Přírodovědci jsou zaskočeni. Co vorvani obrovští dělají za polárním kruhem?

Pod hladinou severských vod u kanadského pobřeží bývalo vždy živo. Běluhy severní, narvalové, velryby grónské a sem tam nějaká zbloudilá kosatka. Jenže v posledních letech jsou tu k vidění i druhy, které na severské klima nejsou zdaleka tak dobře adaptovány. Například vorvani obrovští. Co to znamená? O tom píše Guardian.

Poprvé vorvaně v zátoce Pond Inlet zachytil na kameru mořský biolog Brandon Laforest v roce 2014. Byl tím poněkud zaskočen, domníval se, že se jedná spíše o kosatky. Jak brzy zjistil od místních obyvatel, Inuitů, za poslední roky se tu setkání se zubatými velrybami odehrálo už několik. Což je dost neobvyklé, protože vorvani takhle dalece na sever normálně netáhnou. Postupně tedy dospěl k názoru, že se mořský ekosystém kanadské arktické oblasti nejspíš velmi dynamicky proměňuje. Je to problém? Z čistě environmentálního hlediska ani ne. Teplejší voda v severských mořích prostě zpřístupnila oblast druhům, které se sem dříve nevydávaly.

Vorvaň hlavou led neprorazí

„Pro vorvaně by tu jisté komplikace ale mohly být,“ říká Laforest. „Jejich tělesná stavba jim může být na škodu, když přijde na pohyb a navigaci v chladnějších vodách.“ Například když v zimě hladina zátok zamrzne a vorvani nebudou schopni, tak jako například velryby grónské, probít se ledovou krustou ke vzduchu. „Nezkušení vorvani také nebudou vědět, kdy oblast včas opustit, než dojde k tvorbě souvislých ledových ker. Hrozí, že tu zůstanou uzavřeni a uhynou.“ Podstatné prý je, že přítomnost vorvaňů na dalekém severu názorně ilustruje rozsah probíhajících klimatických změn.

„Jak vážné to je a kolik vorvaňů se tu vlastně vyskytuje ale nevíme,“ dodává Laforest s tím, že celá zájmová oblast pokrývá 8 milionů km čtverečních. „Což je na nějaké detailní sledování trochu moc, a řada nově příchozích druhů nám tak může snadno uniknout.“ Patrné prý je, že druhy, které se zde vyskytovaly spíše zřídka, jsou tu nyní častější. Například hejna lososů keta, za kterými se sem stále častěji vydávají kosatky. Které tu původní obyvatelé, narvalové a běluhy, vidí jen velmi neradi.

„Myslím si, že narvalové jsou právě teď vyděšení k smrti,“ říká Steve Ferguson, biolog kanadské vládní agentury Rybolovu a oceánů. Pod severský led mířili vždy hlavně proto, aby se vyhnuli dravým kosatkám. Jenže ty jsou tu teď k vidění každý den. „Myslím si, že když vašeho bratra nebo sestru před vámi zabije a sní kosatka, vyvolá to u vás trochu posttraumatického stresu.“ O teplejší arktická moře, která se plní komerčně zajímavými druhy ryb a velryb, už také projevil zájem rybářský průmysl.

---

reklama

---