Spotřeba polystyrenu roste, stejně jako jeho množství na skládkách

V loňském roce byla zaznamenána rekordní spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) v ČR. Kromě stavebnictví je polystyren používaný také jako obal pro křehké výrobky nebo potraviny. Lidé jsou však málo uvědomělí a nepomáhají recyklaci, téměř polovina plně recyklovatelného polystyrenu pak u nás končí na skládkách. Informoval o tom předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene na tiskové konferenci počátkem března.

Po propadu v roce 2009 byla loni v ČR historicky nejvyšší spotřeba EPS – celkem 56 900 tun. Růstu spotřeby nejvíce pomohly „zateplovací“ programy Nový panel a Zelená úsporám, kvůli kterým se začalo s renovacemi budov a jejich zateplováním. Podle Zemeneho je nezbytné, aby dotace na zateplování nějakou formou pokračovaly. „Zejména když suroviny, inovace, lidské zdroje a know-how k realizaci zateplování budov jsou k dispozici a efekty jsou prokazatelné,“ říká Zemene.

Sdružení EPS ČR je zapojeno do projektu „Evropské enviromentální prohlášení o výrobku“, který analyzuje životní cyklus, u izolací převyšující 50 let. Nejvyšší spotřeba energie je podle Zemeneho na začátku, kdy se vyrábí EPS granule, doprava pak již nehraje velký vliv. EPS se spotřebovává zejména ve stavebnictví, dalších 12 % EPS v ČR pochází z obalů.

„Snažíme se, aby co nejvyšší část byla recyklovaná. Pěnový polystyren je plně recyklovatelný. V oblasti stavebnictví 90 % výrobků jde na recyklaci, u obalů je problém se sběrem výrobků. Máme kontejnery, ale ne každý tam obal odnese,“ vyzývá Zemene k třídění odpadů. Možností znovuvyužití plastu je prý několik - EPS lze podrtit a přidat zpět do výrobků, přidat do betonu, nebo ho roztavit a zgranulovat na krystalový polystyren, který se může použít na výrobu méně náročných výrobků (ramínka, tácky apod.), další možností je využití jako zdroj energie.

V roce 2009 v EU bylo údajně 500 000 tun odpadů z EPS, které téměř ze tří čtvrtin tvořily obaly. A téměř polovina skončila na skládkách. „Nevyužije se energie, která je v tomto materiálu dále uzavřena,“ říká Zemene. V ČR je situace horší - z 8 000 tun odpadů skončilo 3 000 tun na recyklaci a 5 000 tun na skládkách. Díky legislativě bude statistika od letošního roku příznivější. Do minulého roku totiž spalování odpadů za účelem získání energie nebylo považováno za formu recyklace, ale vláda toto rozhodnutí přehodnotila. Z celé EU má suverénně nejvíce odpadu z EPS Německo, následují Itálie a Francie. Česká republika patří mezi země, které mají odpadu z EPS poměrně málo.

Kvalita je kontrolovaná

Pro větší jistotu spotřebitelů probíhá na českém trhu kontrola EPS. Projekt Monitoring kvality EPS od roku 2007 úspěšně odhaluje nekvalitní polystyren na českém trhu, uvedl Pavel Zemene. Projekt pomáhá prostřednictvím nezávislých certifikovaných zkušeben odhalit výrobce prodávající nekvalitní fasádní polystyren, jehož vlastnosti neodpovídají českým a evropským normám. „Abychom mohli snižovat energetickou náročnost, potřebujeme dostatek izolačního materiálu. Ale potřebujeme ho v dostatečné kvalitě,“ uvedl Pavel Zemene.

V loňském roce bylo odebráno celkem 86 vzorků od 20 výrobců z tuzemského trhu. Nevyhovujících výrobků bylo zhruba 15 %. Kontroly jsou zaměřeny na nejrozšířenější typy desek z pěnového polystyrenu, v letošním roce přibude i kontrola polystyrenu používaného do střech. Pokud členové Sdružení EPS ČR opakovaně neprojdou testem, porušují pravidla členství a hrozí jim pokuta až 10 000 eur. Může dojít také k vyloučení ze sdružení. Pokud je nekvalitní polystyren od výrobce, který není členem, probíhá upozornění korespondenční cestou, pokud se budou problémy opakovat, je firma nahlášena České obchodní inspekci a může následovat i soudní žaloba.

Od loňského ledna jsou nejen všichni stávající členové EPS ČR, ale i žadatelé o členství ve sdružení povinni získat Značku kvality, tedy splnit přísnější podmínky. Tato značka výrazně zvyšuje jistotu zákazníka, že kupovaný pěnový polystyren má vlastnosti, který vyhovují přísnější kontrole kvality, než jaká je nutná pro splnění současné evropské normy.

---

reklama

---