https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rustu-salatu-pomahaji-v-brnenskych-dolnich-herspicich-sumecci-africti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Růstu salátů pomáhají v brněnských Dolních Heršpicích sumečci afričtí

17.8.2021 01:57 | BRNO (ČTK)
Sumeček africký. Ilustrační foto
Sumeček africký. Ilustrační foto
Foto | Intan PH / Wikimedia Commons
Ve skleníku o rozloze 3000 metrů čtverečních naproti rodinným domům v brněnské městské čtvrti Dolní Heršpice rostou tisíce listových salátů. Pěstují se vertikálně, v osmi patrech nad sebou, po celý rok. Vedle v místnosti žijí v kádích sumečci afričtí, oba systémy jsou propojené hadičkami a trubkami a vzájemně se doplňují. Ryby poskytují živiny rostlinám a ty svými kořeny čistí vodu, která do kádí cirkuluje. Akvaponická farma je zatím hotová ze třetiny, kompletní bude za rok, řekl ČTK šéf společnosti Future Farming Michal Fojtík.
 

Na okraji prvního skleníku je rybí hospodářství, o které se stará automatizovaný systém. Měří parametry vody a řídí čerpadla tak, aby ryby žijící v pěti kádích byly spokojené a přijímaly potravu. "Chováme sumečka afrického, protože jsme ve skleníku, kde je vyšší teplota a voda má 26 až 30 stupňů Celsia. Třeba chov pstruha by byl neekonomicky, vodu bychom neustále museli chladit. Sumečci také rychle rostou a proti pstruhovi se jich na jednotku vody vejde čtyřikrát víc," sdělil Fojtík.

V nádržích neustále cirkuluje voda a jejich objem se jednou za hodinu celý vymění. "Pryč odtéká voda se všem nečistotami a vyplavuje zároveň zplodiny metabolismu ryb. Kontaminovaná voda odchází k filtrační kaskádě, která má několik druhů filtrů. První dva se starají o to, aby odfiltrovaly veškeré pevné částice z vody. Ty se hromadí v jímkách a mohou sloužit třeba k výrobě hnojiva. Voda se vyčistí a vrací zpět do oběhu. Část bez pevných částic putuje do biologického filtru, kde se složité látky rozdělí na jednoduché, vhodné pro hnojivo rostlin, které je zcela přírodní," popsal.

Rostliny pěstují ve vodě, bez jakékoliv hlíny. "Semínka sázíme do grodanových kostiček, které umožňují vzlínání vody a prorůstání kořenů do vody. Díky tomu, že voda, jež se vrací k rybám, protéká obrovským množstvím kořenů, je čistá jako v řece v pralese," dodal Fojtík. Jeden skleník má 300 000 pěstebních pozic, v současnosti je plný asi z poloviny. Společnost se chystá na přeměnu ze zkušebního provozu na ostrý.

Saláty z akvaponické farmy si lidé zatím mohou pořídit v menších specializovaných prodejnách nebo je dostanou na talíř v některých restauracích. "Naše sklizeň je jiná než v tradičním zemědělství, kde saláty vyrostou všem ve stejnou dobu a množství může ovlivnit sucho, kroupy a podobně. Můžeme pěstovat celoročně a rostlinku vydáme i s kořenovým valem, čímž vydrží čerstvá dvakrát déle. Jednáme se supermarkety stylem, abychom určovali cenu. Ze začátku se jim to moc nelíbilo, ale trend zvyšování kvality potravin a zájem o pěstování, které neničí životní prostředí, je na naší straně," řekl.

Podle Fojtíka je zájem o produkty z akvaponické farmy obrovský a bylo by třeba dokončit skleníky mnohem rychleji. Tím, že jsou produkty přírodní a čisté, je o ně zájem také z farmaceutického nebo kosmetického průmyslu. "Největší rizika jsou v lidské chybě, která se může projevit až za pár dnů. Snažíme se to eliminovat senzorickým a monitorovacím systémem. Dalším rizikem jsou škůdci, nemoci nebo plísně. Nemůžeme používat chemii nejen proto, že chceme být čistí, ale také protože antibiotika u ryb mohou ublížit rostlinám a herbicidy na rostlinách zase rybám," uvedl.

Polorozbité skleníky proměňuje společnost na moderní farmu od loňského roku. "Nechal jsem se inspirovat v Kalifornii, kde jsem narazil na dva kluky, kteří dělali jednoduchou akvaponii. Bylo to komunitní a moc se mi to zalíbilo. Po návratu jsem nenašel, že by se tím někdo v Česku zabýval. Od roku 2014 jsem tuhle myšlenku rozvíjel a na jižní Moravě našel i vědeckou komunitu, třeba z ústavu CzechGlobe nebo Mendelovy univerzity, se kterou jsem na vzniku farmy spolupracoval. Akvaponie je ale spojení recirkulačního chovu ryb a hydroponie, což třeba v Nizozemsku funguje 40 let," řekl.

V Dolních Heršpicích je hotový první skleník s vlastní rybí technologií. Druhý skleník je po rekonstrukci a před instalací speciální technologie. Se třetím skleníkem jej spojuje hala, kde v budoucnu budou další kádě se sumečky. Třetí skleník zatím připomíná staveniště. Náklady celé farmy činí 150 milionů korun a plně obsluhovat ji zvládne 20 lidí. Jednou z možností budoucího rozvoje je využití robotů nebo dronů. Kromě salátů tam budou růst také bylinky a microgreens. Farma je projektovaná na kapacitu 720 tun zeleniny a 320 tun ryb ročně.

Future Farming provozuje farmu také v Kalech na Brněnsku, kde vzniklo i vědecko-výzkumné centrum, a připravuje stavbu vertikální farmy v blízkosti Bratislavy. Akvaponické farmy zatím v České republice nejsou příliš rozšířené. Akvaponii se věnují například v Přáslavicích u Olomouce, kde chovají pstruhy a jesetery, i tam pomáhají brněnští vědci.


reklama

 
Klára Vašíčková
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

17.8.2021 07:27
Lze jenom pochválit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.8.2021 07:29
Future farming se rozjíždí ve velkém stylu, má taky z dluhopisů napůjčováno vysoké částky. Bude tam hop anebo trop, její majitelé se buď stanou miliardáři nebo tuneláři.
Každopádně v takovém pěstování je budoucnost, v praxi mi ale zatím vychází vysoké výrobní náklady a aby byly takové provozy životaschopné, je tak třeba neustále provozní náklady co nejvíc snižovat maximálním využíváním růstové plochy a objemu nádrží.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist