Regulace velikosti lánů může zmírnit i dopady sucha
29.10.2019 00:20 | ZDICE
(ČTK)
Regulace velikosti lánů s jedinou plodinou, kterou plánuje ministerstvo zemědělství, může zmírnit i dopady sucha. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Ristina121 / Good Free Photos
"Spíš jde o to, aby tam, kde eroze vzniká, a tam, kde skutečně probíhá, ne jen papírově, a ne jen tím, že je někde zakreslená v mapách, ale kde k ní skutečně fyzicky dochází, tak aby se stát víc zaměřil na to, aby se řešila přesně tato riziková místa," uvedl Stehlík.
Podle Stehlíka bude mít regulace velikosti lánů pozitivní efekt na krajinu a napomůže také zavádění dalších opatření, jako je obnova cest, vytváření alejí či mezí. Zatímco nyní by se podobným opatřením mohli hospodáři bránit, protože by jim rozdělovala rozsáhlé oseté lány, za dva roky už velké lány budou muset rozdělit v každém případě, tedy už by nemusely ani další prvky, které zadržují vodu a zvyšují rozmanitost krajiny, být v rozporu se systémem hospodaření zemědělců.
Obecně už zemědělci i ve středních Čechách postupně zavádějí travnaté pásy mezi lány, a to především na plochách ohrožených erozí. V příštích letech by měla podle Stehlíka, který hospodaří na rodinném statku na Berounsku, pokračovat nejen podpora zatravňování, ale také výsadba dřevin na zemědělské půdě (takzvané agrolesnictví), mající sloužit ke zvyšování členitosti krajiny.
Podle plánů ministerstva zemědělství bude moci být souvislá plocha jedné plodiny na poli od roku 2021 maximálně na 30 hektarech. Cílem je zlepšit stav půdy, a tím i životní prostředí. Novou protierozní vyhlášku už několik let připravuje ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hladina Visly ve Varšavě klesla na doposud nejnižší úroveň
Povodí Dyje by mohla pomáhat voda z Dunaje, vzniknou první studie
Průtoky v řekách v povodí Moravy jsou podprůměrné, šestina profilů hlásí suchoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
PV
Petr Vach
29.10.2019 07:26A je to tady:rozvoráme meze,pak je zase založíme,vysušíme pole,pak ho zase zabahníme,a vyženeme traktory z polí a naženeme tam voly (těch máme šude plno :úřady ,vláda,parlament a i některé školy by se mohly připojit )
Odpovědět
LK
Karel Zvářal
29.10.2019 07:38Hlavně to chce zvednout zadek ze židle a zajet se po rychlém tání či bouřce podívat, co to ta eroze vlastně je. Na papíře to vypadá hezky, jsem zvědav na provedení v reálu.
Odpovědět
PV
Petr Vach
29.10.2019 07:45 Reaguje na Karel ZvářalErose je když, voda neteče a pak teče MOC !!
Odpovědět
LK
JŠ
Jan Škrdla
29.10.2019 18:27 Reaguje na Petr VachPředtím, než začnete odpovídat na úrovní žáka prvního stupně ZŠ, doporučuji najít si definici eroze, popř. i navštívit stránky VÚMOPu.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
29.10.2019 10:26 Reaguje na Karel ZvářalTaké jsem zvědav, a obávám se, že v reálu to bude mít účinnost tak na 50% takto ošetřených ploch, protože to nebude provedeno řádně a smysluplně... jako většina věcí v ČR...
Odpovědět
Karel Zvářal
29.10.2019 12:31 Reaguje na Lukáš KašpárekÚspěch už je, že se tím zabývají, dlouhá léta hráli mrtvého brouka. Bude záležet i na tlaku místních lhostejňáků, nakolik jim bude na krajině záležet.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.10.2019 18:25Přerušovací pásy jsou již v současné době realizovány a kde je SKUTEČNÁ eroze, tam mají smysl. Ale přerušit kupř. 50 ha pole v rovině dvěma zatravňovacími pásy žádný smysl nemá, pouze se ztíží obdělávání a místo čtyř souvratí jich vznikne šest. Tudíž se ujezdí o x-plochy víc, ale to už nikdo neřeší, jak by taky, když tomu nerozumí.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
29.10.2019 18:35 Reaguje na pavel peregrinPokud byste 50 ha lán rozdělil 2 pásy na 3 díly, tak byste byl papežštější než papež.
Každopádně na rovině by stálo za to vyčlenit část půdy pro založení větrolamů nebo aspoň pro výsadbu stromořadí kolem polních cest.
Odpovědět
Každopádně na rovině by stálo za to vyčlenit část půdy pro založení větrolamů nebo aspoň pro výsadbu stromořadí kolem polních cest.
JŠ
Jan Škrdla
29.10.2019 19:48Zatím je to takové provizorní řešení, aby se vlk nažral.
Pokud třeba 80 ha rozdělíte tak, že část osejete řepkou, část pšenicí a zbytek ječmenem, tak dosáhnete kosmetické změny. Navíc, pokud ten lán místo po vrstevnici, rozdělíte po spádnici, tak máte erozi stejnou jako předtím.
Pozitivním dopadem je možná to, že si zemědělci zvyknou a pak snáze přistoupí na realizaci opatření, která opravdu pomáhají. Např. založení protierozních mezí, větrolamů, alejí nebo biokoridorů.
Odpovědět
Pokud třeba 80 ha rozdělíte tak, že část osejete řepkou, část pšenicí a zbytek ječmenem, tak dosáhnete kosmetické změny. Navíc, pokud ten lán místo po vrstevnici, rozdělíte po spádnici, tak máte erozi stejnou jako předtím.
Pozitivním dopadem je možná to, že si zemědělci zvyknou a pak snáze přistoupí na realizaci opatření, která opravdu pomáhají. Např. založení protierozních mezí, větrolamů, alejí nebo biokoridorů.
MJ
Marcela Jezberová
31.10.2019 12:12 Reaguje na Jan ŠkrdlaNo, ono to zase tak k ničemu není. Minimálně se těch 80 ha rozdělí na tři různě obhospodařované plochy a třeba bezobratlí (včetně škůdců samozřejmě) budou mít aspoň trochu šanci uniknout chemické ochraně, případně při sklizni jich aspoň část unikne někam, kde ještě najdou úkryt a potravu. Takže z tohoto hlediska dobré. Zmenšení polí je sice nepříjemné z hlediska obhospodařování, ale přiznejme si, že naprostá většina půdních bloků orné půdy je menší než 30 ha a vesele se na nich hospodaří odnepaměti. Ochrana proti erozi je primárně řešena jinými nástroji.
Udivuje mě, s jakou lehkostí a samozřejmostí účastníci diskusí požadují, aby zemědělci zakládali meze, větrolamy, aleje, biokoridory. To opravdu nikomu nedochází, že každý metr orné půdy má svého vlastníka, který primárně rozhoduje o tom, co se s ním bude dít? Těch vlastníků je v ČR přes 3 miliony tuším. Když někomu vysázíte na jeho orné půdě dřeviny, vyřadíte ji z obhospodařování, změní se druh té parcely a pro vlastníka to znamená, že ta půda ztratí svou cenu. Proto si mnoho vlastníků v nájemních smlouvách vymiňuje, že na jejich orné nájemce/pachtýř nebude sázet dřeviny. Tak mi není jasné, jak by to mělo být provedeno? Budeme znovu vyvlastňovat?
Odpovědět
Udivuje mě, s jakou lehkostí a samozřejmostí účastníci diskusí požadují, aby zemědělci zakládali meze, větrolamy, aleje, biokoridory. To opravdu nikomu nedochází, že každý metr orné půdy má svého vlastníka, který primárně rozhoduje o tom, co se s ním bude dít? Těch vlastníků je v ČR přes 3 miliony tuším. Když někomu vysázíte na jeho orné půdě dřeviny, vyřadíte ji z obhospodařování, změní se druh té parcely a pro vlastníka to znamená, že ta půda ztratí svou cenu. Proto si mnoho vlastníků v nájemních smlouvách vymiňuje, že na jejich orné nájemce/pachtýř nebude sázet dřeviny. Tak mi není jasné, jak by to mělo být provedeno? Budeme znovu vyvlastňovat?
JŠ
Jan Škrdla
31.10.2019 17:52 Reaguje na Marcela JezberováTěch 30 ha je taky dost, navíc pokud se ten lán oseje plodinami s podobnou agrotechnikou, tak bude efekt rozdělení minimální. Ale asi lepší než nic.
Abych pravdu řekl, tak rozdělení půdních bloků protierozními a ekologickými prvky vůbec nepožaduji z lehkostí, ani netvrdí, že by to měli mít na starosti zemědělci.
