Spor o ochranu slonů v Botswaně – velký problém, nebo největší hoax 21. století?

Botswana je z pohledu slona zřejmě nejbezpečnější místo na zemi. Žije tu nejpočetnější populace slonů afrických. V září 2018 se ale v médiích po celém světě objevily zprávy o masakru těchto slonů pytláky. Prezident Botswany Mokgweetsi Masisi ale popřel, že by pytláctví v zemi narostlo, a obvinění z masového pytláctví označil za “největší hoax 21. století”. Podle výsledků leteckého průzkumu předaného vládě v lednu 2019 se ale pytláctví v Botswaně skutečně rozmáhá. Odkrývání sporu o ochranu slonů v Botswaně je jako detektivní příběh. Píše o něm BBC.

V severní Botswaně se šestkrát zvýšil počet „čerstvých“ nebo „nedávných“ mrtvol slonů, které vykazují známky pytláctví. To je závěr leteckého průzkumu volně žijících živočichů, který v severní Botswaně v roce 2018 prováděla organizace Sloni bez hranic (Elephants Without Borders). Podobný průzkum provedla již v roce 2010 a 2014.

Vědec Mike Chase, který měl průzkum na starosti, zažehl v zemi zuřivou debatu, když v srpnu minulého roku zveřejnil obvinění, že je v zemi enormní problém s pytláctvím, který vládní autority ignorují. Chaseovi bylo následně vyhrožováno smrtí a vláda mu pozastavila jednu z jeho dvou výzkumných licencí.

Finální zpráva z leteckého průzkumu identifikuje čtyři pytlácké hotspoty, místa, kde se pytláctví soustřeďuje. Jejich existenci potvrzuje Chase fotografickými důkazy z návštěv identifikovaných míst. Předtím, než Mike Chase předal zprávu botswanské vládě, nechal její výsledky přezkoumat devíti mezinárodními odborníky na slony. Ti potvrdili, že studie vychází z podložených, dobře zdokumentovaných údajů a oslovení vědci věří ve správnost vyvozených závěrů.

Vláda však označila uvedená čísla za “chybná” a “zavádějící” a kritizovala “nepodložené a senzační zpravodajství v médiích”. Studie a její výsledky nejsou veřejně dostupné.

Hotspoty pytláctví

„Reakcí od různých lidí bylo pokusit se vše popřít nebo mě označit za zrádce a lháře – bez toho, aby si ověřili důkazy, jež jsme předložili,“ reaguje na kritiku Mike Chase.

BBC požádala vládu o rozhovor o konečných výsledcích zprávy, žádost ale zůstala bez reakce. Namísto toho vydala vláda prohlášení, které kritizuje některé metody použité při výzkumu a pozastavuje se nad velkým množstvím fotografií mrtvých slonů přiložených ke zprávě.

Stálý tajemník ministerstva životního prostředí, ochrany přírodních zdrojů a turismu Thato Raphaka odkazuje na předchozí dva letecké průzkumy v letech 2010 a 2014, které také dělala ochranářská organizace Sloni bez hranic. „Je pozoruhodné, že zatímco ve zprávě z roku 2010 uvádí autoři studie podíl mrtvých těl 2 %, v roce 2014 je to 7 % a v roce 2018 8,1 %,“ srovnáná Rhapaka údaje. „Číslo v roce 2014 je téměř čtyřikrát větší než v roce 2010. Ale v té době nikdo nevyvolával poplašné zprávy,“ a pokračuje: „V roce 2014 bylo znepokojení na místě více než teď, když je zvýšení pouze malé.“

Prohlášení požaduje, aby byly nezpracované údaje, z nichž studie vychází, předloženy skupině odborníků v Mezinárodním svazu ochrany přírody k dalšímu nezávislému přezkumu.

Ředitel oddělení divoké přírody a národních parků Otisitwe Tiroyamodimo uznává, že problém s pytláctvím existuje. „Nikdo nemůže popřít, že se v Botswaně zabíjejí sloni,“ uvádí. Ale ti nahlášení Mikem Chasem měli zemřít hlavně „z přirozených příčin anebo byli zabiti kvůli ochraně lidí a vesnic“.

Zástupci pověřených orgánů letěli na popsaná místa s Chasem, aby údaje ověřili. „Ale těch 87 těl jsme nenašli,“ řekl Tiroyamodimo. Pokusem najít mrtvá těla zaznamenaná během dvou měsíců strávili jen dva dny.

BBC se pokusila ověřit údaje, o které se ochránci přírody s vládou Botswany přou. Její novináři tedy navštívili jeden z „pytláckých hotspotů“, kde bylo nalezeno 67 mrtvých těl slonů. Několik kusů podle novinářů očividně zemřelo z přirozených příčin, ale většina vykazovala znaky, které jsou spojované s upytlačením: chybějící kly a větvemi zakrytá těla, aby mrtvoly nebyly nalezeny.

Botswana je domovem 130 000 slonů – třetiny všech slonů v Africe. Tak početná populace s sebou zvýšený zájem pytláků přináší poměrně přirozeně. Uvedený počet zabitých zvířat by ale tak velkou populaci neměl populaci ohrozit. „Pokud mluvíme o počtu mrtvých těl, která se nashromáždila v průběhu dvou let, tak uvedené počty nestojí vzhledem k velikosti populace slonů v Botswaně za žádné pozdvižení,“ uvádí ředitel národních parků Tiroyamodimo.

To ale ředitel Slonů bez hranic Mike Chase nepovažuje za uspokojivou odpověď na proběhlý průzkum. “Od jakého čísla je to problém?” ptal se. “Je to 10? 50? 100? 150? 1 000? Zkušenosti nás naučily, jak rychle se pytláctví dokáže rozrůst.“ Nechvalným příkladem toho je Tanzanie, která ztratila 60 % sloní populace během pěti let. „My jsme na vlastní oči viděli 157 slonů, u nichž je potvrzeno, že byli upytlačeni,“ říká Mike Chase. “Odhadujeme, že jejich celkový počet za minulý rok je nejméně 385. Pravděpodobně jich bude ale mnohem víc, protože naše odhady vychází jenom z toho, co jsme skutečně viděli.”

Bouřlivé reakce ohledně údajného nárůstu pytláctví mají ale zřejmě více co dělat s novou komplikovanou politikou Botswany než s volně žijícími zvířaty.

Politický konflikt

Prezident Masisi se stal prezidentem Botswany v dubnu 2018, kdy mu tehdejší prezident Ian Khama předal vládu. Od té doby se ale tito dva muži radikálně názorově rozešli. Nový prezident má často velmi odlišný názor na řadu témat. Jedním z nich je i ochrana přírody.

Za prezidenta Khamy bylo lovení zakázané a Botswana byla známá nulovou tolerancí k pytlákům. Od roku 2013 se tu prosazovala kontroverzní politika, která strážcům národních parků dovolovala na pytláky střílet a zabít je. Tato politika byla uplatňována především vůči zahraničním pytlákům. Její příznivci ji obhajují tím, že je to jediný přístup, který na pytláky platí. Je to doslova vyhlášení války pytlákům, a s válkou jsou spojené oběti.

Tenhle přístup ale není populární u všech. Sousední Namibie se ohradila proti tomu, že na území Botswany bylo zabito v průběhu posledních dvaceti let na 30 Namibijců. Botswanské úřady říkají, že to byli pytláci. Ale ne vždy jsou pro to přesvědčivé důkazy. Z Namibie se ozývají hlasy, že vláda Botswany přikládá větší hodnotu ochraně přírody než lidskému životu.

Ani mezi obyvateli Botswany není přístup k ochraně zvířat jednotný. Sloni totiž dokážou způsobit velké škody, když se dostanou na zemědělskou půdu nebo projdou vesnicí – ničí úrodu a někdy i zabijí lidi. Mnoho obyvatel venkova si myslí, že počet slonů narůstá, přestože pro to nejsou vědecky podložené důkazy.

Co se ale mění, jsou migrační trasy slonů a území, na které se sloni vydávají. Častěji se tak dostávají do střetu s lidmi. Hodně lidí věří, že zákaz lovu v roce 2013 vedl ke zhoršení konfliktů, a chtějí, aby byl znovu zaveden.

Vláda tak zvažuje zrušení zákazu lovu, aby získala hlasy voličů a obnovila mezinárodní pověst Botswany jako luxusní destinace pro safari.

A mezitím podniká konkrétní opatření. Prezident Masisi už rozhodl o odebrání “vojenských zbraní” malé protipytlácké jednotce, která v národních parcích funguje, se slovy, že pro nevojenské úředníky je jejich držení nelegální. Inicioval rovněž jednání s občany, místní správou a organizacemi o možnosti zrušení zákazu lovu. Výsledkem je zpráva, která doporučuje dosavadní zákaz lovu slonů zrušit, povolit jejich omezený odstřel a jejich maso zpracovávat jako krmivo pro domácí mazlíčky.

Botswana v současnosti podporuje také snahy o zrušení zákazu obchodu se slonovinou.

Spor o ochranu slonů je ztělesněn v rozepři bývalého a současného prezidenta. Ti jsou v otevřeném konfliktu před zraky své strany, která bude letos v červenci volit nového předsedu. Zároveň čekají zemi v říjnu letošního roku volby.

Osobní vztahy hrají v současném sporu ještě větší roli. Bývalý prezident Ian Khama se blízce zná s Mikem Chasem. Načasování Chaseova obvinění, že vláda ignoruje rostoucí problém s pytláctvím, bylo proto některými lidmi vnímáno jako politický útok na nového prezidenta. Finální zpráva studie totiž ukazuje, že k nárůstu pytláctví došlo už předtím, než Masisi nastoupil do úřadu.

K tomu, jak velký problém pytláctví v současnosti představuje, se provozovatelé safari nechtějí moc vyjadřovat. Důvodem je to, že jsou závislí na udělení a či odebrání povolení k provozování safari. A to vydává vláda. Pro svou pověst země s úspěšnou ochranou přírody je Botswana cílem bohatých turistů z celého světa. V roce 2017 ji navštívily dva miliony zahraničních turistů.

David Kays, který vlastní Ngamiland Adventure Safaris v deltě řeky Okavango, pytláctví jako problém vnímá: „Myslím, že vláda se snažila to nějakou dobu tajit. A teď, když se to dostalo na světlo, uvědomujeme si, jak vážný ten problém je. A ti velcí pytláci se mezitím infiltrovali dál, než jsme čekali.”

Vedoucí Wilderness Safaris Kim Nixon odmítá, že by někdo problém s pytláctvím popíral. “Kdykoli jsme na pytláctví narazili na některém z pozemků, které spravujeme, byl každý incident nahlášen jako kriminální případ,” uvedl. „Nejsme ale nijak oprávněni provádět jakákoli opatření proti pytlákům – naší rolí je přinejlepším monitoring,“ dodává.

Zájem, který populace slonů v Botswaně vzbuzuje, je třeba vnímat z perspektivy počtu slonů na celém kontinentu. Botswana hostí třetinu sloní populace Afriky. A přestože počet slonů v Botswaně je relativně stabilní, v rámci kontinentu se mezi lety 2007 a 2014 snížila početnost afrických slonů o 30 %.

Jednou z hnacích sil úbytku je pytláctví, poháněné poptávkou po slonovině. A protože ta se nezmenšuje, bude Botswana zřejmě mít významné místo v hledáčku pytláků.

---

reklama

---