Rozloha zničeného amazonského pralesa v Brazílii se loni snížila o polovinu
13.1.2024 01:24
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Podle předběžných údajů, které INPE čerpá ze satelitních snímků, bylo v loňském roce zničeno na 5100 kilometrů čtverečních amazonského pralesa. To je desetkrát větší plocha než rozloha Prahy. Ve srovnání s rokem 2022 je údaj poloviční a je také nejnižší od roku 2018.
Příznivý vývoj považuje za svůj úspěch vláda levicového prezidenta Luly. Podle ministerstva životního prostředí k poklesu ničení amazonského pralesa přispěly důkladnější kontroly a důraznější potírání nelegálních hospodářských aktivit na území, které pokrývá amazonský prales. Právě nelegální aktivity jsou jednou z hlavních příčin odlesňování.
Za Lulova předchůdce, krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, rozměry zničené plochy amazonského pralesa rostly. Podle kritiků a ekologů za to mohla právě vládní politika, která umožnila nové hospodářské aktivity a méně důrazně kontrolovala dění v Amazonii. Lula slíbil, že nepříznivý vývoj zvrátí. Za Bolsonara se Brazílie zavázala, že do roku 2030 sníží nelegální mýcení pralesa na nulu.
Současný prezident sice tvrdí, že chce důsledněji hájit amazonský prales i domorodé národy, které často na území pralesa žijí, v parlamentu však mají většinu konzervativní strany, které tomu nejsou tolik nakloněné, píše server vědeckého časopisu Nature. Podle analytičky Natalie Unterstellové klíčová budou rozhodnutí v energetice. Část vládního tábora by chtěla výrazně navýšit těžbu ropy a plynu, například v ústí řeky Amazonky. Podle Unterstellové je místo toho nutné zaručit oblasti udržitelný ekonomický rozvoj šetrný k životnímu prostředí.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ničení amazonského pralesa v Brazílii v uplynulém roce zpomalilo
Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v Amazonii
Lesní požáry v Brazílii letos zničily dvojnásobně větší území než loniOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Sl
Slovan
13.1.2024 09:01Co na to místní odborníci, kteří v době Bolsonara tvrdilili, že to nikdo nezmění? Jo když se chce, tak to jde. A Lula i jeho vláda evidentně chtějí! Co je ještě pozitivnější je fakt, že odlesňování kleslo v celém Amazonském pralese.
https://www.maaproject.org/2023/amazon-deforestation-carbon/
Odpovědět
https://www.maaproject.org/2023/amazon-deforestation-carbon/
PE
Miroslav Vinkler
13.1.2024 09:34Naprosté bláboly,levice nebo pravice v B. má stejnou hodnotu jako slang
z Limonádového J. "Padouch nebo hrdina, všechno jedna rodina."
Brazílie slouží drahná léta jako supermarket pro USA a EU. Postačí se podívat na objemy obchodní výměny a jejich skladbu za posledních dvacet let.
Bohatší země nakupují a Brazílie ráda prodává, čím dál tím více. Aby uspokojila narůstající poptávku (vč. domácí) zejména po zemědělských plodinách, dřevu a surovinách , potřebuje zvětšovat plochy využitelné půdy a otevírat nové těžební plochy v Amazonii.
Ekonomický tlak hravě přetlačuje společenský zájem na ochraně ŽP.
Lulu nebo Bolsanero na tom nezmění vůbec nic.
Pro užaslé publikum krátké video :https://youtu.be/TcJUSMiKQyY
Ničení ŽP , které tak rádi v EU kritizujeme , jsme prostě přenesli tam, kde to nikoho nezajímá. Co se děje v B. ví každý trouba , ale s radostí si odskočí do EU supermarketu pro levné jídlo.
Odpovědět
z Limonádového J. "Padouch nebo hrdina, všechno jedna rodina."
Brazílie slouží drahná léta jako supermarket pro USA a EU. Postačí se podívat na objemy obchodní výměny a jejich skladbu za posledních dvacet let.
Bohatší země nakupují a Brazílie ráda prodává, čím dál tím více. Aby uspokojila narůstající poptávku (vč. domácí) zejména po zemědělských plodinách, dřevu a surovinách , potřebuje zvětšovat plochy využitelné půdy a otevírat nové těžební plochy v Amazonii.
Ekonomický tlak hravě přetlačuje společenský zájem na ochraně ŽP.
Lulu nebo Bolsanero na tom nezmění vůbec nic.
Pro užaslé publikum krátké video :https://youtu.be/TcJUSMiKQyY
Ničení ŽP , které tak rádi v EU kritizujeme , jsme prostě přenesli tam, kde to nikoho nezajímá. Co se děje v B. ví každý trouba , ale s radostí si odskočí do EU supermarketu pro levné jídlo.
Sl
Slovan
13.1.2024 13:16 Reaguje na Miroslav VinklerRealita vs vaše výplody - díl stopadesátý. Tomu se vždycky směju, komedie to je díl od dílu lepší.
Žádný enormní tlak tam není, stačí vymáhat dobře napsané zákony a ne je osekávat (jak to dělal celé 4 roky Bolsonaro) a záměrně ignorovat. Výsledkem pak je, že se za jediný rok sníží odlesňování o víc jak 50%. Chápu, že to lidi jako vy bolí, ale je to tak. No a větší vinu než USA s EU dohromady má…. Čína. Ale to jsou vaši rudý kámoši, na ně se nesmíte ani ošklivě podívat, že :)
Odpovědět
Žádný enormní tlak tam není, stačí vymáhat dobře napsané zákony a ne je osekávat (jak to dělal celé 4 roky Bolsonaro) a záměrně ignorovat. Výsledkem pak je, že se za jediný rok sníží odlesňování o víc jak 50%. Chápu, že to lidi jako vy bolí, ale je to tak. No a větší vinu než USA s EU dohromady má…. Čína. Ale to jsou vaši rudý kámoši, na ně se nesmíte ani ošklivě podívat, že :)
Miroslav Vinkler
13.1.2024 17:54 Reaguje na Slovan"stačí vymáhat dobře napsané zákony" - vy nechodíte
do lesa ?
Vy nevidíte ten bordel podél odlehlých potoků, loukách a turistických stezek v ČR ?
Asi si tak často hrajete s vlčaty v nějaké pastoušce u Jestřábích hor, že jste oslepl a ohluchl. Jasnovidče !
Odpovědět
do lesa ?
Vy nevidíte ten bordel podél odlehlých potoků, loukách a turistických stezek v ČR ?
Asi si tak často hrajete s vlčaty v nějaké pastoušce u Jestřábích hor, že jste oslepl a ohluchl. Jasnovidče !
Sl
Slovan
13.1.2024 20:29 Reaguje na Miroslav VinklerTady se nebavíme o ČR, ale o Brazílii. Nebavíme se o našich lesích, ale o Amazonském pralese.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.1.2024 20:03 Reaguje na SlovanOdlesnění lze úplně zastavit, pokud dáte lidem práci přiměřeně šetrnou těžbou dřeva a jeho zpracováním. Nebude pak vůbec potřeba zakládat nové plantáže na místě pralesa.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
14.1.2024 10:46 Reaguje na Jiří Svobodav našich lesích není co zachraňovat ( můžeme jen napravovat), jsou 200 let produkční na rozdíl od Amazonie. Rozmanitost Amazonských pralesů je podstatně větší než lesů našeho pásma a i tak, že jsme si zohýbali biodiverzitu na smrkové plantáže se naše lesy staly hladovými ve jménu stále hladovějších dřevařských firem po ziscích bez přidané hodnoty vyvážíme dřevo v metrech místo v nábytku apod.
