https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kaceni-stromu-podel-zeleznic.hra-ve-ktere-ochrana-prirody-prisla-o-vsechny-dobre-karty
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kácení stromů podél železnic. Hra, ve které ochrana přírody přišla o všechny dobré karty Aktualizováno

14.5.2021 18:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kácení topolů, které lemovaly trať "Zborovička" mezi Kotojedy a Jarohněvicemi.
Kácení topolů, které lemovaly trať "Zborovička" mezi Kotojedy a Jarohněvicemi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ještě nedávno se do rozhodování o kácení stromů podél železnic mohli aktivně zapojit úředníci, kteří pro stát chrání přírodu. A pokud nebyl žádný dobrý důvod zdravé stromy kácet, mohli je zachránit. Poslanci v roce 2017 a 2020 ale rozdali všem hráčům nové karty. Trumfy má teď v ruce Správa železnic a ochraně přírody zůstaly jen karty, se kterými nejde nic kloudného zahrát. Výsledek je takový, že se podél železnice kácí plošně a to i zcela zdravé a perspektivní stromy. Podívat se na dosavadní zkušenost s novou právní úpravou je důležité. V poslanecké sněmovně se nyní totiž dohaduje, jak se rozdají karty při rozhodování o stromech v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací. I tam hrozí, že se ve městech budou kácet zdravé stromy jen proto, že pod nimi vedou trubky.
 
Pravomoc ochrany přírody v ochraně stromů podél železnice omezily dvě legislativní úpravy. První z roku 2017 upravila zákon 114 / 1992 o ochraně přírody a krajiny tak, že ke kácení stromů v okolí dráhy není potřeba povolení orgánu ochrany přírody, ale stačí oznámení o kácení. O sporných případech začal rozhodovat Drážní úřad, jehož stanovisko ochrana přírody potřebuje, aby mohla kácení zabránit.

Kácení dřevin v obvodu dráhy na Liberecku v rámci údržby železniční tratě.
Kácení dřevin v obvodu dráhy na Liberecku v rámci údržby železniční tratě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv Magistrátu města Jablonec nad Nisou
Druhá úprava v roce 2020 označila v zákoně o drahách stromy rostoucí kolem kolejí za nebezpečné obecně. V drážním zákoně stojí, že „stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy“. Tuto formulaci prosadil do novely drážního zákona poslanec Milan Feranec (ANO) a začala platit od 15. ledna 2020. Ve svém důsledku znamená, že dráha má právo porazit nebo nařídit odstranění všech stromů, u nichž je možnost, že by při pádu mohly zasáhnout stavbu dráhy. Vzdálenost se může různit, zpravidla se pohybuje do 6 metrů od osy krajní koleje.

Tím se zvýšil počet preventivně odstraňovaných stromů. A nejen jich, ale i keřů. Ty se podle informací Správy železnic odstraňují především kvůli rozhledovým poměrům na přejezdech a viditelnosti na návěstidla.

Keře často brání dobrému rozhledu, kácí se i ty.
Keře často brání dobrému rozhledu, kácí se i ty.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere

Kde se kácí

„Kácení probíhalo prioritně na vytipovaných tratích, kde jsou dlouhodobé problémy s pády stromů a vznikem mimořádných událostí,“ uvedl pro Ekolist Dušan Gavenda, tiskový mluvčí Správy železnic.

„Letos na našem území probíhalo kácení. Správa železnic nám poslala naráz více ohlášek kácení čítajících v souhrnu několik set stromů na dlouhých úsecích trati,“ odpovídá Pavel Mertelík z odboru životního prostředí Magistrátu města Pardubice na otázku, zda se ve správním území pardubického úřadu kácelo podél železnice.

„Jednu ohlášku Správa železnic stáhla, když jsem jim dal jasný signál, že s kácením nesouhlasím a chystám se ho opatřením § 66 zastavit, ale reálná proveditelnost omezení kácení je prakticky nulová, jelikož k tomu orgány ochrany přírody ze zákona potřebují závazné stanovisko drážního úřadu a nemohou již rozhodnout samostatně,“ doplňuje Mertelík.

Na praktickou nemožnost zvrátit rozhodnutí o kácení podél železnice upozorňují i další městské úřady. V Bohumíně se například postavili za zachování několika vzrostlých dubů, které Správa železnic plánovala odstranit. „V našem případě šlo o šest naprosto zdravých vzrostlých dubů, sedmý dub byl trochu sporný dvojkmen. Se správou železnic jsme se sešli na místě, po domluvě napsali naše stanovisko k dřevinám, kde jsme je vyzvali, aby své oznámení přehodnotili,“ popisuje Ľubica Jaroňová, referentka odboru životního prostředí a služeb na Městském úřadě Bohumín.

Duby v Bohumíně, které chce Správa železnic vykácet, odbor životního prostředí ale nesouhlasí.
Duby v Bohumíně, které chce Správa železnic vykácet, odbor životního prostředí ale nesouhlasí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Městský úřad Bohumín

„Dráhy vzápětí nejenom, že napsaly své zamítavé stanovisko, ale rozšířily své oznámení o sedmý dub. Následně jsme zahájili řízení o zastavení kácení, současně vydali rozhodnutí o předběžném opatření a požádali Drážní úřad o stanovisko. Drážní úřad se ani neobtěžoval zabývat se konkrétními argumenty, své zamítavé závazné stanovisko postavil do obecné roviny,“ popisuje Jaroňová kroky, které musí úřednice na obci s rozšířenou působnosti udělat, pokud chce zvrátit úmysl pokácet stromy podél železnice.

„Před novelou byly častěji prováděny pochůzky přímo se zaměstnancem Správy železnic, u některých dřevin jsme diskutovali o případné nutnosti kácení na místě samém, ale většinou jsme se dohodli – nebylo nutné vydávat rozhodnutí o zákazu kácení. Po novele k těmto společným pochůzkám nedochází,“ popsala změnu v přístupu ke kácení Olga Dvořáková z Magistrátu města Jihlavy.

Jednou ze slabých karet ochrany přírody je, že na vyjádření ke kácení mají jen 15 dnů. „Na úřad obce s rozšířenou působností přijde oznámení o kácení – nejedná se o oznámení nějakých jednotlivostí, ale o souborné několikakilometrové úseky, často i v různých místech obce s rozšířenou působností, většinou desítky stromů,“ popisuje ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu Ondřej Feit. „Nemluví se o tom, že prakticky je patnáctidenní lhůta kratší, protože se počítá od data podání na podatelnu (1. den), pak to jde z podatelny vedoucímu odboru (1. nebo 2. den), od něj vedoucímu oddělení (2. nebo 3. den) a pak teprve oznámení přistane příslušnému úředníkovi na stole (3. nebo 4. den). A stává se, že v jeden den se sejdou úředníkovi na stole taková oznámení o kácení od Správy železnic, povodí, správců elektrických nadzemních soustav a je to nemožné stihnout.“

Pokud stromy ohrožovaly život či zdraví nebo mohly způsobit významnou škodu, mohly se pokácet bez povolení i před úpravou zákona č. 114/1992 Sb. v roce 2017. Stačilo podat oznámení.
Pokud stromy ohrožovaly život či zdraví nebo mohly způsobit významnou škodu, mohly se pokácet bez povolení i před úpravou zákona č. 114/1992 Sb. v roce 2017. Stačilo podat oznámení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Patnáct dnů na prověření, zda oznámení neodporuje požadavkům na ochranu dřevin včetně případného zahájení řízení o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení a zároveň vydání předběžného opatření (§ 61 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů), není mnoho,“ hodnotí Jitka Vokráčková z Městského úřadu Přeštice. „Vhodnější by určitě byla delší lhůta, případně navrácení povolovacího režimu (§ 8 odst. 1 ZOPK), který platil do 1. 4. 2017, aby se orgán ochrany přírody mohl věcí důkladně zabývat,“ doplňuje úřednice.

Pokud se úředník, který má na starosti ochranu přírody, vypraví ven z kanceláře posoudit stav stromů, musí se vypořádat s tím, že lokality jsou často nedostupné a pohyb po kolejích je zakázán, nemůže posouzení stromů věnovat neúměrné množství času vzhledem k další agendě a na vyjádření má krátkou lhůtu.

„Hlavním důvodem, proč není efektivní vynakládat příliš energie na prověření stavu oznamovaných dřevin u drah, je však především novela zákona o ochraně přírody spolu s novelou zákona o drahách, kde byl zaveden nový důvod do § 8 odst. 1 zákona ‚odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze‘, přičemž orgán ochrany přírody může oznámené kácení pozastavit, omezit nebo zakázat jen na základě (souhlasného) závazného stanoviska drážního správního úřadu,“ vysvětluje Olga Dvořáková z Magistrátu města Jihlavy.

„To v praxi znamená, že v podstatě nejde toto oznámené kácení zakázat. Nedovedu si představit, že by Drážní úřad vydal s kácením podél dráhy nesouhlasné stanovisko. Pokud toto ustanovení v zákoně zůstane, nemá tedy ani smysl případně prodlužovat dobu, která musí proběhnout od podání oznámení do samotného kácení,“ upozorňuje jihlavská úřednice na hlavní problém, se kterým se orgány ochrany přírody potýkají.

Kompetence ochrany přírody se v souvislosti s železniční dopravou krátí od roku 2017.
Kompetence ochrany přírody se v souvislosti s železniční dopravou krátí od roku 2017.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Drážní úřad Ekolistu potvrdil, že v letech 2019, 2020 a 2021 nevydal žádné stanovisko, které by kácení podél železnice rozporovalo. To znamená, že pokud orgány ochrany přírody kácení podél železnice rozporují podle zákona, u Drážního úřadu nejspíš neuspějí.

„Jako úředník vnímám jako naprosto nesmyslný a naši práci komplikující současný nevyřešený rozpor v tom, že agenda spadající pod ministerstvo dopravy (Drážní úřad) považuje všechny dřeviny rostoucí v dopadové vzdálenosti od dráhy za ohrožující drážní dopravu bez ohledu na jejich skutečný stav a ekologickou hodnotu, naproti tomu orgán ochrany přírody má za povinnost posoudit, zda kácení dřevin neodporuje požadavkům na jejich ochranu,“ upozorňuje Ľubica Jaroňová z Bohumína.

Rozpor legislativy nakonec řeší Drážní úřad, na který se orgán ochrany přírody, to je příslušná obec s rozšířenou působností, musí obrátit. „Pokud usoudí, že existuje veřejný zájem na jejich uchování, může orgán ochrany přírody – tedy jenom čistě teoreticky – kácení zakázat, jenom na základě závazného stanoviska Drážního úřadu. Drážní úřad ovšem už tak z principu vydá nesouhlasné stanovisko,“ dodává Jaroňová.

„Já jako právní specialista na dřeviny můžu dodat, že když se orgán ochrany přírody výjimečně snaží regulovat nedůvodné kácení (plošné, či velmi významných zdravých stromů včetně stromořadí apod.), po vždy nesouhlasném závazném stanovisku drážního správního úřadu téměř nemá právní možnosti, jak kácení, které považuje za nedůvodné a hrubě rozporné se zájmy ochrany přírody, regulovat. Tak se nepříznivě změnila právní úprava v posledních letech,“ komentuje současnou legislativní úpravu právnička Jitka Jelínková.

Padají i zdravé stromy

„Hlavním důvodem realizovaného kácení je neklesající počet mimořádných události způsobených vlivem pádu stromů na trať,“ vysvětluje důvod rozsáhlého kácení, které letos kolem železnice probíhalo, tiskový mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. „V naprosté většině se jedná o zdravé stromy s dopadovou vzdáleností, k jejichž pádu dochází vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek. Touto činností tak preventivně bráníme vzniku velké části případných nehod a zároveň postupně měníme stávající zeleň v okolí železnice tak, aby vyhovovala bezpečnému provozu,“ uvádí tiskový mluvčí.

Byl zdravý, ale vítr jej přemohl. Odstraňování padlého smrku.
Byl zdravý, ale vítr jej přemohl. Odstraňování padlého smrku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | HZS Olomouckého kraje

Právě hledisko bezpečnosti se uvádí jako to nejdůležitější, proč je potřeba stromy kolem trati odstranit. Argumentaci, že železnice chrání lidské životy, je obtížné oponovat. Je ale dobré podívat se, nakolik toto odůvodnění vychází ze skutečných případů.

Podle údajů Správy železnic spadlo v roce 2018 na všechny tratě v České republice 612 stromů, v roce 2019 to bylo 893 a v loňském roce 960 stromů. Většina z nich ale nezpůsobila srážku s vlakem. Do statistik mimořádných událostí – ve většině případů právě srážek s vlakem – se za loňský rok dostalo 99 případů souvisejících s pádem stromu. Podle Drážní inspekce při nich nikdo nebyl zabit ani zraněn.

„Riziko pádu stromu nebo jeho části asi nemůžeme vyloučit nikdy, stejně jako existuje riziko, že se nabouráme autem (a přesto jím jezdíme) nebo nás na chodníku srazí auto (a přesto po něm chodíme), ale to neznamená, že budeme vše paušálně kácet. Bazény také neupouštíme na výšku člověka a nestavíme kolem chodníků velké bariéry,“ oponuje Ondřej Feit ze SZKT logice, že všechny stromy v blízkosti dráhy ohrožují provoz železnice.

Sráža vlaku s autem je častější než se stromem.
Sráža vlaku s autem je častější než se stromem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Policie ČR

Pohled do statistik Drážní inspekce ukazuje, že většina mimořádných událostí, které inspekce prošetřuje, je srážka vlaku s autem, s vlakem, popřípadě s osobou, vykolejení nebo nedovolená jízda vlaku, nikoli střet vlaku se stromem.

Sázení

Správa železnic zároveň nechce být vnímána pouze jako „káceč“, provádí tedy v určitých případech náhradní výsadbu. „Tu realizujeme v rámci investičních staveb a dále také v souvislosti se společenskou odpovědností firmy. V rámci spolupráce s Lesy České republiky vybíráme lokality vhodné pro výsadbu nových stromů s cílem vysázet každoročně dvojnásobný počet zeleně. Do tohoto projektu se po celé republice může zapojit každý pracovní tým. Akce se účastní dobrovolníci z řad našich zaměstnanců ve spolupráci s Lesy ČR,“ uvádí Dušan Gavenda ze Správy železnic.

Pokuty

Kácení podél železnic bývalo před rokem 2017 důvodem častých sporů a Správa železnic byla za neoprávněné kácení dřevin často pokutována Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Po přijetí legislativy omezující práva orgánů ochrany přírody se počet i nákladnost pokut zřetelně zmenšila.

Nepovolené kácení dřevin na Českobudějovicku, za něž dostala Správa železniční dopravní cesty pokutu v roce 2019
Nepovolené kácení dřevin na Českobudějovicku, za něž dostala Správa železniční dopravní cesty pokutu v roce 2019
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Počet sporných případů klesl, a to především z toho důvodu, že Správa železnic většinu kácení oznamuje a tedy respektuje změnu legislativy v zákoně 114 z roku 2017,“ uvádí Jiří Ovečka, mluvčí ČIŽP.

Zatímco za rok 2016 dostala Správa železniční dopravní cesty (dnešní Správa železnic) od ČIŽP pokutu 1 030 000 Kč a v roce 2017 dokonce 2 000 000 Kč, v roce 2019 to bylo jen 266 000 Kč. Pokles pokut pokračuje i v posledních letech – v roce 2020 to bylo pouze 20 000 Kč a v roce 2021 zatím 10 000 Kč.

Počet vykácených stromů přitom narůstá. „V období vegetačního klidu 2018/2019 bylo pokáceno 317 975 kusů takzvaných přepočtených stromů, za období 2019/2020 to bylo 325 029 kusů přepočtených stromů. Nárůst byl zhruba o 3 %. Za ukončené období vegetačního klidu 2020/2021 bylo vykáceno 560 415 kusů přepočtených stromů,“ uvádí Dušan Gavenda ze Správy železnic. „Pro vysvětlení: 1 přepočtený strom = strom s obvodem kmene nad 80 cm, strom pod 80 cm = 0,5 přepočteného stromu a 10 m2 zapojeného porostu = 1 přepočtený strom. Nejde tedy pouze o vzrostlé stromy,“ vysvětluje mluvčí Správy železnic.

„Nárůst za poslední období činil cca 42 %, nešlo však o plošné bezmyšlenkovité kácení. Správa železnic se zaměřila hlavně na rizikové úseky, které by měly být z hlediska údržby dřevin a jejich odstraňování řešeny prioritně,“ doplňuje Gavenda.

Železnice se zaměřuje především na tratě, kde potřebuje jezdit rychle, na ty, kde docházelo k častým problémům s pády stromů a bere v úvahu, jak je konkrétní úsek trati zalesněný.

Železniční romantika, která se ale může dostat do rozporu s požadavky dráhy na bezpečnost provozu železnice.
Železniční romantika, která se ale může dostat do rozporu s požadavky dráhy na bezpečnost provozu železnice.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere

Metodický pokyn

Do sporu o ochranu dřevin se snažilo zasáhnout i ministerstvo životního prostředí (MŽP). V reakci na změnu legislativy aktualizovalo v dubnu metodickou instrukci k ochraně dřevin, kde se rozepisuje postup, podle něhož se má při odstraňování stromů a keřů postupovat.

„Velmi podrobně je popsán právě postup při kácení dřevin u železničních drah a (v reakci na loňskou novelu drážního zákona) je výslovně stanoveno, že pouhou existenci dřevin rostoucích v tzv. dopadové vzdálenosti od kolejí nelze bez dalšího považovat za důvod jejich automatického kácení v oznamovacím režimu při správě železnic (což zákonodárce ani nezamýšlel, jinak by správci drah nařídil povinnost takové dřeviny odstraňovat), ale že je v každém jednotlivém případě nutno vyhodnotit stav dřevin včetně jejich stanoviště a porovnat s důvodem pro jejich kácení,“ popisuje Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP.

Metodická instrukce by měla zřejmě sloužit především Správě železnic. Drážní úřad se zajímá jen o bezpečnost na dráze.

Tento přístup se ale podle vyjádření obcí s rozšířenou působností v naprosté většině případů nedodržuje.

Správa železnic ve svém postupu nevidí rozpor. Výklad MŽP podle ní vychází z rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 1 As 299/2019 – 42 ze dne 18. 12. 2019. „V něm je uvedená formulace sice uvedena, ale je také nutné si uvědomit, že uvedené rozhodnutí bylo vydáno před novelou zákona o dráhách, kde s platností od 15. 1. 2020 v § 10 zákonodárce naopak uvádí, že každý strom v dopadové vzdálenosti rizikem je," odpověděl Dušan Gavenda ze Správy železnic na otázku, zda při kácení zohledňují metodický pokyn MŽP. Z jeho odpovědi vyplývá, že zákon o drahách je podle Správy železnic poslední karta ve hře a přebíjí všechny ostatní. (pozn. red. doplněno v 7:26 15. 5. 2021)

Je možné zlepšit ochranu stromů a neohrozit provoz železnice?

„Zlepšení by dle mého osobního názoru bylo jedině, kdyby se ohlášky vrátily zpět do standardního režimu § 8 odst. 1. zákona o ochraně přírody a krajiny, kde by bylo možné nařídit ústní jednání a projít celý úsek se žadatelem,“ odpovídá Pavel Mertelík z Městského úřadu Pardubice na otázku, zda je možné, aby spolupráce mezi Správou železnic a orgány ochrany přírody fungovala lépe. „Některé úseky podél tratě jsem procházel v rychlosti sám osobně (nikdo s námi nic nekonzultoval, ani nenabídl setkání), ale v celkovém množství kácení nebylo časově možné stihnout projít vše – doba je tedy zcela nedostatečná. Ostatně na kácení v krajní nouzi by drahám stále byl k dispozici § 8 odst. 4 ZOPK,“ dodává pardubický úředník.

Vysokorychlostní tratě stromy lemované nejsou.
Vysokorychlostní tratě stromy lemované nejsou.
Foto | S. Terfloth / Wikimedia Commons

Možnost, jak zajistit bezpečný provoz železnice, je pečovat o to, aby stromy byly v dobrém stavu. To je však činnost vyžadující odborně proškolené pracovníky a čas.

„Povinností vlastníka je péče o dřeviny – zde pomůže jen prevence, pravidelné kontroly a preventivní odstraňování stromů, které opravdu představují riziko (samozřejmostí by mělo být předchozí posouzení odborníkem, v 15denní lhůtě už nikdo nic nevyřeší). Ideálem pak nějaký plán péče, plánované dosadby a volby taxonů dle stanoviště, podmínek, které naopak zpevní svahy, zadrží sníh, působí jako větrolam),“ uvádí Ondřej Feit ze SZKT.

Pokud se úřady dostanou do sporu, mohou podle právní specialistky na dřeviny Jitky Jelínkové obecní úřady obce s rozšířenou působností či AOPK (je-li strom v CHKO) jen podat návrh na MŽP, ať vede dohodovací řízení k překonání rozporů s ministerstvem dopravy.

Ministerstvo životního prostředí v tuto chvíli žádná jednání s ministerstvem dopravy o kácení stromů nevede, ale podle informací Ondřeje Charváta je na to připraveno. „Pokud by Ministerstvo dopravy neakceptovalo nezbytnost individuálního vyhodnocování ekologické hodnoty dřevin a nebezpečí pro provoz na dráze, tak zvážíme zahájení debaty o možné změně zákona, která by ale znamenala, že bychom se opravdu vrátili do povolovacího režimu místo ohlašovacího,“ uvádí Charvát.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (69)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AN

Aleš Nebáznivý

14.5.2021 07:24
Rozumím, že není snadné vybalancovat bezpečnost dopravy a zachování vzrostlých stromů. Lítost spatřuji v tom, jak rychle a nekompromisně jsme schopni rozhodnout o kácení a stejně rychle ho provést. V letošním roce mi to připadá jakoby lidé vyhlásili stromům válku. Asi nám nestačí kůrovec. Musíme je prostě kosit všude.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2021 08:33 Reaguje na Aleš Nebáznivý
podél tratí jsou často jen náletové dřeviny...ono tak je to i v krajině, která zarůstá náletem což vizitka dobrého hospodáře není
Odpovědět
va

vaber

14.5.2021 09:01 Reaguje na Jaroslav Řezáč
pěstuje se dojem ,že náletové dřeviny jsou zlo a je nutné je všude likvidovat,
když vidím ty nenáletové dřeviny zasazené člověkem a podepřené třemi kůly ,aby ta deformovaná postižená rostlina vůbec mohla stát ,vždy mám dobrý pocit z toho jak se člověk o postiženou přírodu stará
kdy člověk pochopí ,že bez okolní zdravé přírody nepřežije
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.5.2021 10:04 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Přednost má bezpečnost provozu !

Navíc téměř veškerá vegetace kolem tratí/železniční cesty ( to samé je i u silnic ), je vlastně náletová, překážející rozhledu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2021 07:45
Připomínka z praxe řidiče - jakoby český národ popadlo šílenství kácet všechno a všude, a to skutečně bez ohledu na ochranu přírody.
Z extrému do extrému - podíváš se křivě na vlka a nafasuješ kriminál, vykácíš vzrostlou alej a dostaneš řád práce.

Tento jev velice dobře zapadá do současného trendu ničit životní prostředí pod samými ušlechtilými záminkami , potřebujeme biopaliva , potřebujeme OZE, potřebujeme elektromobilitu ,potřebujeme ...
Potřebujeme hlavně kousek zdravého rozumu, kterého se zoufale nedostává poslancům a zejména těm, kteří je volí.
Těm zůstalo v hlavách pouze jediné - Carpe diem nebo-li Užij dne.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2021 08:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
ono ty plantáže smrku jinak nahradit nejde, než že se vykácí...čekat až někdy zetlí čas určitě není....
Odpovědět

Jirka Černý

14.5.2021 09:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
To mi připomělo, včera jsem projížděl Mělnicko a zarazilo mně že i zde kde je nejkvalitnější půda v Česku (tvrdilo se ve škole) jsou tak obrovské plochy soláru.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.5.2021 10:05 Reaguje na Jirka Černý
A mnohde jinde velkosklady.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

20.5.2021 22:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
MV - je to věcí názoru a vzdělání. Větrolamy a cestné aleje se vysazovaly už v minulých staletích kdy se o mercedesech a škodovkách majitelům přírody ani nezdálo. Problém je v tom, jezdí se vám celoročně dobře po komunikacích bez ochrany před větrem a sněhem ! Pravdou je to, že díky vývoji techniky klesá ale i schopnost řidíčů všech věkových skupin se dokázat vypořádat s kolizní situací! Kolik nehod je týdně na komunikacích střetem vozidla se stromem nebo větrným poryvem ?? Měly by se větrolamy stavět dvacet metrů od komunikace aby blbečkové jež neumějí jezdit s vozidlem měli .......! Pamatuji dobu, kdy silniční stromořadí bylo bezprostředně u tělesa komunikace, až teprve za nimi byl silniční příkop. Změna a nová výsadba za silniční příkopy se dělaly koncem padesátých let minulého století , když i polnosti a příroda byla nás všech dělníků a rolníků pod dohledem jedné politické vrchnosti. Souhlasím s tím, že fotografie dokumentující věcné břemeno u elektrifikovaných tratí je i u rychlerostoucích "náletových dřevin " věcí minimálně deseti let růstu. Možným řešením dnes je budování protihlukových stěn časem pomalovaných sprejery a různými existencemi.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2021 07:51
Toto je zásadní informace, zdůvodňující prolobbování úpravy zákona, která toto zvěřstvo zlegalizovala:

"Kácení podél železnic bývalo před rokem 2017 důvodem častých sporů a Správa železnic byla za neoprávněné kácení dřevin často pokutována Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Po přijetí legislativy omezující práva orgánů ochrany přírody se počet i nákladnost pokut zřetelně zmenšila."

Za vlády ANO se stalo poměrně běžné, že se legalizuje škodlivá a nelegální činnost poškozující ŽP a nás všechny a zároveň se vláda snaží osekat práva občanům a spolkům tak, aby nemohli ŽP chránit.... toto všechno a mnohem víc je přesný opak toho co tato země potřebuje a k čemu se zavázala..... ale občanům to ve většině případů už naštěstí došlo, a tak ANO míří do zapomnění... naštěstí! O ČSSD ani nemluvím.... Hamáček jí odpálil naprosto dokonale....
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2021 08:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
nebuďte vtipný, posoudit obecné hodnoty ochrany zdraví a majetku v souvislosti existence stromového pásu sousedícími s kolejemi je ten ekvivalent jiný.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.5.2021 10:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Podívejte se na fotografie z doby tak před 70/100roky, jak to vypadalo kolem tratí, silnic.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.5.2021 11:33 Reaguje na smějící se bestie
Ten pán je mimo téměř ve všem a jeho představa ochrany
přírody je úsměvná. Železniční trať není lesní pěšina,
ale komunikace vyžadující určité parametry, které nemohou
diktovat ochranáři, ale určovat dopravní technici. Ti
za bezpečnost na rozdíl od ochranářů zodpovídají. Ať
aktivisté převezmou tuto odpovědnost, uhradí škody a
jdou kondolovat pozůstalým s odůvodněním, že položili
život kvůli stromům kolem kolejí. Ona taková "ochrana"
bez odpovědnosti je jednoduchá, pohodlná a nic nestojí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.5.2021 17:31 Reaguje na smějící se bestie
Nemusí se dívat na staré fotky, stačí si zajet do Německa a Rakouska a podívat se na peclivou údržbu kolem silnic, dálnic a trati. Kolem dálnic, kde to jde, sází keře.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.5.2021 19:27 Reaguje na Jarka O.
Jo, do Německa se měli jezdit učit vše kolem silnic, dálnic, hned od r.1990.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.5.2021 21:37 Reaguje na smějící se bestie
No, od Nemecka se přebírají blbosti, a poučit se v tom, co umi, není zájem, přitom jde o jednoduche věci. Kolem silnic mivají téměř parkovou úpravu, vzdycky to obdivuji a skoro zavidim. Mimochodem, ten poslední obrázek v článku asi není z Česka. Ten by zrovna mohl být z rychlotrati směrem na Norimberk.
Odpovědět

Viktor Šedivý

15.5.2021 08:11 Reaguje na Jarka O.
Tipuji spíš Hannover - Würzburg
Odpovědět

Jirka Černý

14.5.2021 09:49
Skvěle zpracovaný článek, pohled na problém z obou stran.
Odpovědět
VM

Vladimír Mana

14.5.2021 14:42 Reaguje na Jirka Černý
Souhlasím a děkuji za dobrou novinářskou práci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.5.2021 17:51 Reaguje na Vladimír Mana
Dobrou novinářskou prací má být například použití fotek rovných dubů a kácejících se sloupů? (viz. Duby v Bohumíně, Zdroj Městský úřad Bohumín. Vidím to trochu jinak.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2021 20:57 Reaguje na Jarek Schindler
Tu fotku bych nedramatizoval. Vše záleží, z jakého úhlu se fotí, a jak se natočí foťák. Někdy se i dva vodorovné objekty mohou jevit, že se k sobě přibližují.
Jen pro zajímavost, ty tovární komíny v pozadí jsou stejně rovné jako dub č. 5, myslíte že jsou taky nakřivo?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.5.2021 05:04 Reaguje na Jan Škrdla
No jo, pane Škrdlo. Já to na rozdíl od vás považuji za argumentační faul a vylepšení reality. Jinak se tomu říká kácení svislic a je to fotografická chyba. Chtělo by to si přečíst něco o perspektivě. Třeba zjistíte, že v dálce se nakonec spojí i dvě koleje.
Odpovědět

Jirka Černý

15.5.2021 12:55 Reaguje na Jarek Schindler
Evidentně foto které má dokumentační účel bez předpokladu že bude viset u vchodu do galerie. Nafocené širokým sklem aby se na jedné fotce dalo dohledat co nejvíc souvislostí k njaké situaci. Dnes už to stačí odfotit mobilem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.5.2021 17:41 Reaguje na Jirka Černý
Evidentně foto a ano dokumentační, které má ukázat rovné duby. Ve skutečnosti jsou ale dost nahlé k vedení a trati. Proto mluvím o vylepšování reality. Normálně si toho člověk nevšimne.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.5.2021 10:04
Opět se musím odvolat na zdravý selský rozum. Pokud se po trati jezdilo
80km/h, tak nějaký ten spadlý strom nebýval problém. Šlo ho vidět včas
a zabrzdit a na lokálkách s rychlostí 50km/h si vozidla "stříhala" tunel
v okolní zeleni. Pokud ale zvednu rychlost na 150, tak ne pouze strom,
ale už větev může být příčinou velké nehody i s obětmi na životech. Už
se těším na stavbu rychlotratí, které budou obklopeny maximálně ploty
a protihlukovými stěnami a stromy budou mít místo až velmi daleko od
kolejí. U rychlosti 300km/h by už stačila malá větev a mohlo by to stát
majlant. Nějakou dobu jsem pracoval i jako strojvedoucí a mohu vám říci,
že za vichřice se jede taky a je to adrenalín, když sledujete praskající
stromy kolem kolejí a čekáte, který spadne přímo před vás. Ono to sklo
a plech kabiny je chabá ochrana a viděl jsem kabinu vozidla propíchlou
ulomenou větví z vyvráceného akátu, která fíru minula o centimetry.
Jsem pro zeleň kolem tratí, ale o keře a nebo pravidelně zmlazované
stromy. Majestátné stromy patří do lesů, parků a nebo k nadšencům na
jejich zahrady. Kolem komunikací je třeba být opatrní hlavně u nové
výsadby, pokud jsou to komunikace, které musí být pojížděné nutně za
každého počasí. Je tu pak možnost při větru napsat oznámení: vlak
nejede z důvodu možného pádu stromu chráněného ochránci přírody a
pojede až po ukončení větru a prověření, že je trať průjezdná. To
pak budete sami vyjevení, že se nedostanete z výletu domů. Mějte
lidi rozum a neobhajujte nesmysly se vzrostlými stromy kolem tratí
a často i frekventovaných silnic. Dnes se jezdí i auty stále a ne
jako kdysi s koňmi pouze za hezkého počasí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.5.2021 10:08 Reaguje na Břetislav Machaček
A o tom to je !
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.5.2021 12:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Jenže primárně těchto lokálních tratí se to týká.
Někde na koridoru je situace samozřejmě jiná, ale tam těch stromů moc nenajdeme.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.5.2021 12:58 Reaguje na Svatá Prostoto
Bezpečnost je nutná i na lokálních tratích.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2021 15:23 Reaguje na smějící se bestie
Tím pádem se můžou ponechat keře, které nezasahují do profilu trati a nebrání rozhledu, a zdravé stromy (nejlépe v dolní části železničních náspů). Ty jsou bezpečné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.5.2021 16:26 Reaguje na Svatá Prostoto
Koukněte se na ty přiložené fotky a posuďte sám, zda se
jedná pouze o lokálky. Ty dvoukolejky, často s trolejovým vedením nejsou žádné lokálky. Ty stromy vedle trolejového vedení 3 kv stejnosměrné trakce (foto dubů u Bohumína)
jsou hazard s bezpečností provozu na koridorové trati
s rychlostí 130 km/h. K tomu rozhledu platí i to, že návěstidla musí být jasně vidět a nebýt schována mezi stromy. Jízda vlaku není turistický výlet s hledáním
značek(návěstidel), ale doprava a ta musí být v prvé
řadě bezpečná.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.5.2021 17:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháček, když už jste zmínil tu fotku Bohumínských dubů tak se v první řadě podívejte na ten sloup toho vedení. Divím se že může stát jak moc se naklání. Železničáři by si měli narovnat nejprve sloupy. Ano ochranáři to mají naopak úplně v pořádku. Duby jsou rovné jak svíce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.5.2021 08:17 Reaguje na Jarek Schindler
Nevím kdo to fotil a jakým zařízením, ale nebojte
se, sloup je v pořádku. Jedná se o úsek před vjezdem do stanice Dětmarovice(v pozadí EDě a
firma Baumit) Trať pro mezinárodní provoz (Polsko,Slovensko) musí mít patřičné parametry
a není to pouze rozmar SŽDC. Pokud si přejete
ČR odříznout od mezinárodního spojení, tak budiž,
nechejme okolí tratí zarůst džunglí a jezděme
takzvaně "podle rozhledu" s pohotovostí zastavit
před jakoukoliv překážkou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.5.2021 10:17 Reaguje na Břetislav Machaček
No jo. Co na to říci? Je vidět, že dlouhé vedení není pouze výsadou energetiky.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

14.5.2021 10:42
A je to dobře, dopravní cesta má mít nějaké parametry. Stromy patří do lesa (tam jsou chráněny minimálně) do parků a taky do volné krajiny. Za 40 let jsme nedokázali provést majetkové úpravy v krajině vytvořit nové hospodářské cesty ( staré nám JZD rozoralo..). Je potřeba napravit nevyhovující meliorace ( typ kanál), vysadit větrolamy atd.. Všude tam je místo pro stromy, které mohou po nás ještě dlouho růst...
Podpořit hobby sady třeba tím, že snížím daň z pěstitelské pálenky atd..
Stát a obce mají pozemky, ale jsou jinde maká se jen na "průmyslových zónách" (většina firem v nich má daňové prázdniny a stejně zaměstnává zahraniční dělníky...)
Odpovědět
PE

Petr Eko

14.5.2021 14:07 Reaguje na Jaroslav Vozáb
S těmi sady - nevím, kam směřujete - že by konzument nebo producent alkoholu ??, ale alkohol i z domácí pálenice je pořád alkohol a to je "metla lidstva". Nejlepší je abstinence a uvidíte, jak Vám za to tělo (mozkové bunky a játra..) poděkují.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.5.2021 19:29 Reaguje na Petr Eko
Nic se nemá přehánět, extrémy škodí.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

15.5.2021 15:10 Reaguje na Petr Eko
Především jde o tz pěstitelské pálenice pro drobné pěstitele. Cena za propal (pálenici) je cca 1/3 ceny kterou odvedete státu. Za 1litr 50% destilátu z vlastního ovoce zaplatíte cca 180Kč a dodáte 10-12kg kvasu ( při ceně např švestek 20kč/kg) jste na 380Kč za litr.
Sady na nemusí tak stříkat nějaký ten červ nevadí. Snížení daně by motivovalo par nadšenců. Stát by o tolik nepřišel, protože líh z brambor vyjde na 20Kč/l a masově na prodej to nikdo dělat nebude. Každý ovocný strom je pro krajinu požehnání nebo chcete jen thuje.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2021 15:52 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Jsou místa, kde kostru ekologické stability tvoří, kromě břehových porostů právě vegetační doprovody silnic a železnic.
Náprava jde pomalu, a nevěřím, že se to změní mávnutím kouzelného proutku. Bude to běh na dlouhou trať.
Jinak některé obce pozemky mají, některé jsou na tom bídně. Co se týká státu, ten toho na rozdávání moc nemá. Leda, že by začal vykupovat půdu na ekologická a protierozní opatření.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.5.2021 11:26
Máme stromů, jako nikdo nepamatuje. Dříve bylo dřevo využíváno jako surovina i jako palivo. Dnes nám naroste více, než spotřebujeme. Proto není problém držet dřeviny pod kontrolou alespoň tak, aby cestování bylo bezpečné. Lesů máme 2x tolik, než za Marie Terezie a plocha stále roste:
http://letemlesem.cz/zajimavosti/v-ceskych-lesich-je-vice-nez-dvakrat-vice-lesu-nez-za-dob-marie-terezie/
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2021 15:15 Reaguje na Richard Vacek
Pán bude asi nepřítel stromů, nebo přiletěl z Marsu. Článek je totiž z roku 2017.

Kdybyste si přečetl něco novějšího, tak byste se dozvěděl, že rozsáhlé plochy lesů decimuje sucho a kůrovec.

To že máme 2x větší plochu lesů než za Marie Terezie je sice pravda, ale v té době dosáhla naše země vrcholu odlesnění (za poslední dobu meziledovou). Jinak před začátkem zemědělské kolonizace byla lesnatost 2-3x vyšší.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.5.2021 16:04 Reaguje na Jan Škrdla
Nikdo snad nechce, aby se republika změnila v jednolitý les. Vždyť i ten je druhově chudý a přišli bychom o řadu rostlin a živočichů. Ploch pro stromy máme dostatek a proto není potřeba snažit se stromy udržet na místech, kde představují ohrožení.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2021 17:55 Reaguje na Richard Vacek
Jsou místa, kde je stromů nedostatek, např. Haná, Polabí, některé lokality jižní Moravy (část Vyškovska, Břeclavska, Znojemska).
Obecně se jedná o nížiny, kromě oblasti lužních lesů.
Odpovědět

Radek Čuda

14.5.2021 13:05
Konečně má bezpečnost lidí přednost před ochranou přírody. Doufám, že zvítězí zdravý rozum a bude možné kácet i podél silnic. Sarkasticky mohu doplnit, že stromy podél silnic ochráncům přírody nevadí, protože chodí pěšky, ale lidé, kteří pracují, auto potřebují.
Odpovědět
PE

Petr Eko

14.5.2021 14:10 Reaguje na Radek Čuda
No zase zde je to více méně podpásovka - smrt nárazem auta do stromu není způsobena z drtivé většiny pádem stromu na silnici, ale vyjetím vozidla z komunikace vinou ŘIDIČE.
Takže zde za to stromy nemohou a já jsem pro výsadbu kolem silnic - za příkopem, ne samořejmě hned vedle jízdního pásu.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2021 15:37 Reaguje na Petr Eko
Naprostý souhlas. Tento argument o nebezpečnosti stromů často uvádí piráti silnic.
Ve většině případů se takto vyeliminuje jedinec, co si plete silnici se závodní dráhou. Bohužel, někdy to odnese někdo jiný, např. spolujezdec, nebo cestující v protisměru.
Jinak za mě, kolem II. a III. třídy stromy za příkopem, u I. třidy zvážit, kde vysazovat, a zkombinovat s bezpečnostními opatřeními (např. svodidla v ohrožených úsecích).
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.5.2021 15:58 Reaguje na Jan Škrdla
I v těch případech jde o výšku stromů ( případný pád do kolejí, vozovky ) a větve sahající nad silnici, trať i ty občas padají.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.5.2021 15:59 Reaguje na smějící se bestie
Nějaký kompromis by měl být dohodnut a dodržován.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.5.2021 16:39 Reaguje na smějící se bestie
I kolem silnic bych byl spíše pro keře, které
mohou paradoxně následky nehody ztlumit. Mnoho
drobnějších větví působí jako "matrace" a
pokud budou doplněny i o oplocení, tak mohou
zabránit i střetům se zvěří po celé délce
silnice. Stačí pak vytvořit místy přehledné průseky s upozorněním na migraci zvěře.
Navíc vhodně zvolené keře mohou být místem
ke hnízdění ptáků a jako zdroj potravy
hmyzu a zvířat. Keře jsou lepšími větrolamy,
než řídké aleje, mohou tak zabránit tvorbě závějí a ztlumit poryvy bočního větru. No
a stín chodcům a cyklistům dají taky nějaký.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2021 17:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Nedávno tu byl článek o hmyzích náspech, Vy zase chcete lákat ptáky... Tipuji, že na kole nejezdíte a pěšky podél cest také ne. Viděl byste spousty posrážených čmeláků, včel, ptáků i netopýrů. Správně jste to výše popsal s těmi rychlostmi. Jestli hoši pomatení chtějí tradiční zeleň kolem cest, musejí si uvědomit, že dnes nejezdí formani s koňmi, ale sviští minimálně stovkou. I u želdopravy jsem pro prioritu bezpečnosti, tam nějaké stromy a keře bych nedával. Buďto hrozí pádem, cloní, nebo slouží jako ktyt zvěři, která tako končí pod koly, o zmařených lidských životech nemluvě.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2021 17:50 Reaguje na Karel Zvářal
Jen taková poznámka, mimo dálnice by se mělo svištět maximálně 90, v nepřehledných úsecích i méně. Je to o lidech řidičích. Jinak nejsem pro nechávat souše a havarijní stromy kolem silnic. Když už, tak zdravé stromy a častěji je obměňovat.
Co se týká železnic, tak keře a malé stromy u paty svahu zas takové nebezpečí nepředstavují.

Nejrychlejší způsob, jak udělat z krajiny poušť. Vykácet vše kolem železnic i cest. Zvládnou se to dá za 5 let, i rychleji.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2021 18:27 Reaguje na Jan Škrdla
U nás hrozil dvěma vedoucím od zeleně krym 10-ti let za to, že vyvrácený pajasan zabil dva školáky na zastávce MHD. Přestože byl ošetřený (ořezaný) nikdo nepoznal uhnilé kořeny, ani z těch znalců, co často chodili parkem...

