https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/solarni-energie-primo-z-obilneho-pole-ve-vidni
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Solární energie přímo z obilného pole ve Vídni

15.8.2023 06:13 | VÍDEŇ (Ekolist.cz)
Sklizeň na agrivoltaickém poli Schafflerhofstraße na kraji Vídně.
Sklizeň na agrivoltaickém poli Schafflerhofstraße na kraji Vídně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Raphael Faschang / Wien Energie
Lze na poli vybudovat fotovoltaickou elektrárnu a zároveň zachovat plnohodnotnou zemědělskou produkci? Podle rakouského hlavního města ano. Spojení výroby obnovitelné energie a pěstování zemědělských plodin od roku 2019 testují ve Vídni. Vyšší efektivita využití půdy i dodatečné zisky z produkce energie přinesly spokojenost zemědělcům i městskému výrobci elektřiny Wien Energie.
 

Využití zemědělských ploch pro pěstování plodin a současně i výrobu obnovitelné energie, zkráceně agrovoltaiku, testuje vídeňský energetický podnik Wien Energie ve spolupráci s přírodně-technickou univerzitou BOKU Wien od roku 2019. V rámci testu vyrostlo před dvěma lety na jednom z polí na severovýchodním předměstí Vídně kolem 400 vertikálních oboustranných fotovoltaických panelů, které tvoří největší agrovoltaickou elektrárnu svého druhu v Rakousku. Takzvané bifaciální moduly postavené v řadách vedle sebe přeměňují sluneční světlo na elektřinu z přední i zadní strany. Mezi panely přitom rostou běžné zemědělské plodiny a rozestupy umožňují vjezd i manipulaci potřebné zemědělské techniky.

Agrivoltaické pole na kraji Vídně.
Agrivoltaické pole na kraji Vídně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Wiener Wildnes, Popp-Hackner / Wien Energie

V roce 2021 po výstavbě panelů zaseli zemědělci nejprve vojtěšku pro zlepšení kvality půdy. V loňském roce následovaly různé druhy obilovin (pšenice, špalda a ječmen) a sója, letos pokus pokračuje podle principu střídání plodin. Koncem roku chce Vídeň všechny dosavadní výsledky zanalyzovat a rozhodnout o dalším vývoji výzkumného projektu.

Rakouské hlavní město si již dříve stanovilo za cíl dosáhnout do roku 2040 uhlíkové neutrality a sází při tom na zvyšující se produkci solární energie. Městský energetický podnik Wien Energie nyní provozuje kolem 400 fotovoltaických elektráren s výkonem 116 megawattů, do konce roku má přibýt dalších 60 zařízení. Cílem Wien Energie je dosáhnout do roku 2030 celkového výkonu 1 000 megawattů výkonu z obnovitelných zdrojů. Najít vhodné plochy pro získávání obnovitelné energie v množství dostatečném pro dvoumilionovou metropoli je však složitým úkolem.

„Samotné fotovoltaické systémy na střechách nebudou v budoucnu stačit k pokrytí poptávky po elektřině z obnovitelných zdrojů. Aby bylo možné využít veškerý potenciál, je nutné zvolit vhodný fotovoltaický systém v závislosti na okolnostech. Střešní, pozemní a zemědělské fotovoltaické systémy zde vytváří cennou kombinaci,“ zdůrazňuje Michael Strebl, generální ředitel Wien Energie.

„Agrární fotovoltaika v kombinaci s digitalizovaným zemědělstvím nabízí zemědělcům nové možnosti v jejich hospodaření, včetně dodatečného příjmu a velkého technologického pokroku. Zelenou energii lze například využít přímo pro výrobu potravin, což znamená další snížení emisí CO2. Díky specifické podobě zemědělské fotovoltaiky bude v blízké budoucnosti možná také automatizace,“ vysvětluje ředitel výzkumného zemědělského centra vídeňské BOKU, profesor Helmut Wagentristl.

Kombinované využití pozemku zvýšilo díky výnosům z elektřiny jeho celkovou ekonomickou efektivnost. Panely přitom zabírají pouze kolem jednoho procenta pozemku, asi 14 procent zaujímají květnaté pásy a valnou většinu 85 procent stále tvoří orná půda.

Agrivoltaické pole na kraji Vídně.
Agrivoltaické pole na kraji Vídně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michael Horak / Wien Energie

Vertikální panely podle Wien Energie produkují stejné množství proudu jako tradiční panely směřované jižním směrem. Díky orientaci na východ a západ ale vyrábí nejvíce energie v době nejvyšší poptávky. Kombinace klasických a oboustranných panelů umožní rozložit výrobu v průběhu dne a tím ulehčit síti.

