Solární energie přímo z obilného pole ve Vídni
Využití zemědělských ploch pro pěstování plodin a současně i výrobu obnovitelné energie, zkráceně agrovoltaiku, testuje vídeňský energetický podnik Wien Energie ve spolupráci s přírodně-technickou univerzitou BOKU Wien od roku 2019. V rámci testu vyrostlo před dvěma lety na jednom z polí na severovýchodním předměstí Vídně kolem 400 vertikálních oboustranných fotovoltaických panelů, které tvoří největší agrovoltaickou elektrárnu svého druhu v Rakousku. Takzvané bifaciální moduly postavené v řadách vedle sebe přeměňují sluneční světlo na elektřinu z přední i zadní strany. Mezi panely přitom rostou běžné zemědělské plodiny a rozestupy umožňují vjezd i manipulaci potřebné zemědělské techniky.
V roce 2021 po výstavbě panelů zaseli zemědělci nejprve vojtěšku pro zlepšení kvality půdy. V loňském roce následovaly různé druhy obilovin (pšenice, špalda a ječmen) a sója, letos pokus pokračuje podle principu střídání plodin. Koncem roku chce Vídeň všechny dosavadní výsledky zanalyzovat a rozhodnout o dalším vývoji výzkumného projektu.
Rakouské hlavní město si již dříve stanovilo za cíl dosáhnout do roku 2040 uhlíkové neutrality a sází při tom na zvyšující se produkci solární energie. Městský energetický podnik Wien Energie nyní provozuje kolem 400 fotovoltaických elektráren s výkonem 116 megawattů, do konce roku má přibýt dalších 60 zařízení. Cílem Wien Energie je dosáhnout do roku 2030 celkového výkonu 1 000 megawattů výkonu z obnovitelných zdrojů. Najít vhodné plochy pro získávání obnovitelné energie v množství dostatečném pro dvoumilionovou metropoli je však složitým úkolem.
„Samotné fotovoltaické systémy na střechách nebudou v budoucnu stačit k pokrytí poptávky po elektřině z obnovitelných zdrojů. Aby bylo možné využít veškerý potenciál, je nutné zvolit vhodný fotovoltaický systém v závislosti na okolnostech. Střešní, pozemní a zemědělské fotovoltaické systémy zde vytváří cennou kombinaci,“ zdůrazňuje Michael Strebl, generální ředitel Wien Energie.
„Agrární fotovoltaika v kombinaci s digitalizovaným zemědělstvím nabízí zemědělcům nové možnosti v jejich hospodaření, včetně dodatečného příjmu a velkého technologického pokroku. Zelenou energii lze například využít přímo pro výrobu potravin, což znamená další snížení emisí CO2. Díky specifické podobě zemědělské fotovoltaiky bude v blízké budoucnosti možná také automatizace,“ vysvětluje ředitel výzkumného zemědělského centra vídeňské BOKU, profesor Helmut Wagentristl.
Kombinované využití pozemku zvýšilo díky výnosům z elektřiny jeho celkovou ekonomickou efektivnost. Panely přitom zabírají pouze kolem jednoho procenta pozemku, asi 14 procent zaujímají květnaté pásy a valnou většinu 85 procent stále tvoří orná půda.
Vertikální panely podle Wien Energie produkují stejné množství proudu jako tradiční panely směřované jižním směrem. Díky orientaci na východ a západ ale vyrábí nejvíce energie v době nejvyšší poptávky. Kombinace klasických a oboustranných panelů umožní rozložit výrobu v průběhu dne a tím ulehčit síti.
Desetimetrové rozestupy mezi moduly na pokusném poli u ulice Schafflerhofstraße dovolují tradiční využívání zemědělských strojů, hospodaření se tedy velmi podobá klasickému zemědělství. K ochraně panelů od škod způsobených zemědělským provozem zůstává mezi moduly a ornou půdou přibližně metrový rozestup, který zároveň napomáhá zvýšení biodiverzity. Ve Vídni zatím zkoušeli tři způsoby, jak tyto pruhy udržet bez plevele. Nejvíce se osvědčil výsev speciální květnaté směsi a mechanická údržba lučního osiva.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Richard Vacek
15.8.2023 06:48Jiří Svoboda
15.8.2023 09:21 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
16.8.2023 07:37 Reaguje na Richard VacekKlíčem ovšem je, že to bere ranní a podvečerní slunko, čímž se rozšiřuje doba výkonu.
Je to dobré doplnění vodorovných střešních panelů, prostě vídeňáci nejsou ropáčtí tutani jako místní diskutníci.
Daniel Višňovský
19.8.2023 17:00 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
19.8.2023 17:00 Reaguje na Pavel Hanzlpepa knotek
15.8.2023 09:47Michal Medek
15.8.2023 12:09 Reaguje na pepa knotekJiří Svoboda
15.8.2023 18:59 Reaguje na Michal MedekJak ten vámi citovaný článek souvisí s tímto vídeňským políčkem?
Kde sehnali tak malý kombajnek na prvním obrázku? Na hračkářství už je zase moc veliký.
Břetislav Machaček
16.8.2023 08:32 Reaguje na Jiří SvobodaKamarád si takovou ojetinu z Rakouska koupil a lidem
sklízel malá pole, kam by se klasický kombajn ani nevešel. Bohužel nedostupnost náhradních dílů
před léty způsobila, že nesklidil kvůli blbému
řemenu ani svoje vlastní pole. Po žních mu přišel
poštou řemen vyrobený někde na zakázku v Asii za
tolik, že kombajn prodal jinému hlupákovi, který
chtěl sklízet vlastním strojem. Efektivita takového
"zemědělství" je pouze díky dotacím a zisku z
výroby elektřiny, protože co lze mezi těmi soláry
asi tak pěstovat? Kukuřici a slunečnice asi těžko,
aby nezastínila soláry a jiným plodinám zase budou stínit soláry, takže výnosy budou mizerné.
Aleš Nebáznivý
15.8.2023 11:33Pavel Hanzl
16.8.2023 07:38 Reaguje na Aleš NebáznivýBřetislav Machaček
16.8.2023 08:18 Reaguje na Pavel Hanzlže zdroj energie má být koncentrován na pár místech a nesmí
zaprasit celou krajinu. Jinak tolik dýmu, co dnes produkuje
elektrárna je zlomkem toho, co produkují "náhodné" požáry
skladů druhotných surovin a skládek. No a to nehovořím o
přírodě "prospěšných" požárech lesů a erupcích sopek. Pokud
vede cesta k energetické soběstačnosti zaprasením i polí,
tak si pouze spočítejte kolik oceli, betonu atd. bylo na ty
solární parky potřeba a kolik museli jinde spálit uhlí, aby
jsme si v Evropě hráli na ekology.
Jarka O.
16.8.2023 13:40 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
16.8.2023 15:48 Reaguje na Jarka O.krajiny plné solárů a větrníků a přitom odmítají
právě jádro na pár hektarech, které by ty tisíce hektarů solárů a tisíce větrníků hravě nahradilo. To je opravdu pomatení smyslů a hlavně rozumu hodné
léčení v uzavřené psychiatrické léčebně. Viděl jsem
pár solárních elektráren natočených z balonu a je
to hrůza! Leskne se to ve slunci a mám obavu, že
to ovlivňuje ptáky, kteří se cizorodým prvkům v krajině při tazích vyhýbají. Pro hmyz to je sterilní prostředí(chemická likvidace porostu
pod panely) a další tepelný ostrov v krajině.
Navíc soláry ve volné krajině(pole) bez oplocení
budou cílem vandalů a zlodějů a uhlídat to nelze.
Víte jak se na ně bude hezky sprejovat grafiti
a vyžívat se při jejich rozbíjení kameny s následným ohňostrojem? A co až vzplane to obilí
mezi panely? To bude mazec pro hasiče pohybovat
se v uličkách mezi hořícími panely. Já osobně
bych tam nelezl ani za nic. Jinak máte pravdu,
že CHKO ani NP tam už nikdy nebude, ale nebude
to ani nic hezkého pro relaxaci v přírodě za
velkoměstem jakým je Vídeň.
Jarka O.
17.8.2023 17:58 Reaguje na Břetislav MachačekLibi se mi, jak se chovají Švýcaři, mají bez problémů i koncové úložiště.
Vandalismus me nenapadl, ale stát se to může. Zde píší: "plnohodnotná produkce obilí". Jak to zvládnou ekonomicky po konci výzkumu, je asi jasné. Vznikne ekonomické perpetuum mobile :)
Pavel Hanzl
16.8.2023 23:53 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
16.8.2023 23:51Výnos většiny polních plodin je při zastínění menší nebo méně kvalitní, navíc plocha panelů i plocha těch travnatých pásů zmenší využitelnou rozlohu půdy o takových odhadem 10 - 15 %, sířka pásů nemusí korespondovat s pracovními šířkami jednotlivých pracovních strojů, tudíž znatelně zvýší i náklady na stroje při pěstování.
Mně se to jeví, pokud bude mít i agrifotovoltaika přednostní výkup, pouze jaká zvýšení ždímání lidí dotováním ještě dražší FV produkce než je klasická FV produkce. Plus taky významné prodražení zemědělské produkce na agrifotovoltaickém poli, které může dosáhnout takové výšky, že produkce z takových polí se stane kvůli vysokým cenám neprodejná.