https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reuters-pomuze-recyklace-kovu-k-udrzeni-cile-cistych-nulovych-emisi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pomůže recyklace kovů k udržení cíle čistých nulových emisí?

13.4.2023 11:35 | BIRMINGHAM (ČTK)
Nejvíce používaným kovem na světě je ocel, která je zodpovědná za sedm až devět procent emisí oxidu uhličitého (CO2). Použití jedné tuny recyklované oceli místo výroby nové zabrání vzniku 1,5 tuny emisí CO2, těžbě 1,4 tuny železné rudy, 740 kilogramů uhlí a 120 kilogramů vápence, uvádí nevládní ekologická organizace Bellona.
Nejvíce používaným kovem na světě je ocel, která je zodpovědná za sedm až devět procent emisí oxidu uhličitého (CO2). Použití jedné tuny recyklované oceli místo výroby nové zabrání vzniku 1,5 tuny emisí CO2, těžbě 1,4 tuny železné rudy, 740 kilogramů uhlí a 120 kilogramů vápence, uvádí nevládní ekologická organizace Bellona.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Do zařízení na recyklaci kovů ve střední Anglii přicházejí denně tisíce tun drceného šrotu z různých zdrojů, od automobilů po stavební suť. Šrot se tam zpracovává na jednotlivé materiály a prodává. Směs kovů, plastů a dalšího materiálu prochází složitým bludištěm více než 100 pásových dopravníků, kde se dál třídí několika různými způsoby - může se vznášet na vodě nebo se dají použít magnety a roboty.
 

To jsou ale jen některé z nových technologií, které využívá společnost European Metal Recycling (EMR). Očekává se, že změny v přístupu k ekologii ve světě zvýší poptávku po kovech, recyklace kovů tak může přispět ke snížení emisí uhlíku a omezit těžbu, uvedla agentura Reuters.

Rodinná nadnárodní firma EMR začala fungovat před osmi desetiletími, kdy měla jeden kovošrot. Nyní se zaměřila na to, jak snížit nutnost těžby a zpracování kovů, a tím přispět k ochraně životního prostředí. Snaží se proto zefektivnit a zlepšit ziskovost svých procesů.

S rostoucí poptávkou po čistých technologiích, jako jsou elektromobily a solární panely, se zvyšují obavy z dopadů těžby a produkce potřebných kovů na životní prostředí, od poškozování biologické rozmanitosti až po zvyšování emisí. Podle některých lidí z odvětví bude recyklace stále důležitější, protože celosvětový závod o zajištění důležitých nerostných surovin se stupňuje a země se snaží zajistit si bezpečné dodávky důležitých kovů a zároveň snížit uhlíkovou stopu z jejich produkce.

Například v Evropě by 40 až 75 procent kovů potřebných pro odvětví čisté energie, jako jsou elektromobily a větrné turbíny, mohlo do roku 2050 pocházet z recyklace. Kontinent ale musí zvýšit investice do recyklace a zefektivnit ji, uvedla loni průmyslová skupina Eurometaux.

Nejvíce používaným kovem na světě je ocel, která je zodpovědná za sedm až devět procent emisí oxidu uhličitého (CO2). Použití jedné tuny recyklované oceli místo výroby nové zabrání vzniku 1,5 tuny emisí CO2, těžbě 1,4 tuny železné rudy, 740 kilogramů uhlí a 120 kilogramů vápence, uvádí nevládní ekologická organizace Bellona.

Zatím poslední obsáhlý výzkum míry recyklace kovů zveřejněný v roce 2011 v časopise Journal of Industrial Ecology zjistil, že pouze 18 z 60 zkoumaných kovů má globální míru recyklace vyšší než 50 procent.

Firma EMR byla založena ve 40. letech minulého století a nyní má zhruba 160 závodů ve Spojených státech a v Evropě. Její obrat loni činil zhruba 4,7 miliardy liber (zhruba 125 miliard Kč). Firma investuje do výzkumu zaměřeného na obnovu co největšího množství materiálů, což znamená, že může generovat vyšší zisk a zároveň ukládat méně odpadu na skládky. To je praxe, která je nákladná a škodlivá pro životní prostředí. Firma také jedná s výrobci, například designéry automobilových společností, jak vytvořit výrobky tak, aby se daly jednodušeji recyklovat.

Náročným úkolem pro recyklační firmy je povaha moderních materiálů používaných v řadě produktů, od chytrých telefonů až po automobily, protože se obtížně rozebírají a recyklují. Podle studie Massachusettského technologického institutu (MIT) a americké automobilky Ford z roku 2021 obsahují typická moderní auta 76 různých chemických prvků.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvádí, že procesy recyklace tradičních kovů, jako je měď a hliník, jsou zavedenější než recyklace kovů potřebných pro přechod na nové typy energií. Týká se to lithia a kovů vzácných zemin. Kovy vzácných zemin se používají v nízkých koncentracích ve vyspělých technologických zařízeních, jako třeba neodym k výrobě silných magnetů pro elektromobily a větrné turbíny. Mnohé z těchto kovů je obtížné oddělit od okolních materiálů a vyžadují nové recyklační technologie. Odborníci uvádějí, že často chybějí informace o tom, jaké množství materiálů se ve výrobcích použilo a kde se nacházejí. To jsou podle nich základní otázky pro rozvoj odvětví recyklace. Odborníci také upozorňují, že recyklační technologie a odborné znalosti je třeba rozvíjet v místech, kde produkty dosáhly konečné fáze životnosti. To je často na jiném kontinentě, daleko od místa, kde byly vyrobeny a kde lidé rozumějí tomu, jak byly sestaveny.

V krátkodobém horizontu bude recyklace hrát jen malou roli při uspokojování poptávky po některých kovech, jako je lithium, protože produkty, které je obsahují, tedy například lithium-iontové baterie v elektromobilech, jsou teprve na začátku svého životního cyklu, uvedl výzkumník Jamie Speirs z Královské univerzity v Londýně. Rozvoj recyklační infrastruktury ale zatím podle něj mohou zajistit přísná vládní nařízení. Příkladem toho je olovo, které má jeden z nejvyšších podílů recyklace mezi kovy díky regulacím, které jsou celosvětově navrženy tak, aby zamezily zdravotním problémům souvisejícím s olověnými bateriemi, dodal Speirs.

Další hybnou silou růstu recyklace jsou podle analytiků ceny, které mohou společnosti jako EMR požadovat za recyklované materiály a které platí těm, co jim dodávají šrot. Pokud je cena vysoká, recyklace se zvýší. ERM předpokládá, že zelené prémie způsobí, že recyklované kovy budou levnější, a v konečném důsledku pro firmy ziskovější než produkce nových.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2023 11:59
Proč ten otazník? Doby, kdy bylo in nechat káru shnít v šáší, plasty vyvézt do oceánu, jsou snad už pryč. O čistou surovinu nemít zájem je cesta do pekel. Plundrování planety by mělo skončit, místo toho využívat stávající zdroje, často bez užitku podléhající korozi.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.4.2023 19:38 Reaguje na Karel Zvářal
promiňte, ale pokud v železe a v legovaným železe jsou v atomové struktuře molekuly uhlíku, je úvaha článku zbytečná. Uhlík je nejběžnější prvek na Zemi a nachází se skoro ve všem a je to základní jednotka.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.4.2023 12:18
Recyklace kovu končí jeho přetavením do nového výrobku a to nikdy nebude čistá technologie, jak si ji/to představují zelený !
Už nyní hutě, ocelárny, vytlačují do Číny a diví se jejich emisím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.4.2023 13:42 Reaguje na smějící se bestie
Přesně tak. Každý kovový odpad obsahuje část příměsí a to často
přímo nebezpečných látek. Obsahuje barvy, plasty, barevné kovy atd.
Představa ocelové pánve kluzného ložiska se zbytky olověnocínové
slitiny při tavení asi moc ekologická není. Rapidně rozdílná
tavíci teplota znamená, že kompozit hoří a ve formě oxidů uniká
s teplem z pece i kdyby ta pec byla pouze napájená z OZE. Totéž
barvy a plasty. Nejekologičtější je paradoxně výroba z rudy, ale
ani ty nebývají zcela bez příměsí. Neustále je tu omílán CO2, ale právě ty zplodiny z příměsí je to, co považuji za problém dalo větší. Takové zplodiny zinku použitého na zinkování karosérií automobilů je problém a u některých barevnách kovů jde rovnou o snížení kvality oceli z takto recyklovaného železa. Některé druhy oceli musí být zcela prosté jiných kovů a je nemyslitelné je dělat pouze ze šrotu. Ocelářství bylo, je a bude vždy zdrojem škodlivin a podíl zplodin je u zpracování šrotu opravdu velmi velký. Částečně ho lze eliminovat "čištěním" emisí, ale NULA to NIKDY NEBUDE !!!
Rovněž tak je třeba tekutý kov chránit v peci plovoucí struskou
a tu chtějí vytvořit bez vápence a koksu jak? Rád se nechám poučit!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2023 13:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Komentovat sáhodlouze každý ekologistický blábol humanitně vzdělaného aktivisty je snad zbytečné - proto jsem tu "nulu" velkoryse přehlédl. Ale že se emise, tj spotřeba energie a produkce zpoldin sníží v poměru surovina / produkt, to je snad nepochybné. On celý ten záměr o "nulových emisích" je silně utopistický, ale někomu stojí za to o tom psát a vnucovat svou pomýlenou představu všem.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.4.2023 19:45 Reaguje na Břetislav Machaček
jen ze šrotu nic neuděláte, každý ví, že šrot se jen přidává do roztavené železné rudy. Je surové železo v podobě ingotů a pak se leguje uhlíkem, podle toho, jakou křehkost potřebujete, může se také zušlechťovat jako třeba přidáváním dalších prvků, které ovlivní vlastnosti konečného výrobku, třeba nerez. Jediným způsobem, jak se vrátit k ekologii je vyrábět "plech! z pryskyřice jako byly Tráboše
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.4.2023 08:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Toto se tu taky snažím laikům popsat, že bez výroby
čistého surového železa nevyrobí vysoce kvalitní ocel pouze ze šrotu obsahujícího spoustu nežádoucích
příměsí a navíc s nulovými emisemi. Tyto pohádky
ekologických nedouků se opravdu už nedají ani číst
a pokud jim navíc lidé věří, tak se nedivím, že
tato společnost spěje ke vzdělanosti bez znalostí.
Školy chrlí otitulované nedouky nepoužitelné pro
praxi a tam to už je opravdu vidět. Technici mají
problém číst výkresy, řešit komplexní problémy a
vymlouvají se na úzkou specializaci, kterou prý
studovali. Někteří si dodatečně hledají informace
z pochybných zdrojů(teta Wiki) a pak na praktiky
vychrlí totální nesmysly, které vyžadují splnit.
Když vám nařídí "inženýr" nechat svařit hřídel
alternátoru, tak se zamyslíte jakoupak studoval
asi švindl školu. My mu to odmítli, nechal to
udělat loajálním hlupákům a hřídel po roztočení praskla. "Inženýr" teprve potom pochopil, že praxe
a studia kdysi asi byla o něčem jiném, než jeho.
Asi ho neučili nic o struktuře a složení kovů, či
o tepelném zpracování materiálu, který on nechal
nerovnoměrně při svařování zahřát a svařovat jen
tak bez rozboru materiálu. Celkově to byl i tak nesmysl, protože taková hřídel vyžaduje být
vyrobena z jednoho kusu výkovku a při zpracování
opakovaně diagnostikována, zda neobsahuje vady
materiálu. Provedení bylo přímo diletantské a při zkoušení jsem dělníkům nařídil odstup alespoň deset metrů a pozorovat, jak dopadne oprava hřídele nedouky a blby. "Inženýr" se zpočátku smál, ale pak se málem potentoval. Poučením budiž i oprava mostu po 11. letech, který má vymačkaná ložiska a protažená ocelová táhla. Kvalita oceli asi nebyla valná a ta vysoutěžená nízká cena sakra vyplatila, když je ho třeba už nákladně opravovat. Dělat tak naši předci, tak tu už nic z minula nefunguje.
Odpovědět
Anyr

Anyr

14.4.2023 11:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Šmarjá :)

Zkus si přečíst https://www.forum24.cz/konzervatismus-a-la-vladimir-putin/
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.4.2023 11:39 Reaguje na Anyr
Co tak něco k věci a vyvrátit to, co píšu?
Na to mentálně nemáte? Fórum 24 je dobrý tak
leda pro vás a Hanzla, ale jinak je to plátek
mizerné kvality o ničem.
Určitá míra konzervatismu není mnohdy na škodu, když třeba dojdete na horskou chatu,
kde nelze zaplatit kartou a vy nemáte hotovost. Pak zaplatí poslední konzervatista
za celou partu "pokrokových" lidí alespoň
pivo na zahnání žízně. Ono i ve městech stačí
výpadek signálu, či elektřiny a dokonce ani
nevykonáte potřebu na veřejných WC řízených
"pokrokovými" technologiemi. Vše by mělo
fungovat i v záložních systémech, aby nás
ty výpadky nepřekvapily. Jinak je stále
nutné umět číst i plány podle starých norem
a nemyslet si, že si vystačíme pouze s těmi
současnými. Mnoho zařízení doposud funguje
podle starých plánů a schémat a kdo jim
nerozumí, tak je ani nezvládne opravovat.
Jinak jsme spolu krávy nepásli, pokud vůbec
víte, co to je pást krávy, což jste asi vy
"pokrokoví" lidé v praxi nikdy nezažili!
Odpovědět
Mi

Miroslaw

7.6.2023 02:36 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V elektrických pecích se ocel vyrábí bez surového železa - jen ze šrotu a legovacích příměsí do pánve, pak ještě vakuování. S odlučováním spalin to není až tak špinavé. Surové železo se používá při výrobě z konvertorů, ale ne v podobě ingotů, nýbrž housek nebo přímo roztavené, dodané z vysoké pece ve speciálních vagonech (veronikách). Tato výroba je však utlumována. Ingoty vznikají až při odlévání hotové oceli do kokil, ale dnes se vyrábějí spíše kontislitky. Ingoty zbyly už jen pro velké kovárny.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist