https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-havranek-jake-dopady-na-zivotni-prostredi-bude-mit-valka-na-ukrajine
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Havránek: Jaké dopady na životní prostředí bude mít válka na Ukrajině?

25.3.2022
Válka, kterou rozpoutala Ruská federace proti svému sousedu, je rámovaná myriádou lidských tragédií. Je pochopitelné a správné, že dopady na životy a živobytí ukrajinského národa mají větší váhu, než úvahy o environmentálních dopadech válečných aktivit. Ale podívejme se i na ně.
 
Dopady ozbrojených konfliktů se liší v závislosti na intenzitě a trvání konfliktu, typu terénu a záměru válčících stran k použití životního prostředí jako zbraně. Je příliš brzy na komplexní odhady podložené neúplnými informacemi z bojových operací o dopadech současného konfliktu na životní prostředí, nicméně i z těchto informací lze jednoznačně dovodit, že budou značné.

Cílem tohoto textu není hluboká analýza všech dopadů války na Ukrajině, jako spíše pokus zarámovat přemýšlení o tomto konfliktu i směrem k životnímu prostředí. Tyto úvahy vychází nejen ze znalostí fungování složek životného prostředí, konzultací s evropskými kolegy, ale i existujícího souboru literatury o dopadech války na životní prostředí. Tato literatura sahá několik desetiletí zpět, je podpořena řadou vědeckých studií a je zakotvena v omezeném počtu renomovaných znalostních institucí (např. The Peace Research Institute v Oslu, RAND Corporation, Woodrow Wilson Institute) a několika specializovaných vědeckých časopisech (např. Journal of Peace Research).

Ozbrojené konflikty způsobují kontaminaci životního prostředí mnoha různými způsoby.
      • Mnoho konvenčních zbraní obsahuje toxické složky, hořlaviny a zápalné látky, těžké kovy a jiné nebezpečné látky.
      • Použití chemických nebo biologických zbraní vede k dlouhodobému narušení potenciálu zásobování vodou.
      • Zničení infrastruktury, jako jsou ropná zařízení nebo průmyslová zařízení, může způsobit vážné a dlouhodobé znečištění.
      • Nebezpečí poškození jaderných zařízení, nebo dokonce jaderná válka by způsobila extrémní jaderné znečištění a dlouhodobé a v mnoha případech nevratné poškození lidského zdraví a životního prostředí.
      • Zničení čistíren vody může vést k vážnému znečištění vod.
      • Ničení budov a infrastruktury, stejně jako zanechání poškozené vojenské techniky, vytváří velké množství odpadu a suti, ale i kapalných toxických odpadů a kontaminované zeminy.

Poškození terénu a ekosystémů

      • Pozemní invaze a přesuny personálu a vybavení, stejně jako mobilita na bojišti, vždy ignorují chráněná území nebo oblasti citlivé na přírodu a biologickou rozmanitost. V případě Ukrajiny jsou tyto oblasti často zahrnuty do panevropské Smaragdové sítě chráněných oblastí.
      • To může vést k vážnému (dočasnému) zničení biologické rozmanitosti a tradičně zanechává v krajině trvalé dopady (viz naše výsledky národní inventarizace kontaminovaných míst).
      • Totéž může platí v citlivých mořských prostředích Azovského a Černé moře.
Vojenské operace jako takové jsou velmi náročné na zdroje
      • Spotřeba obrovského množství paliva způsobující emise skleníkových plynů, klasických polutantů i persistentních organických látek.
      • Požáry, likvidující obydlí i jinou infrastrukturu, způsobují jak emise, tak ztrátu neobnovitelných zdrojů.
      • Materiální zdroje (kovy, elektronická zařízení atd.) potřebné pro vojenské dodávky. Ty se často ztrácejí kvůli použití nebo zničení během konfliktu a obecně je třeba je vyměnit během dlouhotrvajících konfliktů.
      • Dopady spojené s uprchlíky znamenají v závislosti na počtu a řízení toků uprchlíků dopady na využívání zdrojů, produkci odpadu, mobilitu a potřeby bydlení atd.
Dlouhodobější a nepřímé dopady války na životní prostředí
      • Ozbrojené konflikty lze téměř ve všech ohledech považovat za „udržitelný rozvoj obráceně“, protože mohou země vrátit na mnoho let zpět. Válka je protikladem udržitelnosti.
      • Záleží na povaze konfliktu a míře zničení, ale i z iniciálních zpráv je zřejmé, že tato válka bude mít dlouhodobý dopad.
      • Finanční zdroje na provádění environmentálních politik mají tendenci ztrácet význam kvůli potřebám v jiných klíčových oblastech společnosti, jako je lidské zdraví, hospodářská obnova atd.
      • Přestavba a rekonstrukce vyžaduje velké množství zdrojů (např. beton, sklo, ocel, …). Ty mají významnou ekologickou a uhlíkovou stopu. Myšlenka, že tato přestavba může probíhat udržitelnějším způsobem, je samozřejmě vznešená, ale často není prioritou.
      • Specifická environmentální infrastruktura, např. úpravny vody, čistírny odpadů, monitorovací stanice je třeba obnovit nebo přestavět. To často není nejvyšší priorita.
      • Zaměření tvůrců politik je odkloněno od „měkčích“ oblastí tvorby environmentální politiky, jako je ochrana přírody.
      • Země často bojují s plněním mezinárodních závazků v rámci mnohostranných dohod o životním prostředí.

Z pohledu EU existují potenciálně širší a dlouhodobější důsledky, pokud jde o cíle Evropské zelené dohody, např. změny energetického mixu. Je zřejmá potřeba udržet dlouhodobé cíle EGD v centru pozornosti a začlenit základní myšlení udržitelnosti do rozhodnutí, která jsou činěna směrem k evropské reakci na ukrajinskou krizi a budoucí spolupráci s východním sousedstvím, nicméně celá řada výchozích paradigmat bude muset být přehodnocena.

Tyto úvahy jdou nad rámec této stručné poznámky a budou vyžadovat uvážená rozhodnutí založená na integrované analýze dostupných dat, analýze, modelování a prognóze.

Závěrem lze říct, že probíhající konflikt bude mít významné dopady na životní prostředí na desetiletí i více a to nejen na území Ukrajiny. S největší pravděpodobností zpomalí pokrok v oblasti kontroly znečištění, řízení zdrojů a řízení biologické rozmanitosti a chráněných oblastí i politiky změny klimatu. Přestavba městských oblastí a infrastruktury bude vyžadovat obrovské objemy zdrojů se všemi souvisejícími environmentálními dopady.


reklama

 
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

25.3.2022 08:53
z hlediska ekologie planety je konflikt na Ukrajině bezvýznamný,
ekosystém planety ničí lidé po celém světě a to je rozodující pro další vývoj života na planetě,
válčí se po celém světě a najednou se všichni tváří, jako by se v Evropě dělo něco zvláštního,
všechny války se podporují, jak vojáky tak i zbraněmi ,hlavně bohatými státy ,
životní prostředí je na posledním místě
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.3.2022 09:22 Reaguje na vaber
+1!
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.3.2022 09:50 Reaguje na vaber
Máte smutnou pravdu, ale článek taky. Za článek jsem ráda, lokální vliv i širší dosah je a bude. Války jsou mimo ekologii a ekologové málo protestují, až léta po válce to bude zajímavé ekologické téma pro bohaté státy.
Odpovědět
Pe

Pepa

25.3.2022 13:54 Reaguje na vaber
článek o Ukrajině a vy hned o planetě...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2022 18:41 Reaguje na vaber
"válčí se po celém světě "....fakt? A kde? Napište, kde se dnes válčí kromě Ukrajiny a možná nějakých občasných rvaček v Africe.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

28.3.2022 09:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Co třeba tohle:
https://blisty.cz/art/106737-valka-v-jemenu-pripravila-o-zivot-statisice-lidi.html
O tom se moc nemluví tak to neexistuje, že?
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.3.2022 10:00 Reaguje na Milan Dostál
To je zdlouhavá a hodně smutná útočná válka proti chudému státu mimo zájem médií
Odpovědět
MD

Milan Dostál

28.3.2022 12:42 Reaguje na Jarka O.
To je jen příklad jednoho konfliktu. Je to ukázka dvojího metru utrpení těchto lidí není o nic menší, jim ale nikdo nepomůže, protože SU ne RF.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

28.3.2022 12:42 Reaguje na Milan Dostál
SA
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.3.2022 15:55 Reaguje na Milan Dostál
Byla jsem na debatě s jedním z Lékařů bez hranic a svědectví o zkáze a utrpení byla děsná, a to jen po teprve 3 letech té hrůz. A důvod – pomsta za prezidenta, který se nelíbil SA?.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 20:27 Reaguje na Jarka O.
To bude složitější, je to spíš šiítský Irán proti sunitské SA.
Mohamedáni jsou vývojově jako Evropa za třicetileté války a Rusko jak za mongolské nadvlády.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.3.2022 22:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdepak Írán a SA, je to mnohem horší. Jemen, aspoň část, býval sekulárni a tolerantní společnost, náboženské třenice a středověk mu byly odporně vnuceny. Ano, zaslechla jsem, že Rusko se s následky mongolské nadvlády musí nějak stále vyrovnávat. Podobně Čechy nemaji možnost se vyrovnat s následky 30leté války.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.3.2022 07:46 Reaguje na Jarka O.
Jižní Jemen byl především sovětskou gubernií (jako Sýrie nebo Libye).
Rusi má skutečně mongolský způsob myšlení.
Musí stále útočit, zemi dobydou silou, ale nespravují ji, jen ji vydrancují a jdou dál. Důkazem jsou všechny agrese Ruska za 20 i 21 století a že jich bylo požehnaně.
Čechy jsou na tom zcela jinak, mají normální evropské myšlení, třicetiletá válka trvala kratší dobu, než bolševická totalita, která na nás taky podepsala dost fest. Rusi byli pod mongolskou Hordou asi 300 let a kompletně převzali její způsob myšlení.
Důkazem je dnešní Ukrajina.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 14:00 Reaguje na Milan Dostál
Dobře, je to dost lokální konflikt i když neméně tragický a krutý. A píše se o tom méně, protože v tom není namočen nikdo z naší civilizace a nijak nás to neohrožuje. Na rozdíl od Ukrajiny.

Ale krutým způsobam skončila (nebo neskončila??) válka v Sýrii a ta se nás týká daleko víc a taky se o ní nepíše.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

28.3.2022 14:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Viděl jste někdy globus? Pro naprostou většinu států planety je válka na Ukrajině zcela lokální. Ten dvojí metr na vás pasuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 17:22 Reaguje na Milan Dostál
Pan Dostál píše, že se o tom moc nemluví. Myslel nepochybně u nás, na Středním Východě to bude určitě jiné.
Odpovědět
va

vaber

29.3.2022 09:56 Reaguje na Pavel Hanzl
vysvětlovat, mentálně postiženým jedincům ,jak média dokáží některé události zveličovat a některé bagatelizovat ,
nehodlám
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2022 18:24 Reaguje na vaber
Máte pocit, že tu Ukrajinskou trgédii média zveličují, nebo bagatelizují?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

29.3.2022 11:06
No, dalo by se shrnout do konstatování, že ve válce jsou naprosto jiné starosti, než řešit životní prostředí. Takže nejlepší ochrana životního prostředí je preventivně zabraňovat válkám. Na Ukrajině se to evidentně nepovedlo. Lví podíl na neúspěchu snah o zabránění té pitomé válce má orientace EU (Německa, Nizozemí, Rakouska a několika dalších zemí) na plyn (částečně i ropu a uhlí) z Ruska. Ruská armáda se vyzbrojila za naše peníze a naše chabá reakce na napadení Ukrajiny v roce 2014 umožnila Rusku konflikt výrazně eskalovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2022 18:25 Reaguje na Dalibor Motl
Netušil jsem, že lev je podobný myši.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2022 18:35 Reaguje na Dalibor Motl
To je asi velmi hluboký omyl, protože příčina války je úplně jiná a snějakým plynem nebo Rakouskem nic společného nemá.
Rusko má mentalitu Hordy a VŽDYCKY dávalo maximální prostředky na zbrojení.
Dokázalo už v roce 1941 postavit nejmohutnější a nejlépe vyzbrojenou armádu světa pro útok na Evropu, dokázalo silou obsadit půlku Evropy, dnes se cítí silné na anexi minimálně původních držav.
Naše jednoznačná vina je pouze v tom, že jsme mu nedali pošňupáku už při napadení Krymu a Donbasu.
Dnes až zoufale riskujeme třetí sv. válku, právě nicneděláním.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

30.3.2022 07:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Jste jak kolovrátek. ten problém je mnohem složitější, vykládat o mentalitě je dost mimo, když mezi obyvateli Ruska, Běloruska i Ukrajiny jsou rozdíly asi jako mezi východními a západními Němci .
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.3.2022 09:47 Reaguje na Milan Dostál
Ano, ta věčná překrucování je únavné číst a argument s mentalitou je nesmysl. Jen dodám, že mezi mentalitou vých. a záp. Němců dost rozdíl je. Ale na kraviny se spojit dovedou na rozdíl od jiných národů, to umí.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

30.3.2022 10:16 Reaguje na Jarka O.
Jasně něco je dáno výchovou, prostředím apod., ale pan Hanzl má na mysli nějaké genetické předpoklady a to je v tomto případě mimo, ještě do toho plete Mongolsko. Rozlišuje lidi na druhy a to dost smrdí rasismem.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

30.3.2022 12:03
Ano pane Havránku, asi každému došlo, že ekologie na Ukrajině a tím pádem i v celé Evropě (jakož i klima celé planety), dostává pořádně "na frak". Od začátku války postrádám zásadní a hlasité odsouzení Ruska za jím působené ekologické škody na Ukrajině, které by vyjádřily jindy tak průbojné a ukřičené evropské ekologické organizace. Grétka nestojí na náměstí s transparentem odsuzujícím zločin proti klimatu páchaný Ruskem na Ukrajině. Ekologičtí aktivisté hlasitě, viditelně a celoevropsky neprotestují před ruskými ambasádami. Nezaznamenala jsem požadavek ekologických organizací na to, aby Rusko bylo donuceno zaplatit Ukrajině sanaci ekologických škod způsobených válkou.
Místo toho se dohadujeme, jak moc uhynul Green Deal, že se zpomalí pokrok zeleného šílenství a řidiče už zase začínají šikanovat posedávači na silnicích. Marně přemýšlím, jak napsat názor, a neurazit.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

30.3.2022 15:11 Reaguje na Marcela Jezberová
Ekologie nikoho nezajímala a nezajímá při dalších konfliktech, tak proč by měla na Ukrajině. Možná si ti co v EU rozhodují a mají nějaký rozum, i oddechli, protože mají důvod z Green Dealu trochu vycouvat.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist