Silný vítr na přelomu roku polámal asi pět stovek stromů v Boubínském pralese

Mít hospodářský les v blízkosti rezervace a NP je stejné, jako vedle
lumpa, který se o les nestará. Pořád hrozí kalamita kůrovce a i jiných
namnožených škůdců. Ono stačí i ve městě jeden jediný kůrovcový strom a
do roka se jich kácí sto. Staří lesníci to znali a uklízeli a uklízeli
ta semeniště škůdců a předali nám zdravé lesy. Pak přišli ke slovu
mudrlanti a ti neuklízí, ale naopak je úmyslně množí. No a pak nezbývá
nic jiného, než kalamitní těžba. Pozor kůrovec smrkový není jediný
škůdce, co čeká na svoji příležitosti a smrk jediným stromem, kterého
postihuje kalamita. Bez prevence nás čekají kalamity různé i v lesích
smíšených a výsledkem mohou být lesy s absencí stromů s hodnotným
dřevem, ale s dostatkem souší maximálně tak k otopu.

Ja se byl loni v lete podivat - poprve v zivote - v Boubinskem pralese. U jezirka "v jádru pralesa ktery "tvoří kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů" jsem si kladl otazku
"Co se tady dnes vlastne chrani? Ta spoust kolem nadrze, ktera
navic ani neni prirodniho puvodu (byla vybudovana pro splavovani dreva)? Tohle je ten preslavny prales s majestatnimi staletymi stromy?
https://photos.app.goo.gl/1kW1mqw9oAtkJH2d8

Navíc to vůbec nemá nic společného s pralesem, když má do
něho plotem zvěř zamezený přístup. Má být přeci se vším
všudy a to i s tou zvěří, která bude samozřejmě okusovat
semenáče buku a hlavně jedlí, ale taková je přece příroda!
Je to jako botanická zahrada prostá zvířat a lidské péče.
Prostě paskvil, který nemá podle mne už žádnou přírodní
hodnotu. Pokud si představují ochranáři pralesy bez zvěře,
tak budu raději, když bude příroda bez takových ochranářů!
Co se tam chrání? Pozorují jak dopadne příroda s vybitou
zvěří, aby jim tam rostly nálety cílových dřevin a jiné
dřeviny vymřely. Možná ho někdo podpálí, jako NP ČŠ a budou
mít zase co zkoumat kvanta "vědců" prosazujících v lesích doslova nečinnost, protože to množství souší je jako sud
s prachem v horkém létě i na Šumavě a nejen pouze v NP ČŠ.

Tak jest.

Když na Šumavě chybí velcí dravci, tak je potřeba plot. Chtělo by to více dravců jako je vlk a medvěd, ale lidé jako vy jsou první, kteří začnou nadávat hned jakmile se někde objeví větší dravec...

Uhodil jste hřebík na hlavičku!

No a někdo se do hlavičky uhodil.

V Lomné v Beskydech není prales Mionši oplocen a
medvěd tam zavítá jednou za pět let a vlci v něm neloví, protože loví v hospodářských lesích, aby
se nemuseli prodírat mezi padlými stromy a houštím.
Vaše představa, že obnovu lesů vyřeší predátoři
pramení asi z příruček DUHY, ale predátor loví
tam, kde je za prvé zvěř a za druhé, kde je lov
snadnější. A víte kde je snadnější pro vlky? No
přece tam, kde mohou uplatnit lov ve smečce a to
lze nejlépe v otevřené krajině a nebo "uklizeném"
hospodářském lese. U medvědů je lov výjimkou a
spíše dá za vděk mršinami a mláďaty. V pralese
umí dobře lovit ze zálohy jen rys, ale ten pouze jemu velikostně úměrnou kořist. Jó možná tygr
Usurijský, tak ten by se do pralesa hodil, ale
vlk? A nebo medvěd? Tak ten by raději šel vybírat
odpadky z popelnic rekreačních objektů, než lovit
na Boubíně. DUHA píše pro laiky pohádky na dobrou
noc a praxe je zcela jiná.

Ta vaše fotka je skvělá. Vám to přijde jako málo přírody/pralesa?

👍

Jasne, to je primo rezonancni drevo - ty suche pahyly smrku a mlada listnata buren mezi tim :)
https://photos.app.goo.gl/DrixvE22fH8XtwkaA

1*

"Zdravé" smrkové monolulturni lesy, které padly prvním pořádným suchem...

Suchem? https://photos.app.goo.gl/yzVAKRCPmfT84gZf7
Pritom je tahle umela nadrz v soucasnosti jedinym mistem
v celem tom slavnem pralese, ktere je mozno navstivit.
Nepristupna - kvuli polomum (ktere se nesmi odklizet)
je i byvala okruzni cesta kolem "nejcennejsiho jadra"
te slavne rezervace. Me to, co ochranari predvadeji na Sumave v poslednich 30 letech prijde priserne. Jedine co umeji jsou ty vsudypritomne zakazove tabulky. Prijde mi tedas, ze tam to zakazovani maji v genech - myslenkove dedictvi bolsevika a jeho ostnatych dratu

co vlastě chcete?
do všeho štourat a upravovat podle toho jak se vám líbí,
nestčí vám jiné prostory kde můžete chodit, chcete lezt zrovna tam kam se nesmí, je to pro vás velké omezení? stejně se vám tam nelíbilo a prales má plochu jen 1,3km2
mluvíte o bolševiku, jedte do USA a zkuste si dělat v státní národním parku co se vám líbí,
skončíte na zemi s přišlápnurým ksichtem do bláta, s rukama za zády a s želízky,
staré stromy chcípají a padají i když jsou v rezervaci, na tom mají vinu hlavně lidé,co tam narostlo od roku 1858 to tam narostlo, žádnou smrkovou plantáž tam nikdo nedělal

Myslim si, ze srovnavat nase pomery s USA, Kanadou ci Sibiri nema smysl. Jsme mala zeme a na Sumave se pred 300 lety hospodarilo, nehvizdali tam Indiani nad totemy v obrovskem ridce obydlenem uzemi.
Smysl ma srovnavat nase chranene oblasti i napr. s Alpami. Porovnat procento zakazaneho uzemi (vzhledem k cele plose toho pohori) na Sumave a v Alpach a oduvodnit to rozumnym zpusobem

nesrovnávám poměry i když příroda hranice nezná , podstané ale je množství lidí a jejich zasahování do přírody, v tom je zásadní rozdíl
chtěl jsem říci ,že naopak u nás si lidé zvykli, že si mohou dělat co chtějí, chodit všude ,vjíždět autem kamkoliv,dnes jsou sokromé cesty, soukromá pole, soukromé lesy,co je státní je všech ,tak to bývalo za bolševika, za menševika už to není a neuvědomují si, že jinde je státní hlídáno stejně jak soukromé a všude mají pravidla,
Boubín a naše lesy zničila kombinace ,veder,sucha, vichřic a brouka, ne monokultury a hospodaření
konkrétně vrchol Boubína zničil kdysi orkán Kyril a řádil i v pralese na starých velkých stromech,
opravdu staré mohutné smrky rostly donedávna u Čenkovy pily při Vydře,rostly nejméně 250let a nezničilo je za ta staletí ,nic, ani monokultura, smrk přirozeně monokulturu vytváří, protože roste velice rychle, ani jiné pohromy,
až současné klima v kombinaci s kůrovcem tyto staré smrky zlikvidovalo,
ubývání starých mohutných stromů je něco co ukazuje něco nezdravého v dnešním světě , není to věk co likviduje ty stromy, v dobrém prostředí, tu mohly růst ještě dlouho

Bohužel jsou tací, co nepochopí. A jsou schopni tvrdit, že smrkovou monokulturu při řádné péči vypěstujete pomalu i v podmínkách Středomoří.

Šumavská monokultura je "přírodní", (NIKOLI PŘIROZENÁ), neboť tam semení jen smrk. Výsledkem jE stejnověký smrk, polom, kůrovec, stejnověký smrk.... a bez zásahu, TO TAK BUDE NEJAKÝ TISÍC LET neb přirozená obnova bez megafauny je nemožná.

Přirozenou monokulturu můžete mít v nejvyšších partiích Šumavy, dejme tomu 1000 m. a výše. Ostatní je monokultura uměle vysazená.
Jinak jakou megafaunu si představujete v těch nejvyšších partiích.

Co prosím vzniklo samovýsevem na Šumavě nyní? Není to opět
monokultura smrku stejného věku? Pokud se mýlím s tím 1%
ostatních dřevin, tak se omlouvám, ale brzy je rychleji rostoucí smrk pohltí a bude to 99,99% smrků a občas něco jiného a bez lidského zásahu! Sucha byla, jsou a budou
stejně, jako mokré a chladné roky. Minimálně 200 let se
ale člověk snažil kalamitám předcházet a úspěšně, dokud
nerezignoval a dopadlo to takto. Švarcenberkové kdysi
čelili obrovské kalamitě na Šumavě a Šumavu rychle opět
zalesnili a s podivem tím, co předtím a nyní samotná
příroda to zalesnila sama opět smrkem. To jsou věci co?
Prostě ani příroda nedá šanci jiným dřevinám, když tam
schází jejich semenné stromy a kde jsou naopak semenné
smrky, kterým se tam evidentně daří lépe, než jiným
druhům stromů. To je jako s borovicí na písčitých půdách,
kam je zbytečné sázet jiné druhy stromů, když tam budou
živořit. Koukněte od PC někdy do přírody a uvidíte co
sama preferuje. Prvé roky to může být z náletů pestrý les,
ale po čase se prosadí ti agresivnější a rychle rostoucí
dřeviny, které doslova zadusí ty, které si tam přejete.
Toho využívali lesníci a sázeli monokultury, kde si jen
konkurovaly stromy jednoho druhu a ne rychle rostoucí
těm pomalu rostoucím. Pak přišla vždy ke slovu pila a
stanovení cílové dřeviny podle její prosperity a poptávky.
Klidně si saďte dřeviny dobré tak leda do kamen a pak
dovážejte prkna odněkud, kde doposud nezblbli, jako tu.
Mi už to je fuk, ale je lépe pokračovat v praxi předků,
než místo pokusů v malém dělat pokusy v celé republice
a dožít se zklamání, když se nepodaří. Nikdo moudrý bez
ověření v praxi nemění celé hospodaření, ale pouze část,
pokud není "moudrý" za nějakým postranním účelem, jakým
bude samovýsev a bezzásah lesů na štěpku pro energetiku.
To budou lesy budoucnosti pomatených zelených aktivistů
a spekulantů skupujících lesy pro budoucí energetické
využití BEZPRACNÝM samovýsevem a bezúdržbou do doby "sklizně" štěpkovačem pro energetiku.

P.S. Včera jsem byl na výstavě Infoterma v Ostravě a ta
kvanta typů kotlů na biomasu ve formě pelet ze štěpky
potvrzuje trend jít cestou energetických levných lesů
bez jakékoliv lidské práce mimo "sklizně" biomasy.
Navíc i přestavování uhelných tepláren na štěpku není
samoúčelné a neutáhly by je pouze odpady dřeva z pil,
ale čekají na štěpku ze samovýsevů, které budou díky
absenci lidské práce levnější, než odřezky z pil.
Odtud věje vítr samovýsevů a bezúdržby, které prosazují
zřejmě těžaři podplacení ekologisté a nebo naivové,
kteří se nechali obalamutit zaháčkovanými ekologisty.

Četl jste ten článek, Boubínský prales byl vyhlášen už v roce 1858. Tak co tedy mudrujete o starých lesnících?

A to vyhlásil kdo? Nippel?

Karel II. Schwarzenberg, na popud lesníka Josefa Johna.

Můžete si to dohledat např. zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Boub%C3%ADnsk%C3%BD_prales

Oprava, byl to Jan Adolf II. Schwarzenberg.
O vyhlášení se zasloužil lesník Josef John.

https://lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-87-2008/lesnicka-prace-c-7-08/odkdy-a-proc-chranime-samovolne-procesy

Víte jaký byl původní účel vyhlášení toho pralesa? Šlo o zachování genofondu původních šumavských smrků po prvých kalamitách, kdy se vozily na Šumavu sazenice smrků z celého mocnářství a z Německa, jen aby se rychle holiny zalesnily. Dnešní samovýsevy v NP mají sakra daleko k původním smrkům
a jsou směsicí smrků z celé Střední Evropy. Na Boubíně je
teoreticky ještě stále smrk původní a místo jeho ochrany ho necháme sežrat kůrovci? Chápete vůbec o co tu jde? Tu jde
o likvidaci posledních zbytků původního genotypu šumavských smrků, které doteď tisíce let odolávaly kalamitám a taky
neuváženým lidským zásahům. Tak pane doučit a pak mudrovat.

Původní záměr vyhlášení pralesa bylo sledování přírodních procesů. Původní jádrová oblast 47 ha byla ponechána bez zásahů více než 150 let aniž by došlo k likvidaci posledních zbytků původního genotypu šumavských smrků.
Jinak v dnešní době je efektivní řešení, jak zachovat genofond, je založení semenného sadu (z roubů geneticky cenných stromů.
Takže doučit byste se měl vy.

Nevím, jestli si lidi uvědomují, že Boubín není původní prales, ale, že jen v 19 století se v něm přestalo těžit a les nechal růst s minimálními zásahy.
Takže než to bude skutečný prales, musíme si počkat ještě několik staletí, než dozní zásahy člověka.
Pokud v Boubíně teď popadalo cca 500 stromů, při skromném odhadu 500m3 (určitě je to víc), tak bych se vsadil, že těžařské firmy v okolí Boubína si již brousí pily.
Pokud zasáhnou mimo bezzásahovou zónu včas, tak napadené stromy kůrovcem se dobře zpeněží, a kácení bude celkem celoplošné, kde bude nasazena těžká technika.
Ale potřebují trochu podpořit počasím - na jaře teplo, a dlouhé teplé léto a podzim. ¨
A "horou" se rozezní zvuk těžební techniky.
A zároveň křik ochránců kůrovce (odpůrců plošného kácení kalamitního dřeva), kteří ho budou chránit i mimo území pralesa.
Včera mi spolužák poslal výstřižek z novin, že náš učitel ochrany lesů se dožívá 100 let.
Nevím, jak jemu dnes je, když vidí rozsáhlé vykácené plochy lesů zničených kůrovcem, když mnoho generací lesníků učil, že nejlepší ochrana proti přemnožení kůrovce je včas napadené stromy z lesa i s larvami kůrovce odstranit. A nenechat ho přemnožit.
Stoupavé proudy vzduchu při rojení, totiž umí brouky přenést dál, než neustále opakovaných, že kůrovec nepřeletí 500m, výjimečně 1 km vzdálenost.