https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pristi-tyden-do-ceska-prijede-prvni-vodikovy-vlak-pro-osobni-dopravu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do Česka přijede první vodíkový vlak pro osobní dopravu

13.5.2022 01:37 | PRAHA (ČTK)
Coradia iLint, první vlak na vodíkový pohon.
Coradia iLint, první vlak na vodíkový pohon.
Do Česka přijede v příštím týdnu první vodíkový vlak pro osobní dopravu na světě Coradia iLint. Vlak s téměř nulovými emisemi představí ve více než desítce měst společnosti Alstom a České dráhy, informoval výrobce vlaků Alstom. Vlaky na vodíkový pohon jsou podle expertů jednou z ekologických variant budoucího provozu zejména na regionální železnici.
 

Coradia iLint je první osobní vlak na světě poháněný vodíkovým palivovým článkem, který vyrábí elektrickou energii pro trakci. Jedinými emisemi, které podle Alstomu vlak vytváří, jsou pára a kondenzovaná voda. Vlak může jezdit po neelektrifikovaných tratích. Podle Alstomu by tak mohl být využívaný hlavně na regionálních tratích bez elektrifikace.

Vlak bude postupně navštěvovat jednotlivé stanice na české železniční síti od 17. do 25. května na tzv. Coradia iLint Railshow. První zastávkou bude Praha, odkud vyjede na předváděcí jízdu do Vraného nad Vltavou a Mníšku pod Brdy. V následujících dnech vlak dále zastaví například v České Třebové, Olomouci, Ostravě, Hradci Králové, Liberci, České Lípě a dalších městech v ČR. Jízdu po Česku vlak zakončí v Ústí nad Labem.

Alstom chce vlak představit zejména dopravcům a úřadům. Šéf Českých drah Michal Krapinec v této souvislosti upozornil, že v Česku nejsou elektrifikovány téměř dvě třetiny železničních tratí. Vlaky po nich dosud jezdí v dieselové trakci. "Pokud chceme společně s objednateli veřejné dopravy zajistit v budoucnosti bezemisní dopravní obslužnost, pak musíme hledat alternativu k těmto vlakům. Vodíkový pohon je velkou nadějí, proto jsme rádi, že si nás Alstom vybral za partnera při této prezentaci, a my se můžeme s tímto řešením velmi detailně seznámit. Zároveň nám to dává možnost oslovit objednatele veřejné dopravy a ukázat jim konkrétní příklad bezemisní železniční dopravy," řekl Krapinec.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) může být vodík alternativou pro náhradu konvenčních dieselových lokomotiv na tratích, kde se nevyplatí elektrifikace.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

13.5.2022 05:41
je to způsob, jak dostat elektrické pohonné jednotky do vlaků bez prznění krajiny dráty....v Německu vodíkové vlaky jezdí na běžných tratích a tady je to "novinka"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 08:25 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Obávám se ale, že to bude dost drahé. Až moc drahé na reginální trať, kde by se spíš hodil elektromotor s baterií.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

13.5.2022 09:13 Reaguje na Pavel Hanzl
V ČR je už nyní asi 30% tratí elektrifikovaných a v elektrifikaci se pokračuje, brzké době by se mělo dosáhnou 50%.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 09:28 Reaguje na Milan Dostál
Nevím, jestli je dnes ještě elektrifikace zrovna in. Je to drahé a vyžaduje stálou údržbu, nehledě na cenu elektřiny.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

13.5.2022 10:15 Reaguje na Pavel Hanzl
A kolik je cena zeleného vodíku?
Odpovědět
MD

Milan Dostál

13.5.2022 10:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Co nevyžaduje údržbu? Raději budeme pomocí elektřiny s mizernou účinností vyrábět vodík s ještě mizernější účinností ho zkapaňovat a přepravovat? To vše je levné a nevyžaduje údržbu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 12:08 Reaguje na Milan Dostál
Elektřina ze solárů je pořád nejlevnější a hlavně není stabilní, takže při určitém výkonu už nastávají přetoky. A je škoda je nevyužít na výrobu zeleného vodíku.V Británii musí někdy vypínat i větřáky.
Tímhle způsobem by byla výroba vodíku velmi levná, horší je skladování.
Odpovědět
EN

Emil Novák

13.5.2022 14:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty vaše "přetoky" nastávají u nás jen ve velmi malém počtu hodin v roce, např. alespoň 75% svého maximálního výkonu dosahují soláry jen přibližně 300 hodin v roce, tj. 3,5 % času, na takové malé využití se samozřejmě žádný elektrolyzér stavět nevyplatí. Tímhle způsobem by tedy byla výroba vodíku naopak velmi drahá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 17:36 Reaguje na Emil Novák
Záleží přece jen na dimenzování.
Pokud budete mít v nějaké, dejme tomu ostrovní síti velké množství fve, tak budete mít přetoky už třeba při 70% výkonu. O tom hovoří ta kachní křivka, kterou nechápete.
Tak co s přetokem? Uložit, třeba do vodíku, na který může jezdit vlak.
Takže vám pojede elektrolyzér čtvrtinu roku a zbytek dokrmíte z větráků.
Nebo dáte víc panelů a dá vám to víc.
Pokud jste v Evropě, živíte ektrolyzér solárem a větřákem napřímo (mimo přenosovou soustavu) a nastavíte si cenu, za kterou se vám vyplatí to prodávat do sítě. Kdykoliv je nižší, bublá vám vodík.
Když svítí a fučí, je dnes problém ale Němci staví něco gigantického.
Odpovědět
EN

Emil Novák

13.5.2022 18:08 Reaguje na Pavel Hanzl
1) Při "přetocích" při 70% výkonu bude těch hodin cca 400, takže by byl elektrolyzér v provozu jen 4,5 % času, a to ještě většinu času ani ne na plný výkon, takže je to pořád stejný nesmysl.
2) Kachní křivku nechápete jedině vy sám, jak jste již více než dostatečně prokázal, když jste tu vytvářel vlastní definici, zcela odlišnou od té běžně používané.
3) Elektrolyzér vám nepojede čtvrtinu roku a "zbytek dokrmíte z větráků", když i v případě dedikovaného solárního zdroje může jet v našich podmínkách jen 12 % roku, větší roční koeficient využití tu totiž soláry neposkytují, natož v případě těch vašich "přetoků", kdy je provoz omezený na jednotky procent času a tím pádem nesmyslný.
4) Když "dáte víc panelů", budete mít logicky i větší maximální výkon, takže jste pořád tam kde jste byl, pokud nehodláte špičky výroby mařit a tím opět zhoršovat ekonomiku provozu.
5) Dejte příklad, jakou cenu byste si nastavil, a já vám na tom konkrétním příkladu ukážu, jaký je to nesmysl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 21:42 Reaguje na Emil Novák
Pokud kombinujete soláry a větřáky, můžete do toho dát i jaderku, přílivovku a co já vím, každý stabilní zdroj, který má problém, když se cena blíží nule. Takže berete jen levný proud a můžete mít třeba celou větrnou farmu, která jede jen pro vás. Těch možností je přece něurékom.
Pokud byly loni vysoutěžené garantované ceny někde na 50 eurech, tak je to včetně zisku a daní atd. tak na rentabilitu těch zdrojů to musí stačit. A jaká je renatbilita vodíkového procesu netuším, ani cenu vodíku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 21:46 Reaguje na Emil Novák
ad 4) Když dám více panelů, budu mít větší výkon a tím víc přetoků. A abych ty špičky nemařil, uvařím z toho vodík.
Odpovědět
EN

Emil Novák

13.5.2022 22:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže myšlenku s "přetoky" ze solárů jste v tichosti opustil a začal jste pro změnu zdroje "kombinovat" a sázet na cenu "když se blíží nule". Těžko říct co si pod takovým pojmem představujete, ale pokud budu předpokládat, že blížit se nule je cena menší než 10 €/MWh, takový elektrolyzér by u nás běžel jen 100 hodin ročně, tj. přibližně jedno procento času, a pokud by měl běžet aspoň 10 % času, musel by už loni platit za elektřinu i 45 €/MWh, letos by to bylo dokonce 95 €/MWh. A to ještě nepočítáme distribuční poplatky. Tedy samozřejmě opět úplný ekonomický nesmysl. Pokud má tedy takový elektrolyzér mít aspoň teoretické ekonomické opodstatnění, není možností "něurékom", ale v podstatě nezbyde nic jiného, než aby šlo o dedikovaný zdroj s co nejvyšším koeficientem využití, tj. určitě ne solární nebo větrná elektrárna v ČR.
Pokud byly "loni vysoutěžené garantované ceny někde na 50 eurech", tak těch 50 eur je minimální garantovaná cena, ta skutečná průměrná cena je obzvlášť letos výrazně vyšší, cca 175 euro.
Na to že nic netušíte jsou vaše předpovědi dost odvážné.
Ad 4) Právě že budete mít víc "přetoků", ale ve stejném čase jako s méně panely, takže buď budete muset mít úměrně tomu i větší a tím pádem dražší elektrolyzér, nebo nezbývá než výkon panelů mařit, což ekonomiku provozu jen zhorší. Více panely si tedy nepomůžete vůbec nijak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2022 08:54 Reaguje na Emil Novák
Vy jste prostě mistr ve zdůvodňování, proč to nejde. Skutečně mě nebaví pořád vým něco vysvětlovat, když to ignorutejete. Tady je článek, který jasně dokazuje, že plácáte zase jen nesmysly.
https://oenergetice.cz/vodik/evropska-komise-dodavatele-elektrolyzeru-planuji-velkovyrobu-obnovitelneho-vodiku-eu
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

14.5.2022 09:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha, tak nic. Hanzl opět předvedl jen svou dojmologii...

Tak že opět doporučení, věnujte se kuličkám, energetika je pro vás španělská vesnice.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2022 09:41 Reaguje na Jaroslav Studnička
Pokud považujete server oenergetice.cz za dojmologii, tak se vzdávám.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

14.5.2022 10:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Dojmologie jsou kompletně vaše příspěvky v rámci tohoto vlákna.
Jedna z perel je váš příspěvek z 21:46...:-)
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.5.2022 09:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, když vás něco nebaví, tak to prostě nedělejte, já jsem ten poslední, kdo by vás do toho nutil. Jestli je tu někdo v něčem mistr, tak jedině vy v plácání nesmyslů, které naprosto ignorují realitu. Žádná konkrétní čísla na rozdíl ode mě nemáte, stejně jako nemáte žádné argumenty, kterými byste to, co jsem na těch konkrétních číslech ukázal, dokázal vyvrátit.
Ten váš článek kromě toho, že se chystají obrovské vodíkové penězovody, nedokazuje vůbec nic, nepíše se tam ani čárka o výrobě vodíků z těch vašich "přetoků", ani nic jiného z toho co jste tvrdil, takže nesmysly přestaňte plácat vy, nikdo jiný je tu totiž neplácá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.5.2022 08:18 Reaguje na Emil Novák
Mě fakt nebaví se s váma přetlačovat o pitomosti, marginality, slovíčkaření a naprosté ptákoviny.
Jě se snažím pochopit podstatu promlém, význam, systém. To jsou pojmy pro vás absolutně neznámé, když nedáte ani kachní křivku....
Odpovědět
EN

Emil Novák

18.5.2022 08:49 Reaguje na Pavel Hanzl
1) Tak proč to už pátým dnem děláte, když vás to nebaví a jsou to podle vás ptákoviny, Hanzle?
2) Snažíte se zjevně úplně marně, když nejste schopen pochopit ani základní fakta a pořád si melete svou v rozporu těmito fakty. A když vám někdo předloží konkrétní čísla, která vaše naivní představy boří, nezmůžete se na nic než podobné pindy úplně bez kontextu.
3) Obdivuji vaši drzost neustále tu šermovat kachní křivkou, u níž se nade vší pochybnost ukázalo, že vůbec netušíte o čem vlastně je. Viz vaše tvrzení, cituji: "Výroba tam není VŮBEC, protože to je zcela jiné číslo vztažené ke konkrélnímu zdroji, který zásobuje ještě úplně jiné spotřebitele, kteří vůbec v tom grafu nefigurují." A teď definice kachní křivky (power production znamená tu výrobu, o které jste tvrdil, že tam není vůbec): "The duck curve is a graph of power production over the course of a day that shows the timing imbalance between peak demand and renewable energy production."
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

13.5.2022 21:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzl, očekávám, že přijmete výzvu Emila Nováka ad 5)!

Předpokládám, že expert jako vy má nějakou feasibility study zpracovanou :-).
Odpovědět
Pe

Petr

13.5.2022 14:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Otázkou je proč by někdo stavěl nadbytek solárů, aby docházelo k nadbytku elektřiny? Investoři a majitelé solárů určitě touží vyrábět něco levně, nebo dokonce velmi levně.
Odpovědět
Pe

Petr

13.5.2022 14:41 Reaguje na Petr
Články o nadbytku zeleniny a ovoce, které se pak vyhazuje a zaorává ukazují, že vyrábět a prodávat něco velmi levně touží všichni.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 17:38 Reaguje na Petr
Protože potřebují proud i v době, kdy je zataženo, kratší den atd, a soláry dávají méně. Tak jich dají více, ale pak jsou v létě přetoky.
Odpovědět
ig

13.5.2022 11:47 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Prznění krajiny dráty je asi to menší zlo, horší jsou trakční proudy, kvůli kterým se musí dělat řada nákladných opatření v okolí elektrifikované trati. To bude nutné započítat jako plus, ať už vyjde hydrogenizace železnic jakkoliv.
Odpovědět
ig

13.5.2022 11:44
Nejlepší na tom samozřejmě je, že ten vodík byl vyroben bez použití zemního plynu a elektřiny z veřejné sítě, jen na fotovoltaickém poli, když zrovna svítilo sluníčko. </sarkasmus>
Reálně je ale vodík, kdybychom ho náhodou měli dostatek, zrovna pro železnici vhodný, protože lokomotivě je dost jedno, jestli za sebou táhne tendr s nákladem vodíku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 12:10 Reaguje na
Kamion už dokáže přejet na jednu nádrž vodíku celé USA. A to má účinnost x násobně horší, než vlak.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.5.2022 12:58 Reaguje na Pavel Hanzl
vodík nepředstavuje problém z hlediska hmotnosti, ale z hlediska objemu, jeho energetická hustota (jouly přepočtené na litr objemu) je i při extrémním stlačení velice mizivá. vlaku naopak nevadí vagon s těžkou baterií. ostatně, vlaku by nemusel vadit (třeba) stlačený vzduch natlakovaný do vzdušníku na 1000 atmosfér, který by se dal přepustit ze vzdušníku v jakékoli stanici, kde se čeká na křížení.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.5.2022 12:59 Reaguje na Lukas B.
ostatně, tramvaj s (relativně malou) baterií, kdy nejsou historická centra měst hyzděna dráty by se líbila i mě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 17:42 Reaguje na Lukas B.
Už dělají i u nás trolejáky bez drátů, které se nabíjí na konečné.
Odpovědět
ig

13.5.2022 14:06 Reaguje na Lukas B.
Což by nebylo tak úplně rozumné, zde totiž narážíme na problém kompresibility vzduchu. Do nějakých 250 barů se vzduch chová zhruba jako ideální plyn, do 330 barů to ještě jakž takž jde, ale od 400 barů výš už s rostoucím tlakem roste hlavně požadavek na pevnost nádoby, ale množství uloženého vzduchu (při zachování objemu tlakové nádoby) už jen málo. V technické praxi se ustálilo, že hmotnostně nejvýhodnější je použít příslušné množství 300bar tlakových lahví. U vodíku je to trochu jinak, tam těch 1000 barů má určitý smysl.
Jinak lokomotivy na stlačených vzduch existují (důlní) a žádný zázrak, už se moc nepoužívají a byly nahrazeny bateriovými nebo dieselovými s dobrým čištěním výfukových plynů. Navíc stlačený vzduch je při použití k akumulaci energie dost neefektivní, je to jedna z nejpitomějších akumulací vůbec.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 17:41 Reaguje na
Právě, stlačit vzduch na 700 barů a pak z něho dostat jen rozdíl tlaku je energetický nesmysl. Ale stlačit vodík, která má váhově dvojnásobnou výhřevnost než nafta, význam už má.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist