Reuters: Závislost Číny na uhlí se prohlubuje
Osud ospalého hornického městečka Sandaoling a vlastně celé země a její rostoucí ekonomiky je vázán na uhlí. „Rozvoj čínské ekonomiky bude stát extrémně velké množství energie,“ říká Graham Wailes z AME Mineral Economics, sídlící v Sydney. V Číně energie znamená uhlí.
Horníci za posledních 46 let vylámali do země velkou jámu se širokými černými terasami dlouhými stovky metrů. Uhlí je krví Číny. Když byl v roce 1958 důl otevřen, změnilo to život v Sandaolingu, městečku uprostřed pouště v regionu na západě provincie Xinjiang.
Čína v současnosti produkuje nejvíce uhlí na světě a očekává se, že do konce roku vytěží 1,9 miliardy tun uhlí, o deset procent více než loni. Do roku 2010 plánuje zvýšit těžbu na 2,2 miliard tun za rok. Navíc tři čtvrtiny čínských 400 000 megawattů instalovaného výkonu (druhé místo na světě po Spojených státech) je vyrobeno spalováním černého uhlí. To vede k obavám ze zvyšujícího se znečištění ovzduší a z vypouštění stále většího množství oxidu uhličitého, skleníkového plynu.
Uhlí zůstává jedním z hlavních kritických míst udržitelnosti čínské ekonomické expanze. Je zde však také ropa, její důležitost stoupá a země se usilovně snaží rozšířit počet jejích nalezišť.
Čínský uhelný průmysl je neefektivní, zejména co se týče transportu. Silnice a železnice nestačí poptávce. Úředníci zodpovědní za průmysl tvrdí, že přetížené vlaky zvládnou transportovat pouze 40 procent uhlí, které by mělo být naloženo na lodě. Navíc kamenivo a nečistoty tvoří zhruba 20 procent váhy uhelné suroviny pocházející z čínských zdrojů, odhaduje Russel Young z Hongkongu, analytik Nomury.
Část problému je způsobena také tím, že mnoho, ne-li většina dolů v zemi je malých a obtížně regulovatelných. Tento fakt mimo jiné dodává čínskému uhelnému průmyslu nejtragičtější rys - jeho katastrofy. V prvních sedmi měsících tohoto roku zemřelo během důlních neštěstí (výbuchů, zatopení a dalších katastrof) 2993 lidí, sdělila Státní administrativa pro bezpečnost uhelných dolů. Čínský průměr jsou 4 mrtví na milion produkovaných tun uhlí.
Ve státem vlastněném Sandaolingu na milion vytěžených tun průměrně dojde k 0,3 úmrtím. Nikdy zde nedošlo k žádnému neštěstí, protože ročně investuje 5 milionů juanů do bezpečnostních opatření chránících tisíce zaměstnanců, říká ředitel dolu. Ne všechny doly však mají takové štěstí. Vládní kampaně za snížení počtu úmrtí nemají téměř žádný efekt.
Jak Čína zrychluje svůj ekonomický boom, je stále těžší si najít práci a horníci mají tedy velmi omezený výběr. „V Číně není příliš možné si práci vybírat. Těžko můžete jedno místo opustit a hledat jiné,“ říká Dong. „Když máte v rodině 10 lidí, jak je uživíte?“ Otázán, jestli by někdy chtěl pracovat v podzemí uhelného dolu, Dong, který vydělává měsíčně okolo 1000 juanů (120 dolarů) jako řidič, váhal odpovědět ano.
Čína zůstane u uhlí, protože je ho dostatek a protože alternativy jsou všeobecně dražší. Cena ropy, která je druhým největším zdrojem energie pro Čínu, se pohybuje okolo 50 dolarů za barel. „Země se pokouší kvůli redukci spotřeby uhlí prosadit větší užívání zemního plynu, nebo dokonce se přiklání k jaderné energii,“ řekl Young. Avšak dodal: „Čína má takové zásoby uhlí, že se nedá předpokládat, že by je přestala využívat.“
Podle článku Johna Ruwitche na PlanetArk ze dne 12. 10. 2004
reklama
