Kácení stromů podél železnic. Hra, ve které ochrana přírody přišla o všechny dobré karty Aktualizováno

Ještě nedávno se do rozhodování o kácení stromů podél železnic mohli aktivně zapojit úředníci, kteří pro stát chrání přírodu. A pokud nebyl žádný dobrý důvod zdravé stromy kácet, mohli je zachránit. Poslanci v roce 2017 a 2020 ale rozdali všem hráčům nové karty. Trumfy má teď v ruce Správa železnic a ochraně přírody zůstaly jen karty, se kterými nejde nic kloudného zahrát. Výsledek je takový, že se podél železnice kácí plošně a to i zcela zdravé a perspektivní stromy. Podívat se na dosavadní zkušenost s novou právní úpravou je důležité. V poslanecké sněmovně se nyní totiž dohaduje, jak se rozdají karty při rozhodování o stromech v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací. I tam hrozí, že se ve městech budou kácet zdravé stromy jen proto, že pod nimi vedou trubky. Pravomoc ochrany přírody v ochraně stromů podél železnice omezily dvě legislativní úpravy. První z roku 2017 upravila zákon 114 / 1992 o ochraně přírody a krajiny tak, že ke kácení stromů v okolí dráhy není potřeba povolení orgánu ochrany přírody, ale stačí oznámení o kácení. O sporných případech začal rozhodovat Drážní úřad, jehož stanovisko ochrana přírody potřebuje, aby mohla kácení zabránit.

Druhá úprava v roce 2020 označila v zákoně o drahách stromy rostoucí kolem kolejí za nebezpečné obecně. V drážním zákoně stojí, že „stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy“. Tuto formulaci prosadil do novely drážního zákona poslanec Milan Feranec (ANO) a začala platit od 15. ledna 2020. Ve svém důsledku znamená, že dráha má právo porazit nebo nařídit odstranění všech stromů, u nichž je možnost, že by při pádu mohly zasáhnout stavbu dráhy. Vzdálenost se může různit, zpravidla se pohybuje do 6 metrů od osy krajní koleje.

Tím se zvýšil počet preventivně odstraňovaných stromů. A nejen jich, ale i keřů. Ty se podle informací Správy železnic odstraňují především kvůli rozhledovým poměrům na přejezdech a viditelnosti na návěstidla.

Kde se kácí

„Kácení probíhalo prioritně na vytipovaných tratích, kde jsou dlouhodobé problémy s pády stromů a vznikem mimořádných událostí,“ uvedl pro Ekolist Dušan Gavenda, tiskový mluvčí Správy železnic.

„Letos na našem území probíhalo kácení. Správa železnic nám poslala naráz více ohlášek kácení čítajících v souhrnu několik set stromů na dlouhých úsecích trati,“ odpovídá Pavel Mertelík z odboru životního prostředí Magistrátu města Pardubice na otázku, zda se ve správním území pardubického úřadu kácelo podél železnice.

„Jednu ohlášku Správa železnic stáhla, když jsem jim dal jasný signál, že s kácením nesouhlasím a chystám se ho opatřením § 66 zastavit, ale reálná proveditelnost omezení kácení je prakticky nulová, jelikož k tomu orgány ochrany přírody ze zákona potřebují závazné stanovisko drážního úřadu a nemohou již rozhodnout samostatně,“ doplňuje Mertelík.

Na praktickou nemožnost zvrátit rozhodnutí o kácení podél železnice upozorňují i další městské úřady. V Bohumíně se například postavili za zachování několika vzrostlých dubů, které Správa železnic plánovala odstranit. „V našem případě šlo o šest naprosto zdravých vzrostlých dubů, sedmý dub byl trochu sporný dvojkmen. Se správou železnic jsme se sešli na místě, po domluvě napsali naše stanovisko k dřevinám, kde jsme je vyzvali, aby své oznámení přehodnotili,“ popisuje Ľubica Jaroňová, referentka odboru životního prostředí a služeb na Městském úřadě Bohumín.

„Dráhy vzápětí nejenom, že napsaly své zamítavé stanovisko, ale rozšířily své oznámení o sedmý dub. Následně jsme zahájili řízení o zastavení kácení, současně vydali rozhodnutí o předběžném opatření a požádali Drážní úřad o stanovisko. Drážní úřad se ani neobtěžoval zabývat se konkrétními argumenty, své zamítavé závazné stanovisko postavil do obecné roviny,“ popisuje Jaroňová kroky, které musí úřednice na obci s rozšířenou působnosti udělat, pokud chce zvrátit úmysl pokácet stromy podél železnice.

„Před novelou byly častěji prováděny pochůzky přímo se zaměstnancem Správy železnic, u některých dřevin jsme diskutovali o případné nutnosti kácení na místě samém, ale většinou jsme se dohodli – nebylo nutné vydávat rozhodnutí o zákazu kácení. Po novele k těmto společným pochůzkám nedochází,“ popsala změnu v přístupu ke kácení Olga Dvořáková z Magistrátu města Jihlavy.

Jednou ze slabých karet ochrany přírody je, že na vyjádření ke kácení mají jen 15 dnů. „Na úřad obce s rozšířenou působností přijde oznámení o kácení – nejedná se o oznámení nějakých jednotlivostí, ale o souborné několikakilometrové úseky, často i v různých místech obce s rozšířenou působností, většinou desítky stromů,“ popisuje ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu Ondřej Feit. „Nemluví se o tom, že prakticky je patnáctidenní lhůta kratší, protože se počítá od data podání na podatelnu (1. den), pak to jde z podatelny vedoucímu odboru (1. nebo 2. den), od něj vedoucímu oddělení (2. nebo 3. den) a pak teprve oznámení přistane příslušnému úředníkovi na stole (3. nebo 4. den). A stává se, že v jeden den se sejdou úředníkovi na stole taková oznámení o kácení od Správy železnic, povodí, správců elektrických nadzemních soustav a je to nemožné stihnout.“

„Patnáct dnů na prověření, zda oznámení neodporuje požadavkům na ochranu dřevin včetně případného zahájení řízení o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení a zároveň vydání předběžného opatření (§ 61 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů), není mnoho,“ hodnotí Jitka Vokráčková z Městského úřadu Přeštice. „Vhodnější by určitě byla delší lhůta, případně navrácení povolovacího režimu (§ 8 odst. 1 ZOPK), který platil do 1. 4. 2017, aby se orgán ochrany přírody mohl věcí důkladně zabývat,“ doplňuje úřednice.

Pokud se úředník, který má na starosti ochranu přírody, vypraví ven z kanceláře posoudit stav stromů, musí se vypořádat s tím, že lokality jsou často nedostupné a pohyb po kolejích je zakázán, nemůže posouzení stromů věnovat neúměrné množství času vzhledem k další agendě a na vyjádření má krátkou lhůtu.

„Hlavním důvodem, proč není efektivní vynakládat příliš energie na prověření stavu oznamovaných dřevin u drah, je však především novela zákona o ochraně přírody spolu s novelou zákona o drahách, kde byl zaveden nový důvod do § 8 odst. 1 zákona ‚odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze‘, přičemž orgán ochrany přírody může oznámené kácení pozastavit, omezit nebo zakázat jen na základě (souhlasného) závazného stanoviska drážního správního úřadu,“ vysvětluje Olga Dvořáková z Magistrátu města Jihlavy.

„To v praxi znamená, že v podstatě nejde toto oznámené kácení zakázat. Nedovedu si představit, že by Drážní úřad vydal s kácením podél dráhy nesouhlasné stanovisko. Pokud toto ustanovení v zákoně zůstane, nemá tedy ani smysl případně prodlužovat dobu, která musí proběhnout od podání oznámení do samotného kácení,“ upozorňuje jihlavská úřednice na hlavní problém, se kterým se orgány ochrany přírody potýkají.

Drážní úřad Ekolistu potvrdil, že v letech 2019, 2020 a 2021 nevydal žádné stanovisko, které by kácení podél železnice rozporovalo. To znamená, že pokud orgány ochrany přírody kácení podél železnice rozporují podle zákona, u Drážního úřadu nejspíš neuspějí.

„Jako úředník vnímám jako naprosto nesmyslný a naši práci komplikující současný nevyřešený rozpor v tom, že agenda spadající pod ministerstvo dopravy (Drážní úřad) považuje všechny dřeviny rostoucí v dopadové vzdálenosti od dráhy za ohrožující drážní dopravu bez ohledu na jejich skutečný stav a ekologickou hodnotu, naproti tomu orgán ochrany přírody má za povinnost posoudit, zda kácení dřevin neodporuje požadavkům na jejich ochranu,“ upozorňuje Ľubica Jaroňová z Bohumína.

Rozpor legislativy nakonec řeší Drážní úřad, na který se orgán ochrany přírody, to je příslušná obec s rozšířenou působností, musí obrátit. „Pokud usoudí, že existuje veřejný zájem na jejich uchování, může orgán ochrany přírody – tedy jenom čistě teoreticky – kácení zakázat, jenom na základě závazného stanoviska Drážního úřadu. Drážní úřad ovšem už tak z principu vydá nesouhlasné stanovisko,“ dodává Jaroňová.

„Já jako právní specialista na dřeviny můžu dodat, že když se orgán ochrany přírody výjimečně snaží regulovat nedůvodné kácení (plošné, či velmi významných zdravých stromů včetně stromořadí apod.), po vždy nesouhlasném závazném stanovisku drážního správního úřadu téměř nemá právní možnosti, jak kácení, které považuje za nedůvodné a hrubě rozporné se zájmy ochrany přírody, regulovat. Tak se nepříznivě změnila právní úprava v posledních letech,“ komentuje současnou legislativní úpravu právnička Jitka Jelínková.

Padají i zdravé stromy

„Hlavním důvodem realizovaného kácení je neklesající počet mimořádných události způsobených vlivem pádu stromů na trať,“ vysvětluje důvod rozsáhlého kácení, které letos kolem železnice probíhalo, tiskový mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. „V naprosté většině se jedná o zdravé stromy s dopadovou vzdáleností, k jejichž pádu dochází vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek. Touto činností tak preventivně bráníme vzniku velké části případných nehod a zároveň postupně měníme stávající zeleň v okolí železnice tak, aby vyhovovala bezpečnému provozu,“ uvádí tiskový mluvčí.

Právě hledisko bezpečnosti se uvádí jako to nejdůležitější, proč je potřeba stromy kolem trati odstranit. Argumentaci, že železnice chrání lidské životy, je obtížné oponovat. Je ale dobré podívat se, nakolik toto odůvodnění vychází ze skutečných případů.

Podle údajů Správy železnic spadlo v roce 2018 na všechny tratě v České republice 612 stromů, v roce 2019 to bylo 893 a v loňském roce 960 stromů. Většina z nich ale nezpůsobila srážku s vlakem. Do statistik mimořádných událostí – ve většině případů právě srážek s vlakem – se za loňský rok dostalo 99 případů souvisejících s pádem stromu. Podle Drážní inspekce při nich nikdo nebyl zabit ani zraněn.

„Riziko pádu stromu nebo jeho části asi nemůžeme vyloučit nikdy, stejně jako existuje riziko, že se nabouráme autem (a přesto jím jezdíme) nebo nás na chodníku srazí auto (a přesto po něm chodíme), ale to neznamená, že budeme vše paušálně kácet. Bazény také neupouštíme na výšku člověka a nestavíme kolem chodníků velké bariéry,“ oponuje Ondřej Feit ze SZKT logice, že všechny stromy v blízkosti dráhy ohrožují provoz železnice.

