Meandr Srdce Vltavy je i po desítkách let pod hladinou Lipna zachovaný

Vědci na Lipně testovali možnosti sběru dat pomocí rybářského sonaru. "Při samotném měření nás velmi překvapilo, že 'Srdce Vltavy' je i dnes prakticky totožné se zobrazením na starých mapách, a to včetně drobné tůně na východní části srdce. Staré koryto je velmi dobře identifikovatelné a prakticky nezměněné. Ukládání sedimentu v nádrži srdce nijak nezakrylo," podotkl vedoucí projektu Jiří Cajthaml z katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT. Cajthaml také uvedl, že přesnost zaměření rybářským sonarem je poměrně dobrá a dává uspokojivé výsledky, byť měří jen bodově a hloubkový reliéf mezi měřenými body je třeba matematicky modelovat.
Projekt sledující proměny krajiny kolem Vltavy v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území začal v roce 2018 a skončí příští rok. "Výzkum je pojatý velmi rozsáhle, zaměřujeme se na podobu Vltavy zejména před vytvořením vltavské kaskády. Kromě práce přímo v terénu sbíráme a zpracováváme například data ze starých topografických map, lokalizujeme staré fotografie a využíváme i archivní filmové záznamy," popsal Cajthaml. "Řešíme i historické povodně, historická i současná hydrotechnická díla, jako jsou jezy, mlýny, přehrady, nezapomněli jsme ani na fenomén vorařství," doplnil. S kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se vědci věnují také sociální geografii oblasti, dokumentují zaniklé obce.
Z výsledků práce vědci připraví monografii a výstavu, kde vedle dat představí i tři velké trojrozměrné modely oblasti přehrad Orlík, Slapy a Lipno. V plánu je i web, který zpřístupní archivní materiály. Podle zástupců týmu potěší lidi se zájmem o historii, turisty i badatele. Tyto výstupy tým plánuje na příští rok.
Vedle odborníků z katedry geomatiky ČVUT a Přírodovědecké fakulty UK na projektu spolupracují také vědci z katedry hydrotechniky ČVUT.
reklama