Rok po otravě Bečvy nebyl viník usvědčen. Rybáři do řeky vrátili tuny ryb

I po roce mají rybáři zkázu stále před očima, přesto doufají, že obnova bude rychlejší, než původně očekávali.

Zdroj | HZS Olomouckého kraje

Kyanid, který loni 20. září unikl do Bečvy, poškodil na zhruba 40 kilometrech řeky celý vodní biotop. Rybáři odvezli do kafilerie přes 40 tun ryb. Pátrání soudního znalce Jiřího Klicpery po viníkovi úniku trvalo téměř osm měsíců a podle něj kyanidy vytekly do řeky z kanálu z areálu bývalé Tesly Rožnov. Posudek ukázal na firmu Energoaqua, spravující tento areál. Její ředitel Havelka odmítl, že by společnost otravu Bečvy způsobila.

Před týdnem dozorující žalobce Petr Bareš z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně zamítl jako nedůvodné stížnosti firmy i Havelky proti zahájení stíhání. Podle kriminalistů jde v případu o trestné činy poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětileté vězení, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest.

Bareš řekl ČTK, že je třeba doplnit znalecké posudky kvůli nedávnému pokusu vědců a rybářů. Někteří rybáři a vědci totiž upozornili, že první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu z areálu bývalé Tesly. Na trase přitom řeka překonává dva jezy a peřeje, což by cizí látky rozptýlilo do šíře celého toku dřív. V létě vědci a rybáři pod vedením přírodovědce Jakuba Hrušky vlili do Bečvy u vyústění kanálu solný roztok a zaznamenávali, jak se v řečišti chová. Podle nich výsledky pokusu vylučují otravu z rožnovského kanálu. Experimentem se nyní kvůli anonymnímu podnětu zabývá ČIŽP i vyšetřovatelé.

Dalším případným ekologickým haváriím na řece má předejít zařízení, které má být ve Lhotce nad Bečvou nedaleko Valašského Meziříčí na Vsetínsku a bude ho spravovat Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka (VÚT). Zařízení dokáže měřit a vyhodnocovat biologickou jakost vody nepřetržitě za využití vodních organismů – perlooček. Ústav vyhlásil výběrové řízení na dodavatele stavební části a do konce podzimu by mohlo být hotovo, řekl ČTK náměstek ředitele ústavu Libor Ansorge. VÚV nyní dělá namátkový monitoring vody v Bečvě. Vedle toho kvalitu vody v řece sleduje Povodí Moravy, dělá pravidelný měsíční monitoring.

Do řeky Bečvy se rybářům podařilo navrátit již tuny ryb. Se zarybňováním počítají i v dalších letech, obnova řeky by podle nich mohla trvat nakonec kratší dobu, než původně očekávali. Pro návrat života jim však chybějí proudní ryby, kterých je nedostatek, řekl ČTK předseda Územního svazu rybářů pro Severní Moravu a Slezsko Pavel Kocián. Z otrávené Bečvy rybáři vylovili po katastrofě 40 tun uhynulých ryb. Podle jejich dnešních odhadů to však bylo zhruba jen 60 procent všech uhynulých ryb. Obraz zkázy mají stále před očima.

"Ta řeka má obrovskou reprodukční schopnost. Dokáže si po takových zvěrstvech pomoci sama, samozřejmě se jí snažíme při tom pomoci. Zarybňování probíhá podle plánů, využíváme prostředky jak z transparentního účtu, tak z příspěvků institucí či darů. Naše úsilí nám však kazí nedostatek násad těchto druhů proudných typů ryb, které nejsou takovým předmětem chovu," uvedl šéf severomoravských rybářů Pavel Kocián. Svaz se tomu snaží pomoci tím, že apeluje na místní organizace s vlastním rybochovem, aby se na tyto druhy ryb zaměřily.

Zarybnění Bečvy už vyšlo na více než milion korun. "Kdyby nebylo této události, stálo by zarybnění tohoto postiženého úseku ročně zhruba 350 000 korun. My se snažíme držet v této době minimálně dvojnásobek této částky," doplnil Kocián.

Do řeky vysadili rybáři postupně parmy, mníky, podoustve či ostroretky, ale i cejny. Snaží se přitom postupně vyplnit ročníky, které katastrofa zahubila, vrací tak do řeky i ryby starší, aby byly schopné co nejdříve vlastní reprodukce. "Je tam plůdek ostroretky, jsou tam roční ryby ostroretky a parmy, podoustve a mníka a v červnu se nám podařilo dovézt asi 14 000 kusů dvouleté parmy, což je ryba o velikosti 17 centimetrů. Život se tak pomalu obnovuje. Zhruba polovina uhynulých ryb byla však osmi až dvanáctiletých," řekl ČTK šéf rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. Doplnil, že naposledy se v řece minulý víkend vysadilo zhruba 1,5 metráku tloušťů různých velikostí. "Zarybnění stále pokračuje," doplnil.

I po roce mají rybáři zkázu stále před očima, přesto doufají, že obnova bude rychlejší, než původně očekávali. "V první fázi to byly pocity zmaru a zoufalství. To bylo něco opravdu strašného. Ta skepse se prohlubovala tím, že já sám jsem se domníval, že řeka se do původního stavu může dostat přibližně za deset let. Teď už věřím, že to bude daleko kratší doba," doplnil Kocián. "Byla to katastrofa velkého rozsahu, stovky ryb nám umíraly před očima," vzpomněl Pernický.

Na otráveném úseku Bečvy platí od začátku ledna až do odvolání režim chyť a pusť. Kvůli tomuto rozhodnutí lemují úseky Bečvy na Přerovsku cedule, které rybáře na tento režim upozorňují. Podle Kociána bude tento režim pokračovat i v příštím roce.

Ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Policie v této souvislosti obvinila společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího jednatele Oldřicha Havelku.