Šlechtitelé jabloní hledají odolné odrůdy pro měnící se klima
8.2.2025 11:54 | LIBEREC
( ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Šlechtitelé jabloní hledají odolné odrůdy pro měnící se klima. Vysazování odrůd s delší dobou kvetení může být cestou pro sadaře, jak snížit rizika spojená s brzkým nástupem jara. Je u nich větší šance, že případné mrazy nezasáhnou všechny květy. Právě loňský rok ukázal různý stupeň tolerance odrůd s dlouhou dobu kvetení, uvedl v rozhovoru s ČTK vedoucí šlechtitelské stanice ze Střížovic u Turnova Radek Černý. Stanice, jež je dlouhodobě součástí Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, se věnuje šlechtění jabloní na rezistenci k chorobám.
"Třeba odrůda Ghiva, kterou jsme uvedli v posledních dvou letech na trh, a zejména v Polsku se bude pěstovat v počtech statisíců stromků, ukázala vysokou toleranci k mrazu ve smyslu délky kvetení. U pozdních květů, které se vyvinuly až po mrazivých dnech, došlo k jejich opylení a následné výnosy nebyly samozřejmě na úrovni sta procent, ale řekněme třeba na úrovni čtyřicet padesát procent, což pro pěstitele představuje zásadní ekonomický rozdíl, umožňující přečkat nepříznivý rok a pokračovat v podnikání," řekl Černý.
S ohledem na klimatické změny se dá podle něj očekávat, že v příštích letech se může podobný průběh jara jako loni opakovat. Téma klimatických změn i proto patří také pro šlechtitele mezi jednu z největších výzev, které se musí věnovat. "S ohledem na to, abychom udrželi v české krajině tak tradiční ovocný druh jako je jabloň. A samozřejmě jeden ze zásadních aspektů, který sledujeme a hodnotíme, je doba kvetení. To znamená fenologicky hodnotíme, která odrůda v jakou dobu kvete. Tam máme poměrně širokou variabilitu od těch raných, náchylnějších na poškození mrazem, přes středně až po odolnější, pozdě kvetoucí. A nejde jenom o dobu kvetení, ale i délku. Tolerantní odrůdy následně používáme pro další šlechtění," řekl Černý.
Loňská úroda ovoce v Česku byla nejhorší za 100 let. Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla kvůli teplému počasí zhruba o čtyři týdny urychlená a stromy v plném květu. Mrazy nepříznivě ovlivnily i výzkum ve šlechtitelské stanici. "My jsme realizovali ambiciózní plán křížení čítající 116 rodičovských kombinací a zhruba týden, deset dnů po plném kvetení, kdy jsou již květy jabloně na jakoukoli minusovou teplotu extrémně náchylné, přišlo šest mrazivých nocí s minimální teplotou minus šesti stupňů Celsia. V takových případech ani různá protimrazová opatření, která jsme na stanici realizovali, nepřinesla kýžený výsledek a celkové ztráty výnosu se pohybovaly kolem 90 procent," řekl Čený.
Primárně se na střížovické stanici věnují šlechtění nových odrůd s odolností k nejzávažnějším houbovým chorobám, které jabloně postihují, což je strupovitost a padlí jabloňové. Vyšlechtit jednu odrůdu trvá asi 15 let. Stanice se s nimi dokáže prosadit i ve světovém měřítku. Nejúspěšnější je Topaz a jeho červená mutace Red Topaz, která je nejpěstovanější odrůdou v režimu ekologického pěstování na celém světě. Vyšlechtit novou, ve všech vlastnostech ideální odrůdu se ale podle Černého nedá. "Každá odrůda je něčím specifická, s různým stupněm projevu znaků a vlastností v závislosti na ročníku a stanovišti. Nelze tak říci, že jedna odrůda je univerzálně vhodná pro všechny oblasti a pro všechny konzumenty," uvedl.
V poslední době podle něj uvedli na trh odrůdy Ellipso, Lyra a Orange Crisp. Tvarově elipsoidní odrůda Ellipso se vyznačuje vysokou odolností k chorobám. "Je možno ji s úspěchem pěstovat prakticky bez postřiku k houbovým chorobám," řekl Černý. Výhodou Lyry, jež je rovněž rezistentní ke strupovitosti, je její snadná skladovatelnost. "To znamená bez nezbytné kontroly atmosféry moderních skladů, prakticky ve sklepě, je možno ji bezproblémově skladovat přibližně do května," uvedl vedoucí šlechtitelské stanice. Odrůda Orange Crisp dostala jméno podle oranžového zbarvení plodu a velmi křehké dužniny. "A to je chuťově jedno asi z nejzdařilejších jablek. Vyznačují se vyváženou, až sladší, plně aromatickou chutí a velmi křehkou a šťavnatou dužninou, kterou lze označit za světový trend posledních přibližně deseti let," dodal Černý.
S činností střížovické stanice se nyní mohou seznámit návštěvníci Botanické zahrady v Liberci. Do konce tohoto týdne se zde koná výstava, jež představuje přes 70 historických, současných tržních i nově vyšlechtěných odrůd.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Toto je skutečný praktický přístup. Místo nesmyslných myšlenek na ovlivnění klimatu, kde se utápí miliardy, zvolit cestu přizpůsobení. Tleskám a střížovickým přeju úspěch.
Odpovědět
je otázka, jaké kosmetiky použijí a jak přirozené.
Odpovědět
Já se přimlouvám za GMO / CRISPR. To je efektivní.
Bohužel někteří proti tomu brojí. Asi si přejí redukci 10 miliard.
Odpovědět
Rozumný přístup s (doufejme) praktickým výsledkem.
Odpovědět
Máte pravdu, pouze rozumný a praktický přístup přináší rozumný výsledek.
Odpovědět
Máte třeba starou německou podzimní či zimní odrůdu Hedvábné pozděkvětné, to kvete až o tři týdny později než ostatní. Pamatuji si jejich kvetení pravidelně po polovině května. A je hodně plodná, odolná i proti mrazu nemocem a jablka, když se po sklizni nechají dozrát, jsou i docela chutná, intenzívněji sladkokyselá.. A dokonce i mechanicky odolná, takže se hodí i na sklizeň setřepáváním a na mechanické třídění. Hodí se i na sušení a je z ní docela slušný mošt.
Odpovědět
Takových odrůd a stromů je více. Často je vidět na mezích obsypané ,,pláňky" se zajímavými geny, ale chuťově jsou mizerné. Je to nesmírně nákladné klasickými metodami šlechtění dostat žádané vlastnosti do budoucí odrůdy.
Odpovědět
Řekl bych, že ve šlechtění jsme stále na začátku, přitom genetika je obor (kterému fandím), kde jsou obrovské rezervy pro zemědělství v měnících se klimatických podmínkách.
Odpovědět
zasahování do přirozených procesů je druh mentální retardace...
Odpovědět
Bez zasahování do přirozených procesů šlechtěním by jste dodnes žral jednozrnku... Nejlepší bude, když vyřadíte z jídelníčku potraviny ze šlechtěných rostlin, za pár týdnů od vás bude navždy pokoj.
Odpovědět
Šlechtění je jistě jedna z cest. Druhá rychlejší, je zakládání sadů na severních svazích - tam je průběh zimních teplot vyrovnanější, stromy vystupují z dormance později a tím pádem uniknou přímrazkům.
Odpovědět
Rajonizace je též důležitá, chtělo by to nějakou srovnávací mapku s % ne/vymrzlými květy. Podle mýho raději na kopci, než do mrazových kotlin. Ale posunutí kvetení více do léta a rychlejší zrání je dobrá cesta, jak se vyhnout pozdním mrazům. Nejhorší by bylo to vzdát a nechat se zásobit odjinud. Neb z dovozu jsou nejen vyšlechtěná, ale i pod závlahou - nafouklá jak meruna. Pro vachrlatý chrup ideální řešení:-)
Odpovědět
Aby to bylo na kopci je základ. Taliáni už ty výsadby na severní svahy nějakou dobu praktikují a mají velmi pozitivní výsledky. Obecně mi přišly pozdní odrůdy lepší i v dobách, kdy se jarní mrazy nevyskytovaly tak často (pro mně subjektivně bývají chuťově bohatší). Rozhodně je to cesta kterým směrem šlechtit, pak ještě odolnost k suchu.
Zkuste se v kaufu podívat po druhé jakosti, většinou balené po 2 kilech, Těm jabkům je jenom to, že jsou menší... podpoříte tuzemské producenty - a vyhnete se obavám o chrup :-) přesně vím o čem mluvíte, občas má člověk pocit, že místo sousta urve spíš kořeny:-)
Odpovědět
Nějaká schůdnější cesta jistě existuje, chce to pozorovací talent a chuť/potřebu se přizpůsobit. Většinou to řešení má člověk na očích, a když ho to netrkne, musí mu to někdo říct. Místo ovcí do vlčích oblastí raději skot, k dubnovým mrazům raději pozdnější odrůdy. U jablek to asi půjde, ale u meruněk si to moc představit neumím, tam je to buď a nebo.
Odpovědět
I u meruněk je řada pozdních odrůd, pak už je to hlavně o výběru stanoviště, zrovna u meruňek jsou ty výsadby na severních svazích hodně perspektivní.
Odpovědět
V tom případě je perspektivní i to, co vždy v diskusích v hospůdce přidávám jako žert, tedy že mi chutnají vína ze severní Moravy.
Odpovědět
Si děláte srandu, ale to už pár let probíhá. Cca tři roky zpátky jsem se bavil s jedním velkým vinařem z jižní Moravy o perspektivních lokalitách na novojičínsku. Skupoval svahy místních sopečných hůrek ( Petřkovická, Starý Jičín ). Pro bílá vína obecně platí, čím severněji tím líp, obzvlášť pro ryzlinky.
Odpovědět
Souhlasím, zrovna blízko nás je již léta meruňkový sad na severním svahu a kromě loňska, kdy to ani ten severní svah nedal, tam je úroda vždy pěkná.
Odpovědět
V čem ten s.svah má velkou výhodu, že déle zadrží vláhu. Vidím to ve městě s výsadbou jeřábu ptačího, kde všechny na s.svahu prosperují, na rovině nebo j.svahu odešly. A pro vitalitu stromu i velikost plodů je vláha důležitá, takže asi/určitě ano preferovat S. Kam praží slunko, tam půda rychle vyschne.
Odpovědět
Jo tomu věřím, není to žádná velká novinka. Zmínění Italové už to řeší pěkných pár let, u nás to brzdí nepřekvapivě hlavně nedostatek peněz.
Odpovědět
Já myslím, že vyšlechtěno je dost odolných odrůd, to není nový trend ovocnářů. V loni mi zmrzly meruňky, broskve, třešně i ořechy, ale většina jabloní Matčino, Panenské, GD, Spartan, Melodie....ve stejném sadu pouze lehce namrzly. A ač to vypadalo zpočátku zle, nakonec byla úroda dobrá. Více mně trápí nedostatek jarních opylovačů.
Odpovědět
Tak zkuste podpořit čmeláky a samotářské včel nějakým tím "nepořádkem" na zahradě nebo v sadě a vhodným rostlinstvem v okolí.
Odpovědět
Ti čmeláci také dostali loni šlehu s tím odchlazením koncem dubna, nejenou housenečky pomrzly, ale vypadá to, že včelí matky též krmit nemohly (nebylo čím?) a přišel krutý konec. Doufejme, že něco přece jen přežilo...
Odpovědět
|
|