Průměrný Čech zatěžuje životní prostředí nejvíce spotřebou energií a jídlem, vyplývá z aktuální studie
Záměrem autorů bylo zmapovat dopady činnosti průměrného Čecha na životní prostředí. Unikátnost studie tkví ve skutečnosti, že nebyl zkoumán jen vybraný vzorek populace, ale východiskem byly ověřené statistické údaje o milionech obyvatel České republiky. Autoři analyzovali data Českého statistického úřadu o spotřebě, nákupním chování, cestování za prací nebo vzděláním, nárocích na energie atd.
Výsledkem je zjištění, že průměrný občan České republiky nejvíce zatěžuje životní prostředí spotřebou energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. „Spotřeba je vysoká a elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“ upřesňuje docent Vladimír Kočí, jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
Druhou nejvýznamnější oblastí znečištění je spotřeba potravin, kde se potkává několik nepříznivých faktorů. Češi například dávají tradičně ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje mnoho potravy, než dojde k jeho porážce. Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, ale tím, že se nedostává na tuzemské talíře tak často, je dopad jeho konzumace na životní prostředí v úhrnu menší. „Podstatnou roli hraje také enormní plýtvání. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé,“ vysvětluje Kočí. „Svérázným problémem jsou pak biopaliva první generace – tedy řepka v české krajině. Zde se potkává energetika s produkcí potravin. Pěstování řepky jednak poškozuje krajinu, kde by se mohly pěstovat potraviny, a za druhé její přínos v energetice je rovněž problematický,“ dodává.
Podle Vladimíra Kočího ale není cílem autorů radit ostatním, aby jedli méně vepřového masa nebo mrzli ve svých obývacích pokojích. „Chtěli jsme hlavně zmapovat a na základě velkého množství dostupných dat určit hlavní ekologické škody, které obyvatelé ČR mají na svědomí, a vypíchnout oblasti, na které by bylo vhodné se aktuálně zaměřit a zlepšit je,“ odhaluje motivaci vědeckého týmu.
Z výsledků studie, publikované v mezinárodním odborném časopise Science of the Total Environment, mimo jiné také vyplývá, že odpadové hospodářství v českém kontextu není takovým problémem, jak by se ze zpráv zaplavujících veřejný prostor mohlo zdát. „Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se snažili snižovat jejich množství, to bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniků odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady,“ říká Kočí.
V budoucnu by vědci z fakulty rádi připravili podobnou analýzu pro celou Evropu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (37)
Lukas B.
15.2.2019 13:03 Reaguje naale nepřekvapuje mě, že zdaleka ne každý si může dovolit leteckou dovolenou, a těch, co létají pracovně, je pár procent (nebo promile?) populace.
Martin Jasan
15.2.2019 14:58 Reaguje na Lukas B.V průměrných datech jsou zahrnuty např. i domácnosti v důchodu, rodiče na rodičovské dovolené, málo majetné domácnosti atp. Proto je průměr u některých položek jako doprava automobilem či letadlem nižší než je očekávání.
Naopak potraviny a elektřina a energie na ohřev vody a topení spotřebovávají všichni.
I v rámci těchto kategorii jsou ale značné rozdíly.
Jinými slovy, abychom nedělali studie na něco, co má značně minoritní podíl. Například, pokud průmysl a veřejná správa spotřebuje 20 krát více energie než domácnosti, asi nedává moc smysl zabývat se spotřebou energie v domácnostech.
Martin Jasan
15.2.2019 14:53 Reaguje naa) Průmysl není konečným spotřebitelem. Např. energie na výrobu automobilu, je přiřazena v konečném důsledku spotřebiteli toho automobilu. Nebo např. hnojivo není pro sektor zeleniny, ale pro konečného konzumenta.
b) Státem zřízené instituce jsou konečným spotřebitelem. Mají, ale menšinu. U všech položek (možná s vyjímkou farmaceutických produtků - nemocnice). U energií mají domácnosti cca 3/4 konečné spotřeby.
Jiří Svoboda
18.2.2019 20:57 Reaguje na Martin JasanMartin Jasan
21.2.2019 21:09 Reaguje na Jiří SvobodaMilan Milan
15.2.2019 16:52Martin Jasan
15.2.2019 21:16 Reaguje na Milan MilanJan Šimůnek
16.2.2019 09:12 Reaguje na Martin JasanJan Šimůnek
20.2.2019 08:19 Reaguje na-stroboskopický efekt kompaktních zářivek ("úsporných žárovek")
- čárové spektrum těchto světel, deformující barvy
- obsah rtuti v těchto zařízeních
- nedávný zákaz účinných vysavačů, prosazený loni EUrokomisí
- zákaz účinných myček
- nebo zákaz kvalitních pájek s obsahem olova
A, mimochodem, i kdyby bylo pravda, že si některé z těchto nesmyslných zákazů a příkazů vylobovali konkrétní výrobci, tak nejúčinnější prevencí něčeho takového je, prostě nemít žádnou instituci/organizaci s pravomocí takovéto škodlivé nesmysly prosazovat. Tj. nemít EU.
Martin Jasan
21.2.2019 21:19 Reaguje na Jan Šimůnek1. Nikdo tě nenutí nic nahrazovat, doma si můžeš klasickou žárovkou svítit dál. Je to zákaz prodeje.
2. Pokud ti všechny klasické žárovky dojdou, nemusíš si kupovat levnou nekvalitní "blikající" zářivku, ale buď kvalitnější nebo LED.
Právě kvuli takovým "chytrolínů" jako ty je bohužel potřeba takovýchto směrnic.
Jan Šimůnek
22.2.2019 08:45 Reaguje na Martin JasanTo, že "zákaz prodeje není zákaz užívání", je jen bezcenný ideologický a demagogický blábol.
2. LED jsou o něco kvalitnější než kompaktní zářivky, ale:
A- Stroboskopický efekt mají také (alespoň ty, co se šroubují místo žárovek) - musel byste předělat osvětlení bytu na stejnosměrný proud, což není tak jednoduché + ztráty konverzí na stejnosměrný proud ze střídavého
B- Mají rovněž pouze čárové spektrum, takže také zkreslují barvy, a tudíž jsou v řadě oblastí nepoužitelné (např. galerie). Ale i já m mám doma pár obrazů, kterým osvětlení LED bere kvalitu.
Tuhle směrnici vydal zkorumpovaný póvl, zaplacený výrobci kompaktních zářivek, jejichž výrobky se po určité prvotní vlně zájmu přestaly prodávat z důvodu negativních zkušeností spotřebitelů.
Sám jsem první kompaktní zářivky koupil domů na začátku 90. let, abych zjistil, že:
A Světelný výkon výrazně zaostává za deklarovaným
B (s nějakým časovým odstupem) Životnost není o nic vyšší než u klasické žárovky.
Tam, kde to jde, jsem je nahrazoval kvalitnějšími LED, ale ani ty stoprocentně žárovku nenahradí.
Navíc je úspora elektřiny zrušením žárovek v řadě situací nesmyslná: Např. v domě u tchánů se topí elektřinou a tam se po odstavení žárovek muselo přidat v podlahovém topení, aby se tím vyrovnal deficit tepelného výkonu osvětlení.
Martin Jasan
21.2.2019 21:26 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://www.alza.cz/konec-vykonnych-vysavacu
Martin Jasan
23.2.2019 14:35 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
24.2.2019 10:23 Reaguje na Martin JasanJe jasné, že pokud porovnávám dva vysavače o různém příkonu, tak beru jako nutnost, aby jejich účinnost byla +- srovnatelná (navíc u elektrických spotřebičů obecně platí, že čím mají větší příkon, tím mají také zpravidla vyšší účinnost), takže žvásty o tom, jak mají silné vysavače horší účinnost a tím i nižší sací efekt než "vysokoúčinné" s nižším příkonem je opravdu jen žvást.
A navíc při ceně pytlíku do vysavače se dost silně vyplatí vysavač, který ho naplní zcela, než takový, z něhož ho budu muset vyndat naplněný jen částečně, jak "radí" ten bezcený demagogický blábol.
Jiří Malík
16.2.2019 10:43Martin Jasan
21.2.2019 21:25 Reaguje na Jiří MalíkLCA počítá s mezinárodním dodavatelským řetězcem.
Martin Jasan
21.2.2019 21:41 Reaguje na Jiří MalíkTakže např. Jahody konzumované u nás budou mít i emise ze zahřívání skleníku ve Španělsku a na výrobu hnojiv v uhelných elektrárnách v Číně.
Vše to, ale bude uhlíková stopa českého spotřebitele.
Milan Milan
17.2.2019 10:12Martin Jasan
21.2.2019 17:07 Reaguje na Milan MilanPak zobecňujete, něco co se zobecnit nedá.
b) Většinu z toho co píšete je nesmysl. Např. energie dodávaná na řízení koltle je daleko nižší než úspora.
c) Ano, najdou se i neekologické dotace, co na ekologické si jen hrají. Např. šrotovné na auta. Ty, ale jsou tlačeny zájmovými skupinamy, např. svazem automobilového průmyslu.
Jan Šimůnek
22.2.2019 08:54 Reaguje na Martin JasanProblém je, že náš starý plynový kotel jel (stejně jako původní na koks) na samospád a dal se nouzově zapnout ručně, takže se dalo topit i při vypnuté elektřině.
Nový kotel, kde byste musel štípat štípačkami jak obsluha reaktoru v Černobylu, abyste ho pustil bez elektřiny, je ještě navíc závislý na elektrickém čerpadle, takže je bez napětí v síti nefunkční. Jedině bych musel pořídit agregát a mít možnost ho přepnout na něj.
Zatím jsem se nesetkal se žádnou ekologickou dotací, která by nebyla alespoň zbytečná. ale spíše škodlivá. Rozhodují-li o něčem negramotní a zkorumpovaní úředníci, tak to ani jiné být nemůže.
Martin Jasan
23.2.2019 14:34 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
24.2.2019 10:27 Reaguje na Martin JasanPokud mám auto jako prostředek přepravy osob a materiálu z bodu A do bodu B, tak skutečně o nějaké hyper- super- nemám zájem.
Martin Jasan
21.2.2019 17:00 Reaguje naA kdybys nebyl analfabet, tak by sis zdroj financí dokázal přečíst u článku - mají to tak všechny vědecké publikace.
Martin Jasan
21.2.2019 21:46 Reaguje naNavenek zdánlivě protestuje proti poškozování prostředí, ale sám si stejně cpe pupek masem dvakrát denně, všude si vozí zadek autem, doma vytopeno minimálně na +25, všude trvale rozsvíceno, atd.
Jan Šimůnek
20.2.2019 08:25 Reaguje naMartin Jasan
21.2.2019 16:57 Reaguje na Jan ŠimůnekMartin Jasan
21.2.2019 16:54 Reaguje nateplo, elektřinu, doprava (je sice v průměru nižší, ale velmi záleží individuálně na vás)
Pokud se vám zdá, že největším problém je "ekotoxicita" můžete se snažit konzumovat BIO, které (pokud je to možné) využívá biologické a odbouratelné alternativy ke konvenčním hnojivům.
Řídíte se podle toho? Nebo tu jen děláte ramena, aby jste dodal sebevědomí svému egu.