https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/specialni-bakterie-cisti-vodu-glinocskeho-rybniku-v-bohumine
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Speciální bakterie čistí vodu Gliňočského rybníku v Bohumíně

29.6.2020 17:36 | BOHUMÍN (ČTK)
Místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín doporučila městu využít speciální bakterie, které rozkládají mrtvou organickou hmotu na dně rybníka, čímž jej biologicky odbahňují. Ilustrační obrázek
Místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín doporučila městu využít speciální bakterie, které rozkládají mrtvou organickou hmotu na dně rybníka, čímž jej biologicky odbahňují. Ilustrační obrázek
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Speciální bakterie čistí vodu Gliňočského rybníku v Bohumíně na Karvinsku. V rybníku se přemnožily sinice, ryby pak trpí nedostatkem kyslíku. ČTK to řekla mluvčí města Lucie Blcarová. Speciální bakterie pracovníci aplikují na vodní hladinu pomocí udice a dávkovací rakety. Město si od neobvyklého postupu slibuje čistší a kvalitnější vodu pro místní faunu.
 

"Před časem jsme v rybníce zaznamenali částečný úhyn ryb. Nechali jsme si proto udělat u Povodí Odry v laboratoři rozbor vody a ten potvrdil nedostatek aktivního kyslíku. Začali jsme hledat cesty, jak svízelnou situaci místních živočichů vyřešit," řekl Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice.

Rybník je v městské části Skřečoň uprostřed lesa v přírodním areálu Gliňoč, nemá žádný regulovaný přítok ani odtok. Hromady spadaného listí se každoročně na jeho dně mění v tlející bahno. "Rybník nelze vypustit, navíc případné bagrování by bylo pro vodní živočichy devastující," řekl Palán.

Místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín doporučila městu využít speciální bakterie, které rozkládají mrtvou organickou hmotu na dně rybníka, čímž jej biologicky odbahňují. Zároveň čistí vodu a zlepšují její kyslíkové vlastnosti. Podobně bakterie pomohly i vodě Štrbského plesa ve Vysokých Tatrách na Slovensku.

Za celou sezonu rybník pojme téměř 30 kilogramů přípravku, za nějž město zaplatí necelých 40.000 korun. Do konce září by měly být výsledky na první pohled patrné. Přidaným efektem je totiž to, že voda je průzračnější. "Bakterie by však měly především ubrat až dvacet centimetrů bahna ze dna, což už je na půl hektaru vodní plochy slušná kubatura," řekl úředník města.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

2.7.2020 10:48
Držím palce,ať to vyjde.Jsem místní,lokalitu znám od dětství a
i její historii.Přítoky má spodními prameny vyvěrajícími ze dna
a z přítoku zanesenými rourami z druhé vedlejší bývalé pískovny.
Odtok mívala a má i nyní do soustavy dnešních tůní za normálního
stavu hladiny a nebo mívala do přivaděče technologické vody do
bývalé Prefy.V dobách sucha se však odtok nekoná,ale za to nikdo
nemůže,protože voda zasakuje do štěrpopískového podloží,kterým
putuje o půl kilometru níž,kde pramení obohacená o železo a mangan
z vyplavovaných železitých slepenců.K tomu odbagrování nánosů bych
pouze poznamenal,že lze dělat po částech(rozložit na několik let)
a tak nemusí být vliv na faunu totálně devastující.Šlo by tak
pravidelně vyhodnotit daný zásah a buď pokračovat a nebo od něho
upustit.Snad tak pomohou ty bakterie,ale viděl bych i možnost ve
vápnění po částech a v čase,aby tak nedošlo k náhlému plošnému
převápnění.Předem je si třeba ujasnit účel lokality a stanovit
priority.Jedni preferují čisté vody plné ryb,druzí obhajují
přírodní degradaci pískovny v přeměné na mokřad bez ryb a s
kyselou bezkyslíkatou vodou.Já se nostalgicky přikláním k
zachování předchozího stavu se stávajícími živočichy,ale
o tom musí rozhodnout jiní.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist