Regulace velikosti lánů může zmírnit i dopady sucha
"Spíš jde o to, aby tam, kde eroze vzniká, a tam, kde skutečně probíhá, ne jen papírově, a ne jen tím, že je někde zakreslená v mapách, ale kde k ní skutečně fyzicky dochází, tak aby se stát víc zaměřil na to, aby se řešila přesně tato riziková místa," uvedl Stehlík.
Podle Stehlíka bude mít regulace velikosti lánů pozitivní efekt na krajinu a napomůže také zavádění dalších opatření, jako je obnova cest, vytváření alejí či mezí. Zatímco nyní by se podobným opatřením mohli hospodáři bránit, protože by jim rozdělovala rozsáhlé oseté lány, za dva roky už velké lány budou muset rozdělit v každém případě, tedy už by nemusely ani další prvky, které zadržují vodu a zvyšují rozmanitost krajiny, být v rozporu se systémem hospodaření zemědělců.
Obecně už zemědělci i ve středních Čechách postupně zavádějí travnaté pásy mezi lány, a to především na plochách ohrožených erozí. V příštích letech by měla podle Stehlíka, který hospodaří na rodinném statku na Berounsku, pokračovat nejen podpora zatravňování, ale také výsadba dřevin na zemědělské půdě (takzvané agrolesnictví), mající sloužit ke zvyšování členitosti krajiny.
Podle plánů ministerstva zemědělství bude moci být souvislá plocha jedné plodiny na poli od roku 2021 maximálně na 30 hektarech. Cílem je zlepšit stav půdy, a tím i životní prostředí. Novou protierozní vyhlášku už několik let připravuje ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Petr Vach
29.10.2019 07:26Karel Zvářal
29.10.2019 07:38Petr Vach
29.10.2019 07:45 Reaguje na Karel ZvářalJan Škrdla
29.10.2019 18:27 Reaguje na Petr VachLukáš Kašpárek
29.10.2019 10:26 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
29.10.2019 12:31 Reaguje na Lukáš Kašpárekpavel peregrin
29.10.2019 18:25Jan Škrdla
29.10.2019 18:35 Reaguje na pavel peregrinKaždopádně na rovině by stálo za to vyčlenit část půdy pro založení větrolamů nebo aspoň pro výsadbu stromořadí kolem polních cest.
Jan Škrdla
29.10.2019 19:48Pokud třeba 80 ha rozdělíte tak, že část osejete řepkou, část pšenicí a zbytek ječmenem, tak dosáhnete kosmetické změny. Navíc, pokud ten lán místo po vrstevnici, rozdělíte po spádnici, tak máte erozi stejnou jako předtím.
Pozitivním dopadem je možná to, že si zemědělci zvyknou a pak snáze přistoupí na realizaci opatření, která opravdu pomáhají. Např. založení protierozních mezí, větrolamů, alejí nebo biokoridorů.
Marcela Jezberová
31.10.2019 12:12 Reaguje na Jan ŠkrdlaUdivuje mě, s jakou lehkostí a samozřejmostí účastníci diskusí požadují, aby zemědělci zakládali meze, větrolamy, aleje, biokoridory. To opravdu nikomu nedochází, že každý metr orné půdy má svého vlastníka, který primárně rozhoduje o tom, co se s ním bude dít? Těch vlastníků je v ČR přes 3 miliony tuším. Když někomu vysázíte na jeho orné půdě dřeviny, vyřadíte ji z obhospodařování, změní se druh té parcely a pro vlastníka to znamená, že ta půda ztratí svou cenu. Proto si mnoho vlastníků v nájemních smlouvách vymiňuje, že na jejich orné nájemce/pachtýř nebude sázet dřeviny. Tak mi není jasné, jak by to mělo být provedeno? Budeme znovu vyvlastňovat?
Jan Škrdla
31.10.2019 17:52 Reaguje na Marcela JezberováAbych pravdu řekl, tak rozdělení půdních bloků protierozními a ekologickými prvky vůbec nepožaduji z lehkostí, ani netvrdí, že by to měli mít na starosti zemědělci.
Tyto prvky by se měly zakládat na obecní nebo státní půdě, a to po provedení pozemkových úprav (jak na potvoru, tak kde by bylo potřeba nějaký ten biokoridor nebo větrolam založit jsou většinou soukromé pozemky, naopak obecní jsou jinde).
Problém je v tom, že stát své pozemky většinou prošutroval a některé obce taky. Ty které si své pozemky podržely, budiž pochváleny. Jinak tam, kde obecní ani státní pozemky nejsou, vidím jako řešení odkup ze strany státu (popř. obce) a následné pozemkové úpravy.
Tomáš Posker
5.3.2021 19:35 Reaguje na Marcela JezberováRozumím, že se nezdá férové, když na půdním bloku kde se vyskytuje větší počet vlastníků je navrženo protierozní opatření, které zasahuje pouze do pozemku jednoho nebo několika málo vlastníků. Zde ale existuje jednoduché řešení, které je už dlouhá léta praktikováno: na výstavbu opatření přispěje každý vlastník z půdního bloku výměrou podle procentuálního zastoupení výměry svého pozemku na dotčeném půdním bloku, neboť z protierozní ochrany plyne prospěch každému vlastníkovi.
Mrzí mě že se u nás stalo zvykem zemědělců zříkat se zodpovědnosti za stav pole, které obdělávají. Když nastanou ztráty výnosu suchem, tak jednoduše zažádají stát o náhradu škody namísto zamyšlení "co bych mohl udělat pro to aby pozemek suchu lépe odolával". Nechci se nikoho dotknout určitě existuje i mnoho zodpovědných hospodářů