https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/specialne-vycviceny-pes-mozna-ukaze-ze-problem-s-otravami-volne-zijicich-zvirat-je-vetsi-nez-se-tusilo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Speciálně vycvičený pes možná ukáže, že problém s otravami volně žijících zvířat je větší, než se tušilo

1.2.2017 01:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Maďarští ochránci přírody pracují s německým ovčákem, ale pro úspěšnou práci to není podmínkou. Vhodný je prakticky kterýkoli středně velký pes.
Maďarští ochránci přírody pracují s německým ovčákem, ale pro úspěšnou práci to není podmínkou. Vhodný je prakticky kterýkoli středně velký pes.
Česká společnost ornitologická (ČSO) plánuje v boji proti otráveným nástrahám, které u nás hubí řadu živočichů, nasadit nového pomocníka. Speciálně vycvičený pes se má postarat o to, aby z české krajiny zmizely jak jedovaté návnady, tak i mršiny otrávených zvířat. Právě ty jsou častou zhoubou dravců, protože se při „úklidu“ zdechlin sami otráví a v bolestech pak uhynou. Čeští ornitologové tak díky projektu dotovaným Unií navážou na praxi svých kolegů z celé Evropy. A obávají se, že s pomocí psa se ukáže, že počet otrav je ve skutečnosti mnohem vyšší.
 

Dlouhodobou zkušenost s psími hlídkami už mají například ve Španělsku, Portugalsku, Andoře a Řecku. Češi se do projektu zařazují spolu s Bulharskem, kde je situace rovněž velmi vážná. Otrávené návnady a intoxikované zdechliny tu po léta brzdí jakékoliv pokusy o úspěšnou ochranu mrchožravých supů. Tamní ornitologové a ochránci přírody proto nyní usilují o odstranění otrávených návnad na území celého pohoří Rodop, jejichž rozloha se blíží 15 000 kilometrů čtverečních.

Ambice ČSO jdou vlastně ještě dál: ideálem by mělo být odstranění toxických nástrah na celém území ČR, tedy zhruba na pětinásobně větší ploše. Psi, používaní v celé Evropě k vyhledávání nástrah, podstupují spolu s psovody náročný výcvik v Maďarsku. Proč? Tato země se totiž počítá mezi špičku ve výcviku psů a zdejší zkušenosti s využitím psů v ochranářské praxi sahají dvacet let nazpět.

Jsou to ale právě dlouholeté zkušenosti z Maďarska, které jedním dechem optimismus dávají i berou. Ani dvacet let po zavedení speciálně vycvičených psů do služby v terénu tu brutální praxe trávení zvířat pomocí nástrah neustala. Bude u nás tedy situace podobná a trávení či riziko setkání s otrávenou návnadou nikdy definitivně nevymizí? Možné to je.

V čem spočívá výcvik psa na hledání otrávených zvířat? Třeba v tom, že se sám nesmí mršiny dotknout, aby se neotrávil. Ilustrační snímek
V čem spočívá výcvik psa na hledání otrávených zvířat? Třeba v tom, že se sám nesmí mršiny dotknout, aby se neotrávil. Ilustrační snímek

Stejně tak je třeba počítat s tím, že počty zaznamenaných uhynulých zvířat i nalezených otrávených nástrah po zavedení psa do služby poněkud paradoxně vyletí strmě vzhůru. To proto, že dnes se zatím většinu mršin nepodaří dohledat a dozvídáme se jen nárazově o těch nejkřiklavějších případech. „Doufáme, že nám pes pomůže odhalit skutečný stav trávení u nás,“ říká předseda ČSO Zdeněk Vermouzek. „A trochu se bojíme, že toto poznání může leckomu vyrazit dech.“

Princip neznámého

Nejistota, kolik položených nástrah a uhynulých zvířat v našich luzích a hájích vlastně leží, dosud snižuje vážnost celého problému v očích veřejnosti. „Jestliže nyní nacházíme desítky otrávených ptáků ročně – a to jen jako výsledek náhody – při systematickém vyhledávání s pomocí psa očekáváme, že to budou opravdu stovky zdokumentovaných otrav,“ soudí Vermouzek.

Vysledovat při takovém očekávaném desetinásobném zvýšení nálezů nějakou změnu pozorovatelného trendu bude obtížné, je totiž těžké říct, jestli se po zapracování psího pomocníka začalo trávit více nebo méně. To také bude komplikovat vyhodnocení úspěšnosti celého projektu. Nikdy se totiž nedozvíme, kolik návnad a mršin venku ve skutečnosti je, a o kolik procent se zvýší úspěšnost jejich nalezení.

Ochránci zvířat tak budou porovnávat jen zaznamenané případy. Z desítek takových případů se sice mohou stát stovky, ale pokud jsou ve hře tisíce, je to pořád jen částečný úspěch. V případě mediální zkratky by se nakonec mohlo zdát, že díky nasazení psa se rázem tráví desetkrát více.

„Nepřímé informace ale naznačují, že trávení se u nás rozšiřuje, že otrav je zřejmě každým rokem o něco víc,“ dodává Vermouzek. „Právě vycvičení psi ornitologům umožní, abychom se dověděli o rozsahu celého trávení.“ Pokud je tedy problém stanovit hodnotící parametr úspěšné realizace projektu, jak by mohl vypadat neúspěch? „Za neúspěch, i když ne vyloženě za selhání, bych považoval situaci, kdy by evidentně otrávených návnad i otrávených ptáků i savců dál přibývalo a ani se psem a zvýšeným pracovním úsilím by se nedařilo situaci měnit,“ říká Vermouzek. Kvůli dosavadním kvalitám psího výcviku v Maďarsku, ze kterého těží týmy po celé Evropě, se toho ale nebojí.

„Zrovna Maďaři používají již asi 5 let speciálně vycvičeného psa, který se jmenuje příznačně Falco. Pátrají s ním ale jen v některých národních parcích, ne na celém území Maďarska. A celkem evidentně se prokazuje, že tam, kde psí jednotka funguje, otrávených návnad viditelně ubylo. Na rozdíl od zbytku území Maďarska,“ říká Vermouzek.

Jak by to mohlo vypadat u nás?

Kvůli jedné otrávené poštolce nebo káněti policie do terénu vyrážet nebude. V loňském roce bylo například zaznamenáno „jen“ 34 případů otrav. Vermouzek proto vzpomíná na jeden z prvních případů, které Maďaři se svým psem řešili. Na jeho počátku byli čtyři nalezení motáci pochopi. Po nasazení psa se počet otrávených ptáků zvýšil o dalších třináct pochopů, jednu káni a tři rarohy, tedy druh s nejvyšší ochranářskou prioritou. Rázem se tak z drobného případu stal případ velký, kde už bylo dost důvodů i pro to, aby se jím zabývala policie.

Orel mořský otrávený karbofuranem.
Orel mořský otrávený karbofuranem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Dočekal / Karbofuran

„A právě policejní vyšetřování, tedy nikoli pes samotný, jsou tím, co traviče odrazuje,“ říká Vermouzek. Jak ale dodává, nalézt otrávenou návnadu nebo uhynulý kadáver nutně neznamená usvědčení samotného traviče. Když se přidržíme příkladů z Maďarska, tak mezi lety 2000 až 2015 tu bylo zjištěno přes 250 případů trávení, přitom k soudu se do roku 2014 nedostal ani jeden. „Teprve v roce 2015 padly čtyři rozsudky, v roce 2016 byly u soudu další tři případy,“ připomíná Vermouzek.

Určitým specifikem plánu ČSO na využití psa se speciálním výcvikem je jeho řekněme komplexní využití. Zatímco třeba Řekové nebo Bulhaři se s psími týmy soustředí na vytvoření několika bezpečných zón, většinou v areálu chráněných území, na kterých vyhledávají smrtící nástrahy, Češi by rádi pokryli celou ČR.

„Větší pozornost bude věnována oblasti jižní Moravy, kde hnízdí dva cílové druhy projektu, orel královský a raroh velký,“ popisuje Vermouzek plány ornitologů. „Ale vyhledávat návnady budeme skutečně po území celého státu.“ Ptáte se proč? „Ptáci, včetně těch cílových, totiž celé území státu využívají, jak víme i díky satelitnímu sledování, a tak by nemělo smysl zabránit trávení jen v úzkém okolí hnízdišť, když by se ptáci pak mohli otrávit třeba o pár desítek kilometrů dál.“

Psovod proto bude mít k dispozici auto a podle předem daného plánu kontrol bude navštěvovat různé regiony a pátrat tam po otrávených návnadách a jejich obětech. „A samozřejmě v případě, kdy bude odněkud hlášen nález trávení, bude mít tato věc naprostou prioritu a během několika hodin bude daná oblast důkladně propátraná se psem,“ doplňuje Vermouzek.

Konkurz zájemců na post psovoda stále běží a čas na podávání přihlášek je do 15. února. S čím by měl uchazeč o toto zaměstnání počítat? Že se bude muset vyrovnat nejen se psem, ale i s různými lidmi v terénu. „Psovod ČSO bude v postavení běžného člověka, nebude mít žádné zvláštní policejní pravomoci. Bude dělat tedy to, co by měl udělat v podobné situaci každý občan – zdokumentuje situaci a přivolá policii. A samozřejmě bude s policisty spolupracovat podle jejich instrukcí tak, aby celé pátrání po traviči bylo co nejúčinnější.“

Konkurz na psího šampiona?

"Konkrétního psa zatím vybraného nemáme, dokonce ani zatím nevíme rasu,“ říká předseda ČSO Zdeněk Vermouzek. „Maďarští kolegové pracují s německým ovčákem, máme možnost pořídit také tuto rasu, ale pro úspěšnou práci to není podmínkou. Vhodný je prakticky kterýkoli středně velký pes. Mnohem důležitější než rasa budou vlastnosti konkrétního štěněte. Ty by měl ale zkušený chovatel být schopen rozeznat a doporučit nám toho nejlepšího hafana. A své slovo bude mít při výcviku samozřejmě i psovod, protože ten si musí se psem maximálně rozumět.“ A co musí cvičený pes umět? Třeba poznat podle čichu účinnou látku i kadávery různých druhů zvířat, musí je umět označit, tedy ukázat je psovodovi. Současně se nesmí za žádných okolností návnady nebo uhynulých zvířat ani dotknout, protože jed je smrtelně nebezpečný i pro psa.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

reklama

 
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist