Vratislav Filler z Auto*Matu. Zatímco velká část cyklotrasy vede v bezpečí náplavky, v úseku Smetanova nábřeží musí cyklisté do provozu, kde se na úzkém prostoru tísní s turisty a chodci, automobily a tramvajemi. „Se zprovozněním tunelu Blanka by neměl být problém tuto oblast pro automobily uzavřít,“ říká Vratislav Filler. Vzniklo by tak klidové korzo, které by více odpovídalo turisticky atraktivní lokalitě.
„Víme, že Praha je schopná pojmout až 180 tisíc cyklistů, což znamená, že podíl cyklistické dopravy by mohl tvořit přibližně 7 procent,“ řekl Ekolistu.cz primátor Bohuslav Svoboda. Podle magistrátních údajů bylo v den stávky dopravních odborů v ulicích Prahy zhruba desetkrát víc cyklistů než bývá obvykle. „Od roku 2002 do roku 2010 vzrostl počet cyklistů o 450 procent v ročním průměru, v sezóně je to až zhruba osmkrát. Tato čísla nejsou zanedbatelná,“ komentuje vývoj cyklistiky primátor.
„Kromě stojanů lze návrhy Aut*Matu realizovat velmi nesnadno a určitě ne rychle,“ odpovídá Bohuslav Svoboda. Nad cyklistikou ale hůl neláme.
Omezit rychlost v historickém jádru Prahy na 30 kilometrů za hodinu by určitě přispělo k větší bezpečnosti Pražanů na kolech, přiznává Svoboda, ale je prý otázka, zda toto dopravní území je pro plošné omezení rychlosti vhodné. „Bez podrobné dopravní studie to lze těžko odhadnout.“
Svoboda tento návrh označuje za zajímavý. „Jeho případný dopad na bezpečnou cyklistickou dopravu by byl tak významný, že se s ním budeme dále zabývat,“ slibuje Bohuslav Svoboda. „Nezbytné je ovšem zvážit dopady všestranně, tedy nejen přínos pro cyklisty.“
Co se týče stojanů pro kola před veřejnými budovami, Technická správa komunikací hl. m. Prahy loni nainstalovala 53 stojanů na kola, což jak Svoboda sám připouští je „mizivý“ počet. „Letos dosud ani jeden. Důvod je ten, že prostředky přidělené z rozpočtu na investice do nových prvků cyklistické infrastruktury nedostačují ani na projekčně již připravené akce, které samozřejmě mají prioritu,“ vysvětluje primátor Prahy. „Nicméně si dovedu představit, že by se ještě v tomto roce potřebná částka alespoň na několik set nových stojanů našla. V každém případě se o to pokusíme,“ slibuje Bohuslav Svoboda.
Primátor pak pro Ekolist.cz komentovat snahu Auto*Matu o zlepšení cyklistické dopravy. Podle něho jednoduchá řešení ve velkoměstské dopravě neexistují. „Vždy je něco za něco a v dopravně přetížené Praze, které stále chybí podstatné části dopravní infrastruktury, to platí dvojnásob,“ říká. Svoboda prý osobně cyklistickým aktivistům fandí, ale jako primátor má povinnosti širší.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Vidíte - 13. 7. 2011 - Vratislav Filler"Pokud se někomu nelíbí jízda Divadelní ulicí, je to jen jeho problém"A to je zase problém pochopit, že je to pro 3/4 cyklistů místo technicky náročné a odpudivé natolik, že tamtudy prostě nepojedou (dokázáný fakt). A protože (na rozdíl od aut) nemá A2 v centru objízdnou trasu žádnou, nepojedou vůbec. Koneckonců, je to stejné jako s auty. V případě uzavírky se stane následující: - Taxi a zásobování budou moct do zóny dál - Část cest se přesune na magistrálu (však ono se tam těch 5-10 000 aut ještě vejde, a i když ne, zafunguje "odsouvací" efekt, kdy vozidla z magistrály utečou někam jinam) - Část cest se přesune do veřejné dopravy (která se tam mimo jiné přestane zpožďovat) - Část cest se nerealizuje - Místní obsluha (rezidenti) má průjezd přes Mariánské náměstí Po týdnu zmatků se dopravní situace stabilizuje, a jediný, kdo zůstane remcat, budou ti, kdo "potřebují" jet odněkud z Rudolfina do kavárny Slavia na kávičku autem. Mimochodem, z dlouhodobého hlediska (krajský plán snižování emisí, například) je stejně potřeba zmenšit objem IAD cílové v historickém centru cca o 15-30%, tak by se s tím pomalu mohlo začít. |



Praha se zbavila křižovatky smrti. Cyklisté ji už projedou bezpečně
Hradec Králové začal opět stavět osm let chystanou cyklostezku do městských lesů
U Vápenic v Bílých Karpatech by mohly vzniknout terénní trasy pro cyklisty
České Budějovice zřídily první přívoz pro pěší a cyklisty ve městě