Rybníky dokážou vytvořit dostatek potravy pro ryby, vyplývá z výzkumu
22.8.2025 01:04 | ČESKÉ BUDĚJOVICE
(ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
"Sleduji to, jak rybníky v naší kulturní krajině fungují. Jak bychom je mohli zplešovat a mohly nám i do budoucna sloužit dobře. Hospodaření na rybnících je s horšími klimatickými podmínkami stále náročnější. Navíc rybníky jsou plné živin, které se do nich dostávají z okolí," uvedla vědkyně.
Podle ní by ryby rostly i bez přidaných krmiv. Ale musel by se snížit počet ryb v rybníku, protože v přirozeném prostředí se nestačí vytvořit tolik potravy. "I vánočního kapra lze odchovat na přirozené stravě. Ale těch ryb v rybníku musí být výrazně méně," uvedla.
Dodala však, že nezastupitelný je lidský zásah při údržbě prostředí rybníka. "Pomalu by zarostl a v podstatě zanikl. Člověk se o něj musí starat, pravidelně vysíkat rákosí a také manipulovat s hladinou, když je sucho nebo naopak povodně. Snažíme se najít rovnováhu mezi tím, aby rybník mohl fungovat s minimem zásahů, ale aby stále také přinášel benefit pro rybáře, kteří se o něj starají. Aby to byla win - win situace prospěšná pro všechny strany," řeka devětadvacetiletá badatelka.
Cena, kterou obdržela, je určena pro vědce do 35 let, jejichž projekty přispějí k rozvoji oboru. "Ocenění si velmi vážím. Vnímám ho jako potvrzení, že má smysl hledat cesty, jak dělat věci jinak a lépe. Motivuje mě pokračovat ve výzkumu, který propojuje péči o krajinu s každodenní praxí, a přispívat k tomu, aby hospodaření v krajině bylo udržitelnější a šetrnější vůči přírodě," dodala.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Rybníky na Pardubicku měly méně vody, kormoráni lovili rybí násady
Rybáři na Chomutovsku mají podezření na týrání zvířat, kapry našli v boxu v autě
Rybník Dlouhý v Lanškrouně se začne napouštět. Trávu v něm zlikvidují amuřiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
MU
Michal Ukropec
22.8.2025 08:18Chov kapra bez příkrmu? A co Český kapr z Ivančic? Ing. Gella z Vodňan tam má spolužáky. Takže nic nového pod sluncem. Ale kdyby byl článek obsáhlejší, byl bych rád, jelikož bych si osvěžil paměť.
Odpovědět
MU
MU
Michal Uhrovič
22.8.2025 10:16 Reaguje na Michal UkropecPohořelický kapr není chuťově úplně dobrý, a ani pstruch z Pohořelic není nic moc. Ochutnal jsem kapry z Vysočiny a to bylo jiné masíčko. Pstruhy chované v čísté vodě jsou úplně jiná liga.
Velkochovy v Pohořelicích neprodukují kvalitu, ale kvantitu. Ekonomicky to zatím funguje
Odpovědět
Velkochovy v Pohořelicích neprodukují kvalitu, ale kvantitu. Ekonomicky to zatím funguje
DF
Daniel Fiala
22.8.2025 12:46 Reaguje na Michal Uhrovičekonomicky? ... dokud jim to nechcípne celé viz Nesyt 2018 nebo skoro celé, viz Pohořelice 2025. Ale třeba mají pojistku nebo daňového poplatníka, kdo ví.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
23.8.2025 08:21 Reaguje na Michal UhrovičČeský kapr by měl být bez příkrmu.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
22.8.2025 12:11 Reaguje na Michal UkropecV článku je odkaz na profil holčiny na JČU, na kterém jsou k dispozici i její práce.
Odpovědět
MU
MU
Michal Ukropec
23.8.2025 08:33 Reaguje na Michal UkropecPrávě jsem zkouknul střevličku. Dobrý.
Odpovědět
pk
pepa knotek
22.8.2025 08:47Peníze jsou až na prvním místě a pak to podle toho dopadá - basa piv ve vodě, vysmátí rybáři na břehu, rybník zdevastovaný přikrmováním, voda plná sinic, na plážích kde se dříve koupaly děti se dnes koupou psi.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
22.8.2025 09:21 Reaguje na pepa knotekrealita mnoha rybníků. Na Jižní Moravě už se skoro v žádném rybníku nevykoupete. Buď prudí rybáři nebo je tam splašková voda
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.8.2025 11:47Myslím, že je to standardní součást výuky na rybářských školách, kde a kolik násady bez příkrmu, s příkrmem...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.8.2025 09:02 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak. A bude to, díky staletým zkušenostem s chovy kaprů docela přesně spočítáno a vyčísleno, jak se to rybáři ekonomicky vyplatí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.8.2025 12:36ale jo, stejně, jako mají hospodářské lesy kromě funkce produkční i funkci rekreační, mají tuto funkci deklarovány i (některé) vodní nádrže a měly by ji mít jasně deklarovanou i rybníky. přece jenom, chceme v krajině jen odporné překrmené přerybněné stoky (a mmch, jak výše v diskusi zmíněno, produkující poměrně hnusné rybí maso), nebo něco do čeho se neštítíme aspoň zkraje léta vlézt?
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.8.2025 12:37 Reaguje na Lukas B.a doplňuji, nepřerybněný rybník je údržba krajiny. a jsou-li dotace na remízky, na sekání...
Odpovědět
ss
smějící se bestie
22.8.2025 12:41 Reaguje na Lukas B.Tak ono to všechno začíná tím, že nejsou rybníky pravidelně čištěny/odbahňovány, no !
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.8.2025 12:44Před několika roky jsem se bavil s hospodářem soukromého rybářství s cca
250 ha rybníků o tom příkrmu a hospodaření. Řekl mi, že chtěli omezit
růst rákosí zvýšenou obsádkou amurů, aby se zvětšila volná vodní plocha
k chovu ryb. Výsledek? Zakázáno ochranáři jako hnízdiště ptactva. Chtěli
bagrovat bahno. Výsledek problém s likvidací a tak to udělali na úkor
vodní plochy jeho nahrnutím ke břehům a vytvoření ostrůvků. Výtěžnost
při zvýšené predaci( prosazované ochranáři) je nutí navýšit stavy tak,
aby nakrmili i predátory a neměli za dva roky po vysazení v rybníku jen
pár ryb. Takže jich vysadí více i pro ty predátory a musí je krmit, aby
nehladověly. Pokud je ale predace nižší, než odhadována, tak je voda
přerybněna. Ono odhadnout velikost obsádky je v takových podmínkách umění
a ne vždy to odhadnou správně. Pro ekonomický výsledek je důležité mít
ve vodě raději ryb více a krmit, než nekrmit a mít tam ryb pouze tolik,
že se uživí přirozeně. Přirozený přírůstek kolísá v závislosti na rozvoji
přirozené potravy a když je malý, tak je malý i přírůstek a tak ho je
dobré podpořit příkrmem, aby nečekali na tržní rybu dvakrát déle. Ono
je rozdíl za deset let odchovat třikrát tržní rybu pomocí příkrmu a nebo pouze dvakrát na přirozené potravě. Je to jako s přírůstkem hovězího ve chlévě a nebo pouze na pastvě. Navíc zákazník požaduje rychle narostlou
rybu s méně nahromaděnými škodlivinami. Čím déle ryba roste, tím má
z přirozené potravy v sobě více škodlivin na rozdíl od certifikované
potravy umělé. Je to opět jako u zvířat v zajetí u kterých hlídáte
nezávadnost potravy a nebo zvířat na volnosti, kde se nažerou třeba
u cest, skládek a na chemií ošetřených plochách. Snění o ekonomickém
přírodním chovu je možné pouze tehdy, když bude kilo kapra za 500 Kč
a třeba pstruha za tisíc Kč. Koupí si ty ryby kdo? Ta vyznamenaná
slečna a nebo pouze ministr s platem 200 000 Kč?
Odpovědět
250 ha rybníků o tom příkrmu a hospodaření. Řekl mi, že chtěli omezit
růst rákosí zvýšenou obsádkou amurů, aby se zvětšila volná vodní plocha
k chovu ryb. Výsledek? Zakázáno ochranáři jako hnízdiště ptactva. Chtěli
bagrovat bahno. Výsledek problém s likvidací a tak to udělali na úkor
vodní plochy jeho nahrnutím ke břehům a vytvoření ostrůvků. Výtěžnost
při zvýšené predaci( prosazované ochranáři) je nutí navýšit stavy tak,
aby nakrmili i predátory a neměli za dva roky po vysazení v rybníku jen
pár ryb. Takže jich vysadí více i pro ty predátory a musí je krmit, aby
nehladověly. Pokud je ale predace nižší, než odhadována, tak je voda
přerybněna. Ono odhadnout velikost obsádky je v takových podmínkách umění
a ne vždy to odhadnou správně. Pro ekonomický výsledek je důležité mít
ve vodě raději ryb více a krmit, než nekrmit a mít tam ryb pouze tolik,
že se uživí přirozeně. Přirozený přírůstek kolísá v závislosti na rozvoji
přirozené potravy a když je malý, tak je malý i přírůstek a tak ho je
dobré podpořit příkrmem, aby nečekali na tržní rybu dvakrát déle. Ono
je rozdíl za deset let odchovat třikrát tržní rybu pomocí příkrmu a nebo pouze dvakrát na přirozené potravě. Je to jako s přírůstkem hovězího ve chlévě a nebo pouze na pastvě. Navíc zákazník požaduje rychle narostlou
rybu s méně nahromaděnými škodlivinami. Čím déle ryba roste, tím má
z přirozené potravy v sobě více škodlivin na rozdíl od certifikované
potravy umělé. Je to opět jako u zvířat v zajetí u kterých hlídáte
nezávadnost potravy a nebo zvířat na volnosti, kde se nažerou třeba
u cest, skládek a na chemií ošetřených plochách. Snění o ekonomickém
přírodním chovu je možné pouze tehdy, když bude kilo kapra za 500 Kč
a třeba pstruha za tisíc Kč. Koupí si ty ryby kdo? Ta vyznamenaná
slečna a nebo pouze ministr s platem 200 000 Kč?
DF
Daniel Fiala
22.8.2025 13:05 Reaguje na Břetislav Machačeknemáte pravdu! rychlý je tuk z cukrů pšenice a ne svalovina z proteinů dafnií! Převážná většina rizikových látek je lipofilních, čili se přednostně hromadí v tuku. A ano, abyste neslovíčkařil, tak 5-ti letý sval je více zatížen než sval 1,5 r. Němci preferují kapr do 2 kg ("mladý sportovec").
A proto se taky musí vánoční kapr nechat "vyvětrat" na sádkách, než jde na prodej, protože smrad z bahna je zásadní překážkou v konzumaci.
A nakonec si srovnejte v ČR výtěžnost na hektar dnes a před 30 lety. Ve statistickém průměru zvítězila maximalizace i za cenu ztrát.
Ano, rozumný majitel/hospodář rybníka dokáže vodu i zlepšit, ale zkuste je spočítat. A naopak nerozumný rekreační lovec/hospodář podlehne tlaku členstva na fotečky chyť/pusť apod. zvrácenosti a zdevastuje tůň, říční rameno z čiré vody+makrifyta na zelenou kaši sinic.
Odpovědět
A proto se taky musí vánoční kapr nechat "vyvětrat" na sádkách, než jde na prodej, protože smrad z bahna je zásadní překážkou v konzumaci.
A nakonec si srovnejte v ČR výtěžnost na hektar dnes a před 30 lety. Ve statistickém průměru zvítězila maximalizace i za cenu ztrát.
Ano, rozumný majitel/hospodář rybníka dokáže vodu i zlepšit, ale zkuste je spočítat. A naopak nerozumný rekreační lovec/hospodář podlehne tlaku členstva na fotečky chyť/pusť apod. zvrácenosti a zdevastuje tůň, říční rameno z čiré vody+makrifyta na zelenou kaši sinic.
BM
Břetislav Machaček
22.8.2025 17:06 Reaguje na Daniel FialaPokud je přítok rybníka splaškotokem, což je už dnes zcela běžné, tak voda a bahno obsahuje škodliviny. Čím déle v nich ryba žije a krmí se potravou vzniklou z těch nanesených sajrajtů, tak se jich v rybě více nahromadí. Pokud tam ale žije pouze poloviční dobu a žere většinou dodané nezávadné
krmivo, tak má škodlivin v těle zákonitě méně. Víte proč
mají třeba dravé ryby v těle více škodlivin, než stejně
staré ryby býložravé? No protože se v nich hromadí ty
škodliviny z přirozené potravy dravců a těmi jsou ryby
a ne laboratorně hlídané granule jako v akvakulturách.
Osobně třeba ryby z nížinných řek nekonzumuji a vůbec
už dravce. Ano, z jedné ryby a ani deseti neumřu, ale
proč pokoušet osud? Rozbory svaloviny ryb dopadají dobře
pouze proto, že se normy poněkud zmírnily, ale přesto
to je mnohde na pováženou a někde se konzumace zvláště
starých ryb nedoporučuje. Jinak některé sajrajty se sice
vážou na tuky v rybách, ale jiné na svalovinu a těch se
ryba nezbaví ani sádkováním. Sádkování není až tak o
zbavení bahenního pachu, ale o zbavení těch tuků, které
nejsou pro konzumenty žádoucí. U čerstvě ulovené ryby
se tuku zbavuji ořezem pro slepice a lovím k jídlu ryby
pouze ze štěrkoven v mém okolí. Bohužel ty ryby se na
"hladové" štěrkovně bez příkrmu rybáři neobejdou a bez
něho kdysi hladoví kapři brali místo candátů na mrtvé
rybičky.
Odpovědět
krmivo, tak má škodlivin v těle zákonitě méně. Víte proč
mají třeba dravé ryby v těle více škodlivin, než stejně
staré ryby býložravé? No protože se v nich hromadí ty
škodliviny z přirozené potravy dravců a těmi jsou ryby
a ne laboratorně hlídané granule jako v akvakulturách.
Osobně třeba ryby z nížinných řek nekonzumuji a vůbec
už dravce. Ano, z jedné ryby a ani deseti neumřu, ale
proč pokoušet osud? Rozbory svaloviny ryb dopadají dobře
pouze proto, že se normy poněkud zmírnily, ale přesto
to je mnohde na pováženou a někde se konzumace zvláště
starých ryb nedoporučuje. Jinak některé sajrajty se sice
vážou na tuky v rybách, ale jiné na svalovinu a těch se
ryba nezbaví ani sádkováním. Sádkování není až tak o
zbavení bahenního pachu, ale o zbavení těch tuků, které
nejsou pro konzumenty žádoucí. U čerstvě ulovené ryby
se tuku zbavuji ořezem pro slepice a lovím k jídlu ryby
pouze ze štěrkoven v mém okolí. Bohužel ty ryby se na
"hladové" štěrkovně bez příkrmu rybáři neobejdou a bez
něho kdysi hladoví kapři brali místo candátů na mrtvé
rybičky.
JP
Jaroslav Pokorný
22.8.2025 17:11 Reaguje na Břetislav MachačekA kapr do 2 kg je taková "Tvwiggy", velká hlava a samá kost. Když už kapra, tak alespoň 4 kg.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
27.8.2025 15:36 Reaguje na Jaroslav PokornýVelká hlava a samá kost je tehdy, když ryba hladoví. Třeba v málo úživných vodách, kde zrovna nejsou predátoři, kteří by ty hladovějící ryby lovili. Například v osamocených tůních.
Ale když má ryba dost krmení, tak by to mělo být i u malých ryb s tou hlavou a kostmi naopak. Přirozeně s limitem, jaký to je druh ryby.
Odpovědět
Ale když má ryba dost krmení, tak by to mělo být i u malých ryb s tou hlavou a kostmi naopak. Přirozeně s limitem, jaký to je druh ryby.
RP
Radim Polášek
25.8.2025 09:06 Reaguje na Břetislav MachačekHm, jsem jednou koupil kolem vánoc naporcovaného kapra z Polska. Asi z nějakých jejich jezer, evidentně nevyhladověný jako naši kapři v sádkách a maso s množstvím tuku. proti našim kaprům vyhladověným v sádkách královské jídlo a velmi chutné.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.8.2025 11:15 Reaguje na Daniel FialaKoukám, že pán bude velký "znaleců". Unikli vám dvě zásadní věci. Kapr se v sádkách samozřejmě nečistí od nejakého smradu z bahna pocházejícího z povrchu těla.. Ten pobyt v sádkách ( v čisté vodě bez potravy) slouží hlavně k vyprázdní jejich trávicího systému. Tím, že se odstraní zbytky potravy ( ryba se vyčistí) se odstraňují ty nepříjemné pachy nebo chutě bahna.
No a na vodních plochách se systémem chyť a pusť není zásadní počet ryb ale jejich velikost. To znamená, že je žádoucí spíš menší počet větších ryb. Tento přístup tedy asi těžko devastuje vodní plochy. No a pokud to jsou plochy kde se tímto způsobem intenzivně chytá tak je pro majitele zásadní aby byla voda čistá proto, že k smradlavé vodě žádné rybáře nedostane. Zvrácenost je hlavně pomlouvat a na to budete asi expert.
Odpovědět
No a na vodních plochách se systémem chyť a pusť není zásadní počet ryb ale jejich velikost. To znamená, že je žádoucí spíš menší počet větších ryb. Tento přístup tedy asi těžko devastuje vodní plochy. No a pokud to jsou plochy kde se tímto způsobem intenzivně chytá tak je pro majitele zásadní aby byla voda čistá proto, že k smradlavé vodě žádné rybáře nedostane. Zvrácenost je hlavně pomlouvat a na to budete asi expert.
DF
Daniel Fiala
27.8.2025 14:10 Reaguje na Jarek SchindlerStřevo se vyprázdní za pár dnů, zápach potřebuje víc. Někomu to nevadí tolik, ale pro vánoční prodej = sváteční kuchaři+rodiny, které mají kapra 1x ročně a jsou citlivější/cimprlich je to rozhodující překážka v prodeji/koupi. Na sádkách je vánoční kapr týdny. Nejen kvůli distribuci, ale právě kvůli chuti. Když spěcháte stáhnete kůži, ale to se u poloviny domácností nědělá kvůli pracnosti, byť v posledních letech roste % za příplatek na ulici. Čím méně tučný kapr, tím méně při shodném režimu sádkování "smrdí". Propálí se hlavně tuk. Optejte se na prvních sádkách, která potkáte.
Ad chyť pusť: máte pravdu, že cíl = méně ks a velkých. Teoreticky. Ale "zelenatost" vody není o počtu úst, ale o celkové kapacitě planktonofágů a hlavně o fosforu, který se v tomto režimu pouze recykluje v nádrži/rybníce/tůni a tedy kumuluje (i nebesáky mají přísun P). To vede postupně přes ztrátu makrofyt (ano, kapr ne potravou, ale snížením světla/zvířením sedimentu, ale amur přímo, proto toltolobik/ec), zákal sedimentů, vegetační zákal až k sinicovému květu. Máte paradoxně pravdu, že smrad nikdo z nich nechce, ale přání nestačí, bohužel pro ten smutný výsledek dělají v potravním řetězci všechno. Viděl jsem těch závodních a prestižních revírů několik a děláme samozřejmě analýzy. Trajektorie od vody čiré (málo zarybněné) k zákalu, přes intenzivnější fytoplankton, až sinicím je železné pravidlo. Ano existují výjimky, ale právě ony potvrzují pravidlo. Plus se celkově všechny vody ohřívají a málokdo chce povolit/slevit.
Odpovědět
Ad chyť pusť: máte pravdu, že cíl = méně ks a velkých. Teoreticky. Ale "zelenatost" vody není o počtu úst, ale o celkové kapacitě planktonofágů a hlavně o fosforu, který se v tomto režimu pouze recykluje v nádrži/rybníce/tůni a tedy kumuluje (i nebesáky mají přísun P). To vede postupně přes ztrátu makrofyt (ano, kapr ne potravou, ale snížením světla/zvířením sedimentu, ale amur přímo, proto toltolobik/ec), zákal sedimentů, vegetační zákal až k sinicovému květu. Máte paradoxně pravdu, že smrad nikdo z nich nechce, ale přání nestačí, bohužel pro ten smutný výsledek dělají v potravním řetězci všechno. Viděl jsem těch závodních a prestižních revírů několik a děláme samozřejmě analýzy. Trajektorie od vody čiré (málo zarybněné) k zákalu, přes intenzivnější fytoplankton, až sinicím je železné pravidlo. Ano existují výjimky, ale právě ony potvrzují pravidlo. Plus se celkově všechny vody ohřívají a málokdo chce povolit/slevit.
JP
Jaroslav Pokorný
22.8.2025 17:09 Reaguje na Břetislav MachačekNapsal jste to se znalostí věci. Když jsme kdysi měli krávu a žila "ekologicky", tj v létě se hlavně pásla, dostala hrníček šrotu, "sportovala" - tj. tahala vůz i pluh - tak takové krávy vydržely i 20 let, ale když po otelení dojila 12 l, tak to byl výkon. Jinak v průměru dala nějakých 8 l. V zimě dostávala trochu sena, ale hlavně "řezaňku" - teď už mladí zemědělci nevědí, co to bylo. Sláma, pořezaná na kousky, zalitá teplou vodou, do toho nastrouhaná krmná řepa a hrníček šrotu. Teď už krávy mají jednotné "futro" - siláž a senáž. A několik kg jadrného, a pak dávají 30 i více l denně, rekordmanky i více. Ale dožívají se nějakých 5 let.
Když jsem choval králíky, pak vykrmit je na pekáč, tj. nějakých 2,5 kg, pouhou trávou, tak to trvalo půl roku. Ale byli "levní", protože vlastní práce se nepočítala. Když na Slovensku jedno JRD koupilo z Itálie systém chovu králíků a museli je krmit granulemi, tak králíci byli tak drazí, že je zase vyváželi. Ale takový králík byl vykrmený za 2 měsíce. A je rozdíl, zda za rok vyprodukujte z dané plochy králíků 6, nebo jen 2. A stejné to je s brojlery. Doma jsme je nikdy za 2 měsíce nevykrmili.
Takže jak píšete, můžeme mít ryby "ekologické", ale pak budou drahé. Viděl jste video, jaký velkochov tilápií mají v Egyptě? My jsme proti nim žabaři.
Odpovědět
Když jsem choval králíky, pak vykrmit je na pekáč, tj. nějakých 2,5 kg, pouhou trávou, tak to trvalo půl roku. Ale byli "levní", protože vlastní práce se nepočítala. Když na Slovensku jedno JRD koupilo z Itálie systém chovu králíků a museli je krmit granulemi, tak králíci byli tak drazí, že je zase vyváželi. Ale takový králík byl vykrmený za 2 měsíce. A je rozdíl, zda za rok vyprodukujte z dané plochy králíků 6, nebo jen 2. A stejné to je s brojlery. Doma jsme je nikdy za 2 měsíce nevykrmili.
Takže jak píšete, můžeme mít ryby "ekologické", ale pak budou drahé. Viděl jste video, jaký velkochov tilápií mají v Egyptě? My jsme proti nim žabaři.
BM
Břetislav Machaček
23.8.2025 10:23 Reaguje na Jaroslav PokornýS tou ekologicky udržitelnou produkcí je to ve všem stejné.
EKO a BIO vánoční kapr by byl pouze pro VIP stejně, jako
jsou dnes produkty z EKO a BIO farem a stejně drahé bude
i to dříví z výběrové těžby EKO lesů. Jeden strom ze sta
vhodný pro pilařskou výrobu je něco jiného, než 90%
stromů z hospodářské monokultury těžených strojně a plošně.
To EKO a BIO snění je pouze pro hrstku vyvolených a zbytek
je odkázán na neekologickou klasickou produkci. Jinak máte
stejné poznatky a zkušenost jako já, který nesní o tom
návratu o stovky let nazpět, protože je to utopické.
Odpovědět
EKO a BIO vánoční kapr by byl pouze pro VIP stejně, jako
jsou dnes produkty z EKO a BIO farem a stejně drahé bude
i to dříví z výběrové těžby EKO lesů. Jeden strom ze sta
vhodný pro pilařskou výrobu je něco jiného, než 90%
stromů z hospodářské monokultury těžených strojně a plošně.
To EKO a BIO snění je pouze pro hrstku vyvolených a zbytek
je odkázán na neekologickou klasickou produkci. Jinak máte
stejné poznatky a zkušenost jako já, který nesní o tom
návratu o stovky let nazpět, protože je to utopické.
RP
JP
Jaroslav Pokorný
25.8.2025 22:32 Reaguje na Břetislav MachačekMy obdivujeme bohatost pralesů. Ale jednou jsem četl, že z 1 ha pralesa se vytěží max. 3 stromy požadovaných stromů. Ostatní že je odpad, který se ovšem dá využít třebas na stavební desky. Proto se pralesy likvidují ve prospěch plantáží.
A také, což bylo zajímavé, ta úživnost pralesa pro domorodce, kteří v podstatě snědí vše, co se jen sníst dá, je tak nízká, že jeden kmen, spíše velkorodina o 20 - 30 členech, migruje na ploše až 50x50 km. Jistě se ta území jednotlivých kmenů prolínají - pokud tam k snědku toho nacházejí dostatek. Pokud se neurodí, řeší to války. V pralese je sice hodně všelijakých druhů, ale ve velice malé koncentraci. Na rozdíl od pole, kde je jeden druh (a pár "plevelů"), ale až 8 tun cílového produktu.
Odpovědět
A také, což bylo zajímavé, ta úživnost pralesa pro domorodce, kteří v podstatě snědí vše, co se jen sníst dá, je tak nízká, že jeden kmen, spíše velkorodina o 20 - 30 členech, migruje na ploše až 50x50 km. Jistě se ta území jednotlivých kmenů prolínají - pokud tam k snědku toho nacházejí dostatek. Pokud se neurodí, řeší to války. V pralese je sice hodně všelijakých druhů, ale ve velice malé koncentraci. Na rozdíl od pole, kde je jeden druh (a pár "plevelů"), ale až 8 tun cílového produktu.
JS
Jarek Schindler
25.8.2025 23:44 Reaguje na Jaroslav PokornýOna je trochu směšná představa, že se ty tropické pralesy těží stejně jako lesy u nás. Určitě tam nejde o hromasdy dřeva na pořez. Co vím tak se hledají určité dřeviny a ty se potom prodávají v lepším případě po polenech nebo třeba taky na kila. Ale taky se třeba prodávají i pilihy a cena může jít přes 2 mil. Kč za kg. ( Agarové dřevo)
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
27.8.2025 10:36 Reaguje na Jarek SchindlerTo souhlasím. Ale když se vytěží jeden strom, tak se zdevastuje široké okolí kolem. A těžaři rozhodně k tomu strmu nedělají cestičku, ale pořádnou "dálnici", kudy projedou těžké kamiony. No a když už je tam silnice, tak se tam hned udělá plantáž.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
23.8.2025 11:09 Reaguje na Jaroslav PokornýEKOBIO znamená stravovat se jako pračlověk.Sběrač,lovec,první zemědělci.Není to tak dlouho co ze začal do soli přidívat jod.Do té doby v některých lokalitách měli lidí a zvířata EKOBIOvole.Strumu.U nás občas u kozlat...... a fluorizace .Potkal jsem v mládí v Rumunsku překrásné dívky s úplně zkaženýma EKOBIOzubama.A dlouho se s kolegy z Německa bavíme o návratu těchto karencí,ale není vhodné o tom moc mluvit.Lid si to nepřeje,prostý.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.8.2025 17:32 Reaguje na Emil BernardyJe to tak. Moje teta tu strumu z EKOBIO stravy měla
a nakonec i rakovinu, takže ke zdraví to nepřispělo.
Hnůj v Jeseníkách nosila na pole v putnách na zádech
a až později strýc na pole natáhl lanovku. Dnes jsou
ta pole zalesněná a jejich produkci nahradila pole
hnojená umělými hnojivy a postřikována chemií. Ten
úbytek polí na novou EKOBIO produkci vyvolá pouze
intenzivnější pěstování potravin na tom zbytku. Ty strumy už ale nikdo nemá a rakovinu se daří léčit
na rozdíl od EKOBIO minulosti. Když teta přišla do
Jeseníků po válce, tak říkala, že Sudeťáci měli
"vole" snad všichni, protože tam jód nikde nebyl
na rozdíl od Karvinska odkud tam přišli a kde byl nejen v důlních vodách, ale taky ve studních.
Odpovědět
a nakonec i rakovinu, takže ke zdraví to nepřispělo.
Hnůj v Jeseníkách nosila na pole v putnách na zádech
a až později strýc na pole natáhl lanovku. Dnes jsou
ta pole zalesněná a jejich produkci nahradila pole
hnojená umělými hnojivy a postřikována chemií. Ten
úbytek polí na novou EKOBIO produkci vyvolá pouze
intenzivnější pěstování potravin na tom zbytku. Ty strumy už ale nikdo nemá a rakovinu se daří léčit
na rozdíl od EKOBIO minulosti. Když teta přišla do
Jeseníků po válce, tak říkala, že Sudeťáci měli
"vole" snad všichni, protože tam jód nikde nebyl
na rozdíl od Karvinska odkud tam přišli a kde byl nejen v důlních vodách, ale taky ve studních.
JP
Jaroslav Pokorný
25.8.2025 22:35 Reaguje na Břetislav MachačekMůj dědeček, naroz. 1887, říkával, že teprve když se začaly práškovat pole, že přestala bída. Ale ještě moji rodiče měli za I. republiky bídu, ba i hladu okusili.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.8.2025 09:00Tak záleží jakou má rybář na ten rybník smlouvu, případně jak vysoký platí nájem za rybník.
Logicky když se rybník přikrmuje, tak těch ryb rybář odchová víc. Perpeetum mobile neexistuje ani v přírodě ani pro energii ani pro hmotu, produkce rybníka pouze z přírodních zdrojů, které se tam objeví z materiálu dna a z přítoků bude vždy menší než když se tam objeví další vstup z přikrmování.
A to produkce i hmoty - masy ryb i energie - celkový obsah živin i energetický obsah v té mase ryb. Obojí bude větší, i když při přikrmování bude maso ryb o něco méně kvalitnější, co se týká živin i možná energie.
A pokud někdo chce tlačit na nějaký "přírodní" způsob využívání těch rybníků, tak, protože to je spojeno s výrazným propadem ziskovosti z toho rybníku, tak to musí rybáři ekonomicky kompenzovat. V tržním prostředí nemůže rybář jen tak sám od sebe snižovat svůj zisk, brzo by v konkurenci ostatních ekonomicky propadal, začal by zaostávat v technickém vybavení a krachovat.
Odpovědět
Logicky když se rybník přikrmuje, tak těch ryb rybář odchová víc. Perpeetum mobile neexistuje ani v přírodě ani pro energii ani pro hmotu, produkce rybníka pouze z přírodních zdrojů, které se tam objeví z materiálu dna a z přítoků bude vždy menší než když se tam objeví další vstup z přikrmování.
A to produkce i hmoty - masy ryb i energie - celkový obsah živin i energetický obsah v té mase ryb. Obojí bude větší, i když při přikrmování bude maso ryb o něco méně kvalitnější, co se týká živin i možná energie.
A pokud někdo chce tlačit na nějaký "přírodní" způsob využívání těch rybníků, tak, protože to je spojeno s výrazným propadem ziskovosti z toho rybníku, tak to musí rybáři ekonomicky kompenzovat. V tržním prostředí nemůže rybář jen tak sám od sebe snižovat svůj zisk, brzo by v konkurenci ostatních ekonomicky propadal, začal by zaostávat v technickém vybavení a krachovat.