Pohled do statistik Drážní inspekce ukazuje, že většina mimořádných událostí, které inspekce prošetřuje, je srážka vlaku s autem, s vlakem, popřípadě s osobou, vykolejení nebo nedovolená jízda vlaku, nikoli střet vlaku se stromem.

Sázení

Správa železnic zároveň nechce být vnímána pouze jako „káceč“, provádí tedy v určitých případech náhradní výsadbu. „Tu realizujeme v rámci investičních staveb a dále také v souvislosti se společenskou odpovědností firmy. V rámci spolupráce s Lesy České republiky vybíráme lokality vhodné pro výsadbu nových stromů s cílem vysázet každoročně dvojnásobný počet zeleně. Do tohoto projektu se po celé republice může zapojit každý pracovní tým. Akce se účastní dobrovolníci z řad našich zaměstnanců ve spolupráci s Lesy ČR,“ uvádí Dušan Gavenda ze Správy železnic.

Pokuty

Kácení podél železnic bývalo před rokem 2017 důvodem častých sporů a Správa železnic byla za neoprávněné kácení dřevin často pokutována Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Po přijetí legislativy omezující práva orgánů ochrany přírody se počet i nákladnost pokut zřetelně zmenšila.

„Počet sporných případů klesl, a to především z toho důvodu, že Správa železnic většinu kácení oznamuje a tedy respektuje změnu legislativy v zákoně 114 z roku 2017,“ uvádí Jiří Ovečka, mluvčí ČIŽP.

Zatímco za rok 2016 dostala Správa železniční dopravní cesty (dnešní Správa železnic) od ČIŽP pokutu 1 030 000 Kč a v roce 2017 dokonce 2 000 000 Kč, v roce 2019 to bylo jen 266 000 Kč. Pokles pokut pokračuje i v posledních letech – v roce 2020 to bylo pouze 20 000 Kč a v roce 2021 zatím 10 000 Kč.

Počet vykácených stromů přitom narůstá. „V období vegetačního klidu 2018/2019 bylo pokáceno 317 975 kusů takzvaných přepočtených stromů, za období 2019/2020 to bylo 325 029 kusů přepočtených stromů. Nárůst byl zhruba o 3 %. Za ukončené období vegetačního klidu 2020/2021 bylo vykáceno 560 415 kusů přepočtených stromů,“ uvádí Dušan Gavenda ze Správy železnic. „Pro vysvětlení: 1 přepočtený strom = strom s obvodem kmene nad 80 cm, strom pod 80 cm = 0,5 přepočteného stromu a 10 m2 zapojeného porostu = 1 přepočtený strom. Nejde tedy pouze o vzrostlé stromy,“ vysvětluje mluvčí Správy železnic.

„Nárůst za poslední období činil cca 42 %, nešlo však o plošné bezmyšlenkovité kácení. Správa železnic se zaměřila hlavně na rizikové úseky, které by měly být z hlediska údržby dřevin a jejich odstraňování řešeny prioritně,“ doplňuje Gavenda.

Železnice se zaměřuje především na tratě, kde potřebuje jezdit rychle, na ty, kde docházelo k častým problémům s pády stromů a bere v úvahu, jak je konkrétní úsek trati zalesněný.

Metodický pokyn

Do sporu o ochranu dřevin se snažilo zasáhnout i ministerstvo životního prostředí (MŽP). V reakci na změnu legislativy aktualizovalo v dubnu metodickou instrukci k ochraně dřevin, kde se rozepisuje postup, podle něhož se má při odstraňování stromů a keřů postupovat.

„Velmi podrobně je popsán právě postup při kácení dřevin u železničních drah a (v reakci na loňskou novelu drážního zákona) je výslovně stanoveno, že pouhou existenci dřevin rostoucích v tzv. dopadové vzdálenosti od kolejí nelze bez dalšího považovat za důvod jejich automatického kácení v oznamovacím režimu při správě železnic (což zákonodárce ani nezamýšlel, jinak by správci drah nařídil povinnost takové dřeviny odstraňovat), ale že je v každém jednotlivém případě nutno vyhodnotit stav dřevin včetně jejich stanoviště a porovnat s důvodem pro jejich kácení,“ popisuje Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP.

Metodická instrukce by měla zřejmě sloužit především Správě železnic. Drážní úřad se zajímá jen o bezpečnost na dráze.

Tento přístup se ale podle vyjádření obcí s rozšířenou působností v naprosté většině případů nedodržuje.

Správa železnic ve svém postupu nevidí rozpor. Výklad MŽP podle ní vychází z rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 1 As 299/2019 – 42 ze dne 18. 12. 2019. „V něm je uvedená formulace sice uvedena, ale je také nutné si uvědomit, že uvedené rozhodnutí bylo vydáno před novelou zákona o dráhách, kde s platností od 15. 1. 2020 v § 10 zákonodárce naopak uvádí, že každý strom v dopadové vzdálenosti rizikem je," odpověděl Dušan Gavenda ze Správy železnic na otázku, zda při kácení zohledňují metodický pokyn MŽP. Z jeho odpovědi vyplývá, že zákon o drahách je podle Správy železnic poslední karta ve hře a přebíjí všechny ostatní. (pozn. red. doplněno v 7:26 15. 5. 2021)

Je možné zlepšit ochranu stromů a neohrozit provoz železnice?

„Zlepšení by dle mého osobního názoru bylo jedině, kdyby se ohlášky vrátily zpět do standardního režimu § 8 odst. 1. zákona o ochraně přírody a krajiny, kde by bylo možné nařídit ústní jednání a projít celý úsek se žadatelem,“ odpovídá Pavel Mertelík z Městského úřadu Pardubice na otázku, zda je možné, aby spolupráce mezi Správou železnic a orgány ochrany přírody fungovala lépe. „Některé úseky podél tratě jsem procházel v rychlosti sám osobně (nikdo s námi nic nekonzultoval, ani nenabídl setkání), ale v celkovém množství kácení nebylo časově možné stihnout projít vše – doba je tedy zcela nedostatečná. Ostatně na kácení v krajní nouzi by drahám stále byl k dispozici § 8 odst. 4 ZOPK,“ dodává pardubický úředník.

Možnost, jak zajistit bezpečný provoz železnice, je pečovat o to, aby stromy byly v dobrém stavu. To je však činnost vyžadující odborně proškolené pracovníky a čas.

„Povinností vlastníka je péče o dřeviny – zde pomůže jen prevence, pravidelné kontroly a preventivní odstraňování stromů, které opravdu představují riziko (samozřejmostí by mělo být předchozí posouzení odborníkem, v 15denní lhůtě už nikdo nic nevyřeší). Ideálem pak nějaký plán péče, plánované dosadby a volby taxonů dle stanoviště, podmínek, které naopak zpevní svahy, zadrží sníh, působí jako větrolam),“ uvádí Ondřej Feit ze SZKT.

Pokud se úřady dostanou do sporu, mohou podle právní specialistky na dřeviny Jitky Jelínkové obecní úřady obce s rozšířenou působností či AOPK (je-li strom v CHKO) jen podat návrh na MŽP, ať vede dohodovací řízení k překonání rozporů s ministerstvem dopravy.

Ministerstvo životního prostředí v tuto chvíli žádná jednání s ministerstvem dopravy o kácení stromů nevede, ale podle informací Ondřeje Charváta je na to připraveno. „Pokud by Ministerstvo dopravy neakceptovalo nezbytnost individuálního vyhodnocování ekologické hodnoty dřevin a nebezpečí pro provoz na dráze, tak zvážíme zahájení debaty o možné změně zákona, která by ale znamenala, že bychom se opravdu vrátili do povolovacího režimu místo ohlašovacího,“ uvádí Charvát.

---

reklama

---