https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/david-pithart-prohlaseni-konference-ricni-krajina-2018
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

David Pithart: Prohlášení konference Říční krajina 2018

8.11.2018
Konference Říční krajina 2018, zaměřená na problematiku zadržování vody v krajině, stav vodních toků, jejich obnovu a správu, se konala ve dnech 5.-7.11.2018 za účasti 119 odborníků.
 

Účastníci se shodují, že současná krajina je silně poškozená dnešním způsobem zemědělského a lesnického hospodaření a její retenční schopnost z hlediska vody je kriticky nedostatečná. Náprava tohoto stavu nemá dostatečnou politickou prioritu.

Na konferenci byly prezentovány příklady úspěšného řešení projektů obnovy krajiny, zaměřené jak na vodní toky, tak i na retenci vody v celé ploše povodí. Domníváme se, že naše země disponuje dostatečnou odborností a znalostmi potřebnými k obnově krajiny. Nicméně jsme přesvědčeni, že tempo a rozsah obnovy krajiny jsou nedostatečné a neodpovídají naléhavosti problémů, které do naší krajiny vnáší klimatická změna, jejíž součástí je i nárůst hydrologických extrémů.

Z těchto důvodů požadujeme, aby:

1. správci toků dostali od svého zřizovatele jasné zadání, které by zdůraznilo prioritu realizace přírodě blízkých opatření v krajině, kvantifikovalo jejich rozsah a časový plán, stanovilo jejich měřitelné a kontrolovatelné milníky plnění.

2. tato opatření byla prosazována nejen ve volné krajině, ale i v městském a příměstském prostoru. V těchto územích vystupují do popředí i kulturní aspekty ekosystémových služeb. Naléhavě potřebujeme vytvářet prostředí, přinášející možnosti bezprostředního a smyslového zakoušení říční krajiny, zdravé a udržitelné rekreace a pocitu sepětí s přírodou.

3. prováděcí vyhlášky k vodnímu zákonu tento zákon vykládaly s důrazem na zadržování vody v krajině.

4. byl překonán resortní přístup ke správě vodních toků a povodí a bylo jednoznačně stanoveno, kdo je zodpovědný za realizaci výše zmíněných opatření.

Současný způsob konvenčního zemědělského hospodaření neodpovídá potřebám udržet a zvyšovat retenční schopnost zemědělské krajiny. Svrchní vrstva půdy je v kritickém stavu z hlediska schopnosti zadržovat vodu, zároveň klesá i hladina a jakost podzemní vody. Současné nastavení zemědělských dotací dostatečně nezohledňuje hospodaření s vodou a ani existující nástroje nejsou smysluplně využívány.

Požadujeme proto, aby:

1. byla obnovena a maximálně využita schopnost zemědělské půdy zadržovat vodu

2. se mokřady a další prvky krajinné zeleně staly běžnou součástí opatření prováděných na zemědělské půdě

3. zemědělské dotace zohlednily zadržování vody a její kvalitu při odtoku z obhospodařovaného území

4. část dotací byla použita pro rozvoj regionu, ve kterém byla udělena

5. dotační programy rovněž pokrývaly náklady na vyjednávání společenské dohody

6. byla přehodnocena funkce odvodňovacích zařízení; nadále není možné upřednostňovat maximalizaci produkce za cenu zrychlení odtoku vody z krajiny

Pro optimální nastavení strategie zadržování vody v krajině a moderní komplexní plánování je třeba zvýšit naše znalosti ohledně interakcí krajiny a vody. Proto požadujeme, aby:

1. byly kvantifikovány ztráty vody v krajině vlivem nevhodného zemědělského hospodaření, zejména neuváženého odvodnění včetně stanovení potenciálu nápravy.

2. byly kvantifikovány ztráty vody v krajině nevhodnou regulací říční sítě včetně potenciálu jejich revitalizace

3. byla kvantifikována ztráta schopnosti půdy zadržovat vodu a potenciál zvýšení zadržení vody její obnovou

4. byly výsledky těchto analýz porovnány s potenciálem technických opatření pro zadržování vody (velké a malé vodní nádrže) včetně hlediska nákladů, a to včetně vyhodnocení dalších synergických efektů a ekosystémových služeb

5. součástí těchto analýz bylo i hodnocení úlohy malého vodního cyklu

6. výše uvedené zásady zadržování vody v krajině a výsledky požadovaných studií a analýz se staly závazným podkladem pro územní plánování a pozemkové úpravy, plány dílčích povodí a nastavení dotačních nástrojů


reklama

 
David Pithart

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MH

Miroslav Hruška

12.11.2018 11:15
Na všechna opatření k záchraně zdrojů jak povrchové tak spodní vody jsou již nyní plánovány velké finanční náklady. Myslím si, že jsou z nejméně poloviny zbytečné. Stačí, aby se projekty a projektanti silnic, dálnic, různých průmyslových zón atd před projektováním těchto staveb podívali kudy trasy povedou a teprve pak začali pracovat. Tak by nedocházelo k ohrožení zdrojů vody tak,jak je tomu podle posudků znalců v případě stavby dálnice D3 Posázavím, kde jsou tyto zdroje ohroženy na mnoha místech ať už ztrátou pramenů či znehodnocením mokřadů a vodních toků, do kterých se svedou znečištěné vody z retenčních nádrží, které budou vybudovány pro svedení dešťové vody z tělesa dálnice a z těchto retenčních nádrží dále. V našem případě v obci Tisem to bude do Tisemského potoka, který vede středem obce a dále do Janovického potoka , z něj v Týnci nad Sázavou do Sázavy a posléze do Vltavy. Těchto míst budou na trase desítky jen ve Středočeském kraji. Je dobré nové mokřady obnovovat a budovat, ale je nutné je především nelikvidovat.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.12.2018 10:34 Reaguje na Miroslav Hruška
Je to tak..
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.11.2018 13:14
Problém vidím v tom, že mokřady, tůňky, slepá ramena atd. by měly být zřizovány dostatečně daleko od lidských sídlišť (komáři a narůstající počty jimi potenciálně přenositelných patogenů)
Odpovědět
JB

Jen B.

13.11.2018 23:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Já vidím problém právě ve vaši krásné ukázce stále víc se šířící epidemie "fobie z přírody". Pokud se v nějakém takovém systému nadměrně vyskytují komáři, tak je to jen důkaz úplně špatného stavebního návrhu, údržby, nebo nějakého poškození přirozených procesů. Naopak v aktuálně hojně podporovaných sudech na dešťovku se komáři množí naprosto neomezeně. A mimochodem jim lidi pomáhají i úmyslnou či neúmyslnou likvidací jejich přirozených predátorů (ptáci, netopýři, pavouci, atd.), zčásti taky právě jen z důvodu oné fobie.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.12.2018 10:33 Reaguje na Jen B.
krásně napsáno...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.12.2018 10:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnek.... Vy evidentně máte větší hrůzu z komárů než z "konce světa"...

To mě vyloženě fascinuje...

Mokřady, obnovy niv atd. se budou dělat všude kde mají smysl (což je mimochodem téměř všude, protože jich po zásahu komoušů od padesátých let zmizelo všude extréní množství)... komáry tu řešíte jen Vy.....
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist