První přečerpávací elektrárna u nás funguje 90 let a pokryje spotřebu 200 rodin
V roce 2020 tam firma provedla za jednotky milionů korun rozsáhlou opravu původního strojního vybavení elektrárny, vnějších i vnitřních nátěrů a vyměnila střešní krytinu.
"Jde sice o raritu v podobě bývalé první přečerpávací elektrárny u nás, ale současně o plně funkční špičkový zdroj (vyrábí energii v odběrových špičkách) schopný rychlého najetí a pružné spolehlivé dodávky elektřiny do soustavy v západočeském regionu," uvedl Heczko.
Elektrárna, která je chráněnou technickou památkou a je veřejnosti nepřístupná, je podle něj osazená třemi turbosoustrojími, z toho dvě jsou z let 2004 a 2005. "Energeticky zpracovává vodu z Černého jezera i z dolní vyrovnávací nádrže na Úhlavě a mění ji v ekologickou elektřinu," uvedl. Využívá přirozeného výškového rozdílu 274 metrů mezi Černým jezerem a řekou Úhlavou. I když je od roku 1960 přečerpávací provoz zastaven, zpracovává vodu z jezera a z Úhlavského luhu. Po energetickém využití míří voda dále Úhlavou do vodní nádrže Nýrsko.
Kromě průběžných oprav investoval ČEZ v posledních 20. letech také do technologie. V roce 2004 instaloval v samostatném objektu pod gravitační hrází nový turbogenerátor 40 kW s průtočnou Kaplanovou turbínou, který zpracovává vodu z vyrovnávací nádrže. V roce 2005 namontoval do strojovny původní elektrárny další nový turbogenerátor 370 kW s Peltonovou turbínou. Letos létě opravil původní strojní vybavení a budovu.
V objektu elektrárny je umístěna Peltonova turbína o výkonu 1500 kW. Hráz na Úhlavě uzavírá spodní vyrovnávací nádrž na 25.000 m3. Přívodní potrubí vede podél příjezdové komunikace k jezeru a leží v hloubce 1,5 metru. Černé jezero, největší ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v ČR, je v nadmořské výšce 1008 metrů, má plochu 18,43 hektarů a hloubku místy až 40 metrů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Jan Šimůnek
1.1.2021 09:471. Když to od roku 1960 nefunguje v přečerpávacím režimu, tak to přečerpávacím elektrárna není.
2. Přečerpávací elektrárna není bezemisní zdroj, respektive vůbec není zdroj elektřiny, je to pouze úložiště a jeho emise závisí čistě na tom, jaká elektřina do něj byla uložena.
Pavel Hanzl
1.1.2021 10:48 Reaguje na Jan ŠimůnekJejí výhoda je v akumulaci, což je dnes problém číslo jedna, takže může produkovat špičkovou elektřinu když nesvítí a nefouká. Ale tohle by mohli ráčit všude uvést.
Zbyněk Šeděnka
1.1.2021 11:04 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
1.1.2021 14:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.1.2021 07:58 Reaguje na Jan ŠimůnekEmil Novák
2.1.2021 08:39 Reaguje na Pavel Hanzl"Během prosince projekt bateriového úložiště Hornsdale dodal do sítě 2,42 GWh elektrické energie. Celková spotřeba elektrické energie pak činila 3,04 GWh. Energetická účinnost nabíjecího/vybíjecího cyklu pak činí téměř 80 %."
https://oenergetice.cz/akumulace-energie/velka-baterie-tesly-australii-prekonava-ocekavani
Dlouhé stráně mají účinnost 76,5 %, tj. prakticky stejnou. Pokud má navíc horní nádrž přítok vody jako Dalešice, tak může být ta účinnost ještě vyšší.
Pokud chcete seriózně mluvit o účinnosti vodíkového cyklu, tak si nemůžete vybrat jen jednu jeho část, ale je potřeba uvádět všechny části, včetně podstatných ztrát při stlačení nebo zkapalnění. Bez toho se vodík rozumně skladovat nedá, a to skladování je nezbytnou součástí akumulace. Navíc je tu řeč o skladování elektřiny, takže těžko vyřešíte nízkou účinnost skladování elektřiny přes vodík tím, že místo elektřiny budete radši vyrábět teplo.
Pavel Hanzl
2.1.2021 18:44 Reaguje na Emil NovákAle systém je to určitě dobrý a nebyl bych proti výstavbě řady takových zařízení. Lepší, než zaplevelit zemi větřáky, natož uhláky.
Emil Novák
2.1.2021 19:13 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedie-energetiky/06/precerpel_1.html
Celkem pro všechny PVE v ČR: spotřeba na čerpání 1 507 799,5 MWh, dodávka do ES: 1 177 709,2 MWh = účinnost 78,1 %.
https://www.eru.cz/documents/10540/5381883/Rocni_zprava_provoz_ES_2019.pdf/debe8a88-e780-4c44-8336-a0b7bbd189bc
Přečerpávací elektrárna není alternativou k větrným ani uhelným elektrárnám, slouží k jinému účelu, takže těžko tvrdit jestli je lepší nebo horší.
Pavel Hanzl
2.1.2021 22:22 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
2.1.2021 23:10 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.1.2021 17:43 Reaguje na Emil NovákJe to úplně dole vpravo.
A když počítáte jen účinnost elektromotoru (čerpúadla 85%, dynama to samé, jsme na 70% účinnosti a k tomu hydrodynamické ztráty na kilometrových potrubí jsou kde?
Emil Novák
4.1.2021 18:02 Reaguje na Pavel HanzlNevím kde jste přišel na účinnost čerpadla 85 %, v přečerpávací elektrárně žádné dynamo není, ale i kdyby bylo a mělo účinnost 85 %, tak dohromady s čerpadlem o hypotetické účinnosti 85 % nedá účinnost 70 %, ztráty nelze sčítat.
Těch 76,5 % je účinnost celého přečerpávacího cyklu, tj. včetně ztrát na čerpadle, turbogenerátoru i v potrubí.
Pavel Hanzl
7.1.2021 08:55 Reaguje na Emil NovákPokud vím, Tak ne Dluhých stráních jsou inastalována dvě mohutná čerpadla, které v opačném režimu fungují jako dynamo (generátor?) prostě výrobce elektřiny (nejsem elektrikář).
A to zařízení má ztráty při čerpání nahoru a taky, když elektřinu vyrábí. K tomu nemalé ztráty hydrodynamické.
Emil Novák
7.1.2021 08:59 Reaguje na Pavel HanzlAno, zařízení má ztráty jak v turbínovém tak v čerpadlovém režimu, včetně ztrát hydrodynamických, všechny tyto ztráty se dohromady vejdou do těch 24 %.
Pavel Hanzl
2.1.2021 22:26 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
2.1.2021 23:24 Reaguje na Pavel HanzlRadim Polášek
1.1.2021 10:39Za prvé voda v takovém vysokohorském jezeře má specifické parametry, pH a složení minerálů rozpuštěných ve vodě, které určují vlastní biotop toho jezera. Čerpáním vody jiného složení do jezera by se ten biotop poškodil.
Za druhé akumulační nádrž přečerpávací elektrárny při provozu vykazuje kolísání hladiny, v krajním případě až k nulové hloubce. Čímž by se biotop tohoto jezera prakticky úplně zničil. Přijatelné kolísání hladiny akumulační nádrže vyvolané činností přečerpávací elektrárny, pokud to je nádrž s nějakým přírodním bitopem, ne technická nádrž a pokud mají být pobřežní biotopy takové nádrže jen přijatelně namáhány a poškozovány, musí být v jednotkách centimetrů, maximálně v desítkách centimetrů. Což kapacitu takových nádrží s přírodním fungujícím biotopem pro účely akumulace energie přečerpávací elektrárnou výrazně snižuje.
Jiří Daneš
1.1.2021 11:39 Reaguje na Radim PolášekVladimír Hošek
1.1.2021 18:13 Reaguje na Jiří DanešJarda Bobr
3.1.2021 18:21 Reaguje na Radim PolášekTo je tak, kdyz clanek dela nekdo kdo plne nechape obsah.