Šíření vlků neomezuje nedostatek vhodné potravy, ale holá krajina
Člověkem intenzivně obhospodařovaná krajina Galície totiž nenabízí dostatek „potravních zdrojů“ a je zde poměrně hustá dopravní síť. Ochránci se obávali, že se výskyt vlků brzy opět omezí jen na jednotlivá malá útočiště v horách, mezi kterými ale nebudou vlci moci migrovat.
Studie Luise Llanezy, výzkumníka Agentury pro ochranu přírodních zdrojů (A.RE.NA), však potvrzuje, že vlci si tu poradí. Potravní nabídka pro ně totiž není určujícím a hlavním faktorem, který by limitoval jejich rozšíření.
Na bázi úctyhodného počtu sesbíraných vzorků vlčího trusu - 1594 kouscích - dokázal Llanezy stanovit, čím se jednotlivé exempláře sestupující z hor vlastně živí. Ukázalo se, že iberští vlci jsou oportunisté, kteří využívají všech dostupných zdrojů potravy.
Pokud není k dostání zajíc nebo liška, spokojí se i s domácími odpadky. Rozbor DNA z vlčího trusu ale napomohl i stanovení velikosti jednotlivých teritorií, které odrážejí podstatnější problém. Statistickou analýzou rizikových prvků pro šíření populace bylo zjištěno, že ze 48 % je kritickým faktorem „pocit bezpečí“, dále z 35 % přítomnost člověka, včetně silnic a budov.
Vlci a „pocit bezpečí“? Na bázi orografických a vegetačních map Llaneza vypozoroval, že vlci potřebují k přesunům traviny a křoviny, ve kterých se mohou pohybovat neviděni. Stačí jim vegetace s minimální výškou 50 centimetrů, ale na otevřená prostranství v blízkosti lidí se neodváží.
„Dokud tedy budou vlci tolerováni lidmi, budeme je moci najít všude, kde naleznou potravu a úkryt,“ říká Llaneza. „Můžeme na nich pozorovat, jak se pomalu a opatrně učí přežívat v krajině spolu s lidmi.“
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Jak fragmentace krajiny ovlivňuje život zvířat
Polským vojákům na východě země pomáhá aplikace předcházet srážkám se zubry
Dobrovolníci ve Finsku vytvářejí sněhové závěje pro březí tuleně
Čeští vědci studovali půdní paměť luk v rumunské Transylvánii. A odhalili původ jejich druhové bohatosti Online diskuse
Určování počtu... - 26. 7. 2012 - Jan BočekNejvětší škodná pro les a krajinu obecně jsou myslivci. Podotýkám, že nemám nic proti lovu, což je nejpřirozenější způsob, jak získat potravu.Myslivost v českém pojetí to je přemnožená vysoká, která likviduje porosty, přemnožená černá, kterou nejsou schopni regulovat (za přemnožení v tomto případě můžou nejvíc zemědělci, bez lánů kukuřice a řepky by se prasátka tak dobře neměla). Kolik toho ten vlk, rys a medvěd za rok sežerou? Bejt hrdej na to že naši předci vyhubili půlku toho co tady žilo je ubohost nejvyššího kalibru. Dokonce i tak barbarskej stát jako stalinistický SSSR chránilo svým poněkud ujetým způsobem přírodu, resp. druhovou rozmanitost. Do ekopošuka mám opravdu hodně daleko, ale každý vzdělaný člověk by si měl být vědom hodnoty, kterou mají zbytky málo porušené přírody a alespoň ta druhová rozmanitost co nám zbyla. |
