Sedláci objevují regenerativní zemědělství, pomáhá efektivně ukládat uhlík
Princip regenerativního zemědělství spočívá v efektivním dlouhodobém ukládání organického uhlíku do půdy. Po dvouletém propadu výnosů lze očekávat v dalších letech již stabilní výnosy a ve špatných letech lepší než v konvenčním zemědělství.
Tento typ zemědělství tak může kromě přínosu pro samotného sedláka přispět i k celosvětové snaze o dekarbonizaci, protože uhlík lze při dobré praxi uložit do půdy i na stovky let. Inovativní přístup reaguje na to, že zemědělská půda je velmi intenzivně využívaná v posledních 100 až 150 letech. Za tu dobu se množství uhlíku v půdě snížilo na polovinu. "Někde jsme schopni to ještě zvrátit a zvýšit úrodnost i výnosy. Naopak někde už může při pokračování konvenčního zemědělství za 15 až 20 let dojít k dezertifikaci a bez vody tam nebudeme schopni dál nic pěstovat," řekl Klem. Organický uhlík je pro úrodnost zásadní.
Mnozí zemědělci se snaží do půdy zaorávat organickou hmotu, buď zbytky po sklizni či chlévskou mrvu, ale podle výzkumů se ukazuje, že jde o velmi neefektivní ukládání uhlíku do půdy. "95 procent se rozkládá na oxid uhličitý a jen zbytek vytváří stabilní uhlík," řekl Klem.
Efektivnější je ukládání uhlíku tekutou formou. Jde o jednoduché sloučeniny produkované kořeny rostlin nebo formou mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Efektivita takového procesu je výrazně vyšší, až 50 procent vyprodukované látky se může přeměnit na stabilní uhlík. "Při dobré praxi není problém uložit dvě tuny na hektar ročně," uvedl Klem. Stabilita je dána poutáním uhlíku na minerální částice či na půdní částice. Pro poutání je klíčová existence mykorhizních hub.
V konvenčním zemědělství je problémem pro ukládání uhlíku dlouhé období, kdy je půda bez vegetace, a tedy umrtvená, pěstování monokultur a mechanické narušování půdy. Ani silné užívání hnojiv a pesticidů neprospívá. Tyto postupy se v regenerativním zemědělství neuplatňují. "Místo toho je třeba zajistit trvalý vegetační pokryv s využitím meziplodin, které se sejí do mulče ideálně ještě před sklizní hlavní plodiny. Minimalizuje se obdělávání půdy, používají se bezorebné technologie, dobré je používat vhodný kompost obsahující mykorhizní houby. Pokud se na tento typ hospodaření přechází, je dobré jezdit po pozemku stále ve stejných kolejích, aby se předešlo utužování půdy. Ztráty vody lze takto omezit až o 100 milimetrů,“ uvedl Klem. Zmínil také vhodnost pěstování dvou plodin na jednom pozemku, protože rostliny mohou spolupracovat, například hluboko kořenící může pomoct přežít lépe sucho mělce kořenící rostlině.
Kromě řady přínosů má tento princip i rizika, jakými je například přemnožení hrabošů, kteří mají dostatek potravy. Ale podle prvotních zkušeností přichází po přemnožení výrazné oslabení populace. Zatím takto hospodaří některé firmy v suchých oblastech jižní Moravy a jižního Slovenska, některé až osm let a jejich zkušenosti jsou dosud pozitivní.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Jiří S
17.2.2023 08:33 Reaguje na Slavomil Vinklerpavel peregrin
17.2.2023 08:40Pokud v rozhodných kritických vegetačních obdobích té které plodiny nepřijde voda, tak i předpokládané zvýšení humusu v půdě nepomůže, to je stará vesta.
A co se hrabošů týká, je jasně v současné době vidět, a právě v těchto oblastech jižní Moravy, že po přemnožení jaksi předpokládaný útlum nenastal.
Teorie je jedna věc a praxe bohužel druhá a přesně tak je to i s regenerativním zemědělstvím a nejen s ním, ale se vším, co se zemědělství dotýká.
Jarda Bobr
17.2.2023 21:48 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
17.2.2023 09:46Břetislav Machaček
17.2.2023 10:45začali je cíleně vysévat a sázet. Pak zjistili, že na odpleveleném poli
jich bude více a kvalitnějších. Zjistili ale, že půda se vysílí a tak získávali vypalování lesů novou a tu vyžilou začali přihnojovat
hnojem a občas ji nechali odpočinout jako úhor. No a my jsme nalezli
způsob jak ji hnojit bez hnoje a nenechávat odpočívat jako úhor. Tím
NOVÝM způsobem je pouze návrat k úhorům při absenci hnoje a při tom,
že panenskou půdu tu už nemáme. Co je tedy NOVÉHO na úhorech? NIC!
Takové pole s biomasou pro bioploynku úhorem není, ale je to přímo
zločin propagovaný ekologisty a pseudoenergetiky. Jedno pole budeme
chránit úhorem a zaoráním biomasy a z druhého spálíme a zplynujeme
poslední stéblo! Co tak skončit s energozemědělstvím a místo pálení
biomasu zaorávat. Stav půdy a její vodozádržnost se zlepší už za
pár let a těch pár MGW energie z bioplynek a spaloven bohatě vykryje
jeden blok JE. Pokud to neuděláme, tak půdu zcela zničíme a navíc
ten zbytek půdy budeme muset o to více chemicky ošetřovat a hnojit.
Bohužel trend energo zemědělství byl vytyčen a sebereflexe je EU
cizí. Budeme čekat na hořký konec a neustále zkoušet polovičatá
"řešení" ukládání uhlíku, ale proboha z čeho? Jednou za tři roky
z trochy pícnin? To je pouze nedostatečná náhražka spálené biomasy!
Jednou za čas úhor už tu kdysi bylo a nestačilo to, protože pokud
živiny z půdy odčerpávám, tak je tam musím buď s hnojem vracet
a nebo uměle dodávat, protože z nebe nespadnou!
Michal Ukropec
17.2.2023 11:14 Reaguje na Břetislav MachačekMiroslav Vinkler
17.2.2023 14:40 Reaguje na Břetislav MachačekPřitom by stačilo tak málo, dotace svázat s vodozádržností půdy. To je nezfixlovatelné kritérium , protože pouze a jedině půda v dobré kvalitě je schopna zadržet max. vody. (pochopitelně podle typu půdy)
Michal Ukropec
17.2.2023 15:56 Reaguje na Miroslav VinklerJH
17.2.2023 16:21 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
17.2.2023 17:49 Reaguje na JHklíčem BPEJ , který označuje půdní a klimatické podmínky.
Postačilo by přidat 6 číslici, která přiřazuje té které půdě její optimální "tabulkovou" zádržnost vody.
A posuzovat zápornou odchylku ve vztahu k dotaci na zemědělskou činnost.
JH
17.2.2023 19:10 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
18.2.2023 12:25 Reaguje na Miroslav Vinklerby se zemědělci věnovali místo pěstování potravin pouze
zlepšování vodozádržnosti. Uvedu příklad s řepou. Když ji
sklidím, tak na poli zbude pouze chrást a tak by se ji
asi zemědělci vyhýbali, protože si řepa vzala násobně více,
než se z ní vrátilo do půdy. Naopak ze zaorané pícniny se
půdě vrátí téměř vše, ale potravinu žádnou nevyprodukují.
Dotací tak budu motivovat z pole nic neodvážet, ale nechat
tam a nebo ještě přidávat něco navíc. Já takto "dotoval" půdu na své zahradě nákupem 7 tun kompostu. Já mám půdu
O.K., ale ten kompost zase jinde chybí. Tímto chci říci,
že jedni se zaměří na dotované vylepšení půdy a druzí
mohou jinde půdu huntovat a prodávat biomasu těm prvým.
Znám jednoho "farmáře" který prodává seno, slámu i hnůj.
O svá pole dbá, ale ta propachtována huntuje. Měřit stav
půdy políčko od políčka by asi nebylo v možnostech ani
armády ouřadů, kteří budou stanovovat výši dotací. Já
se spíše přimlouvám k zákazu pálení biomasy a jejího zplyňování. Pokud budeme pouze biomasu odčerpávat a
nevracet půdě, tak i s dotacemi bude O.K. pouze část
půd a zbytek se bude vyplácet huntovat pro energetiku.
Když už poklesly stavy hospodářských zvířat a hnoje,
tak musí veškeré rostlinné zbytky zůstat v té půdě ,
na které vyrostly a nikoliv pouze v některé z nich.
Nakonec uvedu ještě jeden přiklad zúrodnění půdy, která
by už dnes asi neprošla. Jeden chudý chalupník koupil
kus neúrodné půdy. Na ni navozil bahno z rybníku a listí
z lesa. Takto vylepšoval půdu a díky tomu, že neměl dost
hnoje, tak odvážel zdarma lidem z měst obsah žump na to
políčko. Za pár let to bylo velice úrodné pole a sedlák,
který mu tu jalovinu kdysi prodal, tak byl závistí bez
sebe. Ten chalupník tu půdu "dotoval" bahnem, listím ,
fekáliemi a zúrodnil bývalou jalovinu. Kdyby se o to
samé snažil pouze tím, co by na té půdě vyrostlo bez
té "dotace", tak by to nikdy nedokázal.
Jaroslav Pobeha
23.2.2023 12:25 Reaguje na Břetislav MachačekUž to tu raz bolo v 15-16tom storočí, keď lesy šli na palivo pre sklárne a huty.
Ale ani vtedy nikto príčettný nepestoval na lánoch obilie, kukuricu, pícniny, či trávy aby ich hádzal do pece.
Katka Pazderů
19.2.2023 20:33Definice není ještě ustálená, vychází z myšlenky Allana Savoryho, kombinuje různé přístupy, ale často je jako příklad dáváno permakulturní hospodaření na půdě.
Uvidíme, co přinese budoucnost. Ale určitě to bude téma pro grantový výzkum. Tedy už je, Prazdroj a pěstování ječmene.
Katka Pazderů
19.2.2023 20:44meluzína
24.2.2023 15:02např. https://carboneg.eu/cs/pro-zemedelce