reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ zpravodajství / zprávy

Přihlášení

Sdružení v Senegalu vyrábí biouhlí ze slámy, chrání tím místní lesy

10.1.2021 07:30 | DAKAR (ČTK)

Diskuse: 4

Získané uhlí je ekologické a navíc se k jeho výrobě spotřebuje sláma a suchá tráva, která, pokud by zůstávala v buši, by vedla k dalším požárům. Ilustrační obrázek

Licence |

Některá práva vyhrazena

Foto | Carsten ten Brink / Flickr.com

Za posledních 60 let zmizelo v Senegalu 42 procent lesů, hlavním důvodem je rychle rostoucí počet obyvatel, požáry buše a nelegální těžba dřeva. Místní asociace Nebeday proto zřídila výrobnu "biouhlí", které vzniká ze spálené slámy, jílu a vody. Lidé se tak podle africké redakce rozhlasové stanice Hlas Ameriky snaží přispět ke zlepšení ovzduší a zamezit dalším požárům lesů a jejich kácení.

"Toto uhlí chrání naše lesy, které už nehoří, chrání naše domy, naše zdroje a naše ženy. Chrání naše životy a děkujeme za to bohu," poznamenala Mariama Camara, předsedkyně ženského výrobního družstva.

Družstva na výrobu uhlí ze slámy založila v 18 vesnicích organizace Nebeday, která také sází stromy. Od začátku loňského roku se jí s pomocí dobrovolníků podařilo vysadit přes milion stromů. Podle Jeana Geoppa, ředitele Nebeday, je použití slámy prospěšné dvakrát. Získané uhlí je ekologické a navíc se k jeho výrobě spotřebuje sláma a suchá tráva, která, pokud by zůstávala v buši, by vedla k dalším požárům. Spotřebováním slámy se tak vlastně zabrání zničení mladých stromů, vysvětluje Geopp.

V okolních lesích hlídkují strážci, kteří často nachytají vesničany kácející mladé stromy, aby si jejich dřevem zatopili. Strážci sice nemají pravomoc je zadržet, ale jejich přítomnost hlásí šéfům vesnic.

Místní družstva na výrobu uhlí jsou podle Hlasu Ameriky jednou z iniciativ, které přispívají k vytvoření Velké zelené zdi, projektu Africké unie, který má zastavit šíření pouští na africkém kontinentu.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Galamsey, ilegální těžba zlata v Ghaně Foto: Naeema Campbell Flickr

V Ghaně zažehla zlatá horečka ekologickou katastrofu

Pobřeží města Bargny Foto: Peter A Harrison Flickr

AFP: Kvůli stoupající hladině moří hrozí zánik pobřežního města v Senegalu

Vesnický život v Zimbabwe Foto: Ulrika Flickr

Zimbabwe odškodní bělošské farmáře za půdu zabavenou v roce 2000

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (4)

Miroslav Vinkler

10.1.2021 08:44

V období dekolonizace Afriky 50--60. léta 20 století proudily v rámci tzv. rozvojové pomoci na černý kontinent obrovské částky v rámci různých programů.
Výsledek byl tristní - buď skončily v kapsách novodobých afrických diktátorů anebo po odchodu zakladatelů rozvojových projektů i z ČSSR se věci vrátily ke starým pořádkům.
Jako ukázkový příklad lze uvést také následující experimenty v bývalé Rhodesii (Zimbabwe), kde došlo k vyhnání bílých farmářů a z bohaté země se rychle stala země chudá.
USA/EU dluží Africe strašně moc ,formálně došlo k odsouzení otrokářství a násilné kolonizace a jakoby snaze o jakousi nápravu, ale ve skutečnosti se jedná o vrchol pokrytectví. Afriku v podstatě dodnes drancují nadnárodní společnosti a skutek utek. Silně tomu dnes sekunduje například i Čína.
Z hlediska ŽP se situace zhoršuje a třešničkou na dortu je například vývoz odpadů z EU do Afriky . Drastických záběrů na youtube najdete plno.
Program výroby biouhlí ze slámy /Za posledních 60 let zmizelo v Senegalu 42 procent lesů/ je pak fakticky o ničem, takový globalisticky odpustek.

Odpovědět

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

10.1.2021 10:06 Reaguje na Miroslav Vinkler

V rámci jednoho programu v africké vesnici učili místní vesničany pěstovat výnosnější a vhodnější plodiny, postavili jim školu a zařídili i učitele, který v té škole učil. Program skončil, a po deseti letech se jeli podívat, jak to funguje. Škola byla zavřená a sloužila jako chlívek, do kterého se na noc dával dobytek, děti se samozřejmě neučily, učitel už dávno nefungoval a na polích pěstovali původní plodiny. Když se vesnického krále ptali, proč se navrátili, k původním pořádkům, tak řekl, že jejich předchůdci tak činili a oni nevidí důvod, proč by v těch pořádcích nepokračovali. Byl tedy vznesen dotaz, proč tehdy souhlasili se změnou pěstovaných plodin a s provozem školy. Odpověď zněla - my jsme Vám chtěli udělat radost.

Odpovědět

Jiří Daneš

11.1.2021 01:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

Také jsem něco podobného slyšel od jednoho svého německého kamaráda, který tam v kdysi po škole v jednom takovém programu pracoval a po letech se jel, jako turista podívat jak to místní rozvíjí, rozvoj byl prakticky totožný s tím co popisujete.

Odpovědět

Marcela Jezberová

11.1.2021 11:56

Jo, jo, před lety se u nás také rozšířilo přesvědčení, že sláma je odpad a je potřeba se jí nějak zbavit. A začalo se s ní topit. Dnes, když nemáme hnůj od zvířat, bychom rádi tu slámu zpátky nacpali do půdy, ale prodej na spálení je ekonomicky výhodnější. Ne každý slámu prodává do spalovny, ale děje se to. Takže se vlastně v Senegalu dostali velmi rychle na naši úroveň. Oni i my pálíme jeden z mála snadno dostupných zdrojů organických látek do půdy.

Odpovědět

Nejčtenější články

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.