Ideální izolace pro váš dům
Pokud uvažujete o kvalitním zaizolování stavby, ať už nové nebo staré, doporučujeme obrátit se na odborníky, kteří vám vypracují energetický audit vaší stavby, doporučí vám vhodný materiál a jeho tloušťku, navrhnou další úsporná zařízení a také se od nich dozvíte návratnost vaší investice.
Energetické audity a poradenství v oblasti energetických úspor poskytují zdarma například: Ekowatt, Ekoaudit, Energ nebo Energy Center České Budějovice (www.eccb.cz). Tyto organizace patří mezi Energetická konzultační a informační centra České energetické agentury (EKIS ČEA). Kontakty na další střediska EKIS ČEA naleznete také na serveru ČEA.
Obce, kraje, neziskové organizace a podobné subjekty mohou u České energetické agentury získat dotaci v rámci státního programu na podporu úspor energie.
Česká energetická agentura
U Sovových mlýnů 9
118 00 Praha 1
tel: 257 099 011, fax: 257 530 478
e-mail: cea@ceacr.cz
Najít ideální materiál, kterým zateplit dům, není vůbec snadné. Každý materiál má svá pro a proti. Jeden je levnější, druhý je šetrnější k životnímu prostředí, další lépe chrání proti vlhkosti. Následující přehled vám má přiblížit širokou paletu možných izolačních materiálů a představit jejich vlastnosti.
Bavlna
Bavlna se užívá k zateplování domů poměrně krátce a na našem trhu je zatím málo dostupná. Má dobré izolační vlastnosti a dobře vyrovnává vlhkost prostředí. Ošetření boraxem proti hoření působí též proti plísním a hmyzu, i když už prostá bavlna je pro hmyz sama těžko stravitelná. Kvůli ošetření boraxem však nelze bavlnu po použití kompostovat.
Bavlna se pěstuje převážně ve střední Asii a ve východní Africe a při jejím pěstění se hojně používají herbicidy a pesticidy. To spolu s nezbytným dlouhým transportem je bavlně jako surovině z obnovitelných zdrojů na škodu.
Pokud by se zlepšily podmínky při pěstování bavlny, představovalo by její využití v oblastech, kde se pěstuje, vhodnou alternativu zateplení domů.
Expandovaný perlit
Expandovaný perlit se vyrábí z tzv. přírodního skla, má velmi dobré izolační vlastnosti, nepodléhá tlení a je odolný proti hmyzu. Je nehořlavý a dokáže výborně regulovat vlhkost. Spotřeba energie při výrobě je průměrná, suroviny je zatím k dispozici dostatečné množství.
Polystyren
Polystyren v pěnové nebo extrudované formě je v současné době nejčastěji používanou izolací. Pěnový polystyren je relativně levný, ale jeho životnost může být nižší než životnost stavby (cca 30 let). Není odolný vůči vlhkosti. Naproti tomu extrudovaný polystyren je dražší, ale odolný proti vlhkosti a tlaku.
Z ekologického hlediska jej nelze doporučit už proto, že základní surovinou pro výrobu je ropa a celý proces je energeticky náročnější než u přírodních izolací. Při výrobě pěnového polystyrenu navíc vznikají pentanové a styrenové emise, které přispívají ke skleníkovému efektu a tzv. letnímu smogu. Styren je karcinogen a má negativního vlivu na nervovou soustavu. Při výrobě extrudovaného polystyrénu byly používány freony, které přispívají k narušování ozónové vrstvy Země, freon se z takové izolace pak uvolňuje i několik desítek let. V současné době jsou při výrobě polystyrenu freony nahrazeny CO2 nebo jinými plyny.
Len
Len můžeme zakoupit v podobě plsti, desek nebo jako volně sypaný. Má dobré izolační vlastnosti, vlákna jsou pevná v tahu, ale málo elastická, snadno se lámou. Len je hořlavý. Použití lnu jako izolačního materiálu je pro jeho šetrnost k životnímu prostředí velmi vhodné, je totiž přírodní surovinou pěstovanou v našich zeměpisných šířkách a je odolnou plodinou, kterou lze pěstovat bez použití hnojiv. Kvůli lámavosti lnu se přidávají podpůrná polyesterová vlákna, jejichž obsah se u každé značky liší. Přírodnost lněné izolace tudíž závisí na poměru lnu a polyesteru v konečné směsi.
Konopí
Konopí má dobré izolační vlastnosti a chrání také před hlukem a vibracemi. Použití konopí k izolačním účelům je podobně jako u lnu velmi výhodné, protože konopí je stejně jako len nenáročná plodina, která je odolná proti škůdcům, zlepšuje kvalitu půdy a lze ji pěstovat bez použití hnojiv. Pěstuje se také v našich podmínkách a produkuje velké množství hmoty.
Skelná vata
Skelná a jí podobná minerální vata je materiál mimořádně odolný proti škůdcům a nepodléhá tlení. Na druhé straně propouští vodu, a proto není vhodný k izolaci míst s vysokou vlhkostí. Při práci s minerální nebo skelnou vatou je nutné pracovat s ochrannými pomůckami, neboť minerální vlákna mohou vyvolat záněty kůže a jiné zdravotní potíže. Fenolformaldehyd, kterým jsou vlákna spojena, může u citlivějších osob způsobit alergické reakce nebo zánět spojivek. Výroba skelné vaty, zejména její tavba, je energeticky velmi náročná.
Kokosové vlákno
Izolace z kokosového vlákna u nás není příliš dostupná. Má dobré izolační vlastnosti, vlákna jsou odolná proti mechanickému opotřebení, houbám, hmyzu i bakteriím a izolaci lze použít i na vlhkých místech. Izolace je hořlavá, pokud není ošetřena boraxem či síranem amonným. Při izolaci je třeba rovněž počítat se ztíženou manipulací s materiálem. Jde o obnovitelnou surovinu a výroba nezatěžuje životní prostředí. Pokud je chceme využít u nás, problémem se stává transport na dlouhé vzdálenosti. Dováží se ze Srí Lanky, Indie, Malajsie, Tanzánie nebo Keni.
Korek
Korek má dobré izolační vlastnosti a průměrnou odolnost proti vlhkosti. Práce s korkem je snadná. Jedná se o přírodní obnovitelnou surovinu, jejíž pěstování má pozitivní vliv na půdu a vytváří příznivé podmínky také pro růst jiných rostlin. Korkový dub je velmi odolný a je schopen přežít i krátké lesní požáry. Spotřeba energie při výrobě korku není vysoká.
Nepříznivé je monokulturní pěstování korkového dubu a často nešetrný sběr korkové kůry. Korkový dub se vyskytuje pouze ve Středomoří, je tedy potřeba zvážit i negativní vlivy způsobené dopravou.
Polyuretan
Izolační vlastnosti polyuretanu jsou vynikající a po instalaci nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Výchozí surovinou je ropa, výroba je složitá a energeticky mimořádně náročná. Při výrobě vzniká řada škodlivin, např. polyizokyanáty, fosgen nebo oxid propylenu. Do roku 1993 se při výrobě používaly freony, které ze starých izolací pomalu unikají.
Ovčí vlna
Ovčí vlna je výbornou izolací již pro samotné ovce, pro potřeby zateplení lidských obydlí může posloužit stejně výborně. Kromě izolační vlastností také vyrovnává vlhkost v interiérech na optimální úroveň a oproti jiným přírodním materiálům je málo hořlavá. Dá se využít také ke zvukové izolaci. Spotřeba energie při úpravě ovčí vlny není velká. Při výběru izolace z ovčí vlny je dobré věnovat pozornost místu původu. U nás je totiž k dostání kromě vlny z valašských ovcí také vlna dovážená z Austrálie a Nového Zélandu. Zde se kvůli negativnímu vlivu dopravy příznivá ekologická bilance izolace z ovčí vlny poněkud vytrácí.
Dřevovláknité desky
Účinnost desek je nižší než u minerální a skelné vaty, není vhodná pro izolaci vlhkých prostor s výjimkou desek, kam je přidáván bitumen nebo jeho náhražky na bázi přírodních pryskyřic. Desky mohou sloužit i jako zvuková izolace. Jako surovina se používá odpadní dřevo, dřevovláknité desky jsou tedy jako izolační materiál šetrné k životnímu prostředí.
Sláma
Jedná se o slaměné panely kryté speciálním papírem nebo rovnou o samonosné stěny ze slaměných balíků. Izolační vlastnosti panelů nejsou na příliš vysoké úrovni a chybí také odolnost proti vlhkosti. Hlavním problémem slaměných panelů je hořlavost, kterou nejsou schopny dostatečně snížit ani prostředky proti vznícení. Sláma je však pro svou snadnou dostupnost (vzniká jako vedlejší produkt při sklizni obilí) téměř ideální materiál.
V České republice již proběhlo několik demonstračních staveb domů ze slaměných balíků, těmito projekty se zabývá například Rosa, jihočeská společnost pro ochranu přírody (www.ecn.cz/rosa) nebo Ekodům, občanské sdružení pro ekologické bydlení (www.ecn.cz/ekodum). Jako výhody domů ze slaměných balíků lze uvést nízké energetické náklady na stavbu a dostupnost materiálu a jeho obnovitelnost, nízké energetické nároky na vytápění (půl metru široký balík slámy má podobné izolační vlastnosti jako 30ti centimetrová vrstva polystyrenové izolace) a v neposlední řadě lze po demolici stavby slámu jednoduše zkompostovat, nevzniká tak žádný odpad, který jinak končí na skládce.
Rákos
Zajímavou pochopitelně i šetrnou k životnímu prostředí alternativou je také rákos. Jedná se o tradiční izolační materiál dříve používaný jako střešní krytina, popřípadě nosič omítky nebo izolace. Izolační schopnosti rákosu jsou průměrné. Oproti slámě je rákos podstatně tvrdší a netlí. Kvůli přirozenému obsahu kyseliny křemičité je nebezpečí samovznícení malé.
Papírové vločky
Vyrábí se ze starého novinového papíru. Používá se zejména v Kanadě a ve skandinávských zemích. Celulóza není drahá, je není vhodná pro extrémně vlhká místa a dobře pohlcuje hluk. Celulózu můžeme zařadit mezi izolace šetrné k životnímu prostředí. Vyrábí se z druhotné suroviny a spotřeba energie při výrobě je nízká.
Pěnové sklo
Pěnové sklo se vyrábí ze stejných surovin jako klasické sklo. Můžeme je použít v místech s vysokou vlhkostí i velkým zatížením. Je odolné proti škůdcům a je prakticky nehořlavé. Co se týče ceny, nepatří k nejlevnějším. Spotřeba energie při výrobě je vysoká, při instalaci pěnového skla se používají lepidla, z nichž se uvolňují aromatické uhlovodíky není proto vhodné používat jej ve vnitřních prostorách. Případná recyklace pěnového skla není kvůli nalepování na izolované plochy možná.
Rostliny
Máme i izolace, které jsou nejen účelné, ale i krásné. Jednou z nich je pokrytí fasád popínavými rostlinami. Popínavé rostliny snižují rychlost proudění vzduchu kolem zdí a brání odlivu tepla. Na druhé straně brání rozpálení zdí díky stínu, který vytvářejí. Na jižní stěny je dobré zasadit rostliny, které jsou v létě zelené a v zimě listí opadá, aby v zimě mohly sluneční paprsky ohřívat zdivo. Na severní zeď je vhodnější zasadit stále zelené rostliny.
Radana Císařová, Martin Mach
V článku byly použity informace z publikace "Spotřebitelské otázky a odpovědi ekologických poraden".
reklama
Spotřeba polystyrenu roste, stejně jako jeho množství na skládkách
