Pro kvalitnější pole je podle odborníků z Domanínku nutné používat meziplodiny
11.7.2023 01:54 | BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM
(ČTK)
Vedle jejich používání vede k postupnému zlepšení kvality půdy omezení jejího obdělávání. Pracovat na polích by se mělo bez hluboké orby a převracení půdy. "Tím alespoň částečně imitujeme proces, při kterém vznikaly ty nejúrodnější půdy," řekl Trnka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Meziplodiny se nesklízejí. Jejich smyslem je pokrývat půdu, zamezit ztrátě vody, vytvářet kořenovou biomasu, zlepšení mikrobiálního složení organismů v půdě a její strukturu.
Vedle jejich používání vede k postupnému zlepšení kvality půdy omezení jejího obdělávání. Pracovat na polích by se mělo bez hluboké orby a převracení půdy. "Tím alespoň částečně imitujeme proces, při kterém vznikaly ty nejúrodnější půdy," řekl Trnka.
Proces zlepšování kvality půdy, který vědci ověřují pěstováním šesti plodin na vlastních pozemcích, je podle něho zdlouhavý. Nutné je při něm změnit osevní postupy a zemědělci také musejí počítat s tím, že při přechodu na nový systém budou mít nižší výnosy. Pole budou s novým systémem ohrožovat různé choroby a škůdci včetně hrabošů, kterým vyhovuje, když se neoře.
Odhodlat se pro zúrodňovací hospodaření je složitější, když na polích hospodaří jen nájemci, kteří nejsou motivovaní dělat kroky, které ocení až další generace.
Vysočina podle Trnky zatím ze změny klimatu těží. Hůř dopadá na úrodná území jižní Moravy a Hané, zejména kvůli menšímu množstvím srážek. "Tady (na Vysočině) výnosy posledních 40 let rostly podstatně výrazněji než na jižní Moravě. A v posledních deseti letech dokonce výrazněji než na Hané," řekl Trnka. Limitem pro růst produktivity na Vysočině bude její méně kvalitní půda i další zhoršování klimatu.
S klimatem souvisí i další výzkum, který na stanici u Bystřice nad Pernštejnem vědci dělají. Ve 24 pěstebních komorách pěstují plodiny v různě upravených podmínkách - úroveň sucha a teploty nebo koncentrace oxidu uhličitého. Ukazuje se, že rané odrůdy, které zemědělci používají ve snaze uniknout extrémnímu letnímu suchu, nemusí být těmi nejlepšími. Protože sucha přicházejí dříve. "Rané odrůdy dokonce dopadají hůře, proto je snahou pěstovat odrůdy, které mají vyšší odolnost vůči suchu, například hlubší kořenový systém," řekl výzkumný pracovník Karel Klem.
Badatelé chtějí na stanici ozřejmit také to, jak se změny klimatu mohou propsat do kvality potravin. "Zejména zvýšená koncentrace CO2 snižuje obsah bílkovin. A bílkoviny jsou poměrně klíčové pro pekařskou pšenici," řekl Klem. Pokles bílkovin může být podle něho tak zásadní, že se pěstovaná pšenice z kategorie potravinářské propadne mezi krmnou.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Zemědělský výbor podpořil rozpočet ministerstva zemědělství s výdaji téměř 59 miliard korun
Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovat
V zemědělství chybí až 5000 lidí, polovina absolventů SŠ končí v jiných oborechOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
FD
František Dvořák
11.7.2023 06:22Na to musím reagovat. Článek jsem nečetl, stačí mi nadpis. To jsem se učil už v letech 1962 až 1966 na střední škole a následně na zemědělské vysoké a celý život jsem v zemědělství prožil. Tehdy, když po žních vyrazila 613 z okresního výboru strany s referentem pro zemědělství do terénu a přijela na 1. JZD a tam ten člověk řádil, že ještě nejsou zasety směsky, tak se vedlejšímu kolchozu telefonovalo, ať si ho na příjezdu na svoje pozemky odchytí a zavede tam, kde ty směsky má již zasety. Ještě by bylo dobře, kdyby nějaký odborník přišel na to, co pro půdu znamená hromada uleželého hnoje. Pak by se půda vrátila na stav před rokem 1989 a byla by schopna zadržovat neskutečné množství vody. Pamatuji si ještě dobu soukromého hospodaření před vznikem JZD, tehdy proti dnešním soukromníkům měl hnůj cenu zlata. Ti si bez něj hospodaření nedokázali představit. A můžete mi tady povídat co chcete, komunisti toto nezpochybnili, ale v tom pokračovali.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.7.2023 07:55 Reaguje na František DvořákSouhlas. Těm idiotům nedochází, že těch polí na směsky je minimum.
Někam se totiž musí zasít včas ozimá řepka a ozimé obilniny. Ono
kdysi místo směsek stačily na poli pícniny, dokud byl dobytek a hnůj, ale po cukrovce, bramborách a kukuřici do bioplynky stihnou
leda tak zimní orbu a na jaře zasít jařiny. Agroenergetika s hnojem
a kukuřicí v bioplynkách jde na vrub ekologistům s jejich vizí
zbavit se závislosti na ropě, kterou ale potom potřebují na tu
výrobu umělých hnojiv nahrazujících ten hnůj, slámu a posklizňové
zbytky sloužící k udržení zdravé půdy. Z jedné strany proti chemii na oko bojují, ale z druhé strany se stává jediným zdrojem živin
pro rostliny na neustále huntovaných polích.
Odpovědět
Někam se totiž musí zasít včas ozimá řepka a ozimé obilniny. Ono
kdysi místo směsek stačily na poli pícniny, dokud byl dobytek a hnůj, ale po cukrovce, bramborách a kukuřici do bioplynky stihnou
leda tak zimní orbu a na jaře zasít jařiny. Agroenergetika s hnojem
a kukuřicí v bioplynkách jde na vrub ekologistům s jejich vizí
zbavit se závislosti na ropě, kterou ale potom potřebují na tu
výrobu umělých hnojiv nahrazujících ten hnůj, slámu a posklizňové
zbytky sloužící k udržení zdravé půdy. Z jedné strany proti chemii na oko bojují, ale z druhé strany se stává jediným zdrojem živin
pro rostliny na neustále huntovaných polích.
JH
JH
11.7.2023 10:07 Reaguje na Břetislav MachačekZase takoví idioti to nejsou. Po sklizni obilí máte dost času zaset meziplodiny před následnou jarní plodinou. Něco se dá zaset i po té silážní kukuřici na bioplyn. A agroenergetika asi není úplně to nejlepší pro půdu, ale když po poli rozvezete digestát, tak o žádné živiny nepřijdete, vrátíte skoro všechno, co jste sklidil.
Odpovědět
JS
Jiří S
11.7.2023 10:42 Reaguje na JHPřijdete o tu nejdůležitější živinu. Energií ve vazbách dlouhých uhlíkatých sloučenin, které jsou v hnoji, tedy opět, mrtvé minerální hnojivo.
Odpovědět
JH
JH
11.7.2023 10:53 Reaguje na Jiří SS tím souhlasím, ale pan Machaček tvrdil, že potřebujete víc minerálních hnojiv, což není pravda, minerální živiny jsou i v digestátu a hnůj minerálním hnojením zcela nahradit nejde.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.7.2023 16:53 Reaguje na JHVíte co vám poví zemědělec na digestát? Pokud ho sám produkuje ve své bioplynce, tak mlčí, protože ho musí někam "uklidit", ale ti, co hnojí hnojem a posklizňovými zbytky ho pro jeho "kvalitu jako hnojiva" odmítnou. Po čem asi budete sít ozimou pšenici a zvláště pak řepku, když je kukuřice pro bioplynku na poli často až do konce října a déle? Po kukuřici budete rád, když stačíte poorat a zasít ozimy a ne mezi ně vložit ještě směsku. Víte jak
dlouho klíčí a rostou směsky, aby měly efekt zaorat jako hnojivo a být pokryvem půdy?
Po řepce je to podsévání směskou zbytečné,
protože je pole podseto vydrolem z řepky
a po ozimé pšenici není před výsevem řepky
čas na meziplodiny. Navíc v té době je plno
práce ještě s jařinami, se sklizní řepky atd.
U nás takto pole drancuje polský pachtýř,
který střídá postupně ozimou pšenici, řepku,
kukuřici do bioplynky a zase pšenici, řepku
a kukuřici. Pokud mu to po kukuřici nevyjde
už osít, tak to oseje až jařinami. Pole od
dob socíku nevidělo hnůj a ani ten digestát.
Z jílovité ornice vyrobil cihlářský jíl bez žížal a jiných půdních organismů. Živiny nahrazuje umělými hnojivy a čím stříká pole raději nechci ani vědět, aby mne neranila mrtvice.
Odpovědět
dlouho klíčí a rostou směsky, aby měly efekt zaorat jako hnojivo a být pokryvem půdy?
Po řepce je to podsévání směskou zbytečné,
protože je pole podseto vydrolem z řepky
a po ozimé pšenici není před výsevem řepky
čas na meziplodiny. Navíc v té době je plno
práce ještě s jařinami, se sklizní řepky atd.
U nás takto pole drancuje polský pachtýř,
který střídá postupně ozimou pšenici, řepku,
kukuřici do bioplynky a zase pšenici, řepku
a kukuřici. Pokud mu to po kukuřici nevyjde
už osít, tak to oseje až jařinami. Pole od
dob socíku nevidělo hnůj a ani ten digestát.
Z jílovité ornice vyrobil cihlářský jíl bez žížal a jiných půdních organismů. Živiny nahrazuje umělými hnojivy a čím stříká pole raději nechci ani vědět, aby mne neranila mrtvice.
JH
JH
11.7.2023 18:14 Reaguje na Břetislav MachačekPokud vím, digestát není ideální hnojivo, ale znám zemědělce, kteří ho celkem úspěšně používají. Nicméně já jsem hlavně chtěl o dva odstavce výše reagovat na vaše tvrzení, že zpracování kukuřice na bioplyn zvyšuje spotřebu minerálních hnojiv. Já tvrdím, že nezvyšuje. Pokud jde o meziplodiny, jak už jsem psal, po sklizni obilí máte dost času zaset meziplodiny před následnou jarní plodinou. A jsou i jiné možnosti, na poli můžete pěstovat různé plodiny současně s hlavní plodinou, můžete využít podsevy, někteří zemědělci sejí přímo do meziplodin atd. Není to úplně jednoduché, ale jde to.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2023 14:58 Reaguje na JHU nás se ale jarních plodin pěstuje jenom málo, většina plodin je ozimých, protože v našich podmínkách ozimé verze mají mnohem vyšší a stabilnější výnos.
Odpovědět
JH
JH
17.7.2023 15:05 Reaguje na Radim PolášekA co kukuřice a jarní ječmen? Ozimá kukuřice, pokud vím, neexistuje a v podstatě totéž platí pro sladovnický ječmen.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
11.7.2023 22:35 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně! Ne nadarmo jsou sponzorováni Agrofertem.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.7.2023 09:33 Reaguje na Michal UkropecV Polsku dotuje zemědělskou chemii stát a znají to
i naši zemědělci, kteří si ji tam obstarávají za
daleko nižší ceny, než u nás. Takže nejen sponzoring
ekologů firmami, ale i podpora těch firem státem
zvýšeným prodejem levnější chemie. Je to uzavřený
systém dotací a podpor a není dílem pouze jedné
firmy.
Odpovědět
i naši zemědělci, kteří si ji tam obstarávají za
daleko nižší ceny, než u nás. Takže nejen sponzoring
ekologů firmami, ale i podpora těch firem státem
zvýšeným prodejem levnější chemie. Je to uzavřený
systém dotací a podpor a není dílem pouze jedné
firmy.
MU
Michal Ukropec
12.7.2023 14:58 Reaguje na Břetislav MachačekDotace jsou zlo, a vytváří nenávist nejen mezi lidmi ale i národy.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
11.7.2023 10:13 Reaguje na František DvořákNa stav před 89? No tak to by se toho moc nezměnilo. Ve skutečnosti celá řady dnešních problémů má kořeny v dobách socialismu a JZD.
Ve spojitosti se socialismem - kdy odvodnění krajiny bylo základním kamenem - bych byl s tou obrovskou vodozádržností opatrný. :)
Zde třeba DP o Hustopečské krajině za dob socialismu.
https://is.muni.cz/th/lgmjn/dp_klimova.pdf
Odpovědět
Ve spojitosti se socialismem - kdy odvodnění krajiny bylo základním kamenem - bych byl s tou obrovskou vodozádržností opatrný. :)
Zde třeba DP o Hustopečské krajině za dob socialismu.
https://is.muni.cz/th/lgmjn/dp_klimova.pdf
SV
Slavomil Vinkler
11.7.2023 10:18 Reaguje na Petr EliášV okolí mám několik melioračních systémů a si 10 let už z nich žádná voda neteče, ani na jaře. Vodozádržnost meliorace v podstatě neovlivňují. Základ je v půdní sorpci, která neustále klesá s poklesem humusu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.7.2023 10:23 Reaguje na Slavomil VinklerAb vůbec četl jste to? cituji:
"Fenomény jako rozorávání mezí a scelování pozemků nevznikly ze dne na den a nebyly žádným vynálezem komunistů. Podobné zásahy se u nás děly předtím
i potom a krajina se radikálně proměnila i ve většině zemí Západní Evropy."
Ta si dovoluje.
Odpovědět
"Fenomény jako rozorávání mezí a scelování pozemků nevznikly ze dne na den a nebyly žádným vynálezem komunistů. Podobné zásahy se u nás děly předtím
i potom a krajina se radikálně proměnila i ve většině zemí Západní Evropy."
Ta si dovoluje.
PE
Petr Eliáš
11.7.2023 10:30 Reaguje na Slavomil VinklerDoporučuji si to přečíst celé. Ne jen to, co se hodí. :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.7.2023 06:08 Reaguje na Petr EliášCo se týče meliorací. Stará české přísloví říká, že slunce slzy nedělá. A je to údajně narážka na to, že největší hladomory v Čechách byly způsobeny nadměrnými srážkami, ne suchem. Před 30-60 lety bylo vlhko, meliorace odváděly nadměrnou vody. Když je sucho nic z polí neodvádí a tedy ani nevysušují.
SV
Slavomil Vinkler
12.7.2023 06:14 Reaguje na Slavomil VinklerNebo očekáváte, že bez meliorace, by ta voda vydržela 30-60 let v zemi v dnešním suchu?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
12.7.2023 10:12 Reaguje na Slavomil VinklerJaké hladomory zase? Kdy byl v ČR naposledy hladomor? Někdy v 18. století! Ale když už jste při tom - zkuste zabrousit do ne tak dávné historie, do roku 1947 - kdy kvůli suchu musela přijet ,,bratrská pomoc,, ze svazu!
Zajímavá teorie - meliorace nezhoršují sucho. Zkuste s tím někde vystoupit. :-)
Odpovědět
Zajímavá teorie - meliorace nezhoršují sucho. Zkuste s tím někde vystoupit. :-)
FD
František Dvořák
11.7.2023 11:12 Reaguje na Petr EliášVážený pane. Vždy u všeho co používáme je třeba dělat údržbu. I zadek je třeba si občas umýt. Pravdu má Slavomil Vinkler. Žádná údržba na melioracích se nedělá, dovolím si tvrdit, že 99% je jich již nefunkčních. Nejhorší je, že již 30 let se nedělá žádná údržba na polích, pouze se drancují.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
11.7.2023 11:17 Reaguje na František DvořákDoporučuji si prostudovat odkaz který jsem vložil. :-) Není to jen o melioracích. :-)
Odpovědět
Jakub Graňák
11.7.2023 15:04 Reaguje na František DvořákDrancuje se úplně stejně, jako před rokem 89, nic se nezměnilo, mnohde ani ředitelé zemědělských podniků
Odpovědět
Karel Zvářal
11.7.2023 15:38 Reaguje na Jakub GraňákUrčitě dobře víte, že je to jinak, než píšete. Na někdejších JZD byl dobytek, sice "nízkoužitkový", ale zásobil pole dostatečně hnojem. Také složení osevního postupu bylo mnohem pestřejší, počínaje pícninami, přes řepu, brambory, zelenina, více sadů než dnes, aj. Dnes se jede ve velkém "eko" kuku a řepka, pšenici je výhodné udat na trzích, ječmen. Tehdy se hospodařilo, to bičování půdy několika málo plodinami náročnými na vstupy nastalo až s příchodem tržního hospodářství.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.7.2023 16:03 Reaguje na Karel ZvářalNěkde až polovina lidí ze vsi byla zaměstnanci družstva, resp skoro každá rodina tam někoho měla. Z deputátů chovali prase, slepice, králíky, někdo i kravku. A to vše (počínaje hnojáky a hnojením), záhumenky (píce, zemáky, řepa),... zvyšovalo diverzitu. Takže takovéto to laciné "všeci jednací", bohužel - a dnešek je výsledek podělané globalizace, je naprosto mylné až nepravdivé. Dnes je často kolem obce jen kuku nebo řepka. Jaká tam asi bude diverzita? Nulová, nebo tměř nulová (černou nepočítám-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2023 15:26 Reaguje na Karel ZvářalTak deputát nebyl proto, že pracovali v JZD, ale proto, že kdysi oni nebo jejich předkové vložili při vzniku JZD do toho JZD vlastnické podíly. A měli štěstí, že to JZD nezkrachovalo a ty vlastnické podíly tam stále účetně byly.
To nesouvisí s tím, že v JZD pracovali, protože za tu práci dostávali běžný plat, ne deputáty. To byl běžný zaměstnanecký poměr.
Jinak s tou diverzitou souhlas. Ještě jste neuvedl, že část lidí na vesnici nedala do družstva veškerou půdu, ale při vzniku JZD si vymínili, zejména ta starší generace, že si malé množství pole ponechají jako záhumenky. Třeba u té starší zemědělské generace na dožití. My jsme měli asi 3/4 hektaru záhumenku, půl sad s trávou na seno a půl pole, asi tak do roku 1972, dokud babička chodila asi ty dva kilometry na to pole pracovat. Když už přestala, to bylo tak 1972 - 4 a babičce bylo tak 83 - 85 let, tak si místní JZD to pole taky vzali. Ale byly u nás rodiny, co si záhumenky udržely do Sametu. A to drželo ještě trochu tu diverzitu.
Vedle toho, že chovatelé domácího zvířectva osekali každý okraj silnice a lesa a samotní jezeďáci u nás kvůli kravám a produkci mléka na třetině až polovině polí tehdy pěstovali všelijaké pícniny. Vedle jetele a vojtěšky i intenzívní travní porosty a to byly vždy několikaleté kultury, osila se vyhnojená půda, často směskou a potom se pár let jenom sekalo, dokud se ta půda nevyčerpala a hlavní plodina nezačala řídnout a nezačaly se tam šířit rostliny s malou produkcí zelené hmoty.
Odpovědět
To nesouvisí s tím, že v JZD pracovali, protože za tu práci dostávali běžný plat, ne deputáty. To byl běžný zaměstnanecký poměr.
Jinak s tou diverzitou souhlas. Ještě jste neuvedl, že část lidí na vesnici nedala do družstva veškerou půdu, ale při vzniku JZD si vymínili, zejména ta starší generace, že si malé množství pole ponechají jako záhumenky. Třeba u té starší zemědělské generace na dožití. My jsme měli asi 3/4 hektaru záhumenku, půl sad s trávou na seno a půl pole, asi tak do roku 1972, dokud babička chodila asi ty dva kilometry na to pole pracovat. Když už přestala, to bylo tak 1972 - 4 a babičce bylo tak 83 - 85 let, tak si místní JZD to pole taky vzali. Ale byly u nás rodiny, co si záhumenky udržely do Sametu. A to drželo ještě trochu tu diverzitu.
Vedle toho, že chovatelé domácího zvířectva osekali každý okraj silnice a lesa a samotní jezeďáci u nás kvůli kravám a produkci mléka na třetině až polovině polí tehdy pěstovali všelijaké pícniny. Vedle jetele a vojtěšky i intenzívní travní porosty a to byly vždy několikaleté kultury, osila se vyhnojená půda, často směskou a potom se pár let jenom sekalo, dokud se ta půda nevyčerpala a hlavní plodina nezačala řídnout a nezačaly se tam šířit rostliny s malou produkcí zelené hmoty.
Jakub Graňák
11.7.2023 16:50 Reaguje na Karel ZvářalDeficit organické složky půdy byl v roce 1986 stanoven ústavem půdoznalství československé akademie věd v průměru na 160 t/ha (tu ročenku s trochou úsilí ještě doma někde najdu), dnes se pohybuje někde kolem 320 t/ha - takže to je furt stejné. Nezapomeňte na masivní zavádění bezpodestýlkových chovů od sedumdesátek (mimochodem jedna z prvních věcí, které jsme ve chlívě po roce 90 zrušili a nahradili klasickou podestýlkou a vozíkem na kolejnici), taktéž preferování nízkostébelné pšenice, snižování výměry žita... Problém tkví v intenzitě používání anorganických dusíkatých hnojiv - to je totiž to, co "požírá" půdní organiku - a to je třeba dnes o něco lepší než bývalo.
Co se týče domácích malochovů, tam je problém spíš v levných dovozech, kde si pak (skoro) každý řekl, že mu to za to nestojí a tak to zrušil - takže částečně "neefektivita", částečně lenost - našinci je nějaká biodiverzita víte kde. Nicméně o tom, že diverzita nám tu klesá už hodně dlouho, a ne není to až od roku 89, snad polemizovat nebudem, že ne? Co se pamatuju (a já mám paměť jako slon), tak u nás se před rokem 89 oproti dnešku pěstoval navíc len, brambory na škrob a peluška. Výměra pícnin klasla, bodejť by neklesla, když ti co chtěli dělat živku skončili v bankrotu. Co se týče těch méně užitkových plemen, souhlasím, ale je třeba se podívat co se s tím dá dělat, kdo to bude chtít dotovat? Trend je přesně opačný - dotace na zvyšování užitkovosti...
Odpovědět
Co se týče domácích malochovů, tam je problém spíš v levných dovozech, kde si pak (skoro) každý řekl, že mu to za to nestojí a tak to zrušil - takže částečně "neefektivita", částečně lenost - našinci je nějaká biodiverzita víte kde. Nicméně o tom, že diverzita nám tu klesá už hodně dlouho, a ne není to až od roku 89, snad polemizovat nebudem, že ne? Co se pamatuju (a já mám paměť jako slon), tak u nás se před rokem 89 oproti dnešku pěstoval navíc len, brambory na škrob a peluška. Výměra pícnin klasla, bodejť by neklesla, když ti co chtěli dělat živku skončili v bankrotu. Co se týče těch méně užitkových plemen, souhlasím, ale je třeba se podívat co se s tím dá dělat, kdo to bude chtít dotovat? Trend je přesně opačný - dotace na zvyšování užitkovosti...
Karel Zvářal
11.7.2023 17:18 Reaguje na Jakub GraňákV 60.-70.- kách ještě mračna vrabčáků, koroptve co pár set metrů hejnko, zajíci prakticky na každém kroku, čejka, chocholouš, sýček, hrdlička divoká, konipas luční... - naprosto běžné druhy. Kolem hraboše nebyla zdaleka taková hysterie, jak se pěstuje dnes. Proto také běžná kolčava, hranostaj, tchoř - kdy jste něco z toho viděl naposled???
A uvědomte si, odkud ten tlak na efektivitu a intenzitu jde! V tu dobu k nám jezdili ze Západu a hleděli, kolik tu všeho máme - doma to vybili nebo vytrávili už dávno. U nás ten trend na (jejich) ekonomiku začal v osmdesátkách, a od devadesátek to nabralo úplně jiný kurs. Takže díky globalizaci se sice máme "jako nikdy dříve", ale na úkor přírody.
Odpovědět
A uvědomte si, odkud ten tlak na efektivitu a intenzitu jde! V tu dobu k nám jezdili ze Západu a hleděli, kolik tu všeho máme - doma to vybili nebo vytrávili už dávno. U nás ten trend na (jejich) ekonomiku začal v osmdesátkách, a od devadesátek to nabralo úplně jiný kurs. Takže díky globalizaci se sice máme "jako nikdy dříve", ale na úkor přírody.
Jakub Graňák
11.7.2023 19:10 Reaguje na Karel ZvářalMožná se budete divit, ale z toho co jste vyjmenoval vídám všechno skoro každý den, kromě sýčka, tu hrdličku nevím, zato mi na zahradě dudci dlubou mravence, sova pálená sedí u souseda ve stodole a čáp černý brodí v potoce mezi polama. A víte čím to je? Zachovalou zemědělskou krajinou "plnou" mezí a remízů za humnama a z druhé strany přes potok v polsce. A proč tady i tam tohle všechno vídám? Protože u nás už na zcelování (i když částečně na rovných plochách proběhlo) a intenzifikaci ala jižní morava, opavsko, haná... nedošlo (až na pár chu..vin typu vysoušení mokřadů) a v polsce to nikdy nebylo téma.
A odkud ten tlak jde? Z obou stran - to je nutno si bez skrupulí přiznat. A není tady ani zdaleka pouhých 30 let, spíš dvakrát tolik.
Mimochodem, doma přechovávám jako artefakt funglovku (nikdy nepoužitý) ručník s famózním nápisem: 20 let intenzifikace zemědělství - Česká státní pojišťovna 1968
Odpovědět
A odkud ten tlak jde? Z obou stran - to je nutno si bez skrupulí přiznat. A není tady ani zdaleka pouhých 30 let, spíš dvakrát tolik.
Mimochodem, doma přechovávám jako artefakt funglovku (nikdy nepoužitý) ručník s famózním nápisem: 20 let intenzifikace zemědělství - Česká státní pojišťovna 1968
Karel Zvářal
11.7.2023 19:30 Reaguje na Jakub Graňák"Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest".
To jsou nadčasová slova našeho velikána, která se týkají i té nešťastné intenzifikace. Mnozí totiž nevědí, kdy přestat. A jo, dudek je občas i u nás... Ale na naší-Vaší straně potoka (O-e) je to lepší, zelenější/ zaloučenější, než u sousedů. To je prazáklad diverzity!
Odpovědět
To jsou nadčasová slova našeho velikána, která se týkají i té nešťastné intenzifikace. Mnozí totiž nevědí, kdy přestat. A jo, dudek je občas i u nás... Ale na naší-Vaší straně potoka (O-e) je to lepší, zelenější/ zaloučenější, než u sousedů. To je prazáklad diverzity!
VS
Vilda Smakal
11.7.2023 10:18 Reaguje na František DvořákPane Dvořáku, naprostý souhlas ! Jenže si dnes musíme položit otázku co je vlastně zemědělství a jak vůbec funguje ! To že spousta půdy leží ladem a zemědělci dostávají peníze jen za posekaní trávy, tak to opravdu není hospodaření. To že bylíky sena nebo samotné seno naháží k lesu na hromadu a nechají leta hnít, tak to už si člověk zoufá ! To že tady zemědělci sklidí obilí které se vozí do Německa do spaloven, tak to už chce silné nervy ! Za komunistů to bylo opravdu zemědělství ale dnes je to jenom parodie........
Odpovědět
DA
DAG
11.7.2023 10:41 Reaguje na František DvořákTo mi připomnělo film Ať žije republika. "Ten byl tak lakomej, že by si raději nadělal do kalhot, než by někomu pohnojil pole" :)))
Odpovědět
JH
JH
11.7.2023 12:19 Reaguje na František DvořákO významu hnoje ví asi každý odborník z oboru, ale pokud hnůj není, tak můžeme naříkat nad tím, jak nám chybí nebo ho zkusit nějak nahradit. Tady to zkoušejí s pěstováním meziplodin.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
11.7.2023 22:33 Reaguje na František DvořákV článku mi chybí, že ve dne je světlo a v noci tma. I řada dalších moderních poznatků.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.7.2023 10:14No vyřadit orbu je dvousečné. Na jedné straně přínos úsporou PHM a zvýšení humusu bez hnoje (krávy prdí), na druhé straně je orba taky odplevelování a nutno tedy zvýšit chemii.
Odpovědět
JS
Jiří S
11.7.2023 10:45 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak. Ono se taky zapomíná, že dřív předci používali například orbu i k zúrodnění půd (prohloubení ornice), to se již na školách takřka nevyučuje, že každé 3 roky by jste měl přiorat 1 cm podorničí.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2023 15:38 Reaguje na Slavomil VinklerVyřazení orby žádný obsah humusu nezvýší. Bez orby případné organické zbytky obohatí povrchovou vrstvičku půdy, kde díky přístupu vzduchu, tepla ze slunce a vlhkosti zespod a díky vysoké koncentraci humusu dojde k jeho velmi rychlému rozkladu a emitování CO2. Zatímco hlouběji je úplně jalová půda bez humusu.
Vyřazení orby je dobré pouze tehdy, když se na pole nevrací žádná organická hmota a třeba v suchších oblastech, aby ta troška biomasy na povrchu chránila zemi přes vysušováním.
Na běžné vlhčí půdě našeho zeměpisného pásma a kde se na půdu vrací větší množství biomasy, se nejlépe ukládá uhlík, když se ta biomasa orbou dostane hlouběji do půdy, kde se promění v humus. Který díky tomu, že je promíchán s půdou a tudíž je v nižší koncentraci a hlouběji v půdě je chladněji a vzduch tam má horší přístup, je mnohem stabilnější a na plochu tak humusu a živin zůstává mnohem víc k dispozici pěstovaným plodinám.
Odpovědět
Vyřazení orby je dobré pouze tehdy, když se na pole nevrací žádná organická hmota a třeba v suchších oblastech, aby ta troška biomasy na povrchu chránila zemi přes vysušováním.
Na běžné vlhčí půdě našeho zeměpisného pásma a kde se na půdu vrací větší množství biomasy, se nejlépe ukládá uhlík, když se ta biomasa orbou dostane hlouběji do půdy, kde se promění v humus. Který díky tomu, že je promíchán s půdou a tudíž je v nižší koncentraci a hlouběji v půdě je chladněji a vzduch tam má horší přístup, je mnohem stabilnější a na plochu tak humusu a živin zůstává mnohem víc k dispozici pěstovaným plodinám.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
11.7.2023 12:25Naši dávní předkové neměli ani vysoké, ani střední školy a věděli, jak se starat o pole, aby z něj nemizela humózní složka a naopak aby se ornice zlepšovala. Dneska na stejné informace potřebujeme vysokoškolsky vzdělané odborníky a ani to leckdy nestačí. Proč?
Odpovědět
JH
JH
11.7.2023 12:39 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAle i ti předkové se všechno museli někde naučit. Vždycky byl někdo, kdo to uměl lépe a ostatní se od něj učili. Dnes na to máme vysokoškolsky vzdělané odborníky.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
11.7.2023 15:14 Reaguje na JHTo máte pravdu, jenže kdyi byla úcta k půdě,zatímco dneska vidíte jak leckde zem+ědělskou půdu doslova plundrují.
Odpovědět
JH
BM
Břetislav Machaček
11.7.2023 17:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKdysi jsem tu psal o bezzemkovi na kterého při pozemkové reformě
ve dvacátých letech nic nezbylo, ale koupil za poslední peníze
od sedláka mizernou louku. Pracně ji ručně zmelioroval, aby měla
vody tak akorát a svážel na ni listovku a kdejakou trávu z okolí.
Za 5 let z ní vytvořil úrodné pole a sedlákovi bylo líto, že mu
to tak levně prodal. To je jen malý příklad hospodaření s půdou,
ale dnes je to spíše naopak. Humus půdě vzít a přírodní živiny
nahradit umělými. Výsledek je takový jaký je a vinit z toho ty,
co tu už 33 let nehospodaří může tak leda Eliáš a jemu podobní.
Ten bezzemek to pole dal do perfektního stavu za 5 let a i tu
nejzhuntovanějśí půdu měli noví hospodáři čas 33 let napravit!
Je tomu ale spíše naopak a mnohým se ji povedlo zhuntovat dříve!
Odpovědět
ve dvacátých letech nic nezbylo, ale koupil za poslední peníze
od sedláka mizernou louku. Pracně ji ručně zmelioroval, aby měla
vody tak akorát a svážel na ni listovku a kdejakou trávu z okolí.
Za 5 let z ní vytvořil úrodné pole a sedlákovi bylo líto, že mu
to tak levně prodal. To je jen malý příklad hospodaření s půdou,
ale dnes je to spíše naopak. Humus půdě vzít a přírodní živiny
nahradit umělými. Výsledek je takový jaký je a vinit z toho ty,
co tu už 33 let nehospodaří může tak leda Eliáš a jemu podobní.
Ten bezzemek to pole dal do perfektního stavu za 5 let a i tu
nejzhuntovanějśí půdu měli noví hospodáři čas 33 let napravit!
Je tomu ale spíše naopak a mnohým se ji povedlo zhuntovat dříve!
PE
Petr Eliáš
12.7.2023 08:36 Reaguje na Břetislav MachačekTo že nechápeš psaný text Macháčeku ale není můj problém. :-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2023 15:46 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAle houby. Tisíce let zemědělci hnůj vyhazovali jako nežádoucí smradlavý odpad a polní půdu nechávali nabýt živinami zarostením lesem nebo později odpočinkem půdy v trojpolním hospodaření, kde půdu obvykle regenerovali v odpočinkové fázi pastevectvím.
Objevení hnoje jakožto kvalitního hnojiva, které zlepšuje půdu a přináší do ní nutné živiny a umožňuje trvale využívat celou rozlohu polí k produkci je velmi krátká záležitost pozdního feudalismu až rozvinutého kapitalismu.
Odpovědět
Objevení hnoje jakožto kvalitního hnojiva, které zlepšuje půdu a přináší do ní nutné živiny a umožňuje trvale využívat celou rozlohu polí k produkci je velmi krátká záležitost pozdního feudalismu až rozvinutého kapitalismu.
PB
Petr Blažek
11.7.2023 18:25Opět článek hodný odborníka. Zemědělství je práce s přírodou. A ta příroda se nechová lineárně. Jakékoliv generalizování postupů je vysloveně nesmysl. Správný hospodář ví jak se chovat k poli na kopci a jak k poli v údolí.
Zakazovat nebo omezovat orbu z ideologických důvodů je vysloveně nesmysl. Jsou léta (když je velké sucho) kdy pluh do země nezaryjete. Ale naopak jsou léta , kdy bez pluhu včas nezasejete. Všechny takzvané půdoochranné technologie které omezují orbu jsou závislé na vyšších dávkách pesticidů. Navíc při vynechání orby prakticky u všech firem dochází k menšímu prokypření půdního profilu a to je následně příčinou nižší absorci dešťové vody. Toto moje tvrzení nepotřebuje žádný vědecký elaborát, stačí se po dešti podívat na naše pole, kde převážně ořeme a na pole sousedů, které provozují bezorebné technologie.
Dále co se týče meziplodin, zase se to nedá generalizovat. Sami jsme je začali zkoušet dávno před dotacemi a slavným Grendýlem. To co nezasejete do konce srpna, tak dál to jsou jenom vyhozené peníze a další prostředky. Dále pod ozimy nemůžete, protože meziplodiny by vám vyžraly vodu a ozimy už by nevzešly. Z podobného důvodu nemá cenu sít meziplodiny, když je vysloveně suché léto, opět vyhozené peníze a nafta. Bohužel mnoho z těchto blbostí musíme praktikovat, aby se vlk(úředník) nažral a my se mohli přihlásit o dotace.
Přitom by mnohdy stačilo uznat za meziplodiny výdrol, který vzejde na podmítnutém poli po sklizni. Když je normální rok, kdy chodí letní bouřky , tak tento porost je mnohem vydatnější než následně setá meziplodina. Jenže bohužel úředníci potřebují tabulky, kde jsou přesně vyjmenované druhy na meziplodiny, Dále potřebují termíny do kdy jste zasel a kdy to můžete zaorat.
Takže dochází k paradoxům, kdy zlikvidujete dobře zapojený výdrol, aby vám prakticky nevzešla meziplodina, kterou můžete zaorat až v deštivém listopadu, místo slunečného října.
Už jsem se vám to snažil vysvětlit vícekrát. Žádný úředník a jeho tabulky nemůžou přinést zlepšení v zemědělství. Všechno je to o lidech, kteří tam pracují. A aby tam pracovali slušní lidé, tak se tomuto oboru musí dostat uznání. Stejné jako například zdravotnictví. Bez něj se pár dní obejdete, ale bez potravin určitě ne.
Odpovědět
Zakazovat nebo omezovat orbu z ideologických důvodů je vysloveně nesmysl. Jsou léta (když je velké sucho) kdy pluh do země nezaryjete. Ale naopak jsou léta , kdy bez pluhu včas nezasejete. Všechny takzvané půdoochranné technologie které omezují orbu jsou závislé na vyšších dávkách pesticidů. Navíc při vynechání orby prakticky u všech firem dochází k menšímu prokypření půdního profilu a to je následně příčinou nižší absorci dešťové vody. Toto moje tvrzení nepotřebuje žádný vědecký elaborát, stačí se po dešti podívat na naše pole, kde převážně ořeme a na pole sousedů, které provozují bezorebné technologie.
Dále co se týče meziplodin, zase se to nedá generalizovat. Sami jsme je začali zkoušet dávno před dotacemi a slavným Grendýlem. To co nezasejete do konce srpna, tak dál to jsou jenom vyhozené peníze a další prostředky. Dále pod ozimy nemůžete, protože meziplodiny by vám vyžraly vodu a ozimy už by nevzešly. Z podobného důvodu nemá cenu sít meziplodiny, když je vysloveně suché léto, opět vyhozené peníze a nafta. Bohužel mnoho z těchto blbostí musíme praktikovat, aby se vlk(úředník) nažral a my se mohli přihlásit o dotace.
Přitom by mnohdy stačilo uznat za meziplodiny výdrol, který vzejde na podmítnutém poli po sklizni. Když je normální rok, kdy chodí letní bouřky , tak tento porost je mnohem vydatnější než následně setá meziplodina. Jenže bohužel úředníci potřebují tabulky, kde jsou přesně vyjmenované druhy na meziplodiny, Dále potřebují termíny do kdy jste zasel a kdy to můžete zaorat.
Takže dochází k paradoxům, kdy zlikvidujete dobře zapojený výdrol, aby vám prakticky nevzešla meziplodina, kterou můžete zaorat až v deštivém listopadu, místo slunečného října.
Už jsem se vám to snažil vysvětlit vícekrát. Žádný úředník a jeho tabulky nemůžou přinést zlepšení v zemědělství. Všechno je to o lidech, kteří tam pracují. A aby tam pracovali slušní lidé, tak se tomuto oboru musí dostat uznání. Stejné jako například zdravotnictví. Bez něj se pár dní obejdete, ale bez potravin určitě ne.
Karel Zvářal
11.7.2023 19:15 Reaguje na Petr BlažekS tím zaorávaným výdrolem (řepky) máte pravdu, doslova kontraproduktivní. Byla o tom debata už dříve i zde - a prý včasná podmítka zadrží v půdě vodu... no ale zase tím zásahem nedodá tolik organiky, jak by si zasloužila, stačilo 10-12 dní počkat. Prostě často si ta metodika protiřečí, jen aby se vyhovělo liteře zákona.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.7.2023 06:18 Reaguje na Petr BlažekNo ja, máte pravdu. Ale zejména je potřeba ta křišťálová koule, co ví, jaké bude počasí příští týden, měsíc.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
12.7.2023 07:22 Reaguje na Petr BlažekNaprosto souhlasím. Teď ještě vymyslet, jak to vysvětlit úředníkům a všemožným ochráncům, kteří pořád dokola vymýšlejí blbiny, aby donutili přírodu, aby se chovala, jak oni chtějí.
Odpovědět
RP
pp
pavel peregrin
12.7.2023 10:07Tohle všechno tady už bylo a neosvědčilo se- myslím tím pracovat bez orby a převracení půdy. Tím spíš mne zaráží, že se opět tyto názory objevují a ještě od vědeckého pracovníka. Nicméně to, že je někdo vědecký pracovník ještě neznamená, že má zkušenost s praxí a ta je bohužel jiná, viz příspěvek p. Blažka. Jako agronom se s jeho názory ztotožňuji. Naše půdy nejsou stejné jako v Německu, Dánsku, Holandsku a také srážkové poměry jsou jiné, tukže aplikace takovýchto postupů většinou v našich podmínkách selhává.
Jinak meziplodiny dobrá věc, o tom žádná, ale vtip spočívá v tom, vědět, jak je použít, jinak mohou nadělat víc škody než užitku, opět přesně popsané v příspěvku p. Blažka. Co se druhu týká, jednoznačně dávám přednost svazence, už jen proto, že je naprosto nepříbuzná s ostatními čeleděmi, patří do stružkovcovitých.
Odpovědět
Jinak meziplodiny dobrá věc, o tom žádná, ale vtip spočívá v tom, vědět, jak je použít, jinak mohou nadělat víc škody než užitku, opět přesně popsané v příspěvku p. Blažka. Co se druhu týká, jednoznačně dávám přednost svazence, už jen proto, že je naprosto nepříbuzná s ostatními čeleděmi, patří do stružkovcovitých.
BM
Břetislav Machaček
12.7.2023 11:09 Reaguje na pavel peregrinSvazénku jako včelař používám i v malém na zahrádce po česneku
a ranných bramborách. Dal jsem ji přednost před hořčicí, ve které
se vyskytovala ohnice, kterou jsem pak pracně z pozemku dostával.
Svazénka spolehlivě potlačuje mnohé plevely a pokud její semena
přetrvají do jara v půdě, tak se snadno rostliny likvidují. Stačí
do podzimu i zakvést a hmyz obdařit pozdní snůškou potřebnou pro
nabráni sil před zimou. Škoda, že ji v mém okolí zemědělci moc
nefandí, protože vidět ty tisíce různého hmyzu, když kvete, tak
mám radost kolika tvorům jsem tím prospěl. Nakonec si na své
přijdou i žížaly, půdní hmyz a mikroorganismy a půda je doslova
voňavá a drolí se jako drobénka na koláči, když ji na podzim
zaorám. Pěstuji vše bez chemie postaru se zaoráváním plevelů
a ručním pletím. Brambory 2x nakopčím radlicí a nevím, co je
plevel v bramborách. Bohužel to lze dělat pouze v malém, ale
při dobré vůli a vztahu k půdě to umí mnozí i ve velkém.
Fandím tak vám a i všem těm, co to děláte a oponujete těm
nedoukům, kteří prosazují už dávno zavržené špatné postupy.
Bez podzimní orby jsem to zkusil jednou a už nikdy, protože
půda byla po zimě jako mlat a její nakypření mě stálo o mnoho
více energie, než tu na podzim zoranou půdu na jaře nakypřit rotačním kultivátorem. Stejně jsem pak oral na jaře před tou
kultivací, protože kultivátor se do toho "mlata" nebyl schopen
ani zakousnout.
Odpovědět
a ranných bramborách. Dal jsem ji přednost před hořčicí, ve které
se vyskytovala ohnice, kterou jsem pak pracně z pozemku dostával.
Svazénka spolehlivě potlačuje mnohé plevely a pokud její semena
přetrvají do jara v půdě, tak se snadno rostliny likvidují. Stačí
do podzimu i zakvést a hmyz obdařit pozdní snůškou potřebnou pro
nabráni sil před zimou. Škoda, že ji v mém okolí zemědělci moc
nefandí, protože vidět ty tisíce různého hmyzu, když kvete, tak
mám radost kolika tvorům jsem tím prospěl. Nakonec si na své
přijdou i žížaly, půdní hmyz a mikroorganismy a půda je doslova
voňavá a drolí se jako drobénka na koláči, když ji na podzim
zaorám. Pěstuji vše bez chemie postaru se zaoráváním plevelů
a ručním pletím. Brambory 2x nakopčím radlicí a nevím, co je
plevel v bramborách. Bohužel to lze dělat pouze v malém, ale
při dobré vůli a vztahu k půdě to umí mnozí i ve velkém.
Fandím tak vám a i všem těm, co to děláte a oponujete těm
nedoukům, kteří prosazují už dávno zavržené špatné postupy.
Bez podzimní orby jsem to zkusil jednou a už nikdy, protože
půda byla po zimě jako mlat a její nakypření mě stálo o mnoho
více energie, než tu na podzim zoranou půdu na jaře nakypřit rotačním kultivátorem. Stejně jsem pak oral na jaře před tou
kultivací, protože kultivátor se do toho "mlata" nebyl schopen
ani zakousnout.
Jakub Graňák
12.7.2023 14:44 Reaguje na Břetislav MachačekLepší je směska, já letos dávám svazenku, inkarnát (bohatě prokoření) a nějakou trávu, třeba proso (dodá skrz exsudáty do půdy cukr - výživu edafonu)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.7.2023 18:11 Reaguje na Jakub GraňákJá letos doplnil svazénku hrachem a uvidím, jak se
budou vzájemně tolerovat. Kdysi se v mém okolí sel
bob a říkalo se, že po něm bývaly brambory velké
jako pomeranče i bez statkového hnoje. Dnes bob
nikde nevidím, ale už několik let tu sejí sóju
a letos i pár hektarů hrachu. Inkarnát mi povolil
kamarád vysít do jeho mnoho let zatravněného pole
a jsem zvědav, zda alespoň pár semen vzejde mezi jílky i bez narušení travního drnu. Máte s tím nějaké zkušenosti? Pole pouze 1-2 ročně
mulčuje a třeba svazénka tam vzešla pouze na
krtincích a byla zmulčována v době květu.
Má investice do osiva tak přišla v niveč.
Odpovědět
budou vzájemně tolerovat. Kdysi se v mém okolí sel
bob a říkalo se, že po něm bývaly brambory velké
jako pomeranče i bez statkového hnoje. Dnes bob
nikde nevidím, ale už několik let tu sejí sóju
a letos i pár hektarů hrachu. Inkarnát mi povolil
kamarád vysít do jeho mnoho let zatravněného pole
a jsem zvědav, zda alespoň pár semen vzejde mezi jílky i bez narušení travního drnu. Máte s tím nějaké zkušenosti? Pole pouze 1-2 ročně
mulčuje a třeba svazénka tam vzešla pouze na
krtincích a byla zmulčována v době květu.
Má investice do osiva tak přišla v niveč.
Jakub Graňák
12.7.2023 18:18 Reaguje na Břetislav MachačekMožná se Vám tam něco chytne, ale moc bych na to nesázel, přísevek do zapojeného drnu se chytá těžko. Zkusil bych to po seči.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.7.2023 11:12 Reaguje na pavel peregrinNo ona ta myšlenka bezorebnosti vychází z toho, že černozemě vznikaly pod stepními travinami z jejich kořenů. A že při orbě se humus oxiduje a ubývá ho. Někde jsem viděl údaj, že pod jakýmsi raně středověkým hradištěm bylo humusu cca 5% a nyní, po té době, v okolních polích cca 0,5%.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.7.2023 13:23 Reaguje na Slavomil VinklerJasně, jenže je diametrální rozdíl, pokud ta půda je v podstatě bez jakéhokoliv dalšío využití či zda se zemědělsky využívá. Tam pak vliv mechanizace vykoná svoje a negativa převáží nad pozitivy.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2023 15:55 Reaguje na Slavomil VinklerJenže tam všude v blízkosti těch černozemí jsou nebo byly suché oblasti nebo to jsou roviny, kde mohly být zátopy. Na budoucí černozemi vznikl z travin z travin vrstva biomasy a ta byla překryta buď prachem větrem ze suchých oblastí nebo vrstvou bláta ze záplav. Biomasa se v zemi rozložila na humus, který tam už dlouhodobě zůstal. Časem vznikla na povrchu další vrstva biomasy, která byla zase další událostí překryta... A tak postupně po centimetrech narůstaka vrstva černozemě...
Odpovědět
JH
RP
Radim Polášek
17.7.2023 14:56Slušný blábol. Technologie setí meziplodin do zrající polní kultury zatím neexistují a osetí ihned po sklizni je možné jen na malou část polí, protože agrotechnické lhůty jsou takové, že mezi sklizní a potřebou zasetí další ozimé plodiny není pro meziplodinu prostě a jednoduše čas na to, aby vůbec zasetá meziplodina vzešla a dostatečně vyrostla. Navíc v létě za suchšího období se klidně čeká až měsíc, než suché oseté pole zavlaží déšť a semena mohou začít klíčit. A když je mokro, zase nejde sít.
Výjimkou jsou stroje přesně řízené GPS, které umožňují na jednom poli osít, obdělávat a sklízet úzké, třeba jenom metrové pásy různých plodin vedle sebe, těch je ale zatím velmi málo. A jsou kvůli pořizovací ceně a provozním nákladům jen pro velké zemědělské firmy, malým se nevyplatí.
Odpovědět
Výjimkou jsou stroje přesně řízené GPS, které umožňují na jednom poli osít, obdělávat a sklízet úzké, třeba jenom metrové pásy různých plodin vedle sebe, těch je ale zatím velmi málo. A jsou kvůli pořizovací ceně a provozním nákladům jen pro velké zemědělské firmy, malým se nevyplatí.
JH
JH
17.7.2023 15:08 Reaguje na Radim PolášekDo zrající kultury se moc set nedá, to máte pravdu. Ale jiné technologie pěstování meziplodin určitě existují i v našich podmínkách.
Odpovědět