Tyto prvky by se měly zakládat na obecní nebo státní půdě, a to po provedení pozemkových úprav (jak na potvoru, tak kde by bylo potřeba nějaký ten biokoridor nebo větrolam založit jsou většinou soukromé pozemky, naopak obecní jsou jinde).
Problém je v tom, že stát své pozemky většinou prošutroval a některé obce taky. Ty které si své pozemky podržely, budiž pochváleny. Jinak tam, kde obecní ani státní pozemky nejsou, vidím jako řešení odkup ze strany státu (popř. obce) a následné pozemkové úpravy.
Odpovědět
Abych pravdu řekl, tak rozdělení půdních bloků protierozními a ekologickými prvky vůbec nepožaduji z lehkostí, ani netvrdí, že by to měli mít na starosti zemědělci.
Tyto prvky by se měly zakládat na obecní nebo státní půdě, a to po provedení pozemkových úprav (jak na potvoru, tak kde by bylo potřeba nějaký ten biokoridor nebo větrolam založit jsou většinou soukromé pozemky, naopak obecní jsou jinde).
Problém je v tom, že stát své pozemky většinou prošutroval a některé obce taky. Ty které si své pozemky podržely, budiž pochváleny. Jinak tam, kde obecní ani státní pozemky nejsou, vidím jako řešení odkup ze strany státu (popř. obce) a následné pozemkové úpravy.
TP
Tomáš Posker
5.3.2021 19:35 Reaguje na Marcela JezberováMyslím si že to velké většině diskutujících dochází. Mám na mysli fakt že založením meze, průlehu, či jiného protierozního prvku se zmenšuje výměra obdělatelné půdy, tedy by se dalo říci, že jeho hodnota. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit že každoroční erozní ztráta úrodné ornice v dlouhodobém měřítku představuje daleko větší znehodnocení pozemku, než zábor malého procenta výměry pro vybudování protierozního opatření. Zodpovědný vlastník si to uvědomuje a podle toho koná.
Rozumím, že se nezdá férové, když na půdním bloku kde se vyskytuje větší počet vlastníků je navrženo protierozní opatření, které zasahuje pouze do pozemku jednoho nebo několika málo vlastníků. Zde ale existuje jednoduché řešení, které je už dlouhá léta praktikováno: na výstavbu opatření přispěje každý vlastník z půdního bloku výměrou podle procentuálního zastoupení výměry svého pozemku na dotčeném půdním bloku, neboť z protierozní ochrany plyne prospěch každému vlastníkovi.
Mrzí mě že se u nás stalo zvykem zemědělců zříkat se zodpovědnosti za stav pole, které obdělávají. Když nastanou ztráty výnosu suchem, tak jednoduše zažádají stát o náhradu škody namísto zamyšlení "co bych mohl udělat pro to aby pozemek suchu lépe odolával". Nechci se nikoho dotknout určitě existuje i mnoho zodpovědných hospodářů
Odpovědět
Rozumím, že se nezdá férové, když na půdním bloku kde se vyskytuje větší počet vlastníků je navrženo protierozní opatření, které zasahuje pouze do pozemku jednoho nebo několika málo vlastníků. Zde ale existuje jednoduché řešení, které je už dlouhá léta praktikováno: na výstavbu opatření přispěje každý vlastník z půdního bloku výměrou podle procentuálního zastoupení výměry svého pozemku na dotčeném půdním bloku, neboť z protierozní ochrany plyne prospěch každému vlastníkovi.
Mrzí mě že se u nás stalo zvykem zemědělců zříkat se zodpovědnosti za stav pole, které obdělávají. Když nastanou ztráty výnosu suchem, tak jednoduše zažádají stát o náhradu škody namísto zamyšlení "co bych mohl udělat pro to aby pozemek suchu lépe odolával". Nechci se nikoho dotknout určitě existuje i mnoho zodpovědných hospodářů
JŠ
Jan Šimůnek
30.10.2019 06:01Jakékoli takové negramotným úředníkem, s neznalostí místních poměrů vytvořené, rozhodnutí je v principu špatné a dříve nebo později se to projeví.
Odpovědět
Fio Srach
4.11.2019 11:07existuje erozní kalkulačka, produkt SZIF, která z erozního pole udela neerozní a jede se dál. Všechna opatření jsou jen krmivo pro úředníky a software firmy.
Odpovědět
