https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/recyklacni-delnici-v-thajsku-maji-v-krvi-nebezpecne-latky-zjistili-vedci-a-vedkyne-z-ceska
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Recyklační dělníci v Thajsku mají v krvi nebezpečné látky, zjistili vědci a vědkyně z Česka

7.5.2023 06:58 | PRAHA (Ekolist.cz)
Recyklace odpadu v Thajsku.
Recyklace odpadu v Thajsku.
Zdroj | Arnika
Dělníci pracující v recyklačních dílnách na elektroodpad v Thajsku mají v krvi obrovské množství jedovaté látky dechloran plus, která se používá v počítačových monitorech, televizích nebo v plastovém krytí elektrických kabelů. Ukázal to nový výzkum, na kterém pracovala česká organizace Arnika společně s thajskou organizací EARTH a s mezinárodní sítí IPEN. Výsledky výzkumu byly poprvé prezentované tento týden na jednání Stockholmské úmluvy, která má za cíl zabránit toxickému znečištění planety. Letos má dojít k rozhodnutí, jestli bude právě dechloran plus celosvětově zakázán. Informuje o tom spolek Arnika.
 
Česko-thajský tým vytipoval místo, kde se zpracovává elektronický odpad z Thajska i Evropy a odebral krev místním dělníkům, kterou pak analyzovaly laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické. Zjištění je šokující, thajští dělníci měli v průměru téměř 40x vyšší hladiny této škodlivé látky v krvi než lidé z nezatížené lokality. U jednoho dělníka bylo množství jedovaté látky v krvi téměř 280x vyšší než množství zjištěné u lidí žijících v čistém prostředí. Lidská krev by přitom neměla obsahovat žádný dechloran plus. Látka je spojována s poškozením jater, nervové soustavy nebo hormonálního systému. Kvůli tomu, že se hromadí v organismech, lze ji najít i v místech vzdálených od těch, kde dochází k její výrobě a použití.

Výsledky studie ukázaly, že zdrojem otravy dělníků, včetně jejich potravin a životního prostředí, jsou především plasty z elektronického odpadu a autovraků. Dodaly tak naléhavost potřebě zařazení této sloučeniny na seznam chemických látek, které mají být celosvětově zakázány. Vědecký výbor expertů Stockholmské úmluvy pro přezkum sice potvrdil, že dechloran plus splňuje kritéria pro zařazení na seznam látek určených k celosvětovému zákazu, nicméně současný návrh obsahuje výjimky, které by umožnily pokračovat ve výrobě a používání této chemické látky po dobu dvou desetiletí.

"Podle naší studie by jakékoli mezery, umožňující pokračování výroby a používání dechloranu plus, vedly k dalšímu vystavování pracovníků a místních obyvatel jedovatým látkám," uvedl Thitikorn Boontongmai, vedoucí programu toxických odpadů a průmyslového znečištění organizace EARTH. "Nesmíme obětovat zdraví pracovníků a zdravé životní prostředí ve prospěch zisků průmyslu. Důrazně vyzýváme delegáty, aby tento týden jednali v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí a zařadili dechloran plus do přílohy A Stockholmské úmluvy bez výjimek."

Zdroj | Arnika

"Předchozí studie ukázaly, že toxické přísady plastů končí v recyklovaných výrobcích z plastu, což představuje zdravotní hrozbu pro dělníky v recyklačních dílnách, jejich rodiny i spotřebitele. Naše současná studie ukazuje, že výjimky ke globálnímu zákazu ohrozí jejich právo na zdravá pracoviště a domovy," uvedla Jitka Straková, výzkumnice sítě IPEN, která se v minulosti dlouhodobě věnovala právě znečištěným místům v Thajsku. "Bezpečnější alternativy k této chemické látce jsou již k dispozici, takže není důvod povolovat jakékoli výjimky z globálního zákazu."

Dechloran plus se přidává do výrobků jako zpomalovač hoření, tedy přípravek, který má zamezit vznícení. Nejčastěji se dá najít v nátěrech elektrických vodičů a kabelů, plastových střešních krytinách, konektorech v televizních a počítačových monitorech nebo plastových materiálech jako je nylon a polypropylen. Do životního prostředí se uvolňuje při výrobě, zpracování a používání a také při likvidaci a recyklaci odpadu. Jeho používání, výroba i nálezy v životním prostředí vzrostly poté, co se začal používat jako náhrada jiného zpomalovače - dekaBDE - který byl na seznam zakázaných látek zařazen v roce 2019.

Nově zveřejněná studie využila mnohaleté zkušenosti EARTH a Arniky s výzkumem znečištěných míst v Thajsku a zaměřila se na vesnice s neformálními i oficiálními dílnami na recyklaci elektronického odpadu a se skládkou, na které se nachází značné množství odpadu z elektronických zařízení. Ve zkoumaných komunitách je odpad skladován a demontován v malých dílnách obvykle přímo u domů, kde se také jí. Běžně se přímo u dílen nachází i venkovní kuchyně. Podobné lokality s malými až velkými dílnami na recyklaci elektronického odpadu lze nalézt v dalších zemích, které bojují s masivním dovozem odpadu.

Ve vzorcích krve dělníků byl dechloran plus přítomen v koncentracích nad úrovní detekce u 34 ze 40 pracovníků s elektronickým odpadem, ale pouze u jednoho z 26 pracovníků kontrolní skupiny. Kromě krevních vzorků bylo v nezávislé akreditované laboratoří Vysoké školy chemicko-technologické na přítomnost dechloranu plus testováno 58 vzorků prachu, půdy a potravin. Kontaminace byla zjišťována v prachu ze šesti dílen a v prachu, půdě a sedimentech v okolí skládky. Prach ze všech dílen obsahoval dechloran plus, a to včetně jedné dílny, která je již deset let uzavřena. Při testování v okolí skládky byl dechloran plus zjištěn ve vzdálenosti až 250 metrů. Výsledky naznačují, že přeprava, skladování elektronického odpadu a drcení plastového odpadu jsou zdrojem kontaminace životního prostředí dechloranem plus, což má důsledky pro dělníky a dělnice v celém řetězci recyklace plastů.

Testované vzorky potravin zahrnovaly rýži, kraby, ryby, hlemýždě a vejce volně chovaných slepic. Rýže a krabi neobsahovali dechloran plus, ale v ostatních vzorcích potravin byla tato chemická látka zjištěna, což vyvolává obavy z kontaminace potravinového řetězce.

Zdrojem dechloranu plus u lidí může být kontaminace životního prostředí a potravin. Látka byla nalezena v 78 % vzorků životního prostředí a potravin odebraných v thajských komunitách zabývajících se recyklací elektronického odpadu, ale pouze ve 20 % vzorků z ekologických farem vzdálených 15 km, které sloužily jako referenční oblasti.

"Lidé by neměli mít v krvi žádný dechloran plus, takže i nízké hladiny této uměle vyrobené toxické chemické látky v našem těle jsou znepokojující. K těmto toxickým expozicím dochází proto, že se průmysl rozhodl nahradit jednu škodlivou chemickou látku jinou," uvedla Dr. Sara Brosché, vědecká poradkyně IPEN. "Neexistuje žádné opodstatnění pro výjimky ze zařazení této chemické látky na seznam látek určených k celosvětové eliminaci, protože ty by umožnily pokračující vystavování toxickým látkám, zejména pracovníkům."


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

7.5.2023 07:24
Vývoz "vytříděného" odpadu do třetích zemí je hanba vyvážejících zemí.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

7.5.2023 12:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale kdepak. Jedná se o oboustranně výhodnou akci. Možná si pamatujete jak po revoluci naši podnikatelé vyráželi do Německa kde pro ně Němci připravovali nábytek a i jiné vybavení domácnosti, kterého se potřebovali zbavit. U nás to bylo atraktivní zboží, které tak získalo druhý život. Obdobně ojetá auta - u nás to byl pokrok oproti trabantům a Škodě 120.
A odpady? No někde se jedná o živobytí pro chudší skupiny, které by jinak přišly o příjem. Svého času bylo zajímavé tyto odpady posílat i do Číny, ale s tím, jak zbohatla, mají lepší možnosti výdělku a toto zakázali.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

7.5.2023 07:58
Asi to v Thajsko moc nevadí, očekávanou délku dožití mají vyšší než u nás, kde každou potenciální škodlivinu sledujeme zajisté důkladněji.
https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?end=2020&locations=CZ-TH&name_desc=false&start=1960&view=chart
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.5.2023 11:21
Odpadový neokolonialismus EU/USA/Japonsko si jede dál. Už jsem to tady kritizoval několikrát , jak je naše společnost pokrytecká a toxických odpadů se s radostí zbavuje na úkor ekonomicky a sociálně slabších zemí.

Hlavně, že utlučeme sodovkáč a budeme zachránci světa !
Jde jenom o kšeft a špinavý prachy zabalené do líbivých bruselských frází , aby se to lépe v Asii a Africe polykalo.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

7.5.2023 13:54
CO MAJI CO NĚJACÍ ČEŠTÍ vědci co dělat v THAJSKU????? To tam doplavali? Kolik asi emisí vypustil ten tryskáč, co je tam dopravil? Pokrytectví zelené verbeže nezná hranic.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.5.2023 18:33
Většina recyklací odpadů není žádná sláva. Přál bych vám vidět drcení PETek
a ten smrad při jejich zpracování na plastové vločky. Ten smrad nezachytí
žádné filtry a fandit tomu mohou pouze ti, kteří to v praxi nečuchali.
Myslím si, že práce na takové lince asi taky není košér. Totéž je výroba
izolační minerální vlny, kde jiskří vzduch jako v zimě za mrazu a dělníci
ho mají doslova všude a ve všem. Jó z teplé a čisté kanceláře je ekologie
supr i s tou recyklací a úsporami, ale u pracujících je draze vykoupena poškozeným zdravím.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

7.5.2023 20:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Veškeré DTD nábytkové desky se nedělají že dřeva, ale z recyklatu. Jihlavane by vám mohli povypravet.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.5.2023 09:01 Reaguje na Daniel Višňovský
Vím o tom a je to opravdu hnus. Postavit si z toho dům může
pouze sebevrah a nebo ekozblblík, který chce zachránit
planetu i za cenu zdraví a života sebe a svých blízkých. Kvalitní dřevo končí v kotelnách, nebo hnije v "pralese"
podle přání dnešních ekologů a domy a nábytek se vyrábí
z recyklátu lepeného jedovatým sajrajtem. Je to debilita
nedouků doblblých "gryndýlem" !
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

8.5.2023 12:24 Reaguje na Břetislav Machaček
DTD se ve stavevnictví nevyužívá. Tam se používají OSB desky. Ano, štěpka se pálí dotovaná v elektrárnách, proto je drahá. Nejlepší surovina na DTD desky jsou piliny, a těch je obzvláštní nedostatek, dělají se z toho pelety.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist