Průzkum Agrární komory: Zemědělci kvůli změnám dotací omezí produkci Aktualizováno

Kráva na pastvě

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Oleksandr Beresko / Shutterstock

Komora a svaz kritizují hlavně změnu tzv. redistributivní platby, kterou zemědělci získávají na prvních 150 hektarů obhospodařované plochy. Na tuto platbu má podle Národního strategického plánu směřovat 23 procent z celkového objemu přímých plateb. Doposud bylo plánováno deset procent. Vláda o tom rozhodla na začátku letošního roku.

"Strategický plán má přesouvat peníze od větších zemědělců k zemědělcům menším. Podstatné je, že odebírá prostředky produkčním zemědělcům, kteří tvoří dominantní množství českých potravin," řekl Pýcha. Ve většině zemí EU podle něj na redistributivní platbu směřuje zhruba deset procent objemu přímých plateb.

Odklad nových pravidel zemědělských dotací není podle Nekuly nejšťastnější nápad. Po změně se rozpočet pro české zemědělství příští rok zvýší o pět miliard na 40 miliard korun a bez reformy by o tyto peníze přišlo, uvedl. Možné je podle ministra diskutovat o změně parametrů dotací. Připomněl, že koncem dubna přijdou od Evropské komise připomínky k návrhu pravidel vyplácení zemědělských podpor v Česku pro roky 2023 až 2027 a ministerstvo pak o nich bude se zemědělskými organizacemi jednat.

Komora a svaz spustily společnou protestní kampaň Zastavme vládní agrohazard, která má upozorňovat na to, že hrozí ztráta potravinové soběstačnosti ČR. Navazují tím na dřívější protesty. Podle kampaně změna pravidel dotací povede k tomu, že střední podniky budou omezovat živočišnou produkci, rušit chovy a budou se věnovat hlavně nenáročným plodinám, jako jsou pšenice a řepka.

"Složitější činnosti budou upozaďovány, budeme zavírat chovy, ať se to týká dojného skotu, prasat nebo drůbeže," řekl Doležal. Komora provedla průzkum mezi 200 zemědělskými firmami. Z výsledků plyne, že 57 procent z nich chystá kvůli změnám dotací omezení produkce, 40 procent se pokusí provoz zachovat, dvě procenta plánují rozšířit podnikání a jedno procento produkci ukončí.

Česká republika získala z EU na řešení současné krize zhruba 270 milionů korun. Pravidla umožňují unijním státům tuto pomoc zvýšit až o 200 procent, což je navíc 540 milionů korun, upozornil dnes Nekula. Peníze podle něj mají směřovat hlavně na pomoc chovatelům prasat a pěstitelům jablek. Nevyloučil podporu chovatelů drůbeže. Ztráty soběstačnosti se ministr neobává. "My máme obrovskou nadprodukci, my jsme v podstatě u obilí exportní země," řekl. V ČR se podle něj vypěstuje 160 procent zdejší potřeby obilí, u pšenice dokonce dvojnásobek.

Kampaň komory a svazu má podobu webové stránky, kde uvádějí, co změna v dotacích přivede. Varují například před růstem cen nebo úbytkem pracovních míst v zemědělství. "Varujeme, že krize, která teď začíná, může být krizí velmi hlubokou," doplnil Pýcha. Jedním z požadavků kampaně je odložení reformy nejméně o jeden rok.

Se změnami naopak souhlasí Asociace soukromého zemědělství, která sdružuje hlavně menší farmáře. Prezident asociace Jaroslav Šebek s tvrzeními Agrární komory nesouhlasí. "Není možné očekávat, že budeme ve všech komoditách soběstační. Musíme uvažovat tak, aby tu bylo co nejvíce subjektů, které jsou schopné něco vyrábět," řekl dnes ČTK. Na vyšší zabezpečení produkce potravin je podle něj mnohem lepší model menších lokálně ukotvených projektů. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) už dřív uvedl, že nová pravidla vyrovnávají nerovnováhu v dotacích dosud vychýlenou ve prospěch větších zemědělských podniků.

Agrární komora a Zemědělský uvádí, že dohromady zastupují 80 procent české zemědělské produkce. V zemědělství loni pracovalo 176.815 lidí. Vyplývá to z údajů zemědělského sčítání, tzv. Agrocenzu, které loni v září zveřejnil Český statistický úřad.