Kvalitní bukové dřevo z vyzrálých stromů pálíme v kamnech...to už je fakt pro blbce, to s ekonomikou nemá co společného.
Celého krátkozrakého systému prahnoucímu po jakémkoliv výdělku bez práce s nulovou přidanou hodnotou. Pak si ještě prozíravě stěžujeme, že nemáme peníze. My je ani mít nemůžeme. On je totiž tady nikdo nevydělá.
Odpovědět
Kvalitní bukové dřevo z vyzrálých stromů pálíme v kamnech...to už je fakt pro blbce, to s ekonomikou nemá co společného.
Celého krátkozrakého systému prahnoucímu po jakémkoliv výdělku bez práce s nulovou přidanou hodnotou. Pak si ještě prozíravě stěžujeme, že nemáme peníze. My je ani mít nemůžeme. On je totiž tady nikdo nevydělá.
JS
Jiří Svoboda
14.1.2024 17:14 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá ale reagoval na Slovana a jeho poznámky o deštném pralese.
Na co je kvalitní bukové dřevo dobré? Pokud se na něco smysluplného nehodí, myslím že i udit s ním lze.
Odpovědět
Na co je kvalitní bukové dřevo dobré? Pokud se na něco smysluplného nehodí, myslím že i udit s ním lze.
BM
Břetislav Machaček
15.1.2024 10:50 Reaguje na Jiří SvobodaS tím bukem máte naprostou pravdu. Kamarádův
bratr před 30 léty koupil zařízení pily na
bukové dříví a vyráběl tehdy žádané parkety.
Dnes na ně nemá odbyt a vyrábí palivové dříví.
Výrobní náklady na parkety jsou vysoké a tudíž téměř neprodejné, protože je převálcovaly
plovoučky plné chemických sajrajtů. Takže na
uzení a do kamen je to, kde buk dnes končí.
Odpovědět
bratr před 30 léty koupil zařízení pily na
bukové dříví a vyráběl tehdy žádané parkety.
Dnes na ně nemá odbyt a vyrábí palivové dříví.
Výrobní náklady na parkety jsou vysoké a tudíž téměř neprodejné, protože je převálcovaly
plovoučky plné chemických sajrajtů. Takže na
uzení a do kamen je to, kde buk dnes končí.
JO
Jarka O.
15.1.2024 16:10 Reaguje na Břetislav MachačekBukové krbové dřevo je dost drahé, v Evropě je z něj asi slušný výnos.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
13.1.2024 12:21Ještě vlastně nedávno, byl Amazonský prales uváděn/veden jako plíce planety Země.
Jeho likvidací začalo to oteplování + nadměrná letecká doprava, velké zaoceánské lodě !
Odpovědět
Jeho likvidací začalo to oteplování + nadměrná letecká doprava, velké zaoceánské lodě !
BM
Břetislav Machaček
13.1.2024 14:00Statistika věda je, podvodné má údaje. Možné je všechno a to i to snížení
těžby, ale otázkou je, zda je to pravda pravdoucí a nebo pouze jiný způsob
počítání. Osobně by mne zajímalo, čím je ve světě nahrazen výpadek 50% těžby
dřeva v Bazílii, když to dřevo na světových trzích neschází a zemědělská produkce Brazílie roste. Asi se jinde těží více a intenzivněji se využívá
v Brazílii zemědělská půda. Další otázkou je to, čím nahrazuje Brazílie
výpadek vývozu z neuskutečněné těžby dřeva. Co udělá časem výpadek těchto
zisků s brazilskou ekonomikou a volebními preferencemi politiků. Ono to
může být jako s "gryndýlem", kdy počáteční nadšení vystřídá skepse ze
zdražování energií a celkových životních nákladů kvůli "gryndýlu", který
pomalu , ale jistě ztrácí své příznivce. Ono košile je bližší než kabát
a pokud se dřevorubec ocitne na dlažbě, tak bude příště volit Bolsonára,
aby měl zase práci. Totéž bezzemek-zemědělec, jemuž slíbí pralesní půdu
po odlesnění. No a pak tu jsou ti těžaři dřeva, ropy, plynu a jiných surovin, kteří politiky u voleb podporují podle svých priorit. Tady je
zajímavé, jak pravičáci opěvuji levicového prezidenta v Brazílii a tu dští nenávist na zdejší levici. Je tu názorně vidět, že životní prostředí není
o politice, ale politicích, kteří ho chránit chtějí a nebo nechtějí za
každou cenu. Pochybuji, že je levicové chránit životní prostředí i za cenu nárůstu chudoby obyvatel a nebo bez ziskovosti mírnit chudobu zadlužením.
Někdo plundruje planetu a bez dluhů dává vydělat lidem a jiný se zadluží
a planetu sice neničí, ale pouze dočasně. Najít rovnováhu je těžké a rok
je na to málo. Za rok budeme moudřejší podle výsledků brazilského HDP a
podle spokojenosti voličů. Dobře, že se v Brazílii nekácí, ale pouze
tehdy, že se místo Brazílie nekácí zase jinde.
Odpovědět
těžby, ale otázkou je, zda je to pravda pravdoucí a nebo pouze jiný způsob
počítání. Osobně by mne zajímalo, čím je ve světě nahrazen výpadek 50% těžby
dřeva v Bazílii, když to dřevo na světových trzích neschází a zemědělská produkce Brazílie roste. Asi se jinde těží více a intenzivněji se využívá
v Brazílii zemědělská půda. Další otázkou je to, čím nahrazuje Brazílie
výpadek vývozu z neuskutečněné těžby dřeva. Co udělá časem výpadek těchto
zisků s brazilskou ekonomikou a volebními preferencemi politiků. Ono to
může být jako s "gryndýlem", kdy počáteční nadšení vystřídá skepse ze
zdražování energií a celkových životních nákladů kvůli "gryndýlu", který
pomalu , ale jistě ztrácí své příznivce. Ono košile je bližší než kabát
a pokud se dřevorubec ocitne na dlažbě, tak bude příště volit Bolsonára,
aby měl zase práci. Totéž bezzemek-zemědělec, jemuž slíbí pralesní půdu
po odlesnění. No a pak tu jsou ti těžaři dřeva, ropy, plynu a jiných surovin, kteří politiky u voleb podporují podle svých priorit. Tady je
zajímavé, jak pravičáci opěvuji levicového prezidenta v Brazílii a tu dští nenávist na zdejší levici. Je tu názorně vidět, že životní prostředí není
o politice, ale politicích, kteří ho chránit chtějí a nebo nechtějí za
každou cenu. Pochybuji, že je levicové chránit životní prostředí i za cenu nárůstu chudoby obyvatel a nebo bez ziskovosti mírnit chudobu zadlužením.
Někdo plundruje planetu a bez dluhů dává vydělat lidem a jiný se zadluží
a planetu sice neničí, ale pouze dočasně. Najít rovnováhu je těžké a rok
je na to málo. Za rok budeme moudřejší podle výsledků brazilského HDP a
podle spokojenosti voličů. Dobře, že se v Brazílii nekácí, ale pouze
tehdy, že se místo Brazílie nekácí zase jinde.
Miroslav Vinkler
13.1.2024 17:57 Reaguje na Břetislav MachačekPochopitelně, že se kácet bude, ale nebudou to černí těžaři, ale státní podnik s nějakým leviřackým logem na kapotách strojů.
Odpovědět
Sl
Slovan
13.1.2024 20:32 Reaguje na Břetislav MachačekAmazonie se nekácí, ale vypaluje. Takže tady fakt nejde o dřevo….
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.1.2024 12:50 Reaguje na SlovanAle kácí. Kácí se hodnotné dřevo a zbytek se vypálí na pole
a pastviny, ze kterých se Západ cpe hovězím, kuřaty a sójou.
Pokud bude poptávka po těchto produktech, tak se záhy bude
pokračovat s likvidací pralesů zase. Rok je pouze přechodná doba a prvotní úspěchy nemusí pokračovat za rok, či dva.
Odpovědět
a pastviny, ze kterých se Západ cpe hovězím, kuřaty a sójou.
Pokud bude poptávka po těchto produktech, tak se záhy bude
pokračovat s likvidací pralesů zase. Rok je pouze přechodná doba a prvotní úspěchy nemusí pokračovat za rok, či dva.
Sl
Slovan
15.1.2024 07:29 Reaguje na Břetislav MachačekNevýhodou kecalů jako jste vy je to, že si ty informace může každý ověřit a zjistit realitu.
Odpovědět
va
vaber
15.1.2024 09:32 Reaguje na Slovanjak si tu realitu ověřujete, čtením článků v mediích?
stromy se žádaným dřevem nikdo nepálí,ale porazí se a odvezou ,obvykle jsou to mohutné stromy a zbytek se vypálí,
ničení pralesa je tak obrovské ,že takové tempo ničení lze jen těžko udržet každý rok ,skutečný pokrok se ukáže až za několik let
je to jak s CO2 ,vypouštíme stále více a chlubime se jen tím, že je menší přírůstek
Odpovědět
stromy se žádaným dřevem nikdo nepálí,ale porazí se a odvezou ,obvykle jsou to mohutné stromy a zbytek se vypálí,
ničení pralesa je tak obrovské ,že takové tempo ničení lze jen těžko udržet každý rok ,skutečný pokrok se ukáže až za několik let
je to jak s CO2 ,vypouštíme stále více a chlubime se jen tím, že je menší přírůstek
BM
Břetislav Machaček
15.1.2024 10:42 Reaguje na vaberOn když neví kudy kam, tak oponenta nazve kecalem, ale sám čerpá informace pouze ze zdrojů, které preferuje a nikoliv i z těch
oponentních. Je to typický produkt "jediné
pravdy" ze "správných zdrojů", který zbytek
označí za desinformační zdroje. Je mi ho
opravdu líto, protože "věřící" často čeká
zklamání z jejich nekritické víry v dobro.
Odpovědět
oponentních. Je to typický produkt "jediné
pravdy" ze "správných zdrojů", který zbytek
označí za desinformační zdroje. Je mi ho
opravdu líto, protože "věřící" často čeká
zklamání z jejich nekritické víry v dobro.
Sl
Slovan
15.1.2024 12:40 Reaguje na Břetislav Machaček“Když vrah o morálce káže” - to jste přesně vy, Machačku. Člověk, který tu vyjádřil názor “zlaté časy, kdy na vše byl jeden názor” tu bude mektat něco o tom, že jsem produkt nějaké jediné pravdy :-D Mě je líto lidí jako jste vy, kteří si nevidí do úst. Nepředložil jste jedinou studii, jediný článek, potvrzující ty vaše moudra. V Amazonii se kácí vzácné dřevo, což se na celkovém odlesňování podílí pár %. Hlavní příčinou je vypalování kvůli zisku zemědělské půdy. Je na to XY studií i článků od lidí, kteří tam na rozdíl od vás působí. Takže jo, tomu věřím já. Vy si věřte čemu chce, klidně tomu, že je Země placatá.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.1.2024 14:20 Reaguje na SlovanCopak tvrdím, že mimo kácení se tam
pralesy nevypalují? Já pouze píšu
o tom, že poptávka po sóji a masu z
Brazílie je hlavní příčinou jejich
přeměny na pole a pastviny. Přitom
stačí, aby Západ odmítl produkty pocházející z Brazílie a nebudou mít důvod je nadále produkovat na těch
vykácených a vypálených plochách.
Je to stejné jako s palmovým olejem,
kde je jeho poptávka ze Západu tou
hlavní příčinou kácení a vypalování
pralesů v Indonésii. Ano ZÁPAD je
tím zlem, které je nutí ničit pralesy, protože bez poptávky nebude
ani potřeba je kácet a vypalovat. To
nevyřeší zákazy kácení a vypalování,
ale ztráta poptávky po té produkci!
A pokud to už nebude produkovat Brazílie, tak to budou dělat jiní
a jinde. Případně stávající pole
zaprasí chemií a zničí nejen půdu,
ale i vodu v řekách. Vinni jsme my
všichni, kteří jejich produkci
kupujeme!
Odpovědět
pralesy nevypalují? Já pouze píšu
o tom, že poptávka po sóji a masu z
Brazílie je hlavní příčinou jejich
přeměny na pole a pastviny. Přitom
stačí, aby Západ odmítl produkty pocházející z Brazílie a nebudou mít důvod je nadále produkovat na těch
vykácených a vypálených plochách.
Je to stejné jako s palmovým olejem,
kde je jeho poptávka ze Západu tou
hlavní příčinou kácení a vypalování
pralesů v Indonésii. Ano ZÁPAD je
tím zlem, které je nutí ničit pralesy, protože bez poptávky nebude
ani potřeba je kácet a vypalovat. To
nevyřeší zákazy kácení a vypalování,
ale ztráta poptávky po té produkci!
A pokud to už nebude produkovat Brazílie, tak to budou dělat jiní
a jinde. Případně stávající pole
zaprasí chemií a zničí nejen půdu,
ale i vodu v řekách. Vinni jsme my
všichni, kteří jejich produkci
kupujeme!
PE
Petr Eliáš
15.1.2024 14:38 Reaguje na Břetislav MachačekJojo Macháčku, a proto se nejvíc indonéského palmového oleje exportuje do Asie. :D
https://oec.world/en/profile/bilateral-product/palm-oil/reporter/idn
Než začneš opět vyprávět pohádky, tak se alespoň podívej na statistiky. :D
Odpovědět
https://oec.world/en/profile/bilateral-product/palm-oil/reporter/idn
Než začneš opět vyprávět pohádky, tak se alespoň podívej na statistiky. :D
JO
Jarka O.
15.1.2024 16:07 Reaguje na Břetislav MachačekČína se svým rostoucím konzumem je opravdu velkou součástí drancování. Když nejde těžit v Brazílii, těží se v Kongu aj., s pomocí možná korupce nebo nemožnosti kontroly krade dřevo ve svém okolí, a to dřevo jakéhokoliv stáří, čili i méně kvalitní. Výrobky pak jdou dál do světa nebo zůstanou v Číně. V EU má Čína hodně partnerů.
Palmový olej používají chudí lidé v chudých státech Asie jako potravinářský a přitom pěstují slunečnice se sklizní 2x ročně. Olej z nich je však cenný a tak ho vyvážejí do Číny místo spotřeby doma. K tomu vedou např obchodní embarga a nutnost získat nějak peníze do rozpočtů. Je to průšvih, o nějakou ekologii natož zdraví nejde. I v EU jsou podobní hegemoni. Vytěžené neobnovené lesy v Rumunsku by mohly vyprávět o těžařských firmách.
Odpovědět
Palmový olej používají chudí lidé v chudých státech Asie jako potravinářský a přitom pěstují slunečnice se sklizní 2x ročně. Olej z nich je však cenný a tak ho vyvážejí do Číny místo spotřeby doma. K tomu vedou např obchodní embarga a nutnost získat nějak peníze do rozpočtů. Je to průšvih, o nějakou ekologii natož zdraví nejde. I v EU jsou podobní hegemoni. Vytěžené neobnovené lesy v Rumunsku by mohly vyprávět o těžařských firmách.
Sl
Slovan
15.1.2024 12:39 Reaguje na vaberČtením vědeckých studií, třeba. Nikdo neprokázal opak.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
15.1.2024 12:00 Reaguje na SlovanMáte pravdu. Hlavní příčina není těžba dřeva (to má jen minimální podíl), ale pastva dobytka a plantáže. A export je převážně do Číny a Asie, přičemž dřevo (a výrobky z něj) mají jen minimální podíl (asi 1-2%, nepočítám štěpku když je řeč o kvalitním dřevu..) - ale to západobijci jako vinkler a macháček neradi slyší. :D
Zde třeba statistika brazilského exportu, tu by si měli oba bijci prostudovat.
https://oec.world/en/profile/country/bra
Odpovědět
Zde třeba statistika brazilského exportu, tu by si měli oba bijci prostudovat.
https://oec.world/en/profile/country/bra
Sl
Slovan
15.1.2024 12:42 Reaguje na Petr EliášOni to raději ani neotevřou. Natož aby se zamysleli.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
15.1.2024 13:53 Reaguje na SlovanTak u macháčka je to tutovka, že to neotevře. :D Ten věří jen a pouze svému jinymunazoru. :D
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.1.2024 14:35 Reaguje na Petr EliášZameťme si prve před vlastním prahem a přestaňme dovážet produkty z vypálených a vykácených pralesů. To, že to dělá Čína
a Asie je věc jiná. Vymlouvat se na jiné
a konat totéž je pokrytecké!
Copak se bez té produkce neobejdeme? Naši
předci se bez zahraničních potravin a bez exotického ovoce obešli tisíce let a my se
bez nich neobejdeme? To se neobejdeme bez exotického dřeva na obklady ve vilách a na jachtách zbohatlíků ? Já ano, já mám svědomí
čisté. Já nenutím nikoho kácet a vypalovat
pralesy, abych měl doma mahagonový psací
stůl a na grilu brazilské hovězí, či sojové
maso ze sóje z Brazílie a brambůrky smažené
na palmovém oleji z Indonésie. Já se spokojím
s tuzemským hovězím a brambůrkami smaženými
na tuzemském řepkovém oleji. Vy ne?
Odpovědět
a Asie je věc jiná. Vymlouvat se na jiné
a konat totéž je pokrytecké!
Copak se bez té produkce neobejdeme? Naši
předci se bez zahraničních potravin a bez exotického ovoce obešli tisíce let a my se
bez nich neobejdeme? To se neobejdeme bez exotického dřeva na obklady ve vilách a na jachtách zbohatlíků ? Já ano, já mám svědomí
čisté. Já nenutím nikoho kácet a vypalovat
pralesy, abych měl doma mahagonový psací
stůl a na grilu brazilské hovězí, či sojové
maso ze sóje z Brazílie a brambůrky smažené
na palmovém oleji z Indonésie. Já se spokojím
s tuzemským hovězím a brambůrkami smaženými
na tuzemském řepkovém oleji. Vy ne?
JS
Jiří Svoboda
15.1.2024 14:25 Reaguje na Petr EliášA tak proč se deforestace úplně nezastaví a nenahradí se intenzivní leč šetrnou těžbou kvalitního dřeva bez následného vypalování.
To, co se v deštném pralese vytěží, vyveze a zabuduje do konstrukcí (navíc úspora uhlíkově náročných materiálů), to jsou ty opravdové plíce planety. Nikoliv to, co tam naroste a obratem zetlí.
Odpovědět
To, co se v deštném pralese vytěží, vyveze a zabuduje do konstrukcí (navíc úspora uhlíkově náročných materiálů), to jsou ty opravdové plíce planety. Nikoliv to, co tam naroste a obratem zetlí.
MK
Majka Kletečková
13.1.2024 18:16Musí být pro Lulu náročné prosazovat tenhle žádoucí vývoj, když v brazilském parlamentu převažují hlasy, které trendu příznivému pro přírodu nejsou nakloněné. Štěstí pro amazonský prales a domorodé kmeny v něm žijící, že je prezidentem Lula a ne Bolsonaro.
Odpovědět
