Plošné kácení stromů a alejí ve městech? Poslanci rozhodnou, zda bude možné aktualizováno

O osudu velkého množství stromů ve městech budou brzy jednat poslanci. Mají na programu legislativní návrh, který by usnadnil odstranění stromů z ochranného pásma vodovodů a kanalizací. Pokud by nová úprava prošla, bylo by možné pokácet je bez povolení, pouze na oznámení příslušnému úřadu. Nejedná se o jeden dva stromy. Podle Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu by naše města a obce mohla přijít o 80–90 % veškerých uličních stromořadí.

Navrhovatel této změny, poslanec Josef Kott (ANO), popsal záměr nové právní úpravy takto: „V rámci novelizace zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsem podal pozměňovací návrh, který staví na roveň prvky kritické infrastruktury (dodávky pitné vody a odkanalizování) ostatním veřejným službám shodným přístupem k možnosti preventivního odstraňování porostů v ochranných pásmech. Tím se provozovatelům a majitelům infrastruktury, tedy především obcím a městům, uvolní ruce. V konečném důsledku tak návrh umožní zajistit bezproblémové a kontinuální dodávky pitné vody a odkanalizování pro konečné zákazníky.“

Krajinářští architekti, zahradníci a další odborníci, kteří se zabývají péčí o zeleň, se ale obávají, že úprava povede k preventivnímu kácení vzrostlých stromů ve městech. Dopady opatření by byly výrazné, protože kácení by se týkalo velkého množství stromů a až 90 % alejí v ulicích, upozorňuje Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Za odstraněné stromy by se navíc neprováděla náhradní výsadba.

Podaný návrh tematizuje konflikt mezi ochranou stromů a ochranou technické infrastruktury. Stromy podle něj ohrožují bezpečné dodávky vody a odvod splašků a konflikt se vyřeší odstraněním stromů. Podstatou problému je omezený prostor pod povrchem chodníků, o který si navzájem konkurují potrubí a vedení s kořeny stromů.

Prostor pod chodníkem

Kabely silnoproudu, plynovodu, vodovodu, sdělovací vedení i veřejné osvětlení se přednostně ukládají do chodníku. Strom se v ulici umisťuje také do chodníku, ideálně k jeho obrubě. Jenže pod chodníkem vede do každého domu v ulici přípojka kabelů a potrubí, každá v odstupu cca dvou tří metrů. Pod povrchem ulice tedy není prakticky prostor pro stromy. Proto je tak velký problém vysazovat v ulicích měst stromy nové a ještě obtížnější zajistit, aby dorostly do věku, kdy přinášejí obyvatelům měst přínos v podobě stínu, ochlazení a čištění ovzduší, nemluvě o estetických kvalitách.

Jenže odborníci, kteří se zelení pracují, i někteří projektanti, upozorňují na to, že sítě jsou pod povrch ukládány nekoncepčně, a podobně nekoordinovaně se opravují. O tom, že inženýrské sítě by mohly být vkládány do kolektorů, kde by byly snadněji přístupné a zabíraly méně místa, se mluví pouze teoreticky.

Proto se řešení přesouvá na stranu stromů. Správci zeleně vysazují některé stromy do takzvaných prokořenitelných buněk, které mají zajistit jak ochranu kořenů, tak ochranu sítí. Problém je ale jednak finanční nákladnost tohoto řešení, a zároveň opět prostor, který je pro toto opatření potřeba.

Budeme kácet

Podle poslance Kotta se v případě přijetí jeho pozměňovacího návrhu správci vodovodů a kanalizací nechystají ve velkém kácet. „Z komunikace s vodárenskými společnostmi vím, že nemají nejmenší zájem o plošné kácení,“ uvádí Josef Kott.

Redakce Ekolistu oslovila dvacet vodárenských společností, aby si tuto informaci ověřila. Zeptali jsme se, správci vodovodů a kanalizací uvažovali o preventivním odstranění stromů rostoucím v ochranném pásmu. Do vydání článku dpovědělo pět společností.

„Stromy v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací nemají co dělat,“ vyjádřil se Antonín Šlechta, jednatel společnosti Voda Český Kostelec.

„V určitých případech bychom uvítali možnost odstraňovat stromy v ochranném pásmu pouze na oznámení a ve výjimečných důvodech i z preventivních důvodů,“ odpověděl Ekolistu Tomáš Prorok z Vodovodů a kanalizací Pardubice. Vodohospodářská společnost Rokycany by odstranění stromů z ochranného pásma podporovala. Iva Librová z Vodárenské akciové společnosti v odpovědi odkázala na vyjádření ředitele SOVAK Viléma Žáka, v němž vyjádřil návrhu poslance Kotta podporu.

Moravská vodárenská v odpovědi odkázala na platnou legislativu, podle níž by měly být z ochranného pásma odstraněny stromy vysazené bez povolení (ty, které byly vysazeny ode dne účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích, tj. od 1.1.2002), a zároveň na to, že stromy nesmí svým růstem či existencí ohrožovat zdraví lidí, majetek nebo životní prostředí. Pokud se tak děje, měl by být odstraněn v souladu se zákonem. Žádný případ, kdy byly stromy vysazeny do ochranného pásma vodovodů a kanalizací bez souhlasu vlastníka, však k doplňujícímu dotazu Ekolistu společnost neuvedla.

Návrh na snížení ochrany stromů ve městech není ve sněmovně poprvé. Naposledy se měl projednávat v lednu 2020, tehdy ho však z projednávání vyškrtla Legislativní rada vlády. Letos byl j již projednán Výborem pro životní prostředí, jeho členové doporučili poslancům, aby ho zamítli. O osudu stromů ve městech mají poslanci hlasovat pravděpodobně tento týden při projednávání takzvané invazní novely.

---

reklama

---