Správa Šumavy: Blokádě neustoupíme, kácení začne tento týden
Od pátku přes celý víkend zhruba dvě desítky lidí blokují oblast Ptačího potoka na Modravě. Chtějí zabránit zničení tří tisíc stromů, které chce správa kvůli kůrovci pokácet.
Podle správy za to jednotlivým členům Hnutí Duha hrozí pokuta až padesát tisíc korun. Správa parku navíc tvrdí, že jde o mediální akci Strany zelených. Blokádu totiž přijel v pátek podpořit předseda této strany Ondřej Liška, stejný den se zase vrátil do Prahy. Od pátku se v okolí Ptačího potoka, tedy na lokalitě Ztracený, nekácelo.
„V sobotu i v neděli večer bylo na místě zhruba dvacet lidí. V noci z pátku na sobotu tu ekologičtí aktivisté nespali. Na místě, které přes den blokovali, nikdo nebyl,“ říká vedoucí šumavských strážců Petr Šrail.
Podle vedení parku nejde o kácení v původních porostech, ale o běžné opatření lesa v kulturních, nepřirozených smrčinách. „Tedy v žádném pralese, jak se veřejnosti snaží podsouvat Hnutí Duha a Strana zelených,“ říká Jiří Mánek, náměstek ředitele parku.
Podle aktivistů jde o území divoké přírody, sice v druhé zóně, kde se běžně proti kůrovci zasahuje, ale kde se již řadu let nekácelo. To nepopírá ani správa parku, odvolává se ale na prohlášení ministra životního prostředí Tomáše Chalupy. Ten v dubnu podpořil návrh dočasného ředitele parku Jana Stráského, aby se na Ptačím potoce kácelo. Musí se ale požádat o výjimku ze zákona o ochraně přírody. „Tu ale ředitel Stráský nemá a ani o ni nepožádal,“ řekl Ekolistu.cz v pátek Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Druhá výtka aktivistů směřuje na posouzení dopadu na území Natura 2000. To park skutečně nemá. „Kdybychom uvažovali o naturovém posouzení, nedočkali bychom se výsledku dříve než na podzim, a to už by kůrovec napadl další deseti tisíce stromů," prohlásil k tomu v pátek mluvčí správy Pavel Pechoušek.
Park: Posouzení nepotřebujeme
Správa parku v dnešní tiskové zprávě uvádí, že posouzení v tomto případě nepotřebuje. „V případě zásahu proti kůrovci, tak jak o něm uvažuje vedení Správy NP Šumava, se nejedná ani o koncepci ani o záměr podle paragrafu 45h zákona o ochraně přírody a krajiny, proto park nepotřebuje naturové hodnocení,“ vyplývá z rozboru právníka Petra Petržílka, bývalého stínového ministra životního prostředí za ČSSD.
Aktivisté ovšem upozorňují na to, že v místě žijí vzácní živočichové, tetřev hlušec, datlík tříprstý nebo kulíšek nejmenší. Jejich domov bude tímto zásahem poškozen.
V okolí Ptačího potoka je označeno zhruba tři tisíce napadených stromů. Správa tvrdí, že pokud nebudou pokáceny, kůrovec napadne další stromy. Podle zkušeností jich prý může být až desetinásobek. Podle správy je „asanace“ tří tisíc stromů, které jsou už kvůli kůrovci mrtvé, mnohem menší škoda na přírodě, než zánik dalších třiceti tisíc.
„Toto je princip blokády Hnutí Duha, nezamýšlí nic jiného než ochranu kůrovce. Otázkou zůstává komu a proč tím pomáhají? Při našem rozhodování převažuje zájem ochrany přírody ve smyslu zachování velké plochy zeleného lesa při obětování zlomku stromů, “ dodává Mánek.
Podle Hnutí Duha se ukazuje, že správa chce kácet za každou cenu. Podle ní je navíc zásah ekonomický nesmysl. Horský les ponechaný přirozenému vývoji by byl schopen zmladit sám a zadarmo.
Stínová rada: Kácení je zbytečné
S kácením nesouhlasí ani stínová rada Národního parku Šumava. Podle ní jde o biologicky velmi cennou lokalitu s výskytem mnoha druhů vzácných a přísně chráněných živočichů a o místo, kde samovolná obnova horského lesa po gradaci kůrovce vedla k návratu k přirozenému stavu ekosystému.
„Oblast Ptačího potoka, byť formálně není v první zóně parku, je klíčovou oblastí souvislého celku samovolně se vyvíjejících horských lesů. A Národní park Šumava byl vyhlášen právě pro ochranu samovolného vývoje těchto ekosystémů,“ stojí v prohlášení stínové rady.
Boj s kůrovcem v těchto místech je podle rady zbytečný, protože se odehrává hluboko za současnou gradační linií.
Správa parku by se měla soustředit na tlumení kůrovce v pásmu původně smíšených lesů, a ne ničit zbytky zachovalých přírodních podmáčených smrčin, říká prohlášení stínové rady. V ní zasedá dvaadvacet členů, převážně bývalých členů vědecké sekce rady parku. Tu Jan Stráský zrušil v březnu tohoto roku, většina členů pak rezignovala na místo v radě parku.
reklama
Dále čtěte |
Tetřev hlušec – ikonický druh Šumavy
Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku
Monitoring na Šumavě potvrdil výskyt výjimečného brouka trnoštítce horskéhoOnline diskuse
Kdyby všichni uvažovali jako pan Pechoušek - 19. 7. 2011 - pjPokud se budeme bavit o kůrovci v přirozeném lese, tak jistě tam patří. Ale my se bavíme o stavu, kdy Šumava je prakticky smrková monokultura která je sázena i do pro smrk nepůvodních lokalit. Takže někde dokáže za rok udělat i tři generace proti jedné generaci v původních hosrských smrčinách.oddělme dvě věc - nutnost potlačit kůrovce aby nezlikvidoval smrčiny na Šumavě a následně v jejím okolí a postup NP. Proto blokovat kácení je hloupost - jen se tím noží nové statisícové populace kůrovce. Každý den kterým se kácení opozdí aktivisti dávají velkou šanci pro nové a nové lýkožroutů smrkových a menších. Mám proto velké podezření, že jsou skutečně placeni dřevařskými firmami, protože svým postojem jim zaručují legitimní těžbu mimo bezzásahové zóny. Druhá věc je zda jsou vyznačeny i zdravé stromy. Nevím to se přeci nechá potom zjistit na zemi a přímo prokázat zda byla oprávněně či neoprávněně pokáceny. Ono ze země poznat který strom je a není intenzivně napaden není tak jednoduché, zejména pro laiky aktivisty. takže když to přeložím co jste napsal - protože Stránský nepožádal včas o kácení (s ohledem na dobu rojení kůrovce je otázkou kdy je čas, ale rozhodně ne v dubnu, to kůrovec ještě může spát), tak pro tuto chybu budeme bránit stromy ač jsou mnohé z nich kůrovcem již napadeny. A svým bráněním tak pomůžeme k jejich další existenci a podpoříme další škody. Mimochodem - na podzim bude na světě již druhá generace letošních kůrovců. Pokud jedna samička naklade cca 30 vajíček (klade v příznivých podmínkách až 100 vajíček), na 20 cm 2 jsou zpravidla dvě, tak si každý může vypočítat jak silné bude rojení z jednoho staršího stromu. Pro představu - průměr stromu ve střední části je cca 20 cm, výška napadení stromu kůrovce je cca 15 m, takže plocha (smrkový nenapadá slabé části koruny)je cca 9,5 m2, při počtu , že plocha jednoho požerku (dvě samičky) je 0,02 (20x12cm délka jedné chodbičky bývá okolo 6 - 12 cm, šířka požerku larviček a pohlavního žíru bývá asi poloviční) může být na jednom smrku této velikosti cca 475 požerků, tedy 950 samiček, tedy ze smrku vylétne okolo 28 500 nových brouků x 3000 údajně napadených smrků v bráněné lokalitě může tato blokáda dát život asi 85 500 000 nových kůrovců. Je to jen teorie,v přírodě se to vždy tak nevyvíjí. Může to být podstatně méně, ale i víc )Počítám 1/3 kladených vajíček proti uváděnému maximu). Když si počet nových brouků vydělíme polovinou (ideální polovina samiček v populaci)a dáme asi 20 % že přežije a tedy naklade vajíčka pro druhou generaci, tak může být napadeno zas dalších 4500 stromů - tedy prakticky o polovinu víc než je tam současný stav. V dobrém roce a podmínkách podstatně víc. Jsou to jen čísla - ale budeme se dál dohadovat o tom, zda kůrovec v takovém množství je skutečně Šumavě prospěšný? Zkuste si dohledat čísla a přepočítat. třeba najdete jiné výsledky |
