První mládě vombata narozené v Česku opustilo téměř po roce nadobro matčin vak
"Malá Mersey je stále nebojácnější a prozkoumává svět kolem sebe. Od července už se s matkou pase na čerstvé trávě, ale až minulý týden poprvé ochutnala batát. Ten je oblíbenou pochoutkou zejména jejího otce Coopera," uvedl chovatel David Vala. Nově na sebe Mersey podle Valy nechává i opatrně sáhnout, což je důležité kvůli veterinárním prohlídkám. "Bude se to hodit, až bude mít ona sama jednou mládě," dodal.
Rodiči mláděte je první chovný pár vombatů obecných v Česku, pětiletá Winkleigh a tříletý Cooper. Patří k tasmánskému poddruhu vombata obecného, který se oproti kontinentálním vombatům vyznačuje šedivější srstí, menším vzrůstem a díky tamnímu chladnějšímu klimatu i lepší snášenlivostí českého podnebí.
Vombat obecný je nejbližším příbuzným koaly, obývá Tasmánii a vlhčí oblasti Austrálie. Své teritorium si značí trusem, který má neobvyklý tvar krychle. Velkou část života tráví hloubením podzemního systému nor a chodeb. Z tohoto důvodu mají samice vak obrácený otvorem dozadu, aby mládě nezasypávaly hlínou.
Vombaty mohou v zahradě lidé pozorovat ve vnitřní expozici Darwinova kráteru, a to nejlépe při komentovaném krmení, které je každý den ve 14:00.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Karel Zvářal
31.8.2024 21:12Jan Novák
2.9.2024 11:25 Reaguje na Karel ZvářalCo se týče "vačnatého člověka", evoluce není takhle determinovaná, s cílem vyvinout cokoliv v "inteligentního bipedního humanoida", ale někteří vačnatci připomínají tkzv. poloopice.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31952424/
Karel Zvářal
2.9.2024 12:13 Reaguje na Jan NovákTo je totiž tak nevyzpytatelný proces, kdy druhy vyhubené (predací) považujeme za vyhynulé. Podle mýho ptáci létají hnízdit k nám z důvodu, aby se vyhli predaci při hnízdění (nejvíce hady). U nás je také predace, ale na únosné úrovni. Tukani, kdyby neměli dlouhé zobáky a nezadělávali se blátem, tak by už asi dávno skončili (hadi, opice).
Prostě dřívější výskyt byl limitován nejen potravou a teplotou, ale pravděpodobně i predací. Např. známí trilobiti "vymizeli", ač v moři jich byla spousta druhů a někde při ochlazení či meteoritu přežít mohli. Ale zmizeli všichni do jednoho. To mi přijde divné, připomíná mi to dnešní "mizení" některých druhů, zatímco jiné jsou na vzestupu.
Krokodýli jsou pamětníci dinosaurů, tak proč takových druhů není mnohem více? "Obyčejná"= "nedosahující kvalit člověka" umí to, co on ani náhodou - měnit barvy podle prostředí. Na to, že žije krátce je nesmírně inteligentní. Roční dítě překoná hravě, co se týká přirozené inteligence. Takže naše pojmy jsou velmi relativní, poznání omezené a spoustu věcí posuzujeme z krátké epochy rozvoje vědy v posledních stoletích. A i zde je spousta sporů, neposledy viz. lov mamutů, kdy přes jasné důkazy je spousta hlasů, kteří vyhubení člověkem vylučují, resp. zpochybňují. A co potom jiné druhy, které byly mimo zájem lidí, ale také vymizely. Zde věda pracuje jen s tímto pojmem (vymizení, vyhnutí).
Jan Novák
5.9.2024 06:28 Reaguje na Karel ZvářalPamětníkem Dinosaurů jste i vy či já, pokud jste dneska venku potkali nějakého opeřence. Krokodýlové, jako pamětníci Dinosaurů jsou takové klišé, poslední společný prapředek všech druhů, co se dožili Holocénu, se vyskytoval "až v pozdní křídě", za to takové dnešní přesličky, slepýši, nebo scinkové, mají společného prapředka "už v juře". či živorodí savci v ranné křídě. Teoreticky to dělá ze všech uvedených příkladů větší pamětníky dinosaurů, než než třeba krokodýly :)