Ono je rozdíl zaštiťovat se láskou k přírodě a stromům, a druhá věc je zodpovědnost v případě podobného neštěstí. Ať si hoši hrající tuto "hru" vezmou odpovědnost na sebe, a pak se můžem bavit. V Česku platí, že z cizího (průseru), krev neteče. Já bych to nechal na odbornících odpovědných za bezpečný provoz a rád si počkám, jak tato squdra prosadí povinnou výsadbu v bezpečné (tj. 30+) vzdálenosti od komunikací. Všechno ostatní je folklór a adrenalin ze žabomyších válek.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2021 20:50 Reaguje na Karel Zvářal
Trochu mě překvapujete. Říká vám něco přijatelné riziko.

Ta nehoda s pajasanem, to je smutné. Ale kolik podobných případů se v posledních 10 letech stalo? Ten případ se přemílá a asi bude. Pajasan je krátkověký strom a poškození kořenů se vizuálním hodnocením se většinou nepozná. Bohužel, stalo se, ale pokud byste chtěl dosáhnout dokonalosti, tak ve městech ani vesnicích nemáte ani jeden velký strom.

Jen pro představu, kolik lidí ročně zemře při autonehodách? Zakážou se kvůli tomu auta?

S tou výsadbou 30 m od silnice si děláte srandu. To chcete vysazovat na soukromých pozemcích, tak jako za socialismu?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2021 21:00 Reaguje na Jan Škrdla
Jsem zvyklý se za jízdy kochat krásami kraje, tudíž hradbu zeleně kolem trati nepožaduji. Dosti dobře nechápu, proč stromy kolem komunikací mají hrát klíčový význam. Dobře to napsal výše pan Vozáb, máme vrátit stromy do krajiny, a ne je cpát tam, kde je to nejmíň vhodné. Ale to by nebyl Švejkostán, že...
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2021 21:07 Reaguje na Karel Zvářal
Panu Vozábovi jsem odpověděl.
Zajímalo by mě jak byste chtěl dostat stromy a keře do krajiny vy. Počítejte ale s tím, že každá parcela někomu patří, a někdo na ni hospodaří.
Odpovědět
MC

Michal Chadim

19.5.2021 09:02 Reaguje na Karel Zvářal
A kde je ta vaše krajina? Kolem silnic a železnic zavazí "něco jako přírodní porosty" dopravě, na polích zemědělcům, v lesích lesníkům, v zahradách anglickým trávníkům, ve městech skoro všem... Těch pár chráněných území to nespasí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.5.2021 05:23 Reaguje na Jan Škrdla
No a železnice s tou vaší častější obměnou právě začala pane Škrdlo. No a ihned je kolem toho povyk. Ono snad jde obměňovat bez kácení? Říkám to po x-té. Nebyla by řešením kolem cest a železnic právě ta pařezina. Z vysokých lesů chcete dělat lesy střední a pařeziny. Kolem silnic a železnic je pro ty ekology požadované pařeziny místa dost. A nemějte strach, výřez kolem komunikací a pod el. vedením z krajiny poušť určitě neudělá.
Odpovědět

Jan Škrdla

15.5.2021 21:04 Reaguje na Jarek Schindler
Nevím, kde jste byl na tom, že bych chtěl dělat z vysokých lesů pařeziny. V odůvodněných případech proč ne, ale asi ne ve velkém měřítku.

V případě železnic je z mého pohledu pařezina značka ideál. Těžiště těchto pařežin bych viděl na spodní straně železničních náspů (horní část je potřeba ponechat bez porostu nebo s nízkými keři, z důvodů rozhledový poměrů, popř. z důvodu ochranného pásma troleje). Teď jde o to, do jaké míry je kácení obnovou a do jaké míry pokusem o odstranění.

Kolem silnic bych preferoval spíše stromy vysokokmeny, častěji obměňované. V případě pařezin bych se obával většího rizika srážky se zvěří.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.5.2021 08:41 Reaguje na Karel Zvářal
Já naopak jezdím z 9O% na kole a
pěšky. O sraženém hmyzu a zvířatech
samozřejmě vím, ale pouze jsem chtěl
nabídnout alternativu ke stromům
kolem cest. Ono to je vše hlavně
o té rychlosti dopravy, když se už živé organismy nedokážou autům
vyhnout. Bývalý spolupracovník
(strojvedoucí) jednou s rychlíkem
vjel přímo do roje včel a v příští
stanici musel čelní skla očistit
ručně. Stěrače ani ostřikovače to nezvládly a pouze rozmazaly. Bylo
to na úseku bez okolního porostu
a uprostřed polí.
Ono by u těch keřů bylo možno
uvážit pro kolik živých organismů byly u silnic a tratí pastí a pro kolik zdrojem obživy a klidu k životu. Takové okresky a místní
komunikace nemívají takový provoz,
aby byly keře horším zlem, než
stromy a metr a půl vysoká tráva
v příkopech.
Odpovědět
MC

Michal Chadim

14.5.2021 19:40
V poslední době začínám být alergický na slovo BEZPEČNOST. Proto, abychom byli v naprostém bezpečí, si uděláme ze života peklo. Nejlépe nás hned po narození zavřín do betonových sarkofágů s přísunem živin a virtuálních zážitku a budem naprosto v bezpečí. Měli bychom se konečně smířit s tím, že život je nebezpečný a nevyhnutelně končí smrtí.

Navíc obhajovat plošné kácení zajištěním bezpečnosti, když za poslední tři roky ani nedošlo k žádnému zranění je snad vtip.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2021 20:25 Reaguje na Michal Chadim
Chudáčku maličký, tak nastupte k ČD a domáhejte se jízdy džunglí.

http://www.vlcoun.cz/index.php/zeleznice-v-cr/aktuality/1424-nehoda-na-prejezdu-odhalila-spatny-rozhled
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2021 21:03 Reaguje na Karel Zvářal
Dobrá, ale to se týkalo přejezdu bez světelné signalizace. Kvůli tomu se nemusí vyřezávat křoví podél celé trati.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2021 21:13 Reaguje na Jan Škrdla
Podívejte, nemíním se točit na h*vínku. Toto není můj boj, jsou mnohem podstatnější problémy ŽP, které veřejnost má u zádele...0,5% (viz. níže)... a jestli je někdo alergický na bezpečnost, já pro změnu na BLBOST. Stačí jedna urvaná větev při vichřici a ... (nechtěl bych tu mašinu řídit)

https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2021 21:22 Reaguje na Karel Zvářal
To pláčete na špatném hrobě. Petici jsem taky podepsal, ale myslím si, že se k minimálně 90% obyvatel vůbec nedostala.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2021 21:23 Reaguje na Jan Škrdla
Pokračování příště, ju?-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.5.2021 10:12
Clen rodiny dělal u Drah. Resil elektrifikovanou rychlotrat Brno Praha pres Havl. Brod a posunuti nadrazi v Brne, aby se trat mohla protahnout na jih. O udrzbe na pozemcích drah dřív rozhodoval sam, na sousedních pozemcích lesů nebo jzd se domluvil během 1 dne. Po r.89, na každý strom, který chtěl dát skácet, se musel jít domluvit s paní na nové zřízeném oboru ochrany ZP na obci. Paní od psacího stolu rozhodnout nechtěla. Šla si strom prohlédnout. Nerozhodla. V kanceláři pak napsala vyjadreni. Celý proces trval asi 2 měsíce, mezitím vlaky jezdily kolem rychlosti koňského provozu. Rád šel do důchodu, a naše rodina se o "vyvoj" drah (rušení spojů, pak celých úseků tratí, nákladní doprava na stale pretizenejsi dalnice, zpomalování některých úseků) prestala zajímat. Takže už jen pozoruji, že "planovani" rychlodrahy praha brno trvá asi 40 let. Nebo odpočívá v šuplíku? Proti změnám na hl. nádraží v brne jsou nejake pokrokove brněnské organizace, asi mezi nimi i ty "ekologicke". Radši se o to nezajímám. Neznám ekologictejsi dopravu než železniční elektrifikovanou. Ta rychlodraha by byl příklad ekologické dopravy ruku v ruce s pokrokem a zvyšováním úrovně zivota, statu. Ale to ne. Budeme mít ekologizaci tím, že se budem " dobrovolně uskromnovat"a hybat se jen mezi práci a bytem, a budou nám to vykladat milionari, kteri letaji po svete na ekologické konference soukromymi letadly.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

8.6.2021 17:06 Reaguje na Jarka O.
Je to majetkovém převratu a o pozemcích tělesa a OP drah. Kdyby stát nebo ČD byly vlastníkem i OP dráhy, mohou a je to jasné. Nevyřizovalo se a jezdilo i tak, jak bylo ve zvycích, takže katastr nedotčen. Poté výkup jen pod tělesem, šetřily se peníze. Po 89 si na svoje nikdo nechce sáhnout, to je pochopitelné. Ale mohlo to fungovat tak, že za těch 30 let se to mělo narovnat, vypořádat, zeleň nevzroslá vyžnout, a stromy by v OP nebyly. Mimo by kácet SŽDC ani ČD neměly. Jinde popisuji, jaká je praxe.
To, že MD ani instituce podřízené neumí plánovat a připravovat stavby, je jisté. A´t silnice, dálnice, dráhy, VRT, stejné bolesti, a řeší to salámovou metodou a hrají s občany nefér hru, včetně stavebního zákona a územního plánování.
Dráhy měli lidovci v područí od c.k. Rakouska, a ten hnůj, co tam je, se vykydat nepodařilo. Jen dílčí posuny, a vždy mírné, aby nebyly ohrozeny prebendy starých zbrojnošů.
Je to bída v celé ČR, ne jen na drahách.
<rýpal lesní>
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2021 14:01
Hm, kácení do 6 metrů od osy koleje. To je nijak nevýznamná plocha kolem kolejí. A jestl i mají vlaky být bezpečné, nejen kvůli možnosti padání stromů na koleje, ale taky kvůli tomu, aby vlakvedoucí měl dostatečný výhled dopředu, připadá mně těch 6 metrů vysekané plochy na každou stranu kolejí přiměřené.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

20.5.2021 22:18
Nejedná se jen o náletové dřeviny u dopravních cest železnic a komunikací všeobecně. Za udržbu a bezproblémový provoz je odpovědný vlastník nemovitosti. Železnice i cestáři mají vlastnické pásmo v xy metrech od vlastních komunikací. Je to jen a pouze na jejich zaměstnancích jak tuto údržbu na stovkách km zvládají. Energetici mají podobné požadavky v rámci zajištění bezporuchové dodávky energií - a tam je to už problém ! Mnoho nemovitostí je dnes v soukromých rukách vlastníků jež mají povinnost udržovat na vlastní náklady tzv. VĚCNÉ BŘEMENO trasy inženýrských sítí elektro, vody a kanalizace přes své pozemky. Cestné stromořadí komunikací mezi městy a osadami, zde byly stovky let, před příchodem technické revoluce a autoa železniční dopravy. Stín vzrostlých stromů osvěžoval nejen pocestné ale i tažná zvířata jež k snadnější přepravě člověk používal. Mnohé stromořadí a větrolamy také v minulosti sloužily jako hranice majetků jednotlivých vlastníků. A nejednalo se jen o Kinské, Kolowraty, Schwarzenberky, ale i statkáře a velkostatkáře jež půdu obhospodařovali ona je živila.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

8.6.2021 16:51
Nedá mi to, musím, nutkavě :o) :
Před časem jsem na základě kácení zeleně POD SVAHEM železničního tělesa, v intravilánu obce, kontaktoval zástupce OŽP ve městě ORP, kteří by to měli mít na starosti. Měl jsem nafoceno foto toho nadělení skáceného uprostřed týdne, obhlédnuty konáry, zjištěno že se jednalo o zdravé topoly a akáty, které by neměly být překážkou provozu na zeleznici, neboť an nemohly dopadnout na drážní těleso. Zastihnul jsem příslušnou referentku, vysvětli o co jde, vylíčil jí, že se patrně jedná o nepovolené kácení, navíc mimo nevegetační období a paní, po prověření, že nic takového nebylo sepsáno ani povoleno, mi slíbila, že se na to podívá, čímž jsme se v PÁTEK po poledni přátelsky rozešli. O víkendu jsem projížděl na kole okolo budovy Městeského úřadu a chválil si, jak je správné, že i k večeru úředníci o víkendu pracují, svítila okna referátu životního prostředí. Tak jsem si říkal - nevykašlali se na to, jsou to chlapíci. V PONDĚLÍ jsem se telefonem zajímal, jakže to je, a byl je připraven pochválit. Dozvěděl jsem se, že je všechno v pořádku, že to kácelo SŽDC, že to bylo kvůli dráze, údajně si stěžovali občané!?, a že je to všechno rovné a správně. Tak jsem se přišel podívat na spis, a ejhle, zázrakem byl, opravdu papír popsaný, razítka na svém místě, no krása úřední. Jen mi nevysvětlili to období. Čekal jsem, zda bude postih toho SŽDC a objeví se, kdo ten spis "vyrobil". Nedočkal jsem se.
Tajenka :
1. Příjmení pana starosty je stejné s příjmením pana generálního ředitele ČD.
2. Na SŽDC neberou telefony.
3. Na MDČR plánovali akci podchodu pod tratí a navzájem si "vyhověli" pro silnici I/54.
4. Úředník který šéfuje OŽP je lidovec.
5. Úřednice odešla po třech měsících na mateřskou.
6. Ve městě bylo za posledních 30 let v ulicích pokáceno nejméně 400 - 500 stromů, které dříve tvořily stín.
7. V parku pokáceno více než 300 stromů a další se ještě budou kácet.
8. Na zastupitelstvu jsou nýmandi, kteří se nechtějí ani dozvědět, o co jde a hrají s občany hru na schovávanou, protože nic, co se dělá a na oko kritizuje, se ve skutečnosti nedělaá bez zákulisní dohody.
9. Město nemá ve vlastnictví ani kousek lesa, který by stál za něco, a koupilo nový štěpkovač. Každé dopoledne je slyšet, jak řvou motorové pily, co potřebují, udělají rádi Hasiči, i když nejde o výjezd a nutnou úpravu.
10. A ve volbách nás lidovci i oststní přesvědčují, jak to myslí poctivě s přírodou.

Tak asi tak.
<rl>
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist