Sněmovna stvrdila Lex OZE III. Novela má státu ušetřit peníze na podporované zdroje

Solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 budou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Jde o opatření, které má vládě ušetřit peníze z rozpočtu na podporované zdroje energie. Sněmovna včera odmítla návrh Senátu, který chtěl toto ustanovení z projednávané novely energetického zákona vypustit. Předloha přezdívaná Lex OZE III, která upravuje hlavně akumulaci a agregaci elektřiny, tak nyní poputuje k podpisu prezidentovi. Do zákona se toto ustanovení dostalo až ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu podaného z popudu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Podle odpůrců opatření by však tato novinka změnila pravidla uprostřed hry, je pro provozovatele elektráren administrativně náročné, může vést k arbitrážím a ohrozit splnění klimatických závazků ČR. Senát přijal pozměňovací návrh, který toto opatření vypouští, Sněmovna ho ale nepřijala.

Pro schválení sněmovní verze hlasovalo 102 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101. K poslancům vládní koalice se přidal i nezařazený poslanec Ivo Vondrák zvolený původně na kandidátce opozičního hnutí ANO. Opozice sněmovní verzi nepodpořila. Projednáním tohoto bodu skončilo úterní jednání Sněmovny. Poslanci se opět sejdou ve středu ráno.

Na obnovitelné zdroje chce stát v letošním roce stejně jako loni vyčlenit 8,5 miliardy korun. Premiér Petr Fiala (ODS) loni řekl, že pokud by se nepodařilo podporu zkrátit, stát částku letos doplatí. Podle jeho měsíc starého vyjádření by mělo jít o méně než 20 miliard korun.

Provozovatelé uvedených solárních elektráren budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu. Výnosnost investice do obnovitelného zdroje se bude nově odvíjet od životnosti zařízení, nikoli od doby práva trvání na podporu. Dosud platný zákon stanoví hranici pro podporu v případě výnosnosti v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta. Ministr Stanjura již dříve řekl, že nemá obavy z případných arbitráží. Stát chce podle něj pouze zavést případnou kontrolu.

Předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (STAN) poslancům řekl mimo jiné, že návrh je v rozporu se směrnicí EU i v rozporu s unijní notifikací. Je podle něj také sporné, zda jsou individuální kontroly ve skutečnosti proveditelné.

Místopředseda Sněmovny a stínový premiér ANO Karel Havlíček označil argumenty Senátu za racionální. Podle něj odpovídají tomu, čím argumentovalo i hnutí ANO, které návrhy na omezení podpory odmítalo. Hrozí podle něj například arbitráže s investory i poškození důvěry investorů ve stát.

Projednávaná novela má především zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle ministerstva průmyslu nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice. Upravuje také flexibilitu. Flexibilita, jak popisuje důvodová zpráva, je schopnost v případě potřeby snížit, nebo naopak zvýšit spotřebu i výrobu elektřiny, která je jako služba využitelná na trhu s elektřinou.

Senát chtěl také vypustit tu část předlohy, která by podle senátorů zrušila možnost stanovit územní požadavky na umisťování staveb a infrastruktury, což se aktuálně týká Prahy, Brna a Ostravy, které už městské stavební předpisy přijaly. Norma by podle senátorů znemožnila městům například stanovit požadavky na budování podzemních sítí technické infrastruktury, veřejného osvětlení, trakčního vedení nebo na výsadbu stromů.

Předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) řekl, že šlo o omyl, který se do zákona dostal při načítání legislativně-technických oprav, a že nešlo o záměr. Ujistil, že je připraven vložit nápravu do následující novely energetického zákona. Jde o novelu, která má podpořit plynové zdroje a poslanci ji už mají projednat ve druhém čtení.

---

reklama

---