Správa železnic během vegetačního klidu vykácela podél tratí téměř půl milionu stromů
Nová legislativa zjednodušila od roku 2020 Správě železnic celý proces preventivního kácení. „S cílem snížit počet mimořádných událostí způsobených pádem stromů na tratě jsme přistoupili k intenzivnějšímu a také cílenějšímu kácení potenciálně nebezpečných dřevin. Vytipovali jsme rizikové úseky, na které jsme se zaměřili. Aktuálním výsledkem je pokácení porostu, který v přepočtu odpovídá 489 826 vzrostlých stromů,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Video ke kácení. Zdroj: Správa železnic
V porovnání s předchozím obdobím vegetačního klidu došlo k navýšení kácení o 25 tisíc stromů. Projevila se zejména zvýšená aktivita při kácení porostů v Praze a ve Středočeském kraji, kde je výrazný podíl elektrifikovaných tratí. Právě opravy trolejí poškozených spadlými kmeny nebo větvemi způsobují největší problémy při obnovení provozu.
Kvůli srovnání se pro zjednodušení používá pojem přepočtený strom. Tomu odpovídají dřeviny s obvodem kmene nad 80 cm; menší se pak počítají jako půl stromu. Každých deset čtverečních metrů souvislého porostu keřů se pak rovná jednomu stromu.
Přečtěte si také |
Kácení stromů podél železnic. Hra, ve které ochrana přírody přišla o všechny dobré karty
Potenciální riziko představují i dřeviny podél tratí, které rostou na pozemcích dalších majitelů, mezi kterými mají nejvýznamnější zastoupení především Lesy České republiky. „Díky vzájemné spolupráci nejen se zmiňovaným státním podnikem se nám daří navyšovat počty i těchto pokácených stromů. Za poslední sledované období jich bylo v přepočtu 9 169,“ uzavírá Jiří Svoboda.
reklama
Dále čtěte |
Komisař pro klima: Zákaz prodeje aut se spalovacím motorem k roku 2035 platí
ČR s Itálií vyzvou EU, aby příští rok nebyly sankce za málo elektromobilů
Ředitelství silnic a dálnic musí poskytnout informace o situaci na stavbě D49, potvrdil soudOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
smějící se bestie
27.4.2023 15:05Ochranné pásmo platí i na stromy, keře - stačí se podívat na fotografie z dob, kdy železnice/dráhy někdo - zaměstnanci pod penzí.
Václav John
28.4.2023 22:00 Reaguje na smějící se bestie1. Nelesní biotopy jsou u nás pod mnohem větším tlakem a mnohem víc ohrožené než lesní biotopy. Plocha lesa dlouhodobě roste, plocha cenných nelesních biotopů dlouhodobě drasticky klesá (na úkor orné půdy, výstavby, ale občas i lesa). Tedy travnatý násep železniční tratě má z hlediska ohrožených druhů mnohem větší cenu než stejný násep zarostlý keři nebo stromy.
2. Na náspu železniční trati nenajdete mnohasetleté obří stromy (logicky). To co se kácí jsou maximálně desítky let staré stromy, často akáty, pajasany nebo jiná invazní dřevina. Případná škoda takového zásahu je mnohem menší než škoda způsobená kácením staré aleje v parku nebo podél silnice.
A teď si vezmětě scénáře:
a) kácím v lese - vzniká de facto permanentní lesní světlina. V podstatě je to obdoba plochy pod dráty, které fungují jako permanentní paseky. Asi nemusím dávat odkaz na články, které dokládají úžasnou diverzitu vzácnýh druhů na pravidelně vyřezávaných plochách pod dráty elektrického vedení.
b) kácím v místě zarostlém křovinami - často ještě lepší, krajina silně zarůstá a na mnoha místech se vyřezávají křoviny z peněz určených na ochranu přírody, aby se zachránily zbytky bezlesí. Tady dělají dráhy totéž a navíc to ani neodčerpává peníze na ochranu přírody.
c) samozřejmě trochu jiná je situace když mám železniční trať vedoucí intenzivně obhospodařovanou polní krajinou. Tam se skutečně může stát, že široko daleko nejsou jiné stromy nebo keře a biodiverzita se místně sníží. Na druhou stranu obvykle nejde o místa, na které by byly vázané vyloženě ohrožené a vzácné druhy + nelesní travnatá plocha má často z hlediska biodiverzity mnohem větší cenu.
