Speciální bakterie čistí vodu Gliňočského rybníku v Bohumíně
"Před časem jsme v rybníce zaznamenali částečný úhyn ryb. Nechali jsme si proto udělat u Povodí Odry v laboratoři rozbor vody a ten potvrdil nedostatek aktivního kyslíku. Začali jsme hledat cesty, jak svízelnou situaci místních živočichů vyřešit," řekl Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice.
Rybník je v městské části Skřečoň uprostřed lesa v přírodním areálu Gliňoč, nemá žádný regulovaný přítok ani odtok. Hromady spadaného listí se každoročně na jeho dně mění v tlející bahno. "Rybník nelze vypustit, navíc případné bagrování by bylo pro vodní živočichy devastující," řekl Palán.
Místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín doporučila městu využít speciální bakterie, které rozkládají mrtvou organickou hmotu na dně rybníka, čímž jej biologicky odbahňují. Zároveň čistí vodu a zlepšují její kyslíkové vlastnosti. Podobně bakterie pomohly i vodě Štrbského plesa ve Vysokých Tatrách na Slovensku.
Za celou sezonu rybník pojme téměř 30 kilogramů přípravku, za nějž město zaplatí necelých 40.000 korun. Do konce září by měly být výsledky na první pohled patrné. Přidaným efektem je totiž to, že voda je průzračnější. "Bakterie by však měly především ubrat až dvacet centimetrů bahna ze dna, což už je na půl hektaru vodní plochy slušná kubatura," řekl úředník města.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Břetislav Machaček
2.7.2020 10:48i její historii.Přítoky má spodními prameny vyvěrajícími ze dna
a z přítoku zanesenými rourami z druhé vedlejší bývalé pískovny.
Odtok mívala a má i nyní do soustavy dnešních tůní za normálního
stavu hladiny a nebo mívala do přivaděče technologické vody do
bývalé Prefy.V dobách sucha se však odtok nekoná,ale za to nikdo
nemůže,protože voda zasakuje do štěrpopískového podloží,kterým
putuje o půl kilometru níž,kde pramení obohacená o železo a mangan
z vyplavovaných železitých slepenců.K tomu odbagrování nánosů bych
pouze poznamenal,že lze dělat po částech(rozložit na několik let)
a tak nemusí být vliv na faunu totálně devastující.Šlo by tak
pravidelně vyhodnotit daný zásah a buď pokračovat a nebo od něho
upustit.Snad tak pomohou ty bakterie,ale viděl bych i možnost ve
vápnění po částech a v čase,aby tak nedošlo k náhlému plošnému
převápnění.Předem je si třeba ujasnit účel lokality a stanovit
priority.Jedni preferují čisté vody plné ryb,druzí obhajují
přírodní degradaci pískovny v přeměné na mokřad bez ryb a s
kyselou bezkyslíkatou vodou.Já se nostalgicky přikláním k
zachování předchozího stavu se stávajícími živočichy,ale
o tom musí rozhodnout jiní.