Schopnost krajiny zadržovat vodu je kriticky nedostatečná, varuje 119 odborníků
8.11.2018 09:38 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Současná krajina je silně poškozená dnešním způsobem zemědělského a lesnického hospodaření. Na ilustračním snímku vodní eroze v pražské Vinoři.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
„Domníváme se, že naše země disponuje dostatečnou odborností a znalostmi potřebnými k obnově krajiny. Nicméně jsme přesvědčeni, že tempo a rozsah obnovy krajiny jsou nedostatečné a neodpovídají naléhavosti problémů, které do naší krajiny vnáší klimatická změna,“ říká se v prohlášení.
„Účastníci konference se shodli na nutných změnách v přístupu ke správě toků, lesnické a zemědělské praxi, dotační politice a směrech výzkumu, které jsou nezbytné, máme-li se připravit na situace nedostatku vody nebo povodní, které se s postupující klimatickou změnou budou vyskytovat stále častěji,“ vysvětluje programový ředitel konference David Pithart.
Letos se konference soustředila na tři hlavní témata: řeka v městském a příměstském prostoru; sucho a co s ním; revitalizace vodních toků a říčních niv. Účastníci také diskutovali o tom, kde najít či jak odvodit příklady řek v žádoucím (referenčním) stavu v situaci, kdy u nás řeky neovlivněné člověkem prakticky neexistují. Na konferenci zaznělo celkem 35 přednášek a na závěr se účastníci vydali do terénu shlédnout úspěšné příklady revitalizací v pražském Prokopském údolí.
Na konferenci byly prezentovány příklady úspěšného řešení projektů obnovy krajiny i přístupů a nástrojů k jejich návrhu. K nejzajímavějším patřily prezentace obnovy malých horských toků v Národním parku Šumava, revitalizace ramen Dunaje na Slovensku, revitalizace Divoké Vltavy a projektu příměstského parku Soutok v Praze, nebo ukázka jednoduchého návrhového systému pro zvýšení zádrže vody v krajině spolku Živá voda.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen
Administrativní budově z palet na životním prostředí záleží. Oceňují to zaměstnanci i Adapterra Awards
Průzkum: Lidé se obávají změny klimatu. Podle třetiny je ale na opatření pozděOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
JC
Jan Chloupek
8.11.2018 13:03Zásadní věc pro zadržování vody v krajině jsou terénní úpravy nebo li meze, které nedovolí vodě se rozeběhnout po svahu dolů spolu s ornicí . V dřívějších dobách měly meze především úlohu viditelně oddělovat pozemky vlastníků a někdy tou hlavní hodnotou byla právě ta její protierozní funkce. Dneska dobrovolně nikdo meze neudělá ! Z vlastníků zemědělských pozemků, kterých jsou milióny, se málo kdo stará, jestli orná půda na jeho zemědělském pozemku podléhá vodní erozi. Samotní uživatelé, zemědělci, si nebudou komplikovat svoje obhospodařování nějakými terénními překážkami - mezemi, které jenom komplikují pojíždění těžké zemědělské techniky. Co s tím ? Ze celospolečenských závažných důvodů uzákonit povinnost vytvářet protierozní - meze , což znamená za státní peníze či EU dotace. Taková to protierozní opatření financovaná státem při dodržování dobrovolnosti by byla možná na soukromém vlastnictví a když by nebylo vyhnutí, tak by se muselo přistoupit k výkupu do státního vlastnictví za tržní cenu půdy v daném místě.Státní meze ? A proč ne! Jsou nezbytné ! Toto bych pokládal za první základní věc při řešení problému zadržování vody v krajině, neboť praxe ukazuje, že pozemkové úpravy to řeší nedostatečně !
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
8.11.2018 18:22 Reaguje na Jan ChloupekStátní meze, to zní hezky, akorát:
- kdo by se o ně staral?
- nevěřím, že by všichni vlastníci pozemků svůj díl prodali dobrovolně. Muselo by se přistoupit k vyvlastnění nebo je založit na soukromé půdě (tady bychom riskovali, že to může soudně napadnout vlastník pozemku).
V tomto směru mají výhodu pozemkové úpravy, akorát že dlouho trvají a jsou katastry, kde není dost pozemků ve vlastnictví státu nebo obce.
Odpovědět
- kdo by se o ně staral?
- nevěřím, že by všichni vlastníci pozemků svůj díl prodali dobrovolně. Muselo by se přistoupit k vyvlastnění nebo je založit na soukromé půdě (tady bychom riskovali, že to může soudně napadnout vlastník pozemku).
V tomto směru mají výhodu pozemkové úpravy, akorát že dlouho trvají a jsou katastry, kde není dost pozemků ve vlastnictví státu nebo obce.
JC
Jan Chloupek
8.11.2018 23:52 Reaguje na Jan ŠkrdlaPíši přeci, že zákon musí mít možnost vyvlastňovat ! Údržba meze? Mez se udělá,případně osází keři ( stromy NE) nějakým spolkem za dotace a tím veškerá údržba končí ! Pozemkové úpravy fungují na základě dobrovolnosti ze strany vlastníků a tady se ukazuje, že realizace mezí je zde obtížná právě z důvodu nárokování soukromých vlastníků !
Odpovědět
FD
František Dvořák
14.11.2018 15:33 Reaguje na Jan ChloupekOtázka, na kterou mi ještě nikdo neodpověděl. Česko je malý stát. Neustále se tu šermuje mezema. Tak mi laskavě odpovězte, kdo způsobil to, že Dunaj má málo vody. A to málo má již po opuštění Rakouska, kde teče oblastí( jak jinak), kde jsou malá políčka, loučky a meze, které s láskou obhospodařují sedláci, srostlý s půdou a na nic jiného nemyslí, než na blaho přírody.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
10.12.2018 08:44 Reaguje na František DvořákTo je absurdní otázka.... kdyby jste věděl jak složitý systém vody v krajině je, tak by jste se tak neptal...
Co je potřeba dělat, je veřejně známo.... teď jde jen o to, jak to udělat, ne jestli....
Odpovědět
Co je potřeba dělat, je veřejně známo.... teď jde jen o to, jak to udělat, ne jestli....
MM
Milan Milan
8.11.2018 18:01Technicky mají všichni tito odboníci samozřejmě naprostou pravdu.Jen namají dost prostoru aby jim někdo s rozumem skutečně naslouchal. Proto je ale potřeba vyměnit ty současné politické odborníky i s jejich poradci na úrovni státní správy a to počínaje i dnešními resortně zodpovědnými ministry, protože jejich zásahy a "nápady" jsou pro budoucnost krajinu a životního prostředí spíše destruktivní. Dále vyhnat s jednání většinu neziskových spolků a zpětně pohnat k odpovědnosti všechny minulé ministry minimálně 10-15 let zpětně. Jinak to půjde dál od deseti k pěti, protože tato parta je schopna vymyslet pouze nějakou buzeraci pro občana, nebo zemědělsky hospodářicí podnikatele a vymýšlet hlouposti s dotacemi. Lesy žere kůrovec, půda se zabetonovává,voda se odvádí, divočáků plná republika,jeden šílící medvěd k nenalezení, ale hlavně budeme řešit zvířátka v cirkusech. Tak to je přesně ta správná odborná úroveň......ach jo
Odpovědět
JC
Jan Chloupek
9.11.2018 09:10 Reaguje na Milan MilanTo jste trefil s těmi cirkusovými zvířaty ! Ministerstvo zemědělství naoko podlehlo emocím přecitlivělých aktivistek a tím na nějakou chvíli odvádí pozornost od jiných zásadnějších celospolečenských problémů v oblasti zemědělství.
Je zajímavé, že aktivistkám a MZ vadí nepřirozený prostor pro chov např. cirkusového tygra, ale vůbec jim nevadí nepřirozený prostor tisíců želviček, morčat, křečků či králíčků v domácnostech ?! Jaký je rozdíl mezi omezeným pohybem tygra v kleci a poskakováním kanárka, také v kleci ?
Odpovědět
Je zajímavé, že aktivistkám a MZ vadí nepřirozený prostor pro chov např. cirkusového tygra, ale vůbec jim nevadí nepřirozený prostor tisíců želviček, morčat, křečků či králíčků v domácnostech ?! Jaký je rozdíl mezi omezeným pohybem tygra v kleci a poskakováním kanárka, také v kleci ?
LK
Lukáš Kašpárek
10.12.2018 08:46 Reaguje na Jan ChloupekAno, souhlas, je to odvádění pozornosti od toho co je uvedeno v článku..
Odpovědět
mr
9.11.2018 15:43
Vážení, víte vlastně proč je u nás tolik problémů ve všech oblastech?
Protože na tak malou zemičku MÁME PŘESPŘÍLIŠ VELKÝ A DRAHÝ STÁT. A každý státem vydržovaný vyžírka neustále dokazuje nezastupitelnost své židle.
Za chvíli budou zase podnikatelé bečet, že nemají dostatek dobře placené pracovní síly (za celých 17 - 19 hrubého) a v různých organizacích ...
Odpovědět
Protože na tak malou zemičku MÁME PŘESPŘÍLIŠ VELKÝ A DRAHÝ STÁT. A každý státem vydržovaný vyžírka neustále dokazuje nezastupitelnost své židle.
Za chvíli budou zase podnikatelé bečet, že nemají dostatek dobře placené pracovní síly (za celých 17 - 19 hrubého) a v různých organizacích ...
LK
Lukáš Kašpárek
10.12.2018 09:37 Reaguje naNo a kdyby ten stát aspoň fungoval a sloužil jak lidem tak této zemi celkově... ale on ten stát dělá všechno proto, aby to tu zničil a zplundroval... a nikdo je nedonutí, aby dělali co mají (z vlastní zkušenosti)...
Odpovědět
ph
pavel hašek
9.11.2018 20:49Je evidentní, že státní kormidelníci občany naší kotliny i v zemědělství zavedli někam do slepé ulice. Je třeba změnit celou zemědělskou politiku, navrátit půdu do správných rukou. Nejsou to jenom terénní úpravy, ale celkový stav půdy, bez života, bez humusu, bez vhodné půdní struktury. Co je příčinou vědí všichni co na půdě pracují, co je živí, jenom to kormidelníci to asi nevědí. A co zemědělští velkopodnikavci a vybírači dotací? Ty je potřeba také odstavit.
fous
Odpovědět
fous
LK
Lukáš Kašpárek
10.12.2018 09:48 Reaguje na pavel hašekPřesně tak.... ale oni to ti kormidelníci právě vědí velice dobře (co je potřeba udělat), ale nehodí se jim to do krámu. Jak by mohlo, když nás vede největší "zemědělec", lépe řečeno, zemědělský producent. Když Agrofert sežere tolik dotací a na ty zodpovědné a potřebné se nedostane.... když se tito velcí jako Agrofert chovají naprosto nezodpovědně jak ke zdraví lidí, stavu krajiny tak i sociálnímu dopadu svého plundrování.... to je ten důvod, proč politici dělají, že neví co je potřeba.... jak ministr Toman, tak Babiš zatím neudělali nic pro to, aby zastavili tuto katastrofu a to jen proto, že v tom má Agrofert tolik peněz a aktuální stav mu vyhovuje!!!
A to má ještě tu drzost tvrdit, že on není ve střetu zájmů, hovado jedno nezastavitelné....
A v lesích je to úplně to stejné... víte, že firmy Agrofertu mají nyní tu největší část kšeftu na těžbu a osazování? Myslíte, že se v této realitě bude Babiš nebo ten pohůnek z ČSSD Toman snažit něco změnit? Babiš chce těžit, těžit a těžit... a co to způsobí je mu úplně jedno....
Odpovědět
A to má ještě tu drzost tvrdit, že on není ve střetu zájmů, hovado jedno nezastavitelné....
A v lesích je to úplně to stejné... víte, že firmy Agrofertu mají nyní tu největší část kšeftu na těžbu a osazování? Myslíte, že se v této realitě bude Babiš nebo ten pohůnek z ČSSD Toman snažit něco změnit? Babiš chce těžit, těžit a těžit... a co to způsobí je mu úplně jedno....
JŠ
Jan Šimůnek
13.11.2018 10:52@pavel hašek
Bohužel, mladí z vesnic odcházejí a "hrabat se v hnoji" se jim vesměs nechce.
Řešení je dvojí: Buďto tam nahnat lidi násilím (jako za Pol-Pota v Kambodži), nebo výrazně zlepšit kvalitu života na vesnici.
To druhé znamená přestat fantazírovat o povinných elektromobilech a předražených superautech, splňujících pochybné "euronormy", přestat, pochopitelně, dotovat solární barony a ostatní parazity s OZE a investovat docela velké peníze do zkvalitnění života i dopravní obslužnosti a infrastruktury.
Faktem je, že např. EET byla pro řadu venkovských provozoven likvidační, protože většina našeho venkova není napojena na internet v takové kvalitě, aby tam tahle číčovina byla použitelná. Stejné problémy mají venkovští doktoři s e-recepty a pro mnohé, a právě na vesnici, to byla "poslední kapka", po níž zavřeli ordinaci.
Pokud bude stát plošně zavádět nyní módní e-číčoviny bez ohledu na fakt, že většina venkovské populace nemá spolehlivě funkční internet (=že jejich povinné zavedení bude limitováno připojením poslední samoty), ale bude k tomu přistupovat stylem "okolo Václaváku to funguje a divočina nás nezajímá", tak se bude venkov vylidňovat se všemi negativními dopady, vč. ekologických.
A podobných faktorů, plynoucích z naprosto nekoncepční a nekompetentní politiky státu, vedoucích k vylidňování venkova, by se našlo více.
Odpovědět
Bohužel, mladí z vesnic odcházejí a "hrabat se v hnoji" se jim vesměs nechce.
Řešení je dvojí: Buďto tam nahnat lidi násilím (jako za Pol-Pota v Kambodži), nebo výrazně zlepšit kvalitu života na vesnici.
To druhé znamená přestat fantazírovat o povinných elektromobilech a předražených superautech, splňujících pochybné "euronormy", přestat, pochopitelně, dotovat solární barony a ostatní parazity s OZE a investovat docela velké peníze do zkvalitnění života i dopravní obslužnosti a infrastruktury.
Faktem je, že např. EET byla pro řadu venkovských provozoven likvidační, protože většina našeho venkova není napojena na internet v takové kvalitě, aby tam tahle číčovina byla použitelná. Stejné problémy mají venkovští doktoři s e-recepty a pro mnohé, a právě na vesnici, to byla "poslední kapka", po níž zavřeli ordinaci.
Pokud bude stát plošně zavádět nyní módní e-číčoviny bez ohledu na fakt, že většina venkovské populace nemá spolehlivě funkční internet (=že jejich povinné zavedení bude limitováno připojením poslední samoty), ale bude k tomu přistupovat stylem "okolo Václaváku to funguje a divočina nás nezajímá", tak se bude venkov vylidňovat se všemi negativními dopady, vč. ekologických.
A podobných faktorů, plynoucích z naprosto nekoncepční a nekompetentní politiky státu, vedoucích k vylidňování venkova, by se našlo více.
mr
14.11.2018 22:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Mám malý dotaz - jaké negativní a ekologické dopady ma vylidnění určité oblasti, třeba venkova????? A to v době, kdy má naše území zalidněnost 130 ks/km2?
Odpovědět
Katka Pazderů
15.11.2018 06:22 Reaguje naVylidňování naopak přispívá ke zvyšování ekologické diverzity. Jen vrcholovými predátory není člověk, ale zdivočelé kočky a psi. A klesá úživnost území, protože zemědělské plodiny jsou pastvou pro srny, pro prasata a pro další živátka. I hrabošů bude méně, tím pádem i méně káňat a sov.
Odpovědět
Katka Pazderů
15.11.2018 06:27I velkoplošné zemědělství se snaží. Jenže pokud neprší 2 měsíce, tak vám žádná meziplodina nevzejde. Dobře jsem to viděla minulý týden v severním Řecku, kde by rádi zaseli pšenici i meziplodiny, jenže tam 4 měsíce nepršelo a voda není.
Vododržnost půdy souvisí s organickou hmotou v půdě, pokud jí tam ale dodáváte čerstvou jako slámu obilnin, tak vám obsah uhlíku v půdě klesá, protože mikroorganismy sežerou uhlík ze slámy a dusík si vezmou z vazeb staré organické hmoty, čímž tu půdu ochuzují. Do půdy patří hnůj, nebo pak sláma s dusíkem navrch.
Odpovědět
Vododržnost půdy souvisí s organickou hmotou v půdě, pokud jí tam ale dodáváte čerstvou jako slámu obilnin, tak vám obsah uhlíku v půdě klesá, protože mikroorganismy sežerou uhlík ze slámy a dusík si vezmou z vazeb staré organické hmoty, čímž tu půdu ochuzují. Do půdy patří hnůj, nebo pak sláma s dusíkem navrch.
