Prouza: Pro rozvoj českých biopotravin je nutné vytvořit novou jednotnou značku

Pro další rozvoj a větší dostupnost českých biopotravin je nutné vytvořit novou jednotnou značku pro biopotraviny, která by zaručovala jejich kvalitu a důvěryhodnost. V tiskové zprávě to uvedl Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Svaz také doporučuje zjednodušit byrokratické postupy pro malé farmáře a zpracovatele, zefektivnit spolupráci mezi farmáři a obchody a zajistit stabilní podporu ze strany státu. "Obchod dlouhodobě podporuje domácí biopotraviny, ale musí především začít fungovat stát. Potřebujeme odstranit zbytečnou byrokracii pro producenty biopotravin, investovat do zpracovatelských kapacit a vytvořit důvěryhodnou značku, která zákazníkům jednoduše řekne: tohle je české bio, kterému můžete věřit,“ uvedl prezident svazu Tomáš Prouza.

Nová značka pro biopotraviny by podle svazu navázala na již existující označení, jako jsou Klasa či Regionální potravina, ale lépe by odpovídala potřebám ekologického trhu a zákaznickým zvyklostem, na rozdíl od značky Klasa, na kterou zákazníci téměř nereagují. Klasa označuje výjimečně kvalitní produkty, Regionální potravina reprezentuje nejlepší produkci z každého kraje, které musí být vyrobeny z lokálních surovin a mít vazbu na svůj kraj. Obě značky zaštiťuje ministerstvo zemědělství.

Loni zákazníci za biopotraviny v Česku utratili zhruba sedm miliard korun, předloni 6,95 miliardy korun a zájem o ně roste i nadále, uvedl svaz. Nízký podíl českých biopotravin je podle něj způsobený především nízkými objemy výroby, nároky na logistiku, rozdílnými standardy balení a vysokými náklady na zpracování. "Tam, kde se daří navázat přímou spolupráci mezi farmáři a obchodními řetězci, však bioprodukty úspěšně rostou," tvrdí svaz.

Svaz pro další rozvoj bio segmentu mimo jiné doporučuje systematicky vzdělávat spotřebitele o výhodách českých biopotravin, rozvíjet krátké distribuční řetězce s využitím regionálních logistických center, a zohlednit biopotraviny ve veřejném stravování prostřednictvím zvýhodnění při zadávání veřejných zakázek.

Dosáhnout pětiprocentního podílu biopotravin ve veřejném stravování by měla některá zařízení již v letošním roce, povinnost vychází z cílů Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021 až 2027.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dříve také deklaroval, že by měl do roku 2030 podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy v Česku dosáhnout 25 procent. V roce 2023 plně ekologicky obhospodařovaná půda dosahovala přibližně půl milionu hektarů, tedy 14,3 procenta z celkové výměry zemědělské půdy. Koncem roku 2023 působilo v Česku 5341 ekologických zemědělců a 969 výrobců biopotravin.

Obrat společností, které podnikají v biopotravinách, v roce 2022 v Česku podle údajů ministerstva zemědělství vzrostl na 11,3 miliardy korun z 10,22 miliardy korun v roce 2021. Z celkové spotřeby potravin ty v bio kvalitě tvořily 1,65 procenta.

---

reklama

---