Ruská invaze na Ukrajinu způsobila "katastrofu na katastrofě", řekl šéf WFP
WFP před ruským útokem na Ukrajinu poskytovala jídlo 125 milionům lidí na celém světě, píše agentura AP. Podle Beasleyho musela tato agentura OSN kvůli rostoucím nákladům na potraviny, pohonné hmoty a dopravu začít snižovat příděly. Například osmi milionům obyvatel válkou zbídačeného Jemenu bylo třeba snížit příděl potravin o 50 procent, uvedl šéf WFP.
Válka na Ukrajině má podle něj obrovské dopady nejen na její obyvatele, ale také devastuje země jako Egypt, který běžně získává 85 procent obilí z Ukrajiny, nebo Libanon, jenž v roce 2020 získal 81 procent obilí z východoevropské země. Ukrajina a Rusko produkují 30 procent světových zásob pšenice, 20 procent kukuřice a 75 až 80 procent slunečnicového oleje. Světový potravinový program nakupuje 50 procent obilí z Ukrajiny, dodal Beasley.
Boje na Ukrajině podle něj zvýší měsíční výdaje WFP o 71 milionů dolarů (přes 1,56 miliardy korun) kvůli rostoucím nákladům na potraviny, pohonné hmoty a dopravu. Ročně to bude více o 850 milionů dolarů, což znamená, že organizace bude moci poskytnout potraviny o čtyři miliony menšímu počtu lidí. Beasley zároveň uvedl, že Světový potravinový program nyní zásobuje potravinami asi milion lidí na Ukrajině a jejich počet se bude zvyšovat.
Pozornost na Ukrajinu by neměla vést mezinárodní společenství k zanedbávání Afriky a Blízkého východu, protože jinak nastane "masivní migrace" do Evropy, varoval Beasley. "Pokud ukončíme konflikt a budeme řešit potřeby, můžeme se vyhnout hladomoru, destabilizaci národů a hromadné migraci," řekl.
Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová prohlásila, že ruská invaze je zodpovědná za narušení globální potravinové bezpečnosti, poznamenala AP. "Rusko bombardovalo nejméně tři civilní lodě přepravující zboží z černomořských přístavů do zbytku světa, včetně jednoho (plavidla) pronajatého zemědělskou společností. Ruské námořnictvo blokuje přístup do ukrajinských přístavů, čímž v podstatě přerušuje vývoz obilí," uvedla Shermanová.
Ruské síly dále obvinila, že údajně brání přibližně 94 lodím s potravinami určenými pro světový trh, aby propluly do Středozemního moře. Mnoho lodních společností podle ní váhá s vysláním plavidel do Černého moře, a to i do ruských přístavů.
Vzhledem k tomu, že Rusko "dusí ukrajinský vývoz", ceny potravin prudce rostou, přičemž ceny pšenice se letos zatím zvýšily o 20 až 50 procent, řekla Shermanová. Obává se zejména o dopad na země jako je Libanon, Pákistán, Libye, Tunisko, Jemen nebo Maroko, které do značné míry spoléhají na ukrajinský dovoz.
Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja obvinění odmítl a uvedl, že ruská armáda nepředstavuje "žádnou hrozbu" pro civilní plavby. Rusko zřídilo humanitární koridor o délce 80 námořních mil, aby umožnilo zahraničním plavidlům opouštět ukrajinské přístavy, tvrdí ruský diplomat.
Miroslav Havránek: Jaké dopady na životní prostředí bude mít válka na Ukrajině?"Skutečné důvody, proč světový trh s potravinami čelí vážným turbulencím v žádném případě nespočívají v jednání Ruska, (ale) spíše v bezuzdné sankční hysterii, kterou Západ rozpoutal proti Rusku," uvedl Něbenzja. Zrušení sankcí je podle něj jediný způsob, jak stabilizovat mezinárodní zemědělské a potravinářské trhy, píše AP.
"Sankce nebrání tomu, aby obilí opustilo ukrajinské přístavy. Válka (ruského prezidenta Vladimira) Putina ano. A sankce ze strany USA nebo našich spojenců a partnerů se nevztahují na vývoz potravin a zemědělských produktů z Ruska," reagovala Shermanová.
reklama
Dále čtěte |
Podle svazu zemědělců klesá potravinová soběstačnost České republiky
Zemědělský výbor podpořil rozpočet ministerstva zemědělství s výdaji téměř 59 miliard korun
Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovatOnline diskuse
Všechny komentáře (42)
Miroslav Vinkler
30.3.2022 12:20Mohli by se podívat na zprávy o ukrajinských uprchlících,, kteří doslova během týdne po exodu pracují ve všech zemích, které je přijali a jsou za to vděčni. Ekonomka uklízí, právnička pomáhá v kuchyni ,inženýrka sází stromky atd. prostě neremcají a dělají.
Kamil Krabice
30.3.2022 15:41 Reaguje na Miroslav VinklerKdyž tady i tam vládnou proamerické vlády, které vesele asfaltují zemědělskou půdu jakoby se nechumelilo. :/
Jaroslav Řezáč
31.3.2022 09:57 Reaguje na Kamil Krabice
radim buffalo tobias
31.3.2022 10:08 Reaguje na Kamil KrabicePavel Hanzl
31.3.2022 08:28 Reaguje na Miroslav Vinklerradim buffalo tobias
31.3.2022 10:06 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
31.3.2022 14:18 Reaguje na Pavel HanzlJá si osobně myslím, že být u vesla Bába, tak v totmto by problém fakt nebyl.
Ostatně, v těch jeho fabrikách pracuje taky kde kdo.
Pavel Hanzl
1.4.2022 10:56 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
1.4.2022 12:27 Reaguje na Pavel HanzlVy zase ze všeho děláte drama.
Pavel Hanzl
2.4.2022 10:14 Reaguje na Svatá ProstotoZan K.
4.4.2022 14:51 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Řezáč
31.3.2022 09:53 Reaguje na Miroslav Vinklerradim buffalo tobias
31.3.2022 10:14 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Řezáč
4.4.2022 10:54 Reaguje na Miroslav VinklerJan Rosan
30.3.2022 13:46radim buffalo tobias
31.3.2022 10:18 Reaguje na Jan RosanPavel Jeřábek
3.4.2022 19:53 Reaguje na Jan RosanPokud omezujeme maso, tak co s krmnou pšenicí - dotovat zatravnění, když trávu nikdo nepotřebuje ? (v normální srážkovém roce)
Radim Polášek
5.4.2022 09:51 Reaguje na Pavel JeřábekRadim Polášek
5.4.2022 09:49 Reaguje na Jan RosanPůvodně se jednalo o likvidaci zplesnivělého zrní, která je podle naších zákonů kvůli kontaminací plísněmi zvlášť nebezpečný odpad. A pokud ho zemědělec vyprodukuje víc než 50 kilo, je povinnen zařídit jeho likvidaci u profesionální firmy, což je pořádně drahé. A 50 kilo je pro zemědělce, který sklízí od desítek tun obilí více, strašně málo.
Proto jeden výrobce kotlů na biomasu vyvinul kotel, který může mimo jinou biomasu spalovat i zrní. Nebo hořlavé odpady podobného charakteru, velikosti a hořlavosti jako zrní. Takže zemědělec nemá s likvidací tohoto zvlášť nebezpečného odpadu žádné náklady a naopak má z toho teplo.
Jak se ten kotel dal do prodeje, tak to všelijací propagandisti a populisti začali překrucovat a výsledek je potom ten roky šířený kec, že se pro teplo mělo spalovat kvalitní obilí.
Jarka O.
30.3.2022 13:51karel krasensky
30.3.2022 15:23Kamil Krabice
30.3.2022 15:45 Reaguje na karel krasenskysv
30.3.2022 18:18 Reaguje na Kamil KrabicePříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jaroslav Řezáč
31.3.2022 10:01 Reaguje na svPetr
30.3.2022 17:33 Reaguje na karel krasenskyradim buffalo tobias
31.3.2022 10:24 Reaguje na PetrRadim Polášek
5.4.2022 09:57 Reaguje na PetrVe Španělsku jakési jejich místní výběrové vepřové se dělá tak, že se prasata chovají na pastvinách a na podzim před porážkou se nechávají napást žaludy z místních dubů, které na těch pastvinách rostou. Něco podobného je nebo bylo myslím i v Maďarsku.
sv
30.3.2022 18:21 Reaguje na karel krasenskyPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jarka O.
30.3.2022 21:18 Reaguje na karel krasenskyRadim Polášek
30.3.2022 16:06Co se týká obilí v arabských státech, měli by se tam konečně začít snažit a dělat si to obilí sami. Pracovních sil tam mají dost.
Co se týká potravin u nás, je třeba zastavit nebo aspoň omezit gretendealovské zelené nesmysly, které produkci potravin, jako všeho, omezují a výrazně prodražují.
Pavel Hanzl
31.3.2022 08:30 Reaguje na Radim Polášekradim buffalo tobias
31.3.2022 10:29 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
31.3.2022 11:10 Reaguje na radim buffalo tobiasNaučit se hospodařit s každou kapkou vody a nestavět sjezdovky + 5hvězdičkové hotely .
Ale to by se muselo chtít pracovat , a s tím na Arabském poloostrově terno neuděláte.
Jako příklad uvedu Izrael- je jedním z mála národů na světě, který vstoupil do 21. století s více stromy než před 100 lety. Od svého založení se věnuje udržitelnému hospodaření s lesy a zalesňování, vysazují se stromy převážně v oblastech se suchým a polosuchým podnebím. Více než 200 milionů stromů v lesích a zalesněných oblastech dnes pokrývá přibližně 300 000 akrů půdy.
Pavel Hanzl
31.3.2022 17:02 Reaguje na Miroslav VinklerRadim Polášek
5.4.2022 10:03 Reaguje na Miroslav VinklerJakmile se postavila ta přehrada, bahno končí v přehradě, Nil přestal zaplavovat a Egypťané na ta políčka začali potřebovat průmyslová hnojiva, aby se jim tam to obilí urodilo. A kdoví, jak to vypadá dnes, políčka mohou být zasolená...
Mohli by ty záplavy zase nějak obnovit.
Pavel Hanzl
2.4.2022 13:42 Reaguje na radim buffalo tobiasTo jsem zvědavý, jak to budou řešit.