Desetimetrové rozestupy mezi moduly na pokusném poli u ulice Schafflerhofstraße dovolují tradiční využívání zemědělských strojů, hospodaření se tedy velmi podobá klasickému zemědělství. K ochraně panelů od škod způsobených zemědělským provozem zůstává mezi moduly a ornou půdou přibližně metrový rozestup, který zároveň napomáhá zvýšení biodiverzity. Ve Vídni zatím zkoušeli tři způsoby, jak tyto pruhy udržet bez plevele. Nejvíce se osvědčil výsev speciální květnaté směsi a mechanická údržba lučního osiva.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

15.8.2023 06:48
Pro zemědělce musí být lahůdka motat se s technikou mezi křehkými panely, kabeláží a pásy plevele. Ještě tam mohli zapíchnout nějaký stožár s větrníkem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.8.2023 09:21 Reaguje na Richard Vacek
Prostě inspirace Nosovovým Neználkem ze Slunečního města.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2023 07:37 Reaguje na Richard Vacek
Člověče nešťastná, kdo se zase kde motá? Pásy trávy jsou rovná jako ukázněný remízek, na otáčení je dost prostoru a jiný problém tam není. Dvakrát ročně posekat trávu fakt jezevec zvládá taky.
Klíčem ovšem je, že to bere ranní a podvečerní slunko, čímž se rozšiřuje doba výkonu.
Je to dobré doplnění vodorovných střešních panelů, prostě vídeňáci nejsou ropáčtí tutani jako místní diskutníci.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

19.8.2023 17:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Vidění jsou ropacti tutani, a na rozdíl od Čechů nakupují fosilní paliva od Rusů.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

19.8.2023 17:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Vidění jsou ropacti tutani, a na rozdíl od Čechů nakupují fosilní paliva od Rusů.
Odpovědět
pk

pepa knotek

15.8.2023 09:47
Vybudování opěrné konstrukce a kabeláž bude stát více než FVE panely, účinnost nižší o pětinu, k tomu náklady na údržbu - škoda že pisálek neuvádí jaká je projektovaná cena 1 kWh elektřiny z tohoto zázraku a kdo ji od něj bude kupovat nebo si ji snad spotřebuje sám a jeho zemědělská technika bude jezdit na elektriku ? To bude chleba z u něj vypěstované pšenice za 10 €.
Odpovědět
MM

Michal Medek

15.8.2023 12:09 Reaguje na pepa knotek
S cenou konstrukcí asi máte pravdu, ale přesto se to díky nízké ceně panelů vyplatí víc než jakýkoliv další zdroj i při započítání zvýšených nákladů na distribuci takovéto elektřiny, což je vlastně super zpráva. Zdroj: https://www.eia.gov/outlooks/aeo/pdf/electricity_generation.pdf
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.8.2023 18:59 Reaguje na Michal Medek
A proč je ta cena panelů tak nízká? Že bysme je v EU tak levně vyráběli?

Jak ten vámi citovaný článek souvisí s tímto vídeňským políčkem?

Kde sehnali tak malý kombajnek na prvním obrázku? Na hračkářství už je zase moc veliký.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.8.2023 08:32 Reaguje na Jiří Svoboda
To jsou speciální horské a nebo semenářské kombajny.
Kamarád si takovou ojetinu z Rakouska koupil a lidem
sklízel malá pole, kam by se klasický kombajn ani nevešel. Bohužel nedostupnost náhradních dílů
před léty způsobila, že nesklidil kvůli blbému
řemenu ani svoje vlastní pole. Po žních mu přišel
poštou řemen vyrobený někde na zakázku v Asii za
tolik, že kombajn prodal jinému hlupákovi, který
chtěl sklízet vlastním strojem. Efektivita takového
"zemědělství" je pouze díky dotacím a zisku z
výroby elektřiny, protože co lze mezi těmi soláry
asi tak pěstovat? Kukuřici a slunečnice asi těžko,
aby nezastínila soláry a jiným plodinám zase budou stínit soláry, takže výnosy budou mizerné.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

15.8.2023 11:33
To bude krásná proměna krajiny, až bude agroFVE všude. Na pole vyjede GPS automat sít, sklízet apod. Vše digitální. Prostě nádherné splynutí člověka s přírodou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2023 07:38 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Proti totálně zničené a vybagrované krajině doplněné dýmajícím uhlákem je to pořád nebe a dudy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.8.2023 08:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Důl se vytěží, zaplaví, zalesní, ale pole se soláry budou krajinu hyzdit na věky věků, dokud nepřijdou lidé k rozumu,
že zdroj energie má být koncentrován na pár místech a nesmí
zaprasit celou krajinu. Jinak tolik dýmu, co dnes produkuje
elektrárna je zlomkem toho, co produkují "náhodné" požáry
skladů druhotných surovin a skládek. No a to nehovořím o
přírodě "prospěšných" požárech lesů a erupcích sopek. Pokud
vede cesta k energetické soběstačnosti zaprasením i polí,
tak si pouze spočítejte kolik oceli, betonu atd. bylo na ty
solární parky potřeba a kolik museli jinde spálit uhlí, aby
jsme si v Evropě hráli na ekology.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.8.2023 13:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Takový vzhled krajiny má, p. Machačku, jednu podstatnou výhodu. Na takto zkrásnělém území nebudou lidé ani ochránci chtít vyhlašovat CHKO ani omylem. Jak by situace byla jiná s 1 JE na stejně velké ploše, která by umožnila nechat přírodě spousty území a přitom zásobila energií 50 měst 24/7 místo jedné čtvrti ráno a večer.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.8.2023 15:48 Reaguje na Jarka O.
Já nechápu to nadšení Rakušáků z takto zaprasené
krajiny plné solárů a větrníků a přitom odmítají
právě jádro na pár hektarech, které by ty tisíce hektarů solárů a tisíce větrníků hravě nahradilo. To je opravdu pomatení smyslů a hlavně rozumu hodné
léčení v uzavřené psychiatrické léčebně. Viděl jsem
pár solárních elektráren natočených z balonu a je
to hrůza! Leskne se to ve slunci a mám obavu, že
to ovlivňuje ptáky, kteří se cizorodým prvkům v krajině při tazích vyhýbají. Pro hmyz to je sterilní prostředí(chemická likvidace porostu
pod panely) a další tepelný ostrov v krajině.
Navíc soláry ve volné krajině(pole) bez oplocení
budou cílem vandalů a zlodějů a uhlídat to nelze.
Víte jak se na ně bude hezky sprejovat grafiti
a vyžívat se při jejich rozbíjení kameny s následným ohňostrojem? A co až vzplane to obilí
mezi panely? To bude mazec pro hasiče pohybovat
se v uličkách mezi hořícími panely. Já osobně
bych tam nelezl ani za nic. Jinak máte pravdu,
že CHKO ani NP tam už nikdy nebude, ale nebude
to ani nic hezkého pro relaxaci v přírodě za
velkoměstem jakým je Vídeň.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

16.8.2023 23:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas pane.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.8.2023 17:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Jsou zhlouplí cílenou masírkou od 80.let a dotacemi. Nechtějí se probudit ze své iluze a jako bonus mistrují sousedy. SRN a Rakousko nemaji jaderné technologie, proto podporují soláry a větrníky, z kterých žije jejich průmysl a obchod, a mají zájem na ziscích kdekoliv. Makléř z MŽP řekl, že nic než OZE se už nepostaví, čili je podporuje. Hrozné by bylo, kdyby chtěli soláry a větrníky zlikvidovat i CHKO.
Libi se mi, jak se chovají Švýcaři, mají bez problémů i koncové úložiště. 
Vandalismus me nenapadl, ale stát se to může. Zde píší: "plnohodnotná produkce obilí". Jak to zvládnou ekonomicky po konci výzkumu, je asi jasné. Vznikne ekonomické perpetuum mobile :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2023 23:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy berete ty "věky věků" asi stejně, jak "se SSSR na věčné časy a nikdy jinak", že?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.8.2023 23:51
Já na tom poli žádnou přidanou hodnotu nevidím. Konstrukce fotovoltaických panelů musí být masívnější a tudíž dražší než klasická konstrukce polních FV elektráren, kabely ze streamů delší, náklady na investici i údržbu tak větší osvícení sluncem u svislých panelů menší, tudíž produkce elektřiny menší. takže elektřina bude o dost dražší než z běžných Fv elektráren.
Výnos většiny polních plodin je při zastínění menší nebo méně kvalitní, navíc plocha panelů i plocha těch travnatých pásů zmenší využitelnou rozlohu půdy o takových odhadem 10 - 15 %, sířka pásů nemusí korespondovat s pracovními šířkami jednotlivých pracovních strojů, tudíž znatelně zvýší i náklady na stroje při pěstování.
Mně se to jeví, pokud bude mít i agrifotovoltaika přednostní výkup, pouze jaká zvýšení ždímání lidí dotováním ještě dražší FV produkce než je klasická FV produkce. Plus taky významné prodražení zemědělské produkce na agrifotovoltaickém poli, které může dosáhnout takové výšky, že produkce z takových polí se stane kvůli vysokým cenám neprodejná.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist