PVK řešily přes 300 případů nelegálního nakládání s vodou
"Celkový počet prošetřených případů meziročně mírně klesl, ale finanční objem prohřešků vzrostl ve srovnání s rokem 2019 o 1,7 milionu korun," uvedl Mrázek s tím, že fakturovaná částka zahrnuje náklady na prošetření, způsobené škody a sankce.
Při vypouštění odpadních vod na černo se jednalo o nepřihlášenou kanalizační přípojku nebo přímé napojení do revizní šachty. Pracovníci PVK řešili loni 214 takových případů a 89 procentech se podařilo prokázat. Nelegálních odběrů vody firma prokázala 105 ze 147 řešených. V 78 procentech případů se jednalo o neoprávněnou manipulaci s vodoměrem. Častým prohřeškem bylo rovněž to, že odběratelé vody měli odbočku před samotným vodoměrem nebo měli neevidovanou vodovodní přípojku.
Výše způsobené škody se podle Mrázka stanovuje na základě prošetření. Pokud se nedá určit, jak dlouho neoprávněný odběr vody nebo její vypouštění trvá a daná nemovitost se využívá delší dobu, fakturuje se náhrada škody ve výši poplatků za tři roky před odhalením provinění.
Potenciální černé odběry zaměstnanci PVK vytipovávají na základě kontroly odběrných míst podle vlastní databáze. "Pokud stávající smlouva na vodné neobsahuje ujednání o odvádění odpadních, respektive srážkových, vod kanalizací pro veřejnou potřebu, provedou v nemovitosti kontrolu," vysvětlil mluvčí firmy. Kontrolují se také objekty s vlastními studnami, u nichž se zjišťuje, zda nejsou napojené na veřejnou kanalizaci.
Distribuci vody má v Praze na starosti PVK, která má do roku 2028 pronajatu vodovodní síť od městské firmy Pražská vodohospodářská společnost (PVS). Většinovým vlastníkem PVK je francouzská firma Veolia a menšinovým potom hlavní město Praha. Po roce 2028, kdy skončí nájemní smlouva mezi PVK a PVS, hlavní město odkoupí zbylý podíl v PVK a stane se jediným vlastníkem.
reklama