https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sprava-krnap-vysadi-v-krkonosich-dalsi-desitky-puvodnich-ovocnych-stromu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Správa KRNAP vysadí v Krkonoších další desítky původních ovocných stromů

25.10.2022 01:07 | VRCHLABÍ (ČTK)
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) plánuje v příštím roce vysazení stovky původních krkonošských ovocných stromů. Jde o pokračování snah Správy KRNAP tyto stromy vracet do krkonošské přírody. ČTK o tom informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Na určování odrůd se podílejí i pracovníci Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích na Jičínsku.
 

"Při průzkumu jsme identifikovali téměř 150 krajových a starých ovocných odrůd jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní. Dlouhodobě se je snažíme vracet do krkonošské přírody. Výsledkem našeho snažení jsou stovky nově vysazených ovocných stromů, ba dokonce nové aleje. V příštím roce za podpory Nadačního fondu Škoda Auto vysadíme sto dalších ovocných stromů," uvedl Drahný.

Krajových odrůd jabloní vyskytující se v Krkonoších je podle něj relativně málo. Jejich názvy často odkazují na barvu plodu, například Jahodové, Šípkové, Kominíčky či Sýreček.

"Mnoho dalších krásných pojmenování je i podle zeměpisného původu snad koupě stromu či plodů, u některých jmen nám jejich původ není jasný. Jabloně máme také Hedvábné, Železné, Šálové, Farliové, Velišské, Ječníšťata, Škarpové, Pánské, Podzvičinské, Borka, Štěpovka či Melounové. Vysazování původních krkonošských odrůd je snahou o zachování i této části kulturního dědictví našich předků," uvedl Drahný.

Největší rozmach ovocnářství v Krkonoších podle něj nastal v 16. století a před třicetiletou válkou. Téměř u každé chalupy byl malý sad nebo jen jedna třešeň či jabloň. Základ genofondu z dnešního hlediska zajišťovaly štěpnice (ovocné školky) v klášterních zahradách. Historickou kontinuitu má i sad v klášterní zahradě ve Vrchlabí, o který se stará Správa KRNAP.

"V této zahradě máme malý vzorek starých a krajových odrůd, které byly nalezeny při inventarizačním průzkumu v Krkonoších. Ten začal v roce 1994 a stále pokračuje," dodal Drahný.

Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné s výjimkou těžko přístupného terénu v nejvyšších partiích hor. Vznikly enklávy, louky, pastviny a vytěžené dřevo se začalo průmyslově využívat. Díky tzv. budnímu hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. V Krkonoších jsou nyní tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky.

KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Krkonošský národní park byl založen v roce 1963 a je nejstarším národním parkem v ČR.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.10.2022 06:27
V poslední době přicházejí z KRNAPu samé dobré zprávy , tak ať jim to vydrží.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.10.2022 07:40
Když to napíše bezejmenný blb, tak je jiným sprdnut, že to s tou původností nemá přehánět. Pochází-li tato příznivá zpráva ze Správy parku, má sdělení zcela jinou hmotnost.

Takže když se podaří vyměnit túji, šeřík či topol za původní ovocný strom, má to blahodárný vliv na diverzitu. Ani popadané ovoce nepřijde nazmar, poslouží zvěři, nebo i hmyzu, a ten zase ptáčkům či brutopýrům.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.10.2022 15:47 Reaguje na Karel Zvářal
Trocha šeříku neškodí a voní, když kvete. Topolová alej může tvořit větrolam.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.10.2022 16:17 Reaguje na smějící se bestie
Proti topolům právě bojuji, vítr ztlumí i naše, ekologičtější stromy (dub, lípa, bříza, javor). Jeden šeřík neškodí, ale pásová výsadba je kulisa bez života.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

25.10.2022 10:47
Získal jsem vloni z KRNAPu rouby Beneckého jablka. Narouboval jsem je na semenáče a pár se mi jich ujalo. Mělo by to být "letní" nebo časně podzimní jablko. No uvidíme jsou to jen proutky :) Těším se na ty jablka. https://www.krnap.cz/media/broj2xjo/poklady_starych_zahrad-web.pdf
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist