https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/samice-kondoru-se-dokazou-rozmnozovat-i-bez-oplodneni-samcem-zjistili-vedci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Samice kondorů se dokážou rozmnožovat i bez oplodnění samcem, zjistili vědci

20.11.2021 01:53 | SAN DIEGO (ČTK)
Tento způsob rozmnožování je známý u jiných živočišných druhů - například u žraloků či varanů - a u ptáků byl dříve zdokumentován jen v případech, kdy samice neměly přístup k partnerovi.
Tento způsob rozmnožování je známý u jiných živočišných druhů - například u žraloků či varanů - a u ptáků byl dříve zdokumentován jen v případech, kdy samice neměly přístup k partnerovi.
Foto | U.S. Fish and Wildlife Service / Wikimedia Commons
Kriticky ohrožení kondoři kalifornští možná uniknou vyhynutí i díky schopnosti samic, které se dokážou rozmnožovat bez oplodnění samcem. Vědci ze zoo v San Diegu zjistili, že samice kondorů při několika příležitostech vyseděly vejce s mláďaty, která oplodnily samy a která nemají žádnou genetickou spojitost s dalším jedincem. Samice přitom sdílely voliéry s plodnými samci. Napsal o tom deník The Times.
 

Studie zveřejněná v odborném magazínu Journal od Heredity přinesla podle ornitologů první důkaz o tom, že kondoři se dokážou rozmnožovat partenogenezí, tedy bez účasti samce. Tento způsob rozmnožování je známý u jiných živočišných druhů - například u žraloků či varanů - a u ptáků byl dříve zdokumentován jen v případech, kdy samice neměly přístup k partnerovi.

"Je to skutečně ohromující objev. Vůbec jsme nepátrali po partenogenezi, ale nemohli jsme to nevidět," řekl spoluautor studie Oliver Ryder. Podle něj to před vědce klade otázku, zda tento způsob reprodukce nepoužívají i jiné druhy, o nichž se to zatím neví.

Kalifornský kondor je kriticky ohroženým druhem. V roce 1982 bylo ve volné přírodě posledních 22 jedinců, a ochránci přírody proto začali s jejich odchovem v zajetí. Do roku 2019 se počet kondorů zvýšil na více než 500, někteří se postupně vracejí do přírody. Černý dravec s bílým pruhem na spodní straně křídel a holou hlavou byl pro domorodé obyvatele Ameriky symbolem síly i díky svým loveckým schopnostem. Dokáže létat rychlostí až 90 kilometrů v hodině a vystoupat do výšky 4600 metrů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MK

Majka Kletečková

20.11.2021 09:57
„V roce 1982 bylo ve volné přírodě posledních 22 jedinců ...“

Zajímalo by mne, co bylo důvodem tak enormně nízkého počtu těchto velkých dravců.

Netušila jsem, že i u ptáků je možná partenogeneze, dokonce že k ní dochází i v situacích, kdy z pohledu lidí může dojít k normálnímu oplodnění samcem. Schopnost partenogeneze kondoři zřejmě zdědily po svých dinosauřích předcích.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.11.2021 13:34
Důvodů je povícero. Podle některých podkladů (na př. national geografic)z poslední doby je to zejména olovo. Jde o to, že pokud není ulovená zvěř dohledána, kondor se sytí padlinou s olovem ze střely. V záchranných stanicích tak zachraňují ty jen přiotávené kondory několikrát ročně.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.11.2021 13:20
Vliv anorganického olova se přeceňuje , ovšem ekotlupa na tom postavila jeho budoucí zákazy.
Co takhle rušení hnízdících ptáků , omezení zdrojů potravy ( evropské supy musejí v Pyrenejích přikrmovat) - co stačí pro dospělce , to už nemusí stačit pro mladé navíc. Jo a geneticky mají blíže k čápům, než k dravcům. Aktivně loví minimálně , padliny hledá i čichem
